přijde mi to dohadování kdo je a není modelář vždy takové trošku hloupé,když jsem se v modelařině hledal a zkoušel vše možné--letadla,lodičky,autíčka,tak jsem v té době opravdu pár hodin v dílně strávil,časem se ten rozptyl zájmové skupiny modelu poněkud zužil a navíc alespon já dospěl ohledně toho o co jde mě došel k závěru,že imrvére něco patlat není a nechci aby bylo to,čemu budu věnovat svuj pokud možno volný čas--nebylo vyjímkou,že když jsem se pustil do lepení,bavilo mě to natolik,že jsem nechodil do práce---respektive přerušil výdělečnou činnost a patlal nějaký modýlek.
docela na ten muj postoj měla vliv skutečnost,že kdykoli jsem potkal někoho s vymazleným modelem--- nad kterým dotyčný strávil mraky času,jeho pilotní umění byla povětšinou vcelku bída.
s příchodem EPP poletuch se ten muj pohled na věc ještě víc utvrdil když začaly neustálé debaty o nesmyslnosti podobných modelu,o nerealističnosti letu--visení a podobně,přitom stačilo před ně postavit notas s ovladačem a první o co se pokoušeli,bylo viset
muj pohled na zarputilého maketáře středního věku který už modelařinu nějaký pátek provozuje---už se smířil s tím,že páčkování mu moc nikdy nepujde---nevynikne nad kolegy na letišti,modelařinu má rád a také pochvalu od okolí----v podstatě mu má modelařina dát pocit smyslu toho proč je vubec na světě a chce---potřebuje ke svému životu pocit,že po něm navěky zustane někde nějaký zářez---cedulka na rodném domě--zde žil ,lepil a hlavně vubec někdy existoval---spoustu jiných tento pocit získají třeba díky svému zaměstnání,pak na tu modelařinu jako koníček pohlížejí opravdu jako na oddych od běžných starostí--dost často ji provozují jen proto,že ji provozuje jejich kamarád,kdyby jezdil třeba na kole,možná by byli radši a pak není divu,že nepohrdnou třeba ani Wildhafkem.
Pak je i vcelku pochopitelné,že nemají ani žádné moc veliké ambice ohledně samostavby,nebo nějakého drilování akrobatických obratu.
Takže za sebe v současné době to vidím ohledně mé osoby takto:
dokud budu mít pocit,že mi víc dává řízení modelu,nežli lepení,navíc s pocitem,že ještě něco málo bych mohl ohledně řízení pochytit,nebudu pokud možno mrhat časem patláním v dílně,to si nechám až budu dědula,co se bojí odstartovat a výběr modelu ke stavbě---to ukáže čas,momentálně se třeba na ruzné dvouplochy WW1 dívám jako na pěkný model,ohledně zábavy z řízení uplně na nic,to samé u historických větronu---ero pro radost ze stavby,nikoli z létání,mám rád a táhnou mě klasické učelové motorové akrobaty,bohužel na ně nemám čas kuli modernějším maketám větronu--koštata mi vizualně moc neberou,jenže žbrdlinkové ASW mi přijde hovadina,takže háld laminátová stavebnice---dle finančních možností,hlavně zásoba pro případ,že s něčím v sezoně jebnu,aby stačilo sáhnout do kouta po druhé jiné stavebnici--připravené,pokud by bylo třeba.
každý z nás ten svuj volný čas chce prostě strávit jinak a mě se do toho navíc míchá přesvědčení,že pruměrný pilot rc modelu makety válečného létajícího stroje mající při řízení pocit jak každého cestou na misi sestřelil by v reálném životě byl co by pruměrný pilot už někde zavěšený po sestřelu na padáku---takže to rc SE MI VÍC LÍBÍ JAKO SPORTOVNÍ NÁČINÍ---ŘIDIČ NEŽLI LEPIČ.
samozřejmě neplatí pro lepiče náčiní,to ovšem považuji právě za tu výdělečnou byt zájmovou činnost,která právě muže dát pocit uspokojení vedle hlavního zaměstnání--tímto dávám klobouk dolu před všemi zejména tuzemskými výrobci jejichž modely určitě přinesou radost nám konzumentum---to jsou ti,co za sebou opravdu ten zářez jednou a pro vždy nechají.
s přáním,nechte nás létače bejt přeje hezké volné dny Pepin
... ja si myslim ze je to spravne, ak by ma mal vyklepavat niekto co si len tak kupi kupi model, nic o nom nevie tak ma to proste bavit nebude, rovnako ako ostatnych autorov dobrych modelov, kupovaci si nebudu mat co nove kupit a kategoria zakrnie v historii a nebude mat sancu prezit 50 rokov bez zmeny pravidiel tak ako uputane akrobaty, ktore aj po 50 rokoch vedia ukazat kazdy rok nieco nove co ich posunie dalej a dalej