MadMack píše:Opět musím poděkovat.
Takže čím víc to odfláknu při stavbě, tím víc budu brousit ...
Ani bych neřekl. S tím to sice taky souvisí ale ne zas tolik. Nejde totiž jen o Tvé odfláknutí při lepení, ale hlavně o to, že díly i v té sebelepší stavebnici jsou vyráběny s jistou tolerancí rozměrů. Kupříkladu odtokovka křídla představuje balzovou lištu trojuhelnikového průřezu (takový klín). Když ji přilepíš k žebrům, tak tipuji, že to nebude dokonale lícovat - musí se přechod žebro-odtokovka dobrousit (většinou je odtokovka trochu tlustší a smirkem se z ní trochu odebere. Stejně tak náběžka, byť frézovaná do tvaru přední části profilu určitě nebude stoprocentně lícovat s žebry, nebo pevným potahem torzní skříně.
O hodně složitější situace je u stavebnic kde tyto prvky (náběžka, odtokovka) předspracovány do přibližného tvaru nejsou. Nakonec když stavíš model jen podle plánku (tedy ne ze stavebnice ale z koupeného syrového materiálu) tak náběžku i odtokovku prvotně vyřežeš z balsového prkénka jako hranolek, který ale můžeš ještě přibližně ohoblovat, pak ho zalepíš a materiál co je navíc obrousíš smirkovým papírem podle šablony. Balsového prachu je z toho fůra a partnerky to nesou těžce
Ale s tím se nedá nic dělat.
Nebo když stavíš balsový trup skříňového typu (tedy bočnice, mezi ně pár přepážek a navrch a vespod balsový potah). Po slepení se to všechno musí obrousit (potah se lepí s přesahem po bocích), nebo nejprve nahrubo opracovat malým hoblíkem a pak dobrousit.
V modelařine
pří práci s balsou totiž
platí jedna
zásada.
Každý díl se vyřezává zásadně s přídavkem cca 1 až 2 mm a čím je balsa měkčí tím ten přídavek musí být větší.
A ještě jedna rada. Přesné broušení nelze docílit volným archem smirku jen tak v ruce, nebo jen tak volně omotaném na nějakém hranolu. Já mám nejlepší zkušenost když ten smirek nalepím na dřevěnou nebo překližkovou destičku (ale překližku alespoň 5 mm tlustou) a vyrobím si de facto takový
smirkový pilník. Dobré je na jednu stranu nalepit smirek hrubšího zrna (třeba 60) a na druhou jemnější (100 - 120), nebo si jich vyrobit i víc. Pokud se používají jen na balsu, tak zrno smirku vydrží dostatečně dlouho, no a když se sedře, tak se nalepí smirek nový. životnost samozřejmě závisí od kvality smirkového papíru. Při lepení je důležité zachovat rovinnost povrchu toho smirkového pilníku, proto je třeba tu destičku předem dobře obrousit aby tam nebyly nerovnosti a chlupy a taky nanášet jen tenkou vrstvu lepidla. Rovinnost se taky zhoršuje když se lepí další a další vrstvy smirku na ty sedřené. Tam je třeba občas ty staré vrstvy strhnout, nebo ten povrch aspoň zarovnat přebroušením, případně nešetřit a vyrobit si podkladové destičky nové.
Kromě draku se brousí i vrstvy potahu, fakticky před každou novou vrstvou laku se všechno jemně přebrousí velice jemným smirkem (320 až 600).
Jen pozor! Tohle platí pro papírové potahy (modelspan, japan, mikelanta a pod) potahy z tkaných i netkaných textílií (monofil, vlies a pod) se brousit nesmí! Protože smirek vytrhne jednotlivá vlákna z jejich struktury , a ty pak furt trčí z potahu a nedá se toho snadno zbavit.
No a pochopitelně nažehlovací fólie se taky nebrousí.
Tak radši na zem něco ustlat.
). Dnes bych si to ani sám sobě netoleroval. Ale mám dílnu. I když velké smrady ani tam, radši venku. 
