RCMANIA.cz

Když pominu nějaká konkrétní čísla, stupně, tak u malého pěnového modelu asi těžko někdo pozná, jestli jsem vše vyladil mechanicky, nebo dodatečně na rádiu. Vzhledem k nepřesnostem takových modelů, ať vlivem použitého materiálu, velikosti ( milimetr nepřesnosti na metrovém modelu je jiný než na třímetrovém), nebo i teplotní roztažnost, kroucení, je celkem jedno jakým způsobem ho "naučím létat".
Ale.....
pokud bych ho později prodal, nebo daroval, asi by mne hanba fackovala, když do něj dá nový majitel svůj přijímač, nastavení "vše v nule" a éro bude po oživení naježené jako vzteklý kocour.

Proto jsem taky nahoře psal, že poloha páky vůči tětivě profilu. Kolmá vůči servu být opravdu nemusí. A že se má dát servo do nuly (viz TomasC), vyladit páku, aby byly rozdíly od nuly serva a žádané polohy páky co nejmenší a až tohle doladit subtrimem (nebo servem křivě zamontovaným tak, aby byly páky shodně).

Jj, softwarově dohnané řízení-dal jsem svůj přijímač, koukl na to (12° rozdíl klapek na butterfly), serva vyndal, znuloval, páky taky a udělal nová táhla...

V realu casto potrebuji mensi polomer ( kratsi rameno) paky na servu, nez jsou predlisovane otvory na pakach , nebo kotoucich.
V taky cas, pri vrtani der si upravim jejich pozici tak, aby pri nasazenem kotoucku a servu v neutralu , byla nova dira na kolmici, nebo jine, mnou vyzadovane pozici vuci krabce ( neutralu) serva.

Provrtane diry v polyamidu nemaji stejny prumer jako vrtak ( jsou mensi) ... tim je automaticky vymezena i vule mezi pakou ( kotouckem)a cepem , pripadne Z ohybem na koncovce tahla.

veka1

Kotoučky a vlastní provrtaná díra je dobrý trik, díky. Co se týče vůlí, tak se mi osvědčily vidličky MP-Jet. Vlastně bych mohl i použít šikmé namontování serva samotného, jak někdo výše doporučoval, ale zase to by bylo opticky škaredé.

Ještě teda - ta kolmost páky serva k táhlu byla trochu zkratka - samozřejmě je to za předpokladu, že otvor páky ovládané plochy je přesně kolmo (z hlediska tětivy té plochy) nad osou otáčení té plochy (pantem).

TomasC píše:jak se deformuje výchylka kormidla, když je různý směr otáčení serva a kormidla.

Tohle je něco, co by chtělo video - tady si neumím představit, že by toto mělo být nějak extra významné. Na Quasaroví mám všechna tři serva s osou otáčení kolmou na pant příslušné ovládané plochy:

download/file.php?id=97113&mode=view

YenyaKas píše:...Vlastně bych mohl i použít šikmé namontování serva samotného, jak někdo výše doporučoval, ale zase to by bylo opticky škaredé...

Snad na všech servech křidélek a výškovky mám páky pootočené. Viděl jsem to i u kolegů na letišti, i jinde (časopisy, fotoalba). Nikdo nikdy neřešil, jestli to je estetické, ale každý řešil zda je to praktické. Estetiku řeším u povrchové úpravy modelu.

U některých serv stačí dvouramennou nebo čtyřramennou páku otočit o 180st. a hned bude v neutrální poloze kolmo k servu.

YenyaKas píše:
[/b][/color]Jak nastavujete délku táhla ovládané plochy? Vysílačku včetně subtrimů do neutrálu, a pak délku táhla tak, aby ovládaná plocha byla okometricky v neutrálu? Nebo naopak páku serva do kolmé polohy subtrimem? A po záletu upravujete délku táhla, anebo přenesete trimy do subtrimů?

Když je více stejných serv--je z čeho vybírat, prvotně to dělám asi stejně jako Tomáš--skládám k sobě stereo stejná serva s pákama v neutrálu zrcadlově stejně,u křidélek usazuji páku serva aby už mechanicky vznikla nějaká diferenciace, u výškovky když nevyjde páka serva rovně volím nastavení kdy mechanicky mám pak větší výchylku nahoru a u směrovky kdy většinou páku na směrovce třeba z mechanických duvodu nedávám na střed otáčení usazuji páku serva aby pak byla mechanicky výchylka směrovky přijatelně stejná.

při záletu pak podle vysílačky, když to umožnuje, rovnou ladím v subtrimech, když ne, tak v trimech, ale po záletu to co bylo na trimech nastavím v subtrimech, případně změním mechanicky velikost a nastavení na pákách serv, nebo kormidel.

v Principu se snažím o nastavení aby ten model teoreticky mohl létat i s neprogramovatelnou vysílačkou---respektive ideálně využít smysluplně plnou dráhu serv, zvlášt, když používám obyč levný serva co si třeba s teplotou žijou vlastním životem tak alespon na výškovce raději předělám velikost přepákování než na vysílači zmenšit výchylky na 50 procent a k tomu ještě 50 procentní expo.

Kolegové mohl bych tu poprosit o radu? Měnil jsem serva na svém pěnoletu, přes servo tester jsem si serva "napároval" a připevnil páky. Pak jsem serva vlepil do křídel, upravil táhla. No a pak jsem všechno zapojil do přijímače, nahodil vysílač a ejhle... Tam, kde měl servo tester neutrální polohy, tak tam po spuštění rádia rozhodně nejsou. Odlepovat serva a dělat to znovu se mi nechce, ale spíš mi jde o to, jak to co nejpřijatelněji vyladit. Poradíte prosím trochu pokročilejšímu začátečníkovi? Na křidélkách jsem musel páky sundat a posunout je. Na jedné straně mám páku v takřka ideální kolmici vůči servu, na druhé bohužel nejde páka nasadit na tisícihran tak přesně. Jde to buď nasadit s trochu větší výchylkou vpřed ve směru letu nebo malou výchylkou od kolmice vzad proti směru letu. Moje myšlenka - nasadím páku do polohy lehce vzad a subtrimem to doladím do kolmice. Jestli problematice trim/subtrim rozumím (nejsem si ale jistý), tak se mi posunutím subtrimu tímto způsobem zkrátí chod vpřed, tedy budu mít menší výchylku křidélka dolů, přičemž chod křidélka nahoru by měl být delší. Je to tak nebo jsem úplně vedle? Zároveň mám druhou vedlejší otázku - jak je možné, že na servo testeru a po zapojení do přijímače jsou neutrály odlišné? Předem díky moc za odpovědi.

A co máš za rádio? Nejsem sice příznivcem hlavního nastavování přes menu, ale pokud máš chytrou vysílačku, zkus nastavit neutrály v něm. Jinak nejspíš rada pro příště, vyzkoušej to definitivně ještě přede lepením.

DAF píše:A co máš za rádio? Nejsem sice příznivcem hlavního nastavování přes menu, ale pokud máš chytrou vysílačku, zkus nastavit neutrály v něm. Jinak nejspíš rada pro příště, vyzkoušej to definitivně ještě přede lepením.

TX16S.

Už jsem asi našel co jsem potřeboval, v manuálu OpenTX je to hezky vysvětleno obrázkem, viz příloha. Jestli chci zachovat linearitu chodu, tak bude asi lepší to řešení jak jsem psal. Přijde mi to jako lepší mít to takhle, přičemž bych pak stejně asi nakonec nastavoval u hornoplošníku "Diff" na křidélkách. Takhle toho +- dosáhnu a chod serva bude lineární.

Ale stejně díky.

Edit: teď na to koukám znovu a jestli se to pomocí PPM center dá celé takhle upravit, tak mám asi po problému... Jen se víc soustředit.

msk píše:přes servo tester jsem si serva "napároval"

Co máš za servotester. Je pro toto používám JETI box, který ukazuje "ms".
Případně zpětně kalibrovat servotester s radiem.

TomasC píše: Co máš za servotester. Je pro toto používám JETI box, který ukazuje "ms".
Případně zpětně kalibrovat servotester s radiem.

Tenhle:
https://www.bighobby.cz/servo-tester-g-t-power/?gclid=EAIaIQobChMI8qau8vWl7wIVASIYCh171AOQEAQYBiABEgI-RvD_BwE

Po mé zkušenosti bych tenhle model rozhodně nedoporučil. Ale mohl jsem si samozřejmě pořídit i něco kvalitnějšího...

Myšlenka: mechanická diferenciace je sice mechanicky pěkná, ale v případě, kdy se úhel táhla a páky řízené plochy blíží přímému nebo nulovému úhlu, zatímco u páky serva ne, tak je servo namáháno násobně více (viz obr).

Zkusil jsem (možná trochu extrémní) příklad kdy při max výchylce bude páka serva 60° od roviny křídla a páka plochy 15° od roviny křídla (pořád lichoběžník jako na obrázku). pokud budou páky poměrně blízko (krátké táhlo), bude úhel táhla mezi křídlem a táhlem řekněme 5°. V takovém případě, pokud potřebuju na řídící plochu (pro ilustraci) 1 Nm, tak servo musí vyvinout kroutivý moment ~ 2,9Nm, zatímco pokud budou páky serva a řídící plochy rovnoběžné, momenty budou shodné.
S prodlužujícím se táhlem se situace ještě trochu zhoršuje.

Není pak lepší tvořit rovnoběžníky a moci tak použít slabší/lehčí serva?

Chápu staré praktiky, že se jim "elektronické" řešení nemusí líbit, ale pokud můžu snížit mechanické namáhání byť jen třeba o 30%, mechanická diferenciace mi nedává smysl.

Ono také bude záležet, do čeho to dáš. Pokud to bude akrobat, rychlostní model, nebo jiný rychle se pohybující závoďák, pripadne model, kde budeš za každou cenu šetřit každý gram, tam to třeba smysl mít bude. Pokud to bude pomalu letící rekreační model, kde se servo pohne po minutě, aby se model otočil zpět, když před tím letěl kilometr zprava doleva, aby totéž teď absolvoval v opačném směru, tam to bude (podle mě) docela jedno. A jinak si myslím, že pochopit základy této "nebeské mechaniky" není vůbec na škodu. Pořád zde běhá dost "hloupých" vysílaček, kde to prostě jinak udělat nejde - všechny verze Cadetů, Hitec Lite, nějaký základní (a levný) Hobby King T4, v podstatě skoro všechny setovky.
Dva z mých kluků takové vysílačky mají, ten třetí má Optica 5 Sport (a přiznám, že tam teď z hlavy nevím, jak to je, jestli nějaká nastavení nepůjdou jen přes PC, na place tedy bez šance).

prikrylm píše:...
Není pak lepší tvořit rovnoběžníky a moci tak použít slabší/lehčí serva?

Chápu staré praktiky, že se jim "elektronické" řešení nemusí líbit, ale pokud můžu snížit mechanické namáhání byť jen třeba o 30%, mechanická diferenciace mi nedává smysl.

Tak tak souhlas a ještě se ušetří viz. reálná zkušenost s dimenzováním serv a názorný obrázek v odkazu
viewtopic.php?f=17&t=89660&p=1505893#p1505893

Nějaká moudra a zkušenosti jak to dělaji jinde, lze nabrat i zde.
https://www.youtube.com/results?search_ ... +rc+planes