2_Plosnik roztec kridiel

[jozefbb]

U nás na vsi zálet ve vichřici neprovádíme.

U nas tiez nie , ale ak je vsetko OK, tak lietat to musi. V tomto pripade ma viac menej vyprovokovali, tragedia je , ze to olovo som mal aj zo sebou , ale len pol kila , aj to sa nejako pozabudlo priskrutkovat .

[VTjr]

Suhlasím s LV. A pokiaľ je stupnenie krídel tak, že horne je prdsadené dopredu, tak na jeho obtekanie bude vplývat dolné krídlo tak, že bude aj pri rovnakom uhle zoradenia obtekané s väčším uhlom nábehu ako dolné. Preto je správne aby malo ten uhol zoradenia o 1 až 2° menší ako spodné. Nakoniec v odkazovanom Alferyho článku z časopisu Modelář je to všetko podrobne vysvetlené.

Bohužiaľ sa vyskytuje veľmi veľa plánikov rozličných modelov dvojplošníkov kde sú uvedené uhly zoradenia krídel veľmi zmätočne, často naopak než by mali byť. Sám som na to narazil a taktiež najprv nechápal prečo to poriadne nelieta. A až po preštudovaní mnohých plánov a odbornej literatúry (ktorej však žiaľ k dvojplošníkom začiatkom 80. rokov nebolo veľa) som pochopil, že v plániku podľa ktorého som staval boli tie uhly zoradenia krídel asi navzájom prehodené. Inak s podobným problémom sa stretol aj kolega Procházka z LM, ktorý taktiež skoro zrušil Stermana kvôli väčšiemu plus na hornom krídle (presne podľa plánu s chybou). Isteže sa tej nestabilite dá čeliť aj masívnym dovážením predku - bude to riaditeľné, ale nikdy nie optimálne, pretože na vrchnom krídle sa budú vždy skôr trhať prúdnice a vznikne z toho na vývrtky náchylná mrcha. Procházka dal horné do nuly a dole +1,5° a lieta to dobre, pričom ťažiskom ani nehýbal.
Ak však jozefbb má tie uhly také, ako nápísal, tak asi bude ten problém skôr v ťažisku ako uhloch (teda samozrejme treba ich poctivo zmerať, či sú naozaj také nielen v plániku ale aj na modele v skutočnosti).
A inak platí aj to, že čím sú krídla ďalej od seba, tým je ich ovplyvňovanie menšie a rozdiel uhlov zoradenia môže byť menší (tada mal by byť), takže ja by som to vzdialenie za až taký veľký problém nepovažoval. Ale toto sa ťažko exaktne rieši v modelárskych podmienkach.

[VTjr]

Inak odkazovaný článok pana Alferyho je veľmi podrobný a dobrý, len pre čitateľa menej zbehlého v aerodynamike je podrobný až príliš a horšie sa tam hľadá tá praktická podstata. V RCR neskôr vyšiel veľmi podobný článok (zrejme tým prvým inšpirovaný, nakoniec je tam uvedený aj ako zdroj), ktorý je omnoho stručnejší, praktickejší a populárnejšie napísany, takže je pre väčšinu čitatweľov aj omnoho zrozumiteľnejší.
Tu je jeho sken (hádam mi to redakcia RCR a autor prepáčia):

[VTjr]

Video som si pre technické problémy s rýchlosťou pripojenia mohol pozrieť až teraz. Vidím, že ten dvojplošník BA122 nemá stupnenie krídel (sú presne nad sebou), takže uhly sú určite v poriadku a dôvodom nestability asi bude naozaj len to, že to ťažisko bolo príliš vzadu.

[jozefbb]

Motor posunuty o 1cm , bude aspon treba menej olova a kedze cely den prsalo ,tak je uz prerobeny aj centroplan, nech je to tak ako to ma byt , zajtra ak vyda nastavim, potom este skratit vzpery a lanka

[Lubor Čechura]

Podle "chytré učebnice": Letadla a letectví (z roku 1946, od Ing. Arnošta Jindřicha) ta výšková vzdálenost křídel není nijak choulostivá, tady asi chyba není! Posílám foto patřičné pasáže. Důležitější je, aby spodní křídlo mělo asi o 1-3° větší úhel náběhu než horní. Ubastlil jsem už tři dvouplošníky vlastní konstrukce dle těchto zásad a byly moc "hodné" a ovladatelné. Podle letové ukázky tipuji příliš lehké "na čumák" - tedy přepočítat těžiště, já si ho pak promítnu na horní křídlo, na značkách ho podepřu a vyvyžuji! Zatím jsem neměl problémy, drobné rozdíly ve stoupání na "plný a střední plyn " se snažím řešit potlačením motoru.

[VTjr]

Díky za ten sken a informaci, zařadím si to do svého archivu poznatků. Jak už jsem uvedl výše, články ve stejném smyslu vyšly svého času i v modeláři a RCM.
Z toho jednoznačně platí, že při kladném stupnění 2-plošníku musí mít horní (přední) křídlo menší úhel seřízení než dolní (zadní). Pokud ale nemá stupnění (křídla jsou přesně nad sebou) tak mohou mít úhel seřízení stejný, ale pokud ho bude mít vrchní opět o něco menší - nic s tím nepokazí. Jedině v případě záporného stupnění (dolní křídlo je před horním), což ale bývalo použito zřídka (ale může se vyskytnout při stavbě maket) má mít horní křídlo větší úhel seřízení než dolní.

Bohužel i já jsem svého času postavil 2-plošník s třípohledového nákresu z článku v Modeláři od docela renomovaného autora Vladimíra Bílého a neznaje této teorie jsem dodržel jeho doporučení, že horní křídlo má být +2°a spodní v nule. Evidentně asi došlo k tiskové chybě. Jenže, co já se pak s tím 2-plochem natrápil, jak byl strašně nestabilní , takže nakonec, abych ho nerozbil, jsem s ním radši 30 let nelétal, než si nastuduji jak to s těmy úhly seřízení má být. Dnes pořád visí na zdi garáže jako relikvie a i když už přesně vím v čem byla ta chyba, tak už se mi stejně ani nechce se s tím párat ho upravovat a zalétávat. Jde taky o to, že kdysi jsem ho postavil jen jako 3-kanál, bez křidélek a dnes mě už s takovým modelem létat nebaví.