igorb píše:To je otazka ... tu je rozlozenie koeficientu tlaku pred - hladka ciara a po odtrhnuti - bodkovana (koeficientu!!!! - cize so zmenou rychlosti sa meni absolutna hodnota - cize na vecsine krivky sa skalovanim neda to odtrhnutie lahko rozonat). Z toho vidno ze nie je uplne potrebne merat priamo na nabezke, kludne by tam MOZNO (moj pohlad) stacili dva snimace ktore by rozoznali ten hrbol POD profilom, nie nad. Ten prave suvisi s polohou stagnacneho bodu a ten ukazuje na hodnotu uhla nabehu. Staci najst polohu toho maxima pri kritickom uhle nabehu, to sa da a potom strategicky umiesnit dva snimace tlaku niekde okolo 10% hlbky kridla blizko joho hrbu dost citlive na to aby sa ich pomerom dala zistit poloha toho hrbu.
Priklad - jeden vyvod diferencialneho snimaca tlaku v polohe "kusok pred hrbom" pri kritickom uhle nabehu a druhy za nim rovnako daleko. POkial je tlak na prednom vyssi ako ten zadny, sme OK (hladka krivka), az sa tlaky vyrovnaju, sme na hodnote kritickeho uhla nabehu. Bohuzial je to tam velmi ploche takze bude prolem s presnostou merania.
Tak znovu.
Obrázek ukazuje výpočet, nikoli měření a ukazuje stav úplného odtržení. Ten není třeba indikovat. To už je na všechno pozdě.
Měření posunu stagnačního bodu je měřením úhlu náběhu. Předpokládá, že odtržení je závislé pouze na úhlu náběhu. To v modelářské oblasti není pravda.
A přijmeme-li hrubé přiblížení, že stagnační bod se pohybuje po profilu (v létavé oblasti) přibližně s úhlem náběhu, pak změna úhlu náběhu o 3 stupně znamená na náběžce o poloměru 2 mm posun stagnačního bodu o 0,1 mm.
To, co prosazuji já, je využít toho, že na reálném křídle (při troše konstruktérova štěstí) probíhá odtržení postupně a vratně. A indikovat to jednoduše optomechanicky nebo akusticky.
Ale jak je komu libo ..