paralelní sesazování starých lipol článku

[coro]

ideálne žiarovkou - tá poskytne pre prípad opačnej polarity alebo posunutia o jeden pin (t.j. cca 4V) alebo prípadne skratnutého článku, aj výstražný signál.
Ale vyrovnávacie prúdy by normálne nemali nikdy len tak samovoľne prekročiť možnosti článkov, netreba mať z toho nielen prehnaný strach ale v tomto dokonca asi ani rešpekt.
Rešpekt treba mať pred prekročením napätia a aj celkovým objemom uloženej energie. Hlavne staré sady by som prirovnal k hrdzavej bandaske benzínu - nedá sa vylúčiť že vytečie.. na betóne to moc nevadí

[pepin]

Já bych ještě doporučil před propojením více článků do paralelní sekce vyrovnat jejich napětí ne nabíječkou, ale vzájemným propojením přes nějaký odpor. Aby se nestalo, že jeden článek bude mít o kus větší a přitom relativně "tvrdé" napětí, a začne do druhého článku rvát nadlimitní proud, než se to vyrovná.

tak jsem to dělával, bude to už určitě víc jak 10 let--hned jak se k nám na trh dostali lipolky

do většího letadla jsem spojoval články z malého právě přez nějaké odpory, pak jsem zkusil změřit kolik tam při tom propojení protejká a už jsem je pak propojoval na přímo.

ted je taky v podstatě pokaždé propojuji přez balančáky rozhozené, sada je pro pohon sice desetičlánková, ale kuli nabijení rozdělená na 2 pětičlánky, nejdřív připojím paralelně silové kabely, pak balanční.

nedávno se mi rozletoval jeden spoj na jednom paralelním článku--ten rozletovaný nabitý článek jsem spojil--znovu sletoval s vybitým a problém to taky nebyl.

netvrdím, že u nových tvrdých by už problém být mohl, ale pokud mohu ze článku odebírat třeba 10A a mohu ten článek nabijet 10A, nevidím problém, když tam pak při sletování vybitého a nabitého protejká taky 10A---což si myslím, že nepoteče ani náhodou, ale nové jsem takto spojovat nezkoušel, tak se třeba pletu, ale myslím, že by to taky nebyl problém.

[novfra]

Já bych ještě doporučil před propojením více článků do paralelní sekce vyrovnat jejich napětí ne nabíječkou, ale vzájemným propojením přes nějaký odpor. Aby se nestalo, že jeden článek bude mít o kus větší a přitom relativně "tvrdé" napětí, a začne do druhého článku rvát nadlimitní proud, než se to vyrovná. Těžko říct, jak moc je v tomto ohledu možno věřit nabíječce a článkům různého stáří, že na konci nabíjení budou mít přesně stejné napětí.

Vyrovnat napětí přes odpor a pak teprve propojit do paralelní sekce.

Je to zbytečné. Jestli si chce někdo hrát, proč ne, ale není pro to žádný důvod.
A svým nabíječkám (a vlastně všemu, na čem baterky "griluju") věřím na 100%. Jinak bych to nemohl dělat.
Vezmi dvě 18650 (o těch je tady řeč) jednu klidně novou, nabitou na 4,2V a druhou, klidně starou s napětím třeba 3,9V. Pro větší efekt vezmi baterky, které jsou určené pro vyšší proudové zatížení. A spoj je paralelně a měř, co se tam děje (čti jaký proud odkud kam a jak dlouho teče), nejlépe s časovou osou. Zjistíš, že se tam neděje nic, co by stálo za to řešit a je nad rámec obálky baterek.

[zizzi]

jednu klidně novou, nabitou na 4,2V a druhou, klidně starou s napětím třeba 3,9V. Zjistíš, že se tam neděje nic, co by stálo za to řešit a je nad rámec obálky baterek.

Neresit to vubec pri prvnim zapojeni, nebo celkove (pokazdem pripojeni)? Chci zacit provozovat paralelni nabijeni tak se o to docela zajimam..

[novfra]

Neresit to vubec pri prvnim zapojeni, nebo celkove (pokazdem pripojeni)? Chci zacit provozovat paralelni nabijeni tak se o to docela zajimam..

Tady se bavíme o sestavení nové sady, i když (třeba) ze starých baterek. Uvažuješ o paralelním nabíjení více článkových sad? Osobně bych do toho nešel, raději bych to řešil další nabíječkou.
Sice ta možnost existuje, snad ji někdo provozuje, rozděluje sadu 10S na 2x5S, ale nešel bych do toho. Navíc ani nepíšeš, jaké sady a jak používané potřebuješ nabíjet.

[YenyaKas]

Vezmi dvě 18650 (o těch je tady řeč) jednu klidně novou, nabitou na 4,2V a druhou, klidně starou s napětím třeba 3,9V. Pro větší efekt vezmi baterky, které jsou určené pro vyšší proudové zatížení. A spoj je paralelně a měř, co se tam děje (čti jaký proud odkud kam a jak dlouho teče), nejlépe s časovou osou. Zjistíš, že se tam neděje nic, co by stálo za to řešit a je nad rámec obálky baterek.

Vyzkouším. Problém je, že nabíjecí proud baterky (zvlášť v těch fázích kdy už je skoro nabitá) je daleko pod tím, co naopak baterka je schopná ze sebe dostat, má-li k tomu příležitost.

Neresit to vubec pri prvnim zapojeni, nebo celkove (pokazdem pripojeni)? Chci zacit provozovat paralelni nabijeni tak se o to docela zajimam..

Já jsem předpokládal že se to jednou k sobě sesadí a pak už se to bude nabíjet/vybíjet/skladovat vždy jen sesazené a po sekcích paralelně propojené. V tom případě jen při prvním zapojení. Nebo teda před každým opětovným sestavením po předchozím rozebrání, kdy by některé články mohly nějak získat odlišné napětí než jiné články. Ale jak píše @novfra, možná to v reálu nebude až takový problém.

[zizzi]

Tady se bavíme o sestavení nové sady, i když (třeba) ze starých baterek. Uvažuješ o paralelním nabíjení více článkových sad? Osobně bych do toho nešel, raději bych to řešil další nabíječkou.
Sice ta možnost existuje, snad ji někdo provozuje, rozděluje sadu 10S na 2x5S, ale nešel bych do toho. Navíc ani nepíšeš, jaké sady a jak používané potřebuješ nabíjet.

OK, tyka se to pouze clanku 18650, dival jsem se do datasheetu a maji pomerne velky Ri a maly DC.

Je to mimo tema, ale abych odpovedel na tvou otazku. Ano, uvazuji nabijet najednou treba 3s 6p 2200 mAh. Do budoucna i 5s 6p 4500 mAh (podle toho co da zdroj). Akorat si udelam ochranu proti proudovym spickam pri zapojovani balancaku. Teorie je hezka, ale praxe ukaze jak to nakenec budu resit. Zatim mam dve varianty.

[pepin]

Osobně bych do toho nešel, raději bych to řešil další nabíječkou.
Sice ta možnost existuje, snad ji někdo provozuje, rozděluje sadu 10S na 2x5S, ale nešel bych do toho. Navíc ani nepíšeš, jaké sady a jak používané potřebuješ nabíjet.

když použiji pro každou sadu samostatný nabiječ, má to jeden zásadní problém, jakmile na jedné sadě vyleze první článek na plné napětí, nabiječ sníží nabijecí napětí kuli balancování, zatím co druhou sadu sesazenou z vyváženějších článku nabijí plným proudem vesele dál,

dojde tedy k tomu, že za určitý časový usek je pak jedna sada nabitá třeba na 90 procent a druhá na 80 procent a musel bych čekat až do plného nabití na 100 procent na obou sadách třeba o hodinu déle.

pokud ale nabijím jedním nabiječem paralelně propojené články jak silovými, tak balančními konektory, při jakémkoli časovém useku nabijení je na obou sadách vždy dobito stejně procent.

[coro]

pepin, neni to tak, lebo keď existuje dôvod aby jeden nabíjač znížil nabíjací prúd na tej časti sady, tak ten dôvod pri paralelnom spojení spôsobí že viac prúdu tečie do druhej časti sady a aj tak vzniká približne rovnaký rozdiel.
Treba si uvedomiť že prúd v podstate neriadi nabíjač, ten len drží napätie 4,2, a prúd si riadia články samotné tým ako nechajú napätie stúpať. Takže rozdiely v prúde a náboji v pohode vznikajú aj pri paralelnom spojení natvrdo prepojenými drátikmi.

Len pri sériovom spojení rozdiel nevzniká, ak teda nejaký balancer neprelieva prúd okolo niektorých článkov - ale tam "čakajú" všetky články na ten najpomalší.,(v tom lepšom prípade, v horšom samozrejme najpomalší prekračuje napätie a je ničený).

Zjednodušene, celá sada sa nedá nabiť rýchlejšie, ako sa dá nabiť najpomalší článok (najmäkší, s najvyšším odporom... to je jedno ako to nazveš), aj keď jej časti by sa možno dali - ale zbytočne.

Hovoríme o paralelnom nabíjaní samostatných sád ktoré lietajú samostatne? Tak je lepšie mať viac nabíjačov a na tú nabitú sadu začať lietať kým sa pomalšia ešte nabíja, a nečakať na ňu ako pri nabíjaní jedným nabíjačom a paralelnom spojení.

Ale ak sú to časti jednej sady čo lieta ako celok, je to úplne jedno.
Samozrejme paralelné spojenie môže skryť rozdiel a prídeme o varovanie, ak jedna polovica sady má problém, lebo ten pri nabíjaní bez paralelného spojenia uvidíme a priparalelnom spojení ho nemusí byť vidno (napríklad keby sa na tú polovicu sady lietalo v inom modeli a podvybitím sa zničila..).

[pepin]

pepin, neni to tak, lebo keď existuje dôvod aby jeden nabíjač znížil nabíjací prúd na tej časti sady, tak ten dôvod pri

to ano, ale když mi nabiječ sníží při nabijení proud z nabijecího napětí 10A na třeba 2A kuli nepřebití již nabitého článku už díky tomu poklesu vím, že je zbytečné nabijet dál a obě sady vypnu nabité stejně, když bych nabijel na dvou nabiječích, jednu sadu bude ládovat stále 10A, ale druhou už jen 2A---teda tolik moje teorie

jinak na stole jsem dělal vždy před sesazováním sad nějaká měření jak při nabijení, tak při vybijení a označoval na stole měřené nejslabší články.
¨¨
při reálném vybijení se mi ale stává, že se nakonec nejdřív vybije uplně jiný článek, jediné, co mě napadá, že to muže zpusobovat stolové vybijení při cca 4A oproti reálnému vybijení, kdy je vybijeno občas i 17A a některé články tu energii při 17A částečně promění pouze na teplo.

[novfra]

když použiji pro každou sadu samostatný nabiječ, má to jeden zásadní problém, jakmile na jedné sadě vyleze první článek na plné napětí, nabiječ sníží nabijecí napětí kuli balancování, zatím co druhou sadu sesazenou z vyváženějších článku nabijí plným proudem vesele dál,

Ještě je stále řeč o rozdělené sadě, která se nabíjí rozdělená jen proto, že není dostatečně výkonný nabíječ?

dojde tedy k tomu, že za určitý časový usek je pak jedna sada nabitá třeba na 90 procent a druhá na 80 procent a musel bych čekat až do plného nabití na 100 procent na obou sadách třeba o hodinu déle.

Čas nabití by měl být stejný, jako když by se celá sada nabíjela bez půlení na jedné nabíječce.

pokud ale nabijím jedním nabiječem paralelně propojené články jak silovými, tak balančními konektory, při jakémkoli časovém useku nabijení je na obou sadách vždy dobito stejně procent.

Za předpokladu, že nabíjím stejným proudem (přepočet na článek jak u S tak P propojení) doba nabíjení bude shodná. Jediný důvod, který by stál za úvahu, proč půlit sadu je nedostatečný výkon nabíječky. A nebo jsem něco přehlédl

[pepin]

Jediný důvod, který by stál za úvahu, proč půlit sadu je nedostatečný výkon nabíječky. A nebo jsem něco přehlédl

o výkon nabiječky nejde, ale sepíšu duvody proč to mám rozdělené na 2pětičlánkové sady

--nabiječe které já mám umí maximálně 6čl
--hlídače napětí článku při vybijení umí maximálně 8 článku
--5 článek mohu použít i pro pohon větroně Fox
--u sady poskládané ze starších 5 XP článku mohu mít 2 nejslabší články po stranách paku, na dvou 5čl sadách to jsou 4 články, na 10čl by to byla jen dva a případně je jednoduše pak doplnit dalším článkem
--dva menší paky se mi líp cpou co by záložní do batohu
--raději se hrabu a sestavuji pouze 5 článek
-- 5 ti článek v pohodě zasmrštím do pet flašky



zásadní duvod je ale že nabiječem do max 6 článku prostě desetičlánek nenabiju a hlídač vybijení je do 8 článku.

určitě se dá koupit nabiječ na 10 čl, to ale zatím považuji za vyhozené peníze, navíc když bych někdy jooo pospíchal s nabijením, jeden nabiječ mi dává při 5čl 10A další 3 nabiječe tuším 3A, většinou ale nabijím tím slabším nabiječem, bo když láduju sadu 10A tak už mi občas začne v bytě řvát ventilátor zdroje.

[pepin]

Ještě je stále řeč o rozdělené sadě, která se nabíjí rozdělená jen proto, že není dostatečně výkonný nabíječ?

teoreticky ano, kdybych pospíchal, mohu 10 čl sadu rozdělitelnou na 2 pětičlánky nabijet každou sadu samostatně na dvou slabších nabiječich rychleji---každou cca 3A ovšem nedobijím pak do spojené sady jedním nabiječem třeba 8Ah, ale do samostatných pouze 4Ah každou vlastním nabiječem.

to ale za zásadně duležité nepovažuji.

[novfra]

o výkon nabiječky nejde, ale sepíšu duvody proč to mám rozdělené na 2pětičlánkové sady
...............

Jo, to zní rozumně, máš pro to své důvody.
Desetičlánek nemám žádný, ale v dohledné době budu nejméně jeden potřebovat (15-20Ah) Dělit ho rozhodně nechci, nevyhovovalo by mi to. Tak budu muset nabíjet max. 7A, nebo můžu použít nabíjení až 40A, ale jen do 4V/čl a zbytek došťouchat 7A. Nebo se budu muset podívat po nové nabíječce, ale na takovou, která by mi vyhovovala, jsem ještě nenarazil. 20A do destičlánku, BEZ balanceru, řízení proudu podle kteréhokoliv článku, který dosáhne napětí 4,2V.
Hlídač napětí obejdu jednoduše, použiju dva.