RCMANIA.cz

Není to u rovné desky spíš otázka odporu než vztlaku ? Pokud na rovné desce zvednu náběžku, vznikne dvojice sil - jedna, co zvedá desku nahoru a druhá, co tlačí desku dozadu. Motor přetáhne tu sílu dozadu a zůstává ta síla, co tlačí desku nahoru.

Teda zírám, co se dá kolem tak jednoduché věci všechno vymyslet.
Letadlo letí, protože má křídla (řeč je o klasickém plošníku, heli, quadry a další potvory s hýbacími křídly pro jednoduchost pomíjím).
Křídlo má nějaký profil - ClarkY, E387 a další nebo rovnou desku nebo symetrický (NACA0008) nebo v zadní části prohnutý nebo to jsou tyčka vpředu, vzadu a mezi tím hadr, mikrofilm, mylar,...
A celkový vztlak křídla je dán 1) jeho úhlem náběhu vůči proudu vzduchu a 2)u klasického, nahoru klenutého profilu také tím, že vršek je nepatrně delší než spodek a na vrchní straně vzniká podtlak na základě rozdílu rychlosti nahoře a dole (při úhlu náběhu 0° je jen tento vztlak).
Samozřejmě každá konfigurace má svůj odpor (klasické profily výrazně menší než tyčky naštorc a je závislý na úhlu náběhu) a své vlastnosti (ostrá náběžka utrhne prodění při daleko menším úhlu náběhu než NACA0018). A kombinace VŠECH těchto vlastností (vztlak, odpor a klopivý moment) dávají celkové chování profilu, potažmo křídla ve vzduchu.
A pro chování letadla (malý model i A-380) ve vzduchu je velmi důležitá ještě vzájemná poloha těžiště a aerodanymického středu modelu. To určuje míru stability polohy modelu ve vzduchu (aby automaticky mířil čenichem stále kupředu). Pokud umístíme těžiště do aerodynamického středu, bude modelu naprosto jedno v jaké je poloze (třeba ocasem dopředu) a poletí opravdu po balistické křivce. která bude ovlivněna jen do směru, kam v daný okamžik potáhne motor -třeba do boku nebo šikmo zpět. Změnou polohy ovládacích ploch se nic nezmění-model je v této konfiguraci neřiditelný, protože není nijak stabilizován. Vzdálenost mezi aerodyn. středem a těžištěm se nazývá zásoba stability a je vyjádřena v % hloubky křídla. V některých programech je možné velikost této zásoby zvolit, dále uvedený program pro stanovení polohy těžiště dává vybrat mezi 8% a 16%, Softwarek je ke stažení např. zde
http://www.rcmodely.com/index.php/techn ... tit-modelu
a používám ho pro vše, co jsem v posledních 15ti letech stvořil (od házedel, přes RC gumolety a včetně U-modelů) a vždy mi modely fungovaly.


pls, zapomeňte na tvrzení, že při seřízení 0,0,0 se letí po balistické křivce a při tom se úhel náběhu zvětšuje do záporných hodnot. Na takovou blbost letadla fakt neletí.

jardah62 píše:Teda zírám, co se dá kolem tak jednoduché věci všechno vymyslet.
Letadlo letí, protože má křídla (řeč je o klasickém plošníku, heli, quadry a další potvory s hýbacími křídly pro jednoduchost pomíjím).
Křídlo má nějaký profil - ClarkY, E387 a další nebo rovnou desku nebo symetrický (NACA0008) nebo v zadní části prohnutý nebo to jsou tyčka vpředu, vzadu a mezi tím hadr, mikrofilm, mylar,...
A celkový vztlak křídla je dán 1) jeho úhlem náběhu vůči proudu vzduchu a 2)u klasického, nahoru klenutého profilu také tím, že vršek je nepatrně delší než spodek a na vrchní straně vzniká podtlak na základě rozdílu rychlosti nahoře a dole (při úhlu náběhu 0° je jen tento vztlak).
Samozřejmě každá konfigurace má svůj odpor (klasické profily výrazně menší než tyčky naštorc a je závislý na úhlu náběhu) a své vlastnosti (ostrá náběžka utrhne prodění při daleko menším úhlu náběhu než NACA0018). A kombinace VŠECH těchto vlastností (vztlak, odpor a klopivý moment) dávají celkové chování profilu, potažmo křídla ve vzduchu.
A pro chování letadla (malý model i A-380) ve vzduchu je velmi důležitá ještě vzájemná poloha těžiště a aerodanymického středu modelu. To určuje míru stability polohy modelu ve vzduchu (aby automaticky mířil čenichem stále kupředu). Pokud umístíme těžiště do aerodynamického středu, bude modelu naprosto jedno v jaké je poloze (třeba ocasem dopředu) a poletí opravdu po balistické křivce. která bude ovlivněna jen do směru, kam v daný okamžik potáhne motor -třeba do boku nebo šikmo zpět. Změnou polohy ovládacích ploch se nic nezmění-model je v této konfiguraci neřiditelný, protože není nijak stabilizován. Vzdálenost mezi aerodyn. středem a těžištěm se nazývá zásoba stability a je vyjádřena v % hloubky křídla. V některých programech je možné velikost této zásoby zvolit, dále uvedený program pro stanovení polohy těžiště dává vybrat mezi 8% a 16%, Softwarek je ke stažení např. zde
http://www.rcmodely.com/index.php/techn ... tit-modelu
a používám ho pro vše, co jsem v posledních 15ti letech stvořil (od házedel, přes RC gumolety a včetně U-modelů) a vždy mi modely fungovaly.


pls, zapomeňte na tvrzení, že při seřízení 0,0,0 se letí po balistické křivce a při tom se úhel náběhu zvětšuje do záporných hodnot. Na takovou blbost letadla fakt neletí.

Bingo, konečně někdo, kdo nezjednodušuje.

Odesláno z mého SM-A500FU a podpis odstraním

Pustte si vodu z kohoutku. Lzici (treba na polivku) podrzte za jeji konec volne mezi prsty a jeji hrbet priblizte k vodnimu pramenu. Co se stane ???

akademikrichard píše:https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/wrong1.html

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/wrong2.html

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/wrong3.html

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/right2.html

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/presar.html

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/lift1.html

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/lift2.html

Pěkné! Líbí se mi, že to nepopírá to, co jsem se učil ve fyzice na základce.

Nejlepší na tom je, že všechny Incorrect theory jsou za určitých podmínek převážně správné.

BoŠ píše:
Pěkné! Líbí se mi, že to nepopírá to, co jsem se učil ve fyzice na základce.

Nejlepší na tom je, že všechny Incorrect theory jsou za určitých podmínek převážně správné.

no ani ne O:-)

Na mě to tak po přečtení výsledků testů na simulátoru působilo, ale mohu to jen špatně chápat.

Odesláno z mého SM-A500FU a podpis odstraním

Výsledná aerodynamická síla působící na profil ve 2D se spočte jako křivkový integrál tlak.normálový vektor ke křivce profilu po křivce profilu. Jinak řečeno mám profil, rozsekám ho na malý úsečky a sčítám součiny tlak který v daném místě působí na danou úsečku . délka úsečky= elementární "síla" ( spíš liniové zatížení jednotka N/m protože násobím Pa.m) no a tahle malá elementární síla má směr normálového vektoru dané úsečky. Následně vezmu všechny elementární síly a vektorově je sečtu. Dostanu výslednou "sílu" která se dá rozložit na vztlak a odpor.

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/wrong1.html

pokud vezmeme symetrický profil na kladném úhlu náběhu- reálně nenulový součinitel vztlaku

podle této teorie by měl mít součinitel vztlaku roven právě 0

základní předpoklad této teorie je že se "molekuly vzduchu potkají na odtokové hraně"

symetrický profil na kladném úhlu náběhu vytváří vztlak => molekuly vzduchu se na horním povrchu musí pohybovat rychleji.

Jenže aby se molekuly co se pohybují na horním a spodním povrchu potkaly tak by molekuly z horního povrchu musely zase zpomalit => profil by dle prvního odstavce příspěvku nevytvářel vztlakovou sílu ale pouze klopný moment.

akademikrichard píše:Výsledná aerodynamická síla působící na profil ve 2D se spočte jako křivkový integrál tlak.normálový vektor ke křivce profilu po křivce profilu. Jinak řečeno mám profil, rozsekám ho na malý úsečky a sčítám součiny tlak který v daném místě působí na danou úsečku . délka úsečky= elementární "síla" ( spíš liniové zatížení jednotka N/m protože násobím Pa.m) no a tahle malá elementární síla má směr normálového vektoru dané úsečky. Následně vezmu všechny elementární síly a vektorově je sečtu. Dostanu výslednou "sílu" která se dá rozložit na vztlak a odpor.

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/wrong1.html

pokud vezmeme symetrický profil na kladném úhlu náběhu- reálně nenulový součinitel vztlaku

podle této teorie by měl mít součinitel vztlaku roven právě 0

základní předpoklad této teorie je že se "molekuly vzduchu potkají na odtokové hraně"

symetrický profil na kladném úhlu náběhu vytváří vztlak => molekuly vzduchu se na horním povrchu musí pohybovat rychleji.

Jenže aby se molekuly co se pohybují na horním a spodním povrchu potkaly tak by molekuly z horního povrchu musely zase zpomalit => profil by dle prvního odstavce příspěvku nevytvářel vztlakovou sílu ale pouze klopný moment.

Nám ve škole nikdy netvrdili, že se molekuly musí potkat ve stejném místě, ať prochází nad nebo pod profilem. Pouze bylo konstatováno, že jednak dojde nad profilem (asymetrický profil) ke zhuštění proudnic, a ke zvýšení rychlosti proudění. O tom, že se za profilem molekuly potkají a opět se pohybují stejnou rychlosti nám nikdo nic neříkal. Pokud bude profil symetrický, vztlak se nekoná. Pokud bude mít profil nějaký úhel náběhu, tak vztlak vyvine i deskový profil. Nic víc, nic míň - však to taky byla asi osmá třída, či co.

Spíš bych konstatoval, že onen integrální součet působení sil je založen jednak na výchozích podmínkách (například laminární a vírové proudění), jednak je to výslednice různých jevů, byť s nejasnými okrajovými podmínkami. Obzvláště ve fyzice si nikdy nejsem jist, zda jediné správné teorie přežijí alespoň rok - na rozdíl od matematiky se fyzika neustále vyvíjí - prostě fyzik je jako mravenec v orloji. Ale tohle je jen můj přísně osobní názor, nad kterým se můžete rozčilovat, nesouhlasit s ním, ale to je tak asi všechno, co můžete.

Já se nijak nerozčiluju pouze raguji na váš příspěvek, který jsem možná špatně pochopil

"Nejlepší na tom je, že všechny Incorrect theory jsou za určitých podmínek převážně správné. "

ok

Odesláno z mého SM-A500FU a podpis odstraním