Rozdíl mezi servy s kovovými převody a titanovými převody

[RadimHnilica]

7955 TG dají 2S Lipo napohodu - zkoušel jsem

[dudaj]

7955 TG dají 2S Lipo napohodu - zkoušel jsem

a přitom nejsou ani HV .
Myslím, že je to taky hodně o chlazení - motory se dají přetížit, ale musí se vždy uchladit.
By mě zajímalo, kolik A teče do takovýho serva při zatížení .

[jyrry]

... By mě zajímalo, kolik A teče do takovýho serva při zatížení .

viewtopic.php?f=39&t=65735&p=1111904#p1111904

[jakub37]

to dudaj: jak jsi psal, že jsi nikdy neviděl železný (ocelový) převody v servu, tak jsem ti je vyfotil. Všechny kolečka jsou magnetický a pilník se jich normálně chytá, takže nic extra tvrdýho. Standartní servo z buginy Kyosho 1/8.
to Celeron: Ten ruskej titan taky znám, před 30 rokama jsem z něj dělal svorníky do motoru, v tý době ani jinej než ruskej nebyl.

[VTjr]

Myslím, že je to taky hodně o chlazení - motory se dají přetížit, ale musí se vždy uchladit..

Nedovedu si dost dobře představit způsob jak účinně chladit motorky v servech.

Pozor na to! Provoz na vyšší napětí výrazně zkracuje životnost kartáčků a komutátoru a ani výkonovému H-můstku se to nemusí líbit.
Výkon je totiž součinem U*I, jenže si musíme uvedomit, že zvyšováním U úměrně poroste i I.
Takže pokud například zvedneme napájecí napětí z 4,8V na 6V, výkon vzroste ne o 25%, ale cca o 56%! A pokud ho zvedneme ještě víc, na 1,5-násobek, tedy o 50% až na 7,2V, tak výkon bude 2,25-násobkem, tedy poroste o 125%. Navíc musíme počítat s tím, že 2-článek Li-Pol může mít až 8,4V - to už ani nechci počítat - proti napájení 4,8V vychází výkon více než 3-násobný. To už motor nemusí vydržet ani kdyby byl opravdu "dobře chlazen", i čem pochybuji.

By mě zajímalo, kolik A teče do takovýho serva při zatížení .

To snadno změříš.

[jyrry]

... Nedovedu si dost dobře představit způsob jak účinně chladit motorky v servech.

Že by kovovým pláštěm který mají leckterá serva?

By mě zajímalo, kolik A teče do takovýho serva při zatížení .

...To snadno změříš.

Jooo? A čím? Když to má pulzní odběr... Odkaz jsem dával...

[VTjr]

Že by kovovým pláštěm který mají leckterá serva?

Jyrry, máš sice pravdu, jenže leckterá neznamená že všechna. A je otázkou, jestli to bude stačit. Hřeje se totiž rotor a komutátor, mezi ním a statorem/pláštěm je vzduchová mezera. Komutátor se při větším U a I přehřeje na to tata, aby se uchladil, musel by vevnitě bát ventilátor.
Samozřejme pokud jsou serva s bezkomutátorovým motorem, tak tam je to příznivější.

[
Jooo? A čím? Když to má pulzní odběr... Odkaz jsem dával...

Asi paměťovým osciloskopem, střední hodnotu i ručičkovým ampérmetrem. Ale máš pravdu, beru zpět, není to zas tak snadné.

Otázkou je, k čemu mu to je? Není lepší dodržet výrobcem předepsané parametry napájení a nedráždit kobru bosou nohou?

[dudaj]

Nedovedu si dost dobře představit způsob jak účinně chladit motorky v servech.

Pozor na to! Provoz na vyšší napětí výrazně zkracuje životnost kartáčků a komutátoru a ani výkonovému H-můstku se to nemusí líbit.
Výkon je totiž součinem U*I, jenže si musíme uvedomit, že zvyšováním U úměrně poroste i I.
Takže pokud například zvedneme napájecí napětí z 4,8V na 6V, výkon vzroste ne o 25%, ale cca o 56%! A pokud ho zvedneme ještě víc, na 1,5-násobek, tedy o 50% až na 7,2V, tak výkon bude 2,25-násobkem, tedy poroste o 125%. Navíc musíme počítat s tím, že 2-článek Li-Pol může mít až 8,4V - to už ani nechci počítat - proti napájení 4,8V vychází výkon více než 3-násobný. To už motor nemusí vydržet ani kdyby byl opravdu "dobře chlazen", i čem pochybuji.

To snadno změříš.

1. motor je zapuštěn v kovovém plášti serva. Takže se teplo průběžně odvádí na povrch serva .
2. nebudu si to servo kupovat kvůli tomu, abych změřil jeho odběr
3 vzhledem k tomu že kormidlem musí pohnout stejnou silou a rychlost serva se dá upravit dle potřeb,
tak požadavek na výkon může ve výsledku být stejný pouze za použití vyššího napětí - tudíž menšího proudu.

[dudaj]

A je otázkou, jestli to bude stačit. Hřeje se totiž rotor a komutátor, mezi ním a statorem/pláštěm je vzduchová mezera.

To je pravda, ale zatížení motoru serva se nedělá tak na doraz, jako pohony, takže spíš jde o postupné nastoupání teploty motoru
v nějakém čase .
nejde o dráždění hada - prostě otestuji a rozhodnu se.
Teď budu zkoušet HV serva na 2 lipol . Pokud se mi nebude líbit teplota serva , budu to řešit .

[VTjr]

HV serva s tím napětím počítají, takže tam o žádné dráždění nejde.
Ale v případě překročení napětí nejde o to, že se to oblafne programováním. Prostě v servu můžou být součástky které to nesnesou (kondíky, H-můstek a pod). Je totiž potřeba si uvědomit, že motor je induktivní zátěž a při provozu v spínaném režimu se produkují napěťové špičky, které mohou ty tranzistory prorazit.

Jak se dá změřit proud servem a přitom nemít to konkrétní servo - tak to opravdu nevím.

No a s chlazením je to tak, že komutátor je defacto ve vzduchu, jeho tepelná kapacita je minimální a při přetížení se dovede přehřát během zlomku sekundy. Teplo z něj odvádí přímo jen osička a proudící vzduch kolem něj. Vzduch je mizerný vodič tepla, musí proudit, jinak teplo neodvede. Samozřejmě kovové pouzdro pomůže, ale proto ne až tak významně. Stator z permanentního magnetu se tolik nehřeje, resp hřeje od toho, co se na něj vyzáří z rotoru.
Kdysi jsme se na elektrotechnologii učili něco o životnosti/spolehlivosti materiálů, a bylo nám řečeno takové empirické pravidlo, že každé zvýšení teploty o 3 stupně zkracuje životnost součástky na polovinu. Takže např zvýšení o 30° ji zkrátí 2^10=1024-krát. Takže pokud je při nejaké pracovní teplotě testováním zjištěna životnost např. 10 tisíc hodin, tak přetížením a zvednutím teploty o 30° ta klesne na 10 hodin. Pokud je serv víc, tak pravděpodobnost poruchy se násobí jejich počtem. Jestli to nestačí tak k tomu nemám co dodat.

[jyrry]

...
Teď budu zkoušet HV serva na 2 lipol . Pokud se mi nebude líbit teplota serva , budu to řešit .

Jen aby se s těmi přijímačovými LiPolkami nezvýšila teplota celého éra... Známý měl ve velkém éru LiPol přijímačovky, nabíjel v éru a jednou mu to vzplálo...
Co LiFe? Mám ve dvou érech LiFe 18650 2s 1100mAh, napětí trochu sražené oddělovacími diodami (zdroje jedou do jedné sítě); po nabití je na přijímači a servech chvíli tak 6,7V ale brzy to klesne a dlouho drží kolem 6,4V...

[Celeron]

Co LiFe? Mám ve dvou érech LiFe 18650 2s 1100mAh, napětí trochu sražené oddělovacími diodami (zdroje jedou do jedné sítě); po nabití je na přijímači a servech chvíli tak 6,7V ale brzy to klesne a dlouho drží kolem 6,4V...

Však jsem to tu psal na minulý stránce. Jen jsem musel dát kvůli těžišti 2x 2S 2,5Ah. Life jsou proti Lipol do palubní sestavy blbovzdorný, životnost téměř nekonečno, lze použít i 6V serva. Faktem je, že jsou při stejný kapacitě míň "tvarově skladný" a těžší než pytlíkovky.
S tím hóřením při nabíjení, divný. Zdravá, po letu hřející Lipol, mě při nabíjení hned po letu proudem 2-3C bez problémů vychladne dřív, než se nabije.
Jirka

[Celeron]

Ještě k těm motorům. Asi před 10 lety jsem dělal teplotní výzkum na Jelínkových osmikilech, oběžkách. Byly použitý jako pohon v uzavřeným prostoru kde bylo jen cca 3 litry vzduchu kolem motoru, takže vzduchový chlazení co známe z letadel nefungovalo. Na vinutí byl přilepen termočlánek a plášť měřilo pyrometrický čidlo. Motor byl zatěžován dynamem a dynamo bržděno do odporu. Při mnoha testech bylo prokázáno, že u motoru stačí chladit jen plechy a vinutí odvodem tepla mohutnou duralovou "hřídelí" a vlastní oběžnej plášť s magnety se v pohodě uchladí sáláním i do tak malýho prostoru a nepřekročí 75 stupňů. Motor při těch testech baštil 24V/60A (cca 1,5 KW) po dobu 30 minut a ta odvodová hřídel se vychlazovala do velkýho množství vody teploty 20 st.C.
Takže si nejsem moc jistej, že pokud je motor serva (plecháč s magnety ve kterým se točí rotor) zasunutej pláštěm do "sálacího futrálu" serva, jestli se při opravdu velkým přetížení serva dokáže uchladit rotor, vinutí a komutátor, protože odvodu tepla z rotoru do magnetů, pláště a pak futrálu serva brání vzduchová izolace uvnitř motoru.
Jirka

[dudaj]

Jen aby se s těmi přijímačovými LiPolkami nezvýšila teplota celého éra... Známý měl ve velkém éru LiPol přijímačovky, nabíjel v éru a jednou mu to vzplálo...
Co LiFe? Mám ve dvou érech LiFe 18650 2s 1100mAh, napětí trochu sražené oddělovacími diodami (zdroje jedou do jedné sítě); po nabití je na přijímači a servech chvíli tak 6,7V ale brzy to klesne a dlouho drží kolem 6,4V...

Co nakonec použiji uvidím.
Hlavně f-16 musím v první řadě dokončit . A těch problémů který tam jsou podstatně větší je víc než dost .
Podvozky, ukotvení plovoucí výškovky, pevnost trupu v místě uchycení křídel.
Dřív jsem odhadoval 12 - 15 G, teď má obavy, že budu muset počítat tak 22 G .
Takže články na serva je asi to nejjednodušší

[VTjr]

...bylo prokázáno, že u motoru stačí chladit jen plechy a vinutí odvodem tepla mohutnou duralovou "hřídelí" a vlastní oběžnej plášť s magnety se v pohodě uchladí sáláním i do tak malýho prostoru a nepřekročí 75 stupňů. Motor při těch testech baštil 24V/60A (cca 1,5 KW) po dobu 30 minut a ta odvodová hřídel se vychlazovala do velkýho množství vody teploty 20 st.C.
...

No právě, v motorku serva takovou mohutnou duralovou hřídel ani rezervoár vody nemáš.

...ale zatížení motoru serva se nedělá tak na doraz, jako pohony, takže spíš jde o postupné nastoupání teploty motoru v nějakém čase ...

To může platit v standartním provozu. Ale pokud se servo zabrzdí buď nějakou překážkou, nebo i enormními aerodynamickými silami, tak ta teplota může vyletět nahoru až překvapivě rychle. Jak je známo, elektromotory se sériovým nebo cizím buzením mají maximální odběr a tudíž i výkonovou ztrátu při nulových otáčkách.