Já tedy nejsem zkušený maketář, žádnou velkou maketu nemám, ale když se snažím o maketový let, tak bych začal nastavením heli. Chce to raději nízké otáčky rotoru( nízké jsou i pro maketu přirozenější, skutečné vrtulníky netočí na rotoru 2000/min ) a dohnat to vyššími úhly na kolektivu. Pak je to takové gumovější, není to tak splašené , reaguje pomaleji a plynuleji a vypadá to víc přirozeně. Velice důležitá je velikost výchylek, nedávat velké. Podle mne je přiměřené, když vrtulník udělá na plnou výchylku cykliky výkrut tak za 2-3 sec. Nepoužívám expo , vrtulník se pak chová předvídatelněji a je snažší ho přesně řídit. Nedávám na vrtulku režim heading lock , v tomto případě je podle mne lepší režim NORMAL, pak má ocas snahu sám se stabilizovat do směru letu . S HL vrtulník klidně letí mírně bokem, na větší vzdálenost se to blbě rozpoznává a ještě blběji opravuje , ale oku pak na letu něco vadí . Taky je v HL obtížnější vrtulník stále přesně dorovnávat do směru. Na kolektiv bych dal dva základní režimy, na létání rozsah cca -1 až +12°, a na autorotaci pak cca -3-4° až + 12-14°, co to snese, je třeba vyzkoušet. Menší záporný )úhel netřeba , když je moc mínusu, vrtulník pak sice hezky točí, ale klesá nepřirozeně rychle a ten mínus na ART stačí. Opět ale třeba vyzkoušet, já to takto létám na Logu které je lehké. Každý vrtulník je trochu jiný a každé listy jsou jiné. Důležitá je taky realistická rychlost letu. Závisí velmi na předloze. Nelétat moc rychle. Běžný vrtulník jako třeba ten Bell 206 uletí za sekundu cca 50m/sec , to je asi 5 délek trupu. U modelu je to třeba přiměřeně odhadnout, třeba devadesátka s trupem 1,5 m by pak měla letět asi 30km/h , když to bude o něco víc, nevadí, ale když poletí na plný knedlík 100km/h tak je to sice hezké, ale opět realismu něco vadí. Když na to koukáte, ani nevíte co je špatně , ale něco vám bude vadit. Když takový pilot B206 letí po okruhu, tak neletí 50m/s , ale jenom 40-45 , takže když budete předvádět něco co nemá být simulace přeletu z místa startu do vzdálené oblasti, tak fakt nechvátejte. Když pilot někde krouží, nebo prohlíží místo kam sedne, tak letí ještě pomaleji, asi tak poloviční rychlostí. Přiblížení na přistání je pak pomalé a plynulé zbrzďování. Piloti vrtulníků s kolektivem moc nekvedlají, nastaví tam přiměřený výkon a třeba stoupají a klesají jenom cyklikou ( jsou líní vším hýbat

) : Pak to vypadá úplně jinak , jako když nastoupáváte nebo klesáte jenom kolektivem. Při použití kolektivu se nemění úhle potlačení ( nebo natažení vrtulníku) a tak se to v reálu v podstatě nedělá. Když chce pilot nahoru, tak si přiměřeně přidá kolektiv a zvedne čumák cyklikou nahoru. TAk sice ztratí trochu rychlost, ale vertikální rychlost stoupání je daleko vyšší. A až má správnou výšku,tak zase potlačí a ubere kolektiv. V tomto pořadí. Ten kolektiv chviličku navíc pomůže opětovnému získání rychlosti. Zatáčky - snažte se dělat koordinované, většinou vidím velký náklon a málo vrtulky. Skutečné vrtulníky dělají běžné zatáčka s náklonem tak kolem 30°. Když je méně, je velký poloměr, když je více, tak už je to náročnější na pilotáž, musí se i přidat dost kolektivu aby to neklesalo. A skutečné vrtulníky nejsou ani zdaleka tak namotorované jako modely. My s kolektivem šetříme . Taky čím méně a jemněji se do řízení šahá, tím lépe to letí a je snažší udržet tam režim jaký chci. Když tam dáte náklon 45°, což je pro model nic,tak to u skutečných vrtulníků moc často neuvidíte. Já třeba používám velký náklon v zatáčce když chci rychle zabrzdit , ale není to příliš obvyklý manévr i když to zase není nic obtížného. Jenom to prostě lidi nedělají bez dobrého důvodu, tak to často vidět není. S náklonem se zvyšuje i přetížení a namáhání konstrukce heli, některé vrtulníky ani nesmí velké náklony vůbec dělat. Velké přetížení je průšvih na listy, ty opravdické zdaleka nejsou tak pevné jako modelové, takže se to s náklony obecně moc nepřehání. Vzlety a přistání - existují různé profily , to je na delší povídání, ale obecně skutečný vrtulník nedisponuje ohromným přebytkem tahu, a tak je vzlet podstatně pomalejší a jemnější záležitost jako u modelu. Tlačí se to tak na 10°, když je horko , nebo narvaný vrtulník, tak i výrazně méně. Akcelerace je pak pomalá a taky stoupání malé. Na modelu to dělám tak, že zavisím kousek nad zemí, maličko , ale fakt maličko přidám kolektiv a jemně potlačím. Jenom tak, aby se to pomalu rozjelo dopředu. Ono to má sviňa po chvilce tendenci samo zvednout čumák nahoru a stoupat ( stejně jako skutečný) jenomže když se zvedne čumák, tak zase zpomalí , takže je třeba ten okamžik vystihnout a maličko potlačit. Pak to nevyskočí nahoru ale bude to hezky zrychlovat a pomalu stoupat. Když modelář zavisí heli , narve tam kolektiv a potlačí, tak si tohoto ani nevšimne, protože to nenastane. Heli zrychlí tak agresivně, že si tohoto jevu ani všimnout nemůžete. Skutečný pilot si toho všimne velice dobře a vy, když budete pozorně koukat na vzlet vrtulníku si toho všimnete taky. A právě takové maličkosti dělají ten celkový dojem. Takže se zkuste ten vzlet jenom tak něžně vychutnávat, uvidíte jak to bude hezké . A taky že je docela obtížné zaletět to přesně takhle

. No, zdá se mi, že jsem se už nakecal dost a stejně to nejspíš všichni znají ,( máte všichni nádherné makety a věnovali jste tomu neskutečné množství času tak věřím tomu, že i víte jak s tím letět) takže kdyby někdo chtěl vědět víc, raději se ptejte, ať nepíšu zbytečnosti.