Po vypnutí TX se rozběhne motor na částečný výkon

[pedro006]

Ani se nedivím, že se to často takto upravuje, protože to byla první věc, která mě napadla - proč to soudruhům nefunguje na stálé vypnutí a zapnutí? Nebo by se to mohlo dát nastavit SW při aktivaci tlačítka. Ten páčkový je jasná volba, ale právě zase ta záruka. Ale dotaz - když bych ho vyměnil za páčkový, což se mi může lehce stát, nebude mít stejnou funkci to, že stáhnu na kniplu plyn na nulu? Nebo je to tak, že tlačítko odpojí motor nějak totálně, kdežto knipl jen stáhne výkon natolik, že motor přestane běžet, ale stále ním něco teče, nějaký zbytkový proud?

Ještě k nastavení (vytrimování) plynu. Udělal jsem to tak, že jsem šel s plynem dolů po krocích trimu, na nějakém kroku vypnul (u mě na druhém krouku pod středem), tak jsem pro jistotu udělal ještě jeden krok dolů. Dělá se to tak? Nebo nějak jinak, abych měl zastavený motor na nulové poloze trimu? Je mi jasné, že když tohoto budu chtít dosáhnout u kormidel, no tak to ytrimuju mechanicky, ale tady nevím. V nastavení regulátoru nic takového není.

Ještě k jeho nastavení, mám to takto:

Brzda - Mid Brake - tam si myslím, že je to celkem jedno, záleží na vkusu, jestli dotáčí nebo stojí na fleku

Baterie - LiPo - tam není co řešit

PCO - 3,0V/čl. (60%) - zlatá střední

Timing - 22° - mám 14-pól od AXI 2212/20

SBEC - 5V - ale to se mě netýká, já mám BEC

Governor - vypnuto - já mám vztlak na křídle a ne na rotoru

Smysl ot. - doprava (trefil jsem se vodiči k motoru)

Způsob rozběhu - měkký (30%) - říkal jsem si pro tento motor OK

Ochrana LiPo - omezení výkonu motoru - snad to usliším, abych šel na přistání a vyměnil akku, říkal jsem si, že jako začátečníka by mě tvrdé vypnutí mohlo rozhodit, snad později to tak nastavím, až si to zkusím o vlastní vůli

Nastavuji pomocí karty, je to pohodlnější, než to pípat

Zdar, to tlačítko je na TX hlavně kvůli spalovacím motorům. Pokud dáš u spalováku páku plynu na nulu, motor běží na volnoběh. A ři stisknutí tohoto tlačítka se servo plynu pootočí o pár stupňů a tím motor "chcípne". Po uvolnění tlačítka se servo vrátí do polohy volnoběhu, kvůli příštímu startování(abys na to nezapoměl.) Jinak možná sis sám vyzkoušel, že pokud máš páku plynu v poloze,při které motor běží a stiskneš to tlačítko, tak se motor vypne. Po jeho uvolnění se motor opět rozběhne. Jinak toto tlačítko je pro elektrolety v podstatě nepoužitelné, kromě již zmíněné úpravy (výměna za pákový přepínač)

[danidani]

kdy vlastně dosáhnu těch třeba 60% kapacity a budu nabíjet.
Takže lítat, měřit čas, zkusit přistát a změřit kapacitu?

Ano, měřit po letu + sledovat, kolik se dobilo. Po dolétání min 3,7 V na článek. Podle toho upravovat dobu letu.

[Drondys]

Ano, měřit po letu + sledovat, kolik se dobilo. Po dolétání min 3,7 V na článek. Podle toho upravovat dobu letu.

Ještě k tomu doplním, že není vhodné měřit hned po dolétání. Doporučuji nechat lipolku odpočinout tj. po dolétání odpojit od modelu a nechat bez odběru cca 10 minut a teprve poté změřit a tehdy by měl být stav napětí co nejblíže 3,7V na článek tj. při 2S je to 7,4V, při 3S 11,1V atd. což je ideální stav kdy ustálené napětí lipolky signalizuje vybití zhruba z 80% kapacity.

[Juris]

Ještě drobnej detail,ta brzda na reglu zase moc jedno není,to není kvůli dotáčení vrtule na zemi.Je to kvůli točící se vrtuli za letu bez plynu,která tím klade velkej odpor a některý letadla pak jdou k zemi jak šutr.Já mám brzdu na všem,tj.FW-190,Spitfire a obzvlášť na Catalině,tam jsou vrtule 2,kromě Scouta od Pelikána,ten tak dobře klouže,že je lepší nechat vrtulu brzdit aby s ním šlo přistát nakrátko v podmínkách jaký mám.Brzda se používá i u sklopných vrtulí,kde je potřeba pro sklopení listů za letu motor zabrzdit,jinak se skloupka točí furt pryč i bez plynu a brzdí.Knoflík trot cut je opravdu jen pro spalováky a kdyby sis pořádně přečetl návod,jistě by ses ušetřil mnoha stresů:-)A nezapomeň,nejdříve se vypíná model,pak rádio.Předejdeš tím zbytečným situacím,jako třeba,z ničeho nic posekaný kolegův model nebo vlastní prsty.Je to přece jenom technika..

[vladivostok]

Díky za odpovědi.

Holt při nahrazení tlačítka za přepínač je u spalováku důležité hned po chcípnutí vrátit na volnoběh, aby člověk nešpekuloval, proč nechytá. Ale pro elektro je páčka jistě výhoda.

Co se týče létání na čas - předpokládám ale, že takto se dá zjistit, že jsem dosáhl 80% kapacity jen při létání plný plyn/zastaveno, pokud budu létat s plynem ne jen v krajních polohách, ale třeba i na půl plynu, apod., tak už se budu podle času těžko orientovat. Mám od RAYTRONIC tester akumulátorů, který má i přídavný bzučák jako alarm. Musím vyzkoušet, jak moc je "hlučný", pak by možná nebylo od věci ho vozit na palubě. Je tam sice psáno 90dB, ale to si člověk hned tak nepředstaví. Až budu mít hotovou novou dílnu, protože stará dosluhuje, tak navrhnu a postavím něco obdobného, ale menšího a bez displeje. Myslí, že takto je to nejlepší řešení, co?

Brzdu mám tak uprostřed, ale prostě hlavně ji u sklopky používat, že?

Ještě dotaz - nabíječ RAYTRONIC C-16, který mám, ukazuje dodaný či odebraný náboj - v jaké veličině? Coulomb? Či v kapacitním součinu mAh?

[Juris]

Ty jdeš na všecko tak moc vědecky,že by se z tebe jeden svalil:-) Používej regulátory,který jdou nastavit kartou,tam si nastavíš velikost napětí,při kterým začne regl ubírat otáček a signalizuje tak,že je potřeba končit.Pak si pořiď kleštinovej ampérmetr,tím si změříš odběr na plnej plyn a spočítáš si,jak dlouho by to na plnej plyn letělo.Taky se to dá vyzkoušet,že si změříš dobu,chodu na plnej plyn na zemi,ale to není moc dobrý,může sfajrovat motor.Obecná pomůcka-když už to na plnej plyn moc netáhne,přistávám.Není mě jasný,na co bys do elektriky dával nějakej bzučák,nauč se spolupracovat s regulátorem a není co řešit.
Nevím s čím líceš,ale brzdu dávám na max.a pokud je to skloupka,tak i rozběh by se měl nastavit na nejrychlejší,aby se hned roztočila a postavily se listy do správné polohy.
Taky jsem nepochopil,co chceš na Lipolkách testovat,každá nabíječka dneska má balancer pro nabíjení Lipo,ukazuje napětí článků,každýho zvlášť a co bys potřeboval víc?Jedině zkušenosti.Víš jak se to říká,čím víc se s lejnem mažeš,tím víc smrdí.
V modelařině,pokud se jedná o baterky,tak se mluví o kapacitě v miliAmpérhodinách,tzn.,že ty tvoje přístroje ukazují taky v těchto jednotkách.Coulomby,to sis asi spletl s jiným vědním oborem:-)

[vladivostok]

Ano, co se týče toho omezení výkonu regulátoru, tak jsem to původně myslel, mám FOXY 25 BEC, i s kartou. Ale bylo mi zde doporučeno létat na čas, proto jsem se na to ptal.

Nejdu na všechno moc vědecky, jen mám rád v tom, co dělám jasno a rád se přiučím, to vychází z mého technicko-konstrukčního zaměstnání.

S jiným oborem jsem si to nespletl - je to srovnatelné, 1Ah=3600C a v návodu nepíšou, jakou má ten dodaný náboj jednotku, ale nebudeme to rozvádět, předpokládám, že to bude v mAh.

Ještě takový dotaz trošku mimo - budu dělat povrchovou úpravu, hlavně spodní strany a boků trupu, a to Alkytonem formou tupování. Nebude to předpokládám mít razantní vliv na hmotnost, když někdo dává baterii 1800, někdo 2200. Hlavně jde o to dodržet těžiště, že?

[Juris]

Není na škodu si ty stopky,když už je člověk v rádiu má zapnout.Já si je nastavuju abych měl tak minutu rezervu než to bude slábnout.A délka času zjistím provozem a následným nabitím.Podle toho,kolik se dobije času přidám,či uberu.

Hele,viděls už někdy baterku,třeba v autě nebo tak?Viděls tam někde napsaný Coulomby?On možná výrobce tvých přístrojů nepočítal s tím,že se dostanou do ruk vědátorovi tvýho ražení:-)Hlavně nevyvíjej dávno vyvinuté:-)

Barvy si natupuj kolik libo,hlavně ať toho není kilo a důležitý je pak to těžiště.

[vladivostok]

Dobře, mAh. Nejsem vědátor, ani CSc, jen mě to tak zajímalo, když není v návodu jednotka. Je jasné, že na baterii je její nábojová kapacita v Ah, ale toho nechme.

Barvy ne zbytečně mnoho, hlavně těžiště - jasné, díky.

[Juris]

Ani nábojová se nepoužívá,to je u zásobníků zbraní.Nabíjením dodáváš baterce kapacitu,nikoliv náboje.Tohle je prostě kapacita a ta může být celková a využitelná.Tak ať se ti daří a kdybys zase něco nevěděl,klidně se zeptej:-) Čau.

[vladivostok]

Kapacita je vlastnost daná výrobou, například technologií, objemem či plochou aktivní látky. Kapcita se nedá dodat nabíjením. Při cyklování se potom kapacita snižuje, protože dochází k "opotřebení aktivních materiálů". Při nabíjení se pak prostřednictvím chemické reakce do tohoto objemu látky ukládá elektrický náboj nebo se pak jejím prostřednictvím při propojení obvodu tento náboj uvolňuje v proud elektronů, který koná práci.

[Drondys]

Co se týče létání na čas - předpokládám ale, že takto se dá zjistit, že jsem dosáhl 80% kapacity jen při létání plný plyn/zastaveno, pokud budu létat s plynem ne jen v krajních polohách, ale třeba i na půl plynu, apod., tak už se budu podle času těžko orientovat.

Ještě dotaz - nabíječ RAYTRONIC C-16, který mám, ukazuje dodaný či odebraný náboj - v jaké veličině? Coulomb? Či v kapacitním součinu mAh?

Používají se mAh (1000mAh = 1Ah) a v těchto jednotkách zobrazují i nabíječky.Takže nabíječka ukazuje stav dobití v mAh.

Kromě toho se používá označení C obvykle na lipolkách jako vybíjecí faktor což je doporučený maximální odběr proudu vyjádřený násobkem jmenovité kapacity.

Takže třeba lipolka 2000 mAh (tj. 2Ah) s faktorem 30C má doporučené maximum odběru proudu 2 * 30 tj. 60A.

Pokud jde o létání na čas to je obecně problém. Jsou případy kdy na stejně nabitý aku odlétáš krátký i dlouhý let s ohledu na to jak moc při tom letu používáš plyn. Ani létání na omezení regulátorem není moc vhodné, protože řada regulátorů obvykle neumožňuje nastavit úroveň napětí dostatečně vysoko tak, aby nedocházelo ke zbytečně hlubokému vybíjení přes 80%.

Regulátory FOXY mají pro tento účel jen tři volitelné úrovně. Nízkou (2,8 V na článek), střední (3,0 V na článek) a vysokou (3,2 V na článek). Bohužel ani toto nemusí být dostatečné jelikož záleží na kondici lipoky i na konkrétním odběru modelu. V závislosti na odběru může být u některých modelů vhodnější nastavení vyšší úrovně v rozmezí např. okolo 3.5V. Při létání na omezení regulátorem byť nastaveným na v tomto případě nejvyšší v regulátoru nastavitelnou úroveň 3,2 V na článek může být tedy i tak problém dosáhnout toho, aby nedocházelo opakovaně k hlubšímu vybíjení lipolky tj může i tak docházet opakovaně k vybíjení třeba i přes 90% i když napětí neklesne pod 3,3V a opakované takto hluboké vybíjení zvyšuje pravděpodobnost toho, že poroste rychleji vnitřní odpor a lipolka pak bude pro daný model nepoužitelná třeba i za dvakrát nebo víckrát kratší dobu než pokud by se nevybíjela tak hluboko.

Takže po dolétání doporučuji to opakovaně kontrolovat. Nechat lipolku odpočinout tj. po dolétání odpojit od modelu a nechat bez odběru cca 10 minut a teprve poté změřit a tehdy by měl být stav napětí co nejblíže 3,7V na článek tj. při 2S je to 7,4V, při 3S 11,1V atd. což je ideální stav kdy ustálené napětí lipolky signalizuje vybití zhruba z 80%.

Pokud se opakovaně nebude dařit udržet odběr v rozumné míře okolo 80% pak je na zvážení použití nějaké telemetrie umožňující měřit a signalizovat např. zvukovým alarmem na zemi u pilota odebrané množství mAh z palubní pohonné lipolky. S tímto měřením odebraného množství mAh se dosahuje obecně daleko lepších výsledků co do šetření lipolek než s měřením napětí.

[vladivostok]

Ono právě hodnotit vybití akumulátoru podle napětí na jeho svorkách je obecně problém. Je jasné, že odevzdaný náboj je měření naprosto neprůstřelné a jasné veličiny, ale vyžaduje poněkud sofistikovanější měřící metodu, než je jednoduché měření napětí na svorkách.

[Drondys]

Ono právě hodnotit vybití akumulátoru podle napětí na jeho svorkách je obecně problém.

Problém je to hlavně za provozu, protože tam záleží do značné míry na aktuálním odběru a kondici příslušné lipolky. Jakž takž přijatelnou vypovídací schopnost o stavu nabití u lipolek má ustálené napětí tj. když je lipolka minimálně cca 10 minut bez odběru viz tento odkaz na popis k tomu.

Je jasné, že odevzdaný náboj je měření naprosto neprůstřelné a jasné veličiny, ale vyžaduje poněkud sofistikovanější měřící metodu, než je jednoduché měření napětí na svorkách.

V dnešní době jsou už celkem levné a pro daný účel dostatečně přesné proudové HALL senzory jako je ACS756 + nějaký jednočip typu Picaxe apod. a pro bastlíře co zvládají programování jednočipů by neměl být velký problém si vyrobit nějaké udělátko k měření spotřebovaného množství mAh do modelu třeba se světelnou signalizací apod.

Ti co mají různé RC soupravy s integrovanou telemetrií nebo třeba telemetrické VF moduly jako je Frsky mají obvykle možnost koupit si už hotové senzory, které se vyrábějí přímo k jejich příslušnému telemetrickému systému. Pro Frsky jsou to senzory FAS-40 nebo FAS-100, které měří jak odebrané množství mAh tak i aktuální odebíraný proud.

[Juris]

Už jsem ti to jednou psal.Potřeba mít taky zkušenosti,prostě,když už to na plnej plyn není ono,končím.Dělám to tak X let+stopky seřízený,jak jsem psal.Kdybys místo mudrování lítal,taky by ses k tomu dopídil.Jistě,pokaždé se letí jinak,takže moje nastavení času je výsledný kompromis po několika letech,podle toho,jak byla baterka vybitá.Ono to chce taky mít na to cit.Holt,kdo ho nemá se musí obklopit harampádím na měření,pípání a blikání,což zvyšuje hmotnost éra.U drahých modelů neřeknu,u běžných,zbytečnost.Zatím se mi nestalo,že bych baterku zničil.To spíše pojdou stářím:-)
Nebo si pořiď model na parní stroj a máš to vyřešený:-)