Design Supersonic RC modelu

[RC_FB]

Tak zrovna Ba-349 je přesně ten případ rakety "někam namířit, odpálit pohon a modlit se", X-15 je na tom podstatně líp, nicméně samostatný start nezvládne a navíc je to k dokonalosti dotažená filozofie "před nejsilnější motor trochu rozumných rozměrů přivaž chlapa a pokud šaškárny kvůli chlapovi moc váží, uprav motor na divočejší palivo".

Btw těsně pod 1000 km/h se dá podívat i na vrtuli- Dornier 335 v těch pár postavených exemplářích byl vlastně napůl ověřovací nouzovka a napůl "pužijte stávající výsledky projektu a dostaňte mi je do vzduchu hned". Původní projekt je na velmi podobně tvarované letadlo, ovšem namísto 2x cca. 1370 kW měl mít dva čtyřhvězdicové motory od Argusu á cca. 4 MW kus a dvě protiběžné tlačné vrtule-proto, aby se odpor stroje nezvyšoval právě kvůli viskozitě urychleného vrtulového proudu a lépe se řešila řiditelnost i konstrukce v podmínkách s už vysokým projevem stlačitelnosti vzduchu.
Zaregistroval jsem, že někdo kolem r. 2005 (? nepamatuju si přesně) parta leteckých konstruktérů podle dochovaných podkladů vrtule přepočítala dnešními metodami a technikou-a sedělo to neskutečně dobře. Pak zkusili přepočítat i letadlo, ke kterému těch skutečných podkladů moc nezůstalo-ale projektovaná rychlost 970 v horizontu se jevila jako velmi reálně dosažitelná. Bavíme se o 1943-1944 a logaritmickém pravítku, btw...

[Kuba78]

papir snese vsechno.. clovek by nemusel delat za dlouhych zimnich veceru nic jineho nez procitat knizky "luftwaffe 46". jedna vec je vykon na dosazeni rychlosti, druha vec aby to v te rychlosti bylo riditelne s cimz nemci (respektive vsichni) meli problem u vsech konstrukci kdyz to rozjeli z kopce a blizili se tesne podzvukovym rychlostem. O tom, co se deje pri prekonani rychlosti zvuku na kridle a na ocasnich plochach nemel nikdo skoro ani arnung.
No a bavime se samozrejme o materialovych moznostech Treti rise na konci valky, kde vrcholem logistickeho umeni bylo sehnat lepidlo takovych kvalit, aby se preklizkove letadlo nerozlozilo samo za letu (ta-154).
Nicmene, napady meli nemecti reichsgenossen vskutku vynikajici, dukazem je koneckoncu i to, ze z nemeckych konstrukci, at uz prototypu nebo i jen navrhu na papire tezili oba tabory miru, imperialisticky i socialisticky jeste dlouho, dlouho po valce..

Ba-349 bylo samozrejme uvedeno se smajlikem, protoze to je ciste ucelova konstrukce, kde parta truhlaru pres vikend sboucha z prkynek letadelko, parta chemiku postavi urychlovaci rakety a nejaky sebevrah pak do toho pod pohruzkou smrti vleze s tim, ze existuje teoreticka sance ze to prezije.. To za letadlo nepovazuji, prestoze mam uzovku rad, tak objektivne musim uznat ze je to proste silenost, drevena raketa startujici z telegrafniho sloupu. to i Fi-103 Liberec nebo Ohka mi prisel na start, let a ovladani lepsi a stabilnejsi (kdyz zanedbame usmevnou myslenku na pilota, ktery musi pred dopadem opustit letadlo otvorem velikosti kralici nory a primo do usti naporoveho motoru).

coz mne vede zpet k myslence, ze asi jedina realna moznost jak prekonat rychlost zvuku modelarskym naradim je asi fakt jen raketa s FPV rizenim.. ze to nikoho jeste nenapadlo

[RC_FB]

Tenhle druh publikací fakt nečtu ani pro pobavení, a těch serióznějších mám za sebou pár tisíc v době, kdy se tyhle knížky psaly ze zkoumání papírů a na papíře vydávaly a ne že to je kompilát žblebtů posbíraných na senzacechtivých fórech...
Řiditelnost taky nevypadala jako problém, na poláře žádné zuby nebyly. Víc se do toho nepouštěli, pokud vím-šlo o ověření, jestli ty vrtule s projektovaným výkonem mohly fungovat žádaným způsobem a když se ukázalo že ano, letmo přejeli výpočty draku a aerodynamiky, jestli tam není zjevná bota. Podle dostupných informací ne.
Projekt začal, pokud se nepletu, v první polovině 1941-kdy s materiály nebyl takový problém. Zdržovaly výpočy aerodynamiky a hlavně vývoj motoru, protože každý válec měl svoji klikovou hřídel s ozubeným kolem, které zabíralo do centrálního věnce na hřídeli-a tak to vlastně byl čtyřhvězdicový motor s prstencovou "klikovou" skříní, ve dvou velikostech-kompaktnější dopředu pro pohon vnitřní hřídele a zadní vrtule, větší pro pohon duté vnější hřídele a přední vrtule. Kdo tuší něco málo o specifikách hvězdicových motorů, je osypaný už teď.
Ani anung-nezapomeň na to, že jestli v té době někdo na světě něco věděl o tomhle druhu problémů, byl to Alexander Lippisch-a to už v r. 1939-1940.
S Užovkou, Reichenbergem a Ohka souhlas.
Ale to jsme fakt hodně OT

Raketa s FPV a řízením-to by do 25 kg možná šlo, s tím, že M1 to překoná ve svislé části stoupání a že to nebude na M>1 řízené poletování, ani pár sekund. Někdo kdo létá S8x by asi dokázal od oka nastřelit, jestli je to reálně, nebo ne. Tohle není můj obor...

Edit:
Ta první věta není míněná nijak pejorativně ani útočně, trochu nešťastně reaguje na soubory papírů a blbě strojově přeložených článků o blbě pochopených informačních výcucech, kterých se na "historií se zabývajících" serverech v posledních letech objevují mračna.

Jak reálná je podstatná část představ o "luftwaffe ´46" se dá ilustrovat na době, jakou trvalo přetavit rozpracované plány do podoby Mig-15/F-86 v podmínkách nezničené a stále ještě rozběhnuté poválečné výroby s bezproblémovou materiálovou základnou. Oba ty stroje mají na prvních rysech a výpočtech datum 1943 tuším...

[prikrylm]

Bachem Ba 349 Natter bylo (aspoň trochu) RC-čko a skoro mach lítalo, takže pokus tu je.

[tuareg]

Jinak těsně podzvukový vrtulák je "medvěd" Tu-95 asi je známo že létá přes 900. Taky ty motory: 4 krát 11 000kW!

[macko]

Ak je to mozne prosim RCFB o nasmerovanie k odbornej literature.(niečo som ziskal ale je toho velmi malo a nemam pristup do prislusnych institutov a ich kniznic.) btw len pre moje studijne učely./najlepsie SZ alebo mail/
Som absolutny nevzdelanec a fantasta a snad mi ostatni odpustia ze som vlozil tuto temu a link na RC Maniu. Sutazne som poletoval len F3RES minuly rok a to je uplne ina oblast.
S prekvapenim som zistil ze mi na moj sukromny mail(???) prislo mnoho povzbudzujucich
sprav, nápadov a dokonca spolupraca a podpora.(najviac z CZ , potom D a Rakusko a 1 NL a 2 Rusko)Vidno ze RC mania sa čita asi aj mimo ČR a SR.
Bohuzial teraz nie je v mojich silach a ani ambicia vytvorit team na tento šialeny projekt.
Dakujem tymto za pochopenie.
Milan

[TomasC]

Postav / kup relativně běžný pylonový model na elektro. Snadno a bez větších investic letí přes 300km/h. Skoro kompletní návod na stavbu je zde: blog.php?u=8&b=95

[Kuba78]

mam doma nepostaveny tento model. https://www.rcalbum.cz/model/4800-sprint.html
Tak dlouho premyslim a spekuluji ze ho osadim a jak a cim, az sem dospel k nazoru, ze vlastne nevim jestli takovou malou a rychlou mrchu chci vubec provozovat a mam na to nervy s ni litat. takze to davam v plenum, kdo tohle omotoruje aspon na mach 0,3 a dokaze s tim letet a pristat, je to jeho

[RC_FB]

Proč do SZ:

Učebnice pilota XXXX; kolektiv autorů; Svět křídel; Praha; 2018 (XXXX je letopočet, poslední je 2019)
Aerodynamika moderních leteckých modelů; Musil, M., Musilová, R., Šaffek, O.; Naše vojsko; Praha; 1978
Aerodynamika vysokých rychlostí; Hošek, J.; Naše vojsko; Praha; 1949 (tuším, že to mělo upravenou a doplněnou
reedici nebo návaznou publikaci někdy v 50. letech, která sloužila i jako učebnice pro piloty ČSLA, každopádně navazuje následující titul)
Theoretické základy aerodynamiky vysokých rychlostí I; Konečný, D.; Naše vojsko; Praha; 1955
Brož V., Aerodynamika vysokých rychlostí, skripta FS ČVUT v Praze

Libovolná skripta pro techniky nebo stavaře, kde se nejjednodušším způsobem vyšetřuje průběh zatížení na nosníku. Nejde ani tak o výpočet samotného nosníku křídla, jako o způsob vyšetřování průběhu namáhání (aspoň jednoduchého, ne hned krut při dvousoém ohybu jako na křídle), aby si to člověk dokázal představit.


V prvních dvou knížkách se, s trochou aproximace, člověk celkem pohodlně protluče s kupeckými počty a trochu větším papírem (a musí být schopen tu aproximaci nějak kvantifikovat).
Hošek, Konečný, Brož-z pohledu modelářského BFU by se ty knížky mohly jmenovat jedna každá "Kde končí p*del", protože vyžadují trochu lepší než gymnaziální fyziku a bez matematiky se člověk prostě nehne. Na takovou rámcovku na pytlíku od svačiny, jako jsem tady předvedl, stačí samozřejmě ty kupecké počty, ale to nemá s výpočtem a konstrukcí vlastně nic společného.
(Kupecké počty jsou všechno do základních derivací, pochopení prvních jednoduchých integrálů a rámcové úvahy s nimi. Až odtud začíná matematika-a jak jsem napsal, matematiku jsem reálně už fakt zapomněl).


Ano, výše uvedené je velice základní a dřevní, kdekdo dneska na RESku používá mnohem pokročilejší nástroje-jenže ten nástroj (XFLR...) je stejný jako kalkulačka při trojčlence-je nutné umět ji nakrmit a umět poznat, že je někde v tom krmení chyba.


Naprosto realisticky: postavit takový pekáč je ta snadná věc. Lítat s tím je ta těžká.
TomasC má naprostou pravdu, nejdřív se naučit lítat s něčím rychlým (do 100 m/s, ono stačí i 50 m/s) a pak teprve si ty potíže dokáže člověk představit...

[macko]

Dakujem za info, nasiel som aj nejake materialy na studium na Leteckej fakulte TUKE.
Pre zaujmavost prikladam ako prekonal komerčny let Boeing 789 rychlost zvuku bez sonickeho tresku.(voči zemi)
*Americké dopravné lietadlo nepredvídane prekonalo rýchlosť zvuku, ktorá je 1234 km za hodinu. Bežný Boeing 789-9 má pritom maximálnu rýchlosť len 900 km/h.*

[RC_FB]

Nic ve zlém, ale jaký máš vlastně v tomhle oboru background?
Protože let po větru v celkem nadprůměrném jetstreamu a z něho plynoucí GS nemá s problematikou nadzvukového létání vlastně vůbec nic společného. Let je buď nadzvukový nebo podzvukový a je to dáno rychlostí vůči prostředí za daných podmínek (hustota) a ne vůči zemi.

[TomasC]

mam doma nepostaveny tento model. https://www.rcalbum.cz/model/4800-sprint.html

Sprint je vyloženě "podmírák" Je to hodně malé a díky tomu se to špatně řídí. Ale adrenalin to tedy má..

[Kuba78]

Sprint je vyloženě "podmírák" Je to hodně malé a díky tomu se to špatně řídí. Ale adrenalin to tedy má..

ja vim, proto se nijak nezenu do toho abych to osadil, poslal do vzduchu a bud po dvou vterinach do zeme protoze to blbe odstartuju nebo po peti vterinach do zeme o kus dal, protoze to nebude videt

jinak co se tyce "nadzvukoveho" letu Boeingu.. no chtel bych videt jak by to vypadalo, kdyby to nekdo poslal kolmo dolu k zemi a zkusil udelat mach1 jako IAS.. to by tomu asi upadly kridla..

[macko]

Ten priklad s Boeingom na mna vyskočil nahodou a dovolil som si uviest len ako zajimavost.Našiel som viacero študii a merani, no stale opakujem - som v obore aerodynamiky laik a moj background (vzdelani) je sice technickeho smeru ale v inem odboru. Takze ked som pred asi 4-mi rokmi pričuchol k leteckym modelom zaujmam sa o tento sport.

[RC_FB]

Takže pořadí literatury k přečtení je tak, jak jsem ho napsal.
Na vyjasnění prvotních principů, úvah a otázek si určitě přečti Učebnici pilota, protože rozdíl IAS/TAS/GS a spousta dalšího je dost podstatný.
Dokud není rychlost nadzvuková vůči vzduchu při dané teplotě, vlhkosti a hustotě (+/- v dané výšce) (nejen indikovaně, ale reálně), není sonický třesk=není nadzvuk. (Vypadá to jako definice kruhem, ale tenhle aspekt je tak zásadní a podstatný, že jsem si dovolil nacpat ho dvakrát do jedné věty).
Taky si uvědom, že kdyby ten Boeing letěl opačně tím samým prostorem (tj. proti větru cca. 300 km/h), tak by titulek a úvodník byl na způsob "Moderní vývoj proudových dopravních letadel je nanic, výkřik poslední techniky je s upečenými motory pomalejší než vrtulová stíhačka z druhé světové" Dosadit můžeš P-51D a dál, F4U, Spitfire Mk XIV a dál, Typhoon,... prostě by to bylo cca. 670 vs 700+