RCMANIA.cz

Tak zrovna Ba-349 je přesně ten případ rakety "někam namířit, odpálit pohon a modlit se", X-15 je na tom podstatně líp, nicméně samostatný start nezvládne a navíc je to k dokonalosti dotažená filozofie "před nejsilnější motor trochu rozumných rozměrů přivaž chlapa a pokud šaškárny kvůli chlapovi moc váží, uprav motor na divočejší palivo".

Btw těsně pod 1000 km/h se dá podívat i na vrtuli- Dornier 335 v těch pár postavených exemplářích byl vlastně napůl ověřovací nouzovka a napůl "pužijte stávající výsledky projektu a dostaňte mi je do vzduchu hned". Původní projekt je na velmi podobně tvarované letadlo, ovšem namísto 2x cca. 1370 kW měl mít dva čtyřhvězdicové motory od Argusu á cca. 4 MW kus a dvě protiběžné tlačné vrtule-proto, aby se odpor stroje nezvyšoval právě kvůli viskozitě urychleného vrtulového proudu a lépe se řešila řiditelnost i konstrukce v podmínkách s už vysokým projevem stlačitelnosti vzduchu.
Zaregistroval jsem, že někdo kolem r. 2005 (? nepamatuju si přesně) parta leteckých konstruktérů podle dochovaných podkladů vrtule přepočítala dnešními metodami a technikou-a sedělo to neskutečně dobře. Pak zkusili přepočítat i letadlo, ke kterému těch skutečných podkladů moc nezůstalo-ale projektovaná rychlost 970 v horizontu se jevila jako velmi reálně dosažitelná. Bavíme se o 1943-1944 a logaritmickém pravítku, btw...

papir snese vsechno.. clovek by nemusel delat za dlouhych zimnich veceru nic jineho nez procitat knizky "luftwaffe 46". jedna vec je vykon na dosazeni rychlosti, druha vec aby to v te rychlosti bylo riditelne s cimz nemci (respektive vsichni) meli problem u vsech konstrukci kdyz to rozjeli z kopce a blizili se tesne podzvukovym rychlostem. O tom, co se deje pri prekonani rychlosti zvuku na kridle a na ocasnich plochach nemel nikdo skoro ani arnung.
No a bavime se samozrejme o materialovych moznostech Treti rise na konci valky, kde vrcholem logistickeho umeni bylo sehnat lepidlo takovych kvalit, aby se preklizkove letadlo nerozlozilo samo za letu (ta-154).
Nicmene, napady meli nemecti reichsgenossen vskutku vynikajici, dukazem je koneckoncu i to, ze z nemeckych konstrukci, at uz prototypu nebo i jen navrhu na papire tezili oba tabory miru, imperialisticky i socialisticky jeste dlouho, dlouho po valce..

Ba-349 bylo samozrejme uvedeno se smajlikem, protoze to je ciste ucelova konstrukce, kde parta truhlaru pres vikend sboucha z prkynek letadelko, parta chemiku postavi urychlovaci rakety a nejaky sebevrah pak do toho pod pohruzkou smrti vleze s tim, ze existuje teoreticka sance ze to prezije.. To za letadlo nepovazuji, prestoze mam uzovku rad, tak objektivne musim uznat ze je to proste silenost, drevena raketa startujici z telegrafniho sloupu. to i Fi-103 Liberec nebo Ohka mi prisel na start, let a ovladani lepsi a stabilnejsi (kdyz zanedbame usmevnou myslenku na pilota, ktery musi pred dopadem opustit letadlo otvorem velikosti kralici nory a primo do usti naporoveho motoru).

coz mne vede zpet k myslence, ze asi jedina realna moznost jak prekonat rychlost zvuku modelarskym naradim je asi fakt jen raketa s FPV rizenim.. ze to nikoho jeste nenapadlo

Tenhle druh publikací fakt nečtu ani pro pobavení, a těch serióznějších mám za sebou pár tisíc v době, kdy se tyhle knížky psaly ze zkoumání papírů a na papíře vydávaly a ne že to je kompilát žblebtů posbíraných na senzacechtivých fórech...
Řiditelnost taky nevypadala jako problém, na poláře žádné zuby nebyly. Víc se do toho nepouštěli, pokud vím-šlo o ověření, jestli ty vrtule s projektovaným výkonem mohly fungovat žádaným způsobem a když se ukázalo že ano, letmo přejeli výpočty draku a aerodynamiky, jestli tam není zjevná bota. Podle dostupných informací ne.
Projekt začal, pokud se nepletu, v první polovině 1941-kdy s materiály nebyl takový problém. Zdržovaly výpočy aerodynamiky a hlavně vývoj motoru, protože každý válec měl svoji klikovou hřídel s ozubeným kolem, které zabíralo do centrálního věnce na hřídeli-a tak to vlastně byl čtyřhvězdicový motor s prstencovou "klikovou" skříní, ve dvou velikostech-kompaktnější dopředu pro pohon vnitřní hřídele a zadní vrtule, větší pro pohon duté vnější hřídele a přední vrtule. Kdo tuší něco málo o specifikách hvězdicových motorů, je osypaný už teď.
Ani anung-nezapomeň na to, že jestli v té době někdo na světě něco věděl o tomhle druhu problémů, byl to Alexander Lippisch-a to už v r. 1939-1940.
S Užovkou, Reichenbergem a Ohka souhlas.
Ale to jsme fakt hodně OT

Raketa s FPV a řízením-to by do 25 kg možná šlo, s tím, že M1 to překoná ve svislé části stoupání a že to nebude na M>1 řízené poletování, ani pár sekund. Někdo kdo létá S8x by asi dokázal od oka nastřelit, jestli je to reálně, nebo ne. Tohle není můj obor...

Edit:
Ta první věta není míněná nijak pejorativně ani útočně, trochu nešťastně reaguje na soubory papírů a blbě strojově přeložených článků o blbě pochopených informačních výcucech, kterých se na "historií se zabývajících" serverech v posledních letech objevují mračna.

Jak reálná je podstatná část představ o "luftwaffe ´46" se dá ilustrovat na době, jakou trvalo přetavit rozpracované plány do podoby Mig-15/F-86 v podmínkách nezničené a stále ještě rozběhnuté poválečné výroby s bezproblémovou materiálovou základnou. Oba ty stroje mají na prvních rysech a výpočtech datum 1943 tuším...

Bachem Ba 349 Natter bylo (aspoň trochu) RC-čko a skoro mach lítalo, takže pokus tu je.

Jinak těsně podzvukový vrtulák je "medvěd" Tu-95 asi je známo že létá přes 900. Taky ty motory: 4 krát 11 000kW!

Ak je to mozne prosim RCFB o nasmerovanie k odbornej literature.(niečo som ziskal ale je toho velmi malo a nemam pristup do prislusnych institutov a ich kniznic.) btw len pre moje studijne učely./najlepsie SZ alebo mail/
Som absolutny nevzdelanec a fantasta a snad mi ostatni odpustia ze som vlozil tuto temu a link na RC Maniu. Sutazne som poletoval len F3RES minuly rok a to je uplne ina oblast.
S prekvapenim som zistil ze mi na moj sukromny mail(???) prislo mnoho povzbudzujucich
sprav, nápadov a dokonca spolupraca a podpora.(najviac z CZ , potom D a Rakusko a 1 NL a 2 Rusko)Vidno ze RC mania sa čita asi aj mimo ČR a SR.
Bohuzial teraz nie je v mojich silach a ani ambicia vytvorit team na tento šialeny projekt.
Dakujem tymto za pochopenie.
Milan

Postav / kup relativně běžný pylonový model na elektro. Snadno a bez větších investic letí přes 300km/h. Skoro kompletní návod na stavbu je zde: blog.php?u=8&b=95

mam doma nepostaveny tento model. https://www.rcalbum.cz/model/4800-sprint.html
Tak dlouho premyslim a spekuluji ze ho osadim a jak a cim, az sem dospel k nazoru, ze vlastne nevim jestli takovou malou a rychlou mrchu chci vubec provozovat a mam na to nervy s ni litat. takze to davam v plenum, kdo tohle omotoruje aspon na mach 0,3 a dokaze s tim letet a pristat, je to jeho

Proč do SZ:

Učebnice pilota XXXX; kolektiv autorů; Svět křídel; Praha; 2018 (XXXX je letopočet, poslední je 2019)
Aerodynamika moderních leteckých modelů; Musil, M., Musilová, R., Šaffek, O.; Naše vojsko; Praha; 1978
Aerodynamika vysokých rychlostí; Hošek, J.; Naše vojsko; Praha; 1949 (tuším, že to mělo upravenou a doplněnou
reedici nebo návaznou publikaci někdy v 50. letech, která sloužila i jako učebnice pro piloty ČSLA, každopádně navazuje následující titul)
Theoretické základy aerodynamiky vysokých rychlostí I; Konečný, D.; Naše vojsko; Praha; 1955
Brož V., Aerodynamika vysokých rychlostí, skripta FS ČVUT v Praze

Libovolná skripta pro techniky nebo stavaře, kde se nejjednodušším způsobem vyšetřuje průběh zatížení na nosníku. Nejde ani tak o výpočet samotného nosníku křídla, jako o způsob vyšetřování průběhu namáhání (aspoň jednoduchého, ne hned krut při dvousoém ohybu jako na křídle), aby si to člověk dokázal představit.


V prvních dvou knížkách se, s trochou aproximace, člověk celkem pohodlně protluče s kupeckými počty a trochu větším papírem (a musí být schopen tu aproximaci nějak kvantifikovat).
Hošek, Konečný, Brož-z pohledu modelářského BFU by se ty knížky mohly jmenovat jedna každá "Kde končí p*del", protože vyžadují trochu lepší než gymnaziální fyziku a bez matematiky se člověk prostě nehne. Na takovou rámcovku na pytlíku od svačiny, jako jsem tady předvedl, stačí samozřejmě ty kupecké počty, ale to nemá s výpočtem a konstrukcí vlastně nic společného.
(Kupecké počty jsou všechno do základních derivací, pochopení prvních jednoduchých integrálů a rámcové úvahy s nimi. Až odtud začíná matematika-a jak jsem napsal, matematiku jsem reálně už fakt zapomněl).


Ano, výše uvedené je velice základní a dřevní, kdekdo dneska na RESku používá mnohem pokročilejší nástroje-jenže ten nástroj (XFLR...) je stejný jako kalkulačka při trojčlence-je nutné umět ji nakrmit a umět poznat, že je někde v tom krmení chyba.


Naprosto realisticky: postavit takový pekáč je ta snadná věc. Lítat s tím je ta těžká.
TomasC má naprostou pravdu, nejdřív se naučit lítat s něčím rychlým (do 100 m/s, ono stačí i 50 m/s) a pak teprve si ty potíže dokáže člověk představit...

Dakujem za info, nasiel som aj nejake materialy na studium na Leteckej fakulte TUKE.
Pre zaujmavost prikladam ako prekonal komerčny let Boeing 789 rychlost zvuku bez sonickeho tresku.(voči zemi)
*Americké dopravné lietadlo nepredvídane prekonalo rýchlosť zvuku, ktorá je 1234 km za hodinu. Bežný Boeing 789-9 má pritom maximálnu rýchlosť len 900 km/h.*

Nic ve zlém, ale jaký máš vlastně v tomhle oboru background?
Protože let po větru v celkem nadprůměrném jetstreamu a z něho plynoucí GS nemá s problematikou nadzvukového létání vlastně vůbec nic společného. Let je buď nadzvukový nebo podzvukový a je to dáno rychlostí vůči prostředí za daných podmínek (hustota) a ne vůči zemi.

Kuba78 píše:mam doma nepostaveny tento model. https://www.rcalbum.cz/model/4800-sprint.html

Sprint je vyloženě "podmírák" Je to hodně malé a díky tomu se to špatně řídí. Ale adrenalin to tedy má..

TomasC píše:Sprint je vyloženě "podmírák" Je to hodně malé a díky tomu se to špatně řídí. Ale adrenalin to tedy má..

ja vim, proto se nijak nezenu do toho abych to osadil, poslal do vzduchu a bud po dvou vterinach do zeme protoze to blbe odstartuju nebo po peti vterinach do zeme o kus dal, protoze to nebude videt

jinak co se tyce "nadzvukoveho" letu Boeingu.. no chtel bych videt jak by to vypadalo, kdyby to nekdo poslal kolmo dolu k zemi a zkusil udelat mach1 jako IAS.. to by tomu asi upadly kridla..

Ten priklad s Boeingom na mna vyskočil nahodou a dovolil som si uviest len ako zajimavost.Našiel som viacero študii a merani, no stale opakujem - som v obore aerodynamiky laik a moj background (vzdelani) je sice technickeho smeru ale v inem odboru. Takze ked som pred asi 4-mi rokmi pričuchol k leteckym modelom zaujmam sa o tento sport.

Takže pořadí literatury k přečtení je tak, jak jsem ho napsal.
Na vyjasnění prvotních principů, úvah a otázek si určitě přečti Učebnici pilota, protože rozdíl IAS/TAS/GS a spousta dalšího je dost podstatný.
Dokud není rychlost nadzvuková vůči vzduchu při dané teplotě, vlhkosti a hustotě (+/- v dané výšce) (nejen indikovaně, ale reálně), není sonický třesk=není nadzvuk. (Vypadá to jako definice kruhem, ale tenhle aspekt je tak zásadní a podstatný, že jsem si dovolil nacpat ho dvakrát do jedné věty).
Taky si uvědom, že kdyby ten Boeing letěl opačně tím samým prostorem (tj. proti větru cca. 300 km/h), tak by titulek a úvodník byl na způsob "Moderní vývoj proudových dopravních letadel je nanic, výkřik poslední techniky je s upečenými motory pomalejší než vrtulová stíhačka z druhé světové" Dosadit můžeš P-51D a dál, F4U, Spitfire Mk XIV a dál, Typhoon,... prostě by to bylo cca. 670 vs 700+