Flutter plovoucí výškovky

[YenyaKas]

Typnem si. Akrobaty lietaju desatinovou rychlostou pod velkym uhlom nabehu?

No. špatně. Akrobat může letět i pod nevelkým úhlem náběhu, a rychlostně si myslím že to je stejné jako jsem letěl včera já. Desetinová rychlost by byla výrazně pod 1 m/s. Ale dám ti druhý pokus.

jak a z čeho je postavená samotná výškovka?

Starlon potažený laminovací fólií na dokumenty, tak jako celý zbytek letadla. Uvnitř to má v ose otáčení zalepenou 2mm karbonovou trubičku, na které je připevněná ta kladka náhonu. Pevnost to má jako celek docela velkou. Každopádně pokud jsem dobře viděl, tak flatrovala skutečně celá výškovka okolo osy otáčení, ne že by se to nějak křivilo v rámci jednotlivých částí té výškovky (to by bylo po přistání vidět - tenhle sendvič neohneš, kdyžtak se spíš zlomí).

[YenyaKas]

Teda jak už bylo psánovzájemná poloha geometrického tĕžiště a polohy žávésu (osy otáčení), kde tato nesmí být příliš vpředu. To je nutná podmínka stability. [...]
Jinak to s rým geometrickým těžištĕm je podobný problém jako u stability raket.

Já bych to potřeboval asi víc zdůvodnit. Jsou tři věci: těžiště ovládané plochy, osa otáčení, a aerodynamický střed (působiště aerodynamické síly). Jak tyhle tři věci mají být vzájemně vůči sobě? Já jsem si myslel, že jde hlavně o to, aby působiště aerodynamické síly bylo až za středem otáčení, možná i za těžištěm. Takto se dosáhne toho, že vždycky se bude ovládaná plocha snažit vrátit směrem do neutrálu.

U raket je to přece stejné - taky se snažíš stabilizátory posunout co nejvíc dozadu, aby byl aerodynamický střed celé rakety až za těžištěm, tedy místem, kolem kterého se raketa otáčí. Proto mají rakety stabilizátory až vzadu, někdy i přesahující hodně dozadu za trup.

[Lark]

Já bych řek, že s aerodynamickým středem celého modelu (srovnání s raketou) to nemá nic společného. Spíš jde o aerodynamický střed jen té výškovky a při orotaci v tom středu má nejmenší odpor, takže je nejmenší změna ovládací síly při vychýlení. Hlavní problém vidím spíš v tom pružení ovládacího mechanismu a nejspíš ta excentricita kladky mění i napnutí těch lanek. Exponencialita, nebo i jiný průběh výchylky jde přece snáz nastavit na vysílači, třeba i křivkou, ale lanka budou mít pořád stejné napnutí. Ale radši bych to řešil tuhým táhlem, nebo bovdenem.

[dudaj]

Jestli dobře chápu vedeš lanko kousek v trubce - to nemá s bovdenem nic společného.
Prostě plovoucí výškovka má docela velkou plochu, a pokud má fungovat, nesmí propružit při určité síle. Jak moc ti to pruží tady nikdo netuší. V zásadě máš dvě možnosti. Posunout otočnej bod ve výškovce, nebo udělat bovden bez vůlí a naprosto tuhý. Nebo obojí.
Já bych začal bovdenem - je to míň práce.

[kocour]

Podle mých zkušeností je hlavní problém v měkké páce tvaru "L". Já tam dávám příčku z ocel. drátu nebo ocelového pásku. Nebo tu páku vyrobit z duralového plech apod. Ta ostatní doporučení jsou pravdivá, ale tohle považuji za hlavní problém.

[YenyaKas]

Podle mých zkušeností je hlavní problém v měkké páce tvaru "L".

Jakože páka od serva, anebo ta eliptická kladka? Já bych řekl, že ani jedno z toho nijak zvlášť nepruží.

A teda (@dudaj) furt se mi nechce zdát, že absolutně tuhá konstrukce by měla být nutnost. Podívej se na tohle video Libora Kolmana:
https://vimeo.com/326086934
- tady je pěkně vidět, jak má špagáty občas prověšené - ten směrovkový v podstatě furt, a z výškovky je vidět ten dolní prověšený. Nijak zvlášť tuhá konstrukce to není, a přitom létá podle mě srovnatelně rychle jako jsem teď letěl já. Taky má špagáty vedené docela daleko od trupu, bez jakéhokoli přichycení, takže pružnost trupu se na jejich napínání a povolován taky projeví.

Z toho všeho si myslím, že nemám pevnostní problém, ale nějaký jiný - něco ohledně vyvážení nebo špatně zvolené osy otáčení.

[Lark]

Jenže to není plovoucí výškovka, ale "vlečená klapka", která při vychýlení to tahající lanko odporem vzduchu pořád napíná.

[YenyaKas]

Jenže to není plovoucí výškovka, ale "vlečená klapka", která při vychýlení to tahající lanko odporem vzduchu pořád napíná.

No a na to se mimo jiné ptám, jestli náhodou není problém v tom, že mám osu otáčení ještě pořád příliš vzadu. Zatím se mi několikrát dostalo doporučení, že ji mám naopak posunout dozadu, což se mi vůbec nezdá.

Stejně budu výškovku vyrábět znovu, protože mi při tom pokusu prasklo uchycení. Tak přemýšlím, že bych prostě jen uřízl třeba půlku plochy před osou otáčení, nějak bych to provizorně nalepil na trup, a vyzkoušel.

[Lark]

Jenže když tu osu otáčení budeš posouvat dopředu, bude u takové lopaty narůstat ovládací síla.

Edit: Nejsem aerodynamik a jsou to jen moje selské úvahy. Uvědom si jakým ramenem s tou výškovkou kvrdláš. Ale třeba se ozve nějaký odborník.

[YenyaKas]

Ovládací síla asi jen znamená silnější servo. Nemusela by znamenat kmitání. Koneckonců možná nejsem od stabilního systému daleko - třeba by stačilo posunout osu otáčení o 50 % dopředu. To by znamenalo tak maximálně o 15 % větší sílu, což je skoro nic.

Každopádně rada posunout osu otáčení dozadu se mi fakt nezdá a nevím co by za ní mohlo být.

[OrDa]

Výškovka na videu neváží nic, ta Tvoje je podstatně těžší. Musí mít tedy i podstatně tužší ovládání.

[janva9]

Jsem si jistý, že jsi letěl mnohem rychleji než EPpák na videu. Ten by při větru 5m/s vůči zemskému povrchu nejspíš couval.
Já bych tu osu otáčení snad ani neměnil. Možná jen malinko zmenšit šípovitost, tím by se posunula dozadu. To by chtělo vylaborovat. Ale zásadní je spákování náhonu. Páky na servu musí být stejně dlouhé jako páky na výškovce. Musí být i vzájemně rovnoběžné. Lanka nesmí pružit. Tam do toho ještě kecá teplotní roztažnost trupu a lanek. Tuhé táhlo nebo dobře udělaný bovden by byl lepší. Dovolil by použít různé délky pák. Hlavně delší páku na výškovce.
Nejsem odborník ale plovoucí výškovky jsem použil na mnoha modelech.

To chceš použít jako determák?

[YenyaKas]

Výškovka na videu neváží nic, ta Tvoje je podstatně těžší. Musí mít tedy i podstatně tužší ovládání.

Mám tady napsáno 13.9 g. "Nic" to sice není, ale teda hmotnost výškovky je myslím to poslední, co by mě napadlo řešit jako problém.

[YenyaKas]

Jsem si jistý, že jsi letěl mnohem rychleji než EPpák na videu. Ten by při větru 5m/s vůči zemskému povrchu nejspíš couval.
Já bych tu osu otáčení snad ani neměnil. Možná jen malinko zmenšit šípovitost, tím by se posunula dozadu. To by chtělo vylaborovat. Ale zásadní je spákování náhonu. Páky na servu musí být stejně dlouhé jako páky na výškovce. Musí být i vzájemně rovnoběžné. Lanka nesmí pružit. Tam do toho ještě kecá teplotní roztažnost trupu a lanek. Tuhé táhlo nebo dobře udělaný bovden by byl lepší. Dovolil by použít různé délky pák. Hlavně delší páku na výškovce.
Nejsem odborník ale plovoucí výškovky jsem použil na mnoha modelech.

To chceš použít jako determák?

Přepákování náhonu je dané tím, jaký úhel otáčení má servo (tohle má tak 120 °), a jaký úhel otáčení chci mít na výstupu (cca 170-180°). To asi nezměním. Proč by to mělo být vzájemně rovnoběžné, tomu už vůbec nerozumím. Lanka pruží určitě míň než trup samotný. Teplotní roztažnost pro tento jeden let neřeším, je zanedbatelná. Pokud se ukáže, že se projeví časem, budu to řešit pak. Ale i tak kolegové co lítají takovéto EPP modely to berou jako fakt, že prostě rozdíl mezi zimou a létem znamená povolené nitě na náhonech. A nevšiml jsem si, že by to pro běžné polétání nějak řešili.

Co je determák?

[Lark]

Tak si namaluj páku serva a toho eliptického bubínku v neutrálu, a pak si to namaluj při plné výchylce a změř si délky lanek. Nebo si to nasimuluj v nějakém CADu.