topení peletami

[guchar]

Dnes plynový kotel. Předtím přes 30 let Dakon na hnědé uhlí. Přitápění dřevem.
V zimním období, 24h nepřetržitě (24/7) topení koksem. Ráno a večer: vybrat popel (studený)
"odhrkat" zbytek popela. Naložit plná kamna, nechat cca 15 min rozhořet.
Podle venkovní teploty, odhadem, upravit přívod vzduchu pod rošt. Vyhasly jen zcela výjimečně.
V sobotu se nechaly vyhořet, pak vybrat veškerý popel(a škváru). A roztopit.
Komín měl takový tah, že koks chytal od dřeva. Problém byl nečekaný noční vichr.
To nás budila bublající otevřená expazní nádoba..

[Jindra_S]

Zajímalo by mě, jaká je cena pelet ( za tunu ). ...
Pokud se dostanu s cenou pelet na takovou sumu ( o čemž velmi pochybuji ), tak by topení peletami mělo smysl. Jinak je výhodnější větší zplynovací kotel na dřevo v kombinaci s akumulační nádrží, kde se do kotle přikládá většími poleny 2x-4x denně při nízkých venkovních teplotách.

Ceníky jsou dostupné
http://www.peletylysuvky.cz/produkty/ tedy 5 653,- za paletu sáčkovaných po 15 kg bez věrnostních slev.
Podle mne peletky vždy musí vyjít dráž už jen díky energii nutné na zpracování. Výhoda je opravdu především v možnosti (relativně) přesného dávkování pro spalování a jejich "instantnost" (jinak je to pořád jenom dřevo). Ve spolupráci s akumulačkou může být topení dřevem stejně efektivní ve smyslu, že se nepálí zbytečně tepla navíc, tím pádem to vyjde v nákladech rozhodně levněji, ale jsem velmi skeptický co se týče celkového komfortu topení dřevem - tedy nařezání, uskladnění, přikládání ... A teď záleží, jak moc si kdo za komfort chce připlatit, popřípadě jak moc koho baví práce s pilou či sekerou.
Mimochodem - s akumulačkou bych čekal spíše přikládání 1x za 2-3 dny než 4x denně - to by pak vyžadovalo někoho stále doma.

[Jindra_S]

No to je právě ta debilita lidí, kteří za každou cenu musej ušetřit nákupem nějaký levný exotiky bez servisního zajištění. ...

Už jsem psal, že exotičtější jsem bral z pohledu vzduch-vzduch, značka tehdy (prý) byla rozumně dostupná a servisovaná, nejednalo se o chvilkový "akční" dovoz v Bau marketu.
Samozřejmě s výběrem firmy, na kterou je zajištěn servis po dobu dalších 20 let nelze než souhlasit, v praxi se to hůře zajišťuje, protože je to běh na opravdu dlouhou trať a ani vyšší cena to samozřejmě nezaručí. Chce to mít trošku štěstí při výběru (což platí i u kotle na peletky, jen tam je z větší části stará technologie, takže případné opravy zvládne více dostupných firem).

[walter2]

Tak já to rozvedu dle mé zkušenosti.
Máme dvou-generační, dvou-patrovej rod. domek, kde topíme i v suterénu (garáž, dílna, posilka a dva "sklady), obytná plocha nějakých 160 m2, čtyři dospělí, 3 letej prcek. Domek je cca 28 let starý, klasická voština cihla, kvalitní okna a dveře. Před peletkama ú.t. uhlí, teplá užitková voda elektřina bojler 125 l, roční náklady cca 35-40 tis. korun a mraky práce s topením.
S peletkama kotel Kadria na dotace Zelená úsporám jsme zrušily i ten el. bojler a daly jsme výměník napojenej na ten kotel o obsahu 185 litrů. Náklady vychází o cca 15% levněji za rok. Dvakrát za rok dvě palety kvalitních pelet po 64 15kg pytlech, dvakrát za týden v topné sezoně, mimo jednou za týden nasypu 50 litrovej zásobník a jednou za cca 3-4 týdny vyberu půl kybla popela. To je vše. Zkušenost moje osobní je fantastická, žádnej bordel z uhlí, strach z plynu, atd. a přes kotelnu můžu projít i v civilu beze strachu, že se zamažu.

To topis v létě v kotli kvůli ohřevu teplé vody?

[Bořík]

S tím teplotním gradientem a vířením prachu to také není až tak jednoznačné ... prach se víří jak při topení přes radiátory, tak i podlahovým topením. Ale odlišné složky prachu: při topení radiátory dochází k víření větších částic prachu a prach víří větší rychlostí. Ale zase jemný prach zůstává ležet na podlaze a nevíří se - těsně nad podlahou vzniká docela tenká vrstva vzduchu, která se nepohybuje - dalo by se říct obdoba součinitele přestupu tepla při prostupu tepla konstrukcí. Naopak při podlahovém topení se jemný prach vztlakem teplého vzduchu při podlaze dostává vzhůru do ovzduší - v celé ploše, díky vyšší teplotě podlahy. Takže je otázka, jak a kdo je odolný proti různým druhům prachu. Alergie může být vyvolána tak i tak.

[TominoLel]

To topis v létě v kotli kvůli ohřevu teplé vody?

Kotel po skončení topné sezóny prepnu na letní provoz,a kotel cca 2x za tři dny podle spotřeby dohreje vodu v zásobníku. Cenově to vyjde asi na třetinu oproti předchozímu el. bojleru.

[guchar]

Podlahové topení - nízkoteplotní vodou. Byl jsem několikrát v rodinném domku kde bylo používáno.
Velmi příjemný pocit. Podlahy neměli hladké, ale s koberci. Prach jsem ve vzduchu nepociťoval.
Voda se mixovala s vratnou a ze zásobníku.Regulace byla odvozena od změny(DIF) venkovní teploty.
(Pokud ale došlo k obratu a vývoj DIF nepokračoval, byl v podlaze velký objem příliš teplé vody.
A protože v systému nebyl zásobník pro rekuperaci, pokud uživateli bylo horko tak větral.)
Majitel byl zručný kutil a rozvody v plastu si instaloval osobně. Doma jsem do podlah.topení nešel.
Jen jedná místnost byla nová. Ve zbytku nebylo místo pod původními bukovými parketami.
- Jeden ze sousedů má kotel na velká polena se zplynováním. Dost si jej chválí. V rámci polomů
bylo k mání tvrdé palivové dřevo, z obecních lesů, za velmi dobrou cenu.

[Jiri]

S tím teplotním gradientem a vířením prachu to také není až tak jednoznačné ... Naopak při podlahovém topení se jemný prach vztlakem teplého vzduchu při podlaze dostává vzhůru do ovzduší - v celé ploše, díky vyšší teplotě podlahy. Takže je otázka, jak a kdo je odolný proti různým druhům prachu. Alergčasto opakovaný omyl. ie může být vyvolána tak i tak.

To je často opakovaný omyl. Ten rozdíl je tak malý, že prakticky nedochází k pohybu vzduchu a žádné částice to nezvedne. Dělaly se na to před lety nějaké docela detailní testy pod garancí MZ, kvůli použití ve zdravotnických zařízeních. Závěr byl že při dodržení norem (povrchová teplota max 28 stupňů při max výkonu) a vnitřní teplotě 21 není vliv na pohyb prachu měřitelný. Možná by to být někde dohledatelné na netu, i když v té době ještě intenet nebyl.

[guchar]

@jiri Zdravotnická zařízení mají odlišné podmínky a) min. 1x denně úklid prach povrchy a zem vytřít
(ono se to dělá i z důvodů dezinfekce), b) jiné předepsané teploty, rozlišeno kde zda pacient svléká,
nebo ne při vyšetření. Jsou na to nějaké Standardy Hygieny, kde jsou i další požadavky
Provozování zdravotnických zařízení - 3.2.2. Technické a věcné požadavky na vybavení zdravotnických zařízení
Požadavky říkají, co musí být splněno. Jak se to bude plnit je věcí projektantů a stavařů.
Jsou některé případy kdy stále ještě jsou výhodnější radiátory.
"Speciální situace a scénáře, kdy se topení v podlaze nehodí: v místnostech s příliš malou plochou,
v místnostech, které není třeba vyhřívat kontinuálně, eventuálně tam, kde už je zaveden
systém radiátorů a změna by byla příliš nákladná. Výjimečně mohou nastat i případy,
kdy je tloušťka podlahy příliš malá, takže by se do ní topný systém prostě nevešel."

[Bořík]

Ve zdravotnických zařízeních, kde se šůruje několikrát denně, prach na zemi není a proto není co vířit. V normálních podmínkách ten prach je a proto se vznáší. Aspoň takto to bylo popsáno dříve v TZB-info, v nějaké laboratoři na výzkum vzduchotechnických zařízení. Osobně jsem to nezkoušel, i když prachu mám doma dost a podlahovku také.

[guchar]

Topení RADIÁTORY nebo PODLAHOVÉ - prach (volně polétavé částice)
a) Prach je ve vzduchu vždy.Pokud vadí, musí se jeho podíl snížit, doma úklid + pračka vzduchu. *)
b) Povrch teplejší než okolí, v místnosti vždy vyvolá proudění. Podlahové: ty větší lze vidět v proudu
_slunečního světla. Radiátory: stačí po čase prohlédnout mezi žebry usazený prach.
c) Důležitá je i životnost (jak fyzická, tak morální), pravděpodobnost poruch a cena oprava/výměna.

*) Zcela zvláštní případy jsou SUPER ČISTÁ prostředí. Polovodiče, léčiva, ... Aby tam polétavý prach
nepřicházel od lidí, osoby nosí ochranný oděv: overal, kapuce, brýle a rouška. Odtud "BUBÁKOV".
_PŘETLAK, čištěním vzduchu přes vícestupňové membrány. Teplotu a vlhkost řídí klimatizace.

[Celeron]

Výjimečně mohou nastat i případy,
kdy je tloušťka podlahy příliš malá, takže by se do ní topný systém prostě nevešel."

Nesouhlas, topnej systém Ecofilm F je tlustej asi 0,2 mm.

[guchar]

*)"Výjimečně mohou nastat i případy,
kdy je tloušťka podlahy příliš malá, takže by se do ní topný systém prostě nevešel."

Nesouhlas, topnej systém Ecofilm F je tlustej asi 0,2 mm.

*)Ač neřečeno, platí pro vytápění mediem teplá voda. Rozvod trubky kov/plast/(kompozit-ACOND).
Ecofilm F jsou (uhlíkové) topné fólie. Uváděná tloušťka 0.4 mm + překryv folie. 0.2 mm.
ECOFILM F 1008 - 80W/m²
PODLAHOVÁ FOLIE – ECOFILM F
Různé druhy podlah pak mají doporučenou různou skladbu, + nějaké mm navíc. Ano součet všech
vrstev elektrického fóliové topení je tak malý, že se vejde se prakticky všude. I když není 0.2 mm.
Zásady pro návrh a instalaci topných fólií ECOFILM F
Pozn.: Před nějakým časem jsem měl ubytování v hotelu s topením foliemi ve stropě.
Osobně mi nezvyklé sálání tepla ze shora, naprosto nevyhovovalo, zejména pro spaní.

[Bořík]

topný systém není jen ta fólie, ale především tepelná izolace pod fólii, rohožemi nebo kabely. Jinak z podlahového vytápění je poloviční stropní vytápění a poloviční podlahové vytápění - v tom horším případě cíleně vytápěná zemina.

[Celeron]

Osobně mi nezvyklé sálání tepla ze shora, naprosto nevyhovovalo, zejména pro spaní.

Tak to jseš na tom teda dost blbě. Chceš tím říci, že sálání slunce odzhora ti naprosto nevyhovuje? Divný, většina lidí a živočichů si za ty stovky tisíc let zvykla.