Co to sakra je za spoj?

[robotmz]

Zapichni tam baterku a vyser sa na to....
že sa niečo stane so spojom? potom daj vedieť, ak ešte niekto z nás bude žiť

[jyrry]

Jinak mi to silně připomíná bodované NiCd a NiMh články v různých spotřebkách - ten mikrobodový spoj je silně ekonomický ale zato i při dodržení konstantní (nikoli "vysoké" či dokonce "nejvyšší") kvality nemusí být zrovna vhodný pro přenos větších proudů.
Zrovna tak to může být tady, kde spoj drátků mezi sebou a pak drátků se stěnou konektoru je velmi pravděpodobně difuzní, jinak by tepelné stopy byly podstatně zřetelnější. Ano, dá se to ošetřit dodržením (a monitorováním) parametrů odporového sváru včetně přítlačné síly a v neposlední řadě čistoty elektrod; bude to pak vykazovat vyšší pravděpodobnost dodržení jistého standardu než ty zmíněné babičky s páječkami v rukou (viz ukázky některých jejich úletů včetně fotek i tady na diskuzi), ale ten standard ať jakkoli konstantní nemusí být dostatečný.

[jyrry]

Při nějakém výpočtu bych uvedl absolutní hodnoty... 100%, 300% - to nic nevypovídá, může to být o mikroOhmech a pak si tu honíme triko zbytečně...

[JMalik]

Při nějakém výpočtu bych uvedl absolutní hodnoty... 100%, 300% - to nic nevypovídá, může to být o mikroOhmech a pak si tu honíme triko zbytečně...

Dám sem odpověď co jsem posílal na dotaz po SZ. Pokud to nebude dostatečně jasné, můžu sem dát zítra komplet výpočet po vzorcích ( doufám, že to nebude zapotřebí, protože je to primitivní)

Mám ( měl jsem) takhle navařované konektory Traxas. Pro zajímavost jsem to spočítal, protože kydy jak je to lepší spoj nemusím. Svařuje se to , protože je to levnější.
Spočítáš to úplně snadno. V případě navařovaného spoje je ta plocha polovina obvodu krát styčná délka. Ta je v případě navaření cca stejná, jako průměr vodiče.
Takže např. pro vodič 6mm2 ti vyjde styčná plocha spoje cca 12mm2 při navaření.
Pro pájení je to obvod krát styčná délka, to je už 24mm2.
K tomu připočteš čelní plochu vodiče, protože tam je taky cín. Takže + dalších 6mm2. To už máš 30mm2 styčné plochy při pájení proti těm 12mm2 při svařování. K tomu připočti, že vodič, který je pájený do konektoru je tam zastrčený minimálně o 1-2mm dál a není zanedbatelné ani to, že se nasákne cínem i v nějaké délce (minimálně 3mm) směrem od konektoru.
Měď má měrný odpor 0,0178, pájecí cín cca 0,11. Cín tak můžeš rovnou počítat, tu měď při svařování ne, protože tam vznikne přechodový odpor a taky ty jednotlivé drátky nemají bezchybný kontakt v celém průřezu.
Šlo by to i změřit na přechodový odpor přímo měřákem, zařízení na to mám, měříme to profesionálně až do 6kA, ale je to dost pracné a tady ti první chytrák napíše, že tenhle konektor má větší přechodový odpor než navařený spoj a že to tak stačí.

[JosefSvejk]

Spočítáš to úplně snadno. V případě navařovaného spoje je ta plocha polovina obvodu krát styčná délka. Ta je v případě navaření cca stejná, jako průměr vodiče.
Takže např. pro vodič 6mm2 ti vyjde styčná plocha spoje cca 12mm2 při navaření.
Pro pájení je to obvod krát styčná délka, to je už 24mm2.

Když se použije stejný konektor, tak kde se na něm vezme ta druhá půlka styčné plochy?
Taky by mě zajímalo spíš to měření .

[Nakadah]

Tak jak teda funguje ten spoj? Je tam brutalni ubytek 20mV pri 60A a nebo ne?

Ma-li mit debata smysl, je treba debatovat vecne. Nema-li smysl, zavolejte malikovi.

Nak

[JirkaA]

Já bych pájené spoje na kabelech zas tak nepřeceňoval. Dnes už v místech, kde o něco jde (jako je automotive nebo aerospace) pájený spoj nevidno, naopak krimpovaný a stále častěji odporově svařený spoj dominuje.

[JosefSvejk]

JMalik: Ještě jsi mi neodpověděl, kde se vezme u toho pájeného spoje ta druhá polovina kruhové styčné plochy. A co že je to vlastně ten krimplovaný spoj?

[JMalik]

JMalik: Ještě jsi mi neodpověděl, kde se vezme u toho pájeného spoje ta druhá polovina kruhové styčné plochy.

Cínem se zalije celý spoj, včetně toho čela průřezu a nasákne se cín do vodiče směrem od konektoru. Kolik tobě vychází ta plocha letovaného spoje?

[Medved74]

Při původním dotazu mě zajímalo, co že je to za novou technologii, protože jsem takový spoj lanka a konektoru XT60 ještě neviděl.
...
Howgh!

Ahoj,

technologie... dost mi to vzhledem připomíná spoj, který vznikne při sváření ultrazvukem.

Jirka

[mnov]

Taky jsem asi stará garda, ale podle mne je jedno čím se to ohřeje. Vždy tam bude záležet na přítlaku atd.

[JosefSvejk]

Zrovna pro tyhle jemné drátky mi ultrazvuk nepřijde jako vhodný. Ale odborník nejsem, snad se tu brzy nějaký objeví .

[jyrry]

pro mereni vinuti motoru staci par A (ocekavany vysledek je v jednotkach az desitkach mOhm), ale pro zmereni na tom kusu awg12 a hlavne na telu konektoru bych sel s proudem radove vys, aby merak mel vubec co ukazat a bylo to nad jeho rozlisenim...

[jyrry]

http://www.ultratech.cz/ultrazvukove-svarovani-kovu/
no fakt asi ju :-)

[igorb]

pro mereni vinuti motoru staci par A (ocekavany vysledek je v jednotkach az desitkach mOhm), ale pro zmereni na tom kusu awg12 a hlavne na telu konektoru bych sel s proudem radove vys, aby merak mel vubec co ukazat a bylo to nad jeho rozlisenim...

zdroj da 10A a prdometer tescometer ma rozlisenie 0.1mV ... uuuplne s prehladom dostatocne na to aby sa to porovnalo ... a ako sa uz povedalo, pokial je to v takom stave ze je to nemeratelne, tak ten odpor je potom skoda merat, leabo aj ten kus drotu je odporom niekde uplne inde ... skorej by ma potom zaujimalo ako odhalit ausus ked sa "dost nepritlacilo", cinovanie je predsa len viditelnejsie ked "nezavzlinalo"