Polomaketa do haly, EPP, Uhlík

[veka1]

Rozměry modelu že nejsou v hale důležité ?.....


.

No, zvenci se zda, ze asi moc ne :

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=xcu09_FDwyE[/youtube]

a dalsi videa napr :

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=HC6IxsQBvgk[/youtube]
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=RwUjrsvYYX8[/youtube]

obvykle ty RC cirkusy zkouknu kazdorocne nazivo a tim to pro me konci.

V hale nelitam ni RC,ni hazedla ani gumoidni volnasky:

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=MXiyIR5V8hc[/youtube]

A kupodivu ani upoutance ... nejak me to nechytlo:

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=hRYlEeyy424[/youtube]

( ale, nekdy v roce 2003 jsem na Mode lHobby v hale na peazskem vystavisti lital i s upoutancem se spalovakem ... ten rachot a toho smradu .... no nic moc )

Mas pravdu , velikost ftaka asi bude rozumne prizpusobit konkretni hale ... to souhlas . Ale vidis, kdo ma vetsi halu ma i vetsiho ftaka , no ne?

veka1

[TomasC]

Taky jsem si postavil do haly trošku větší model. Profil rovná deska a nelétalo to tak špatně.
Mějte prosím pochopení je to 11 roků.....
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=vmgcr7KvQUI[/youtube]

[jyrry]

Koukám že vlákno je úplně v pr.. pardon, poněkud jinde. Těším se na tu WWII polomaketu 800mm.

[rohy2106]

Jelikoz se od mého posledního příspěvku objevilo mnoho komentářů, tak se omlouvám že nezareaguji na vše. Pokusím se to však nějak shrnout.

Vaše kompozitová poletucha se mi moc líbí. Osobně obdivuji, že jste se do této konstrukce pouštěl. Mám zkušenosti se stavbou celokompozitového soutěžního modelu laminováním do forem a následným vakuováním. Byl to školní projekt na který jsme měli finance od mnoha leteckých firem, takže nebyl problém frézování forem apod.. Jsem toho názoru, že bez dokonalých forem není kompozit příliš dobrou variantou. Důkazem budiž hmotnost vašeho modelu (která pro vás samozřejmě nebyla rozhodující, jelikož jde o takovéto žihadlo ) Jako příklad bych uvedl soutěžní uhlíková házedla, která se při rozpětí okolo metru pohybují kolem hmotnosti 250 - 300 g.

Dále bych chtěl vysvětlit, proč jsem se rozhodl použít EPP a proč takto tenké desky. Mým prvotním záměrem je použít profilované křídlo. Můžeme pořád dokola diskutovat, zda se to pro halové modely vyplatí. Je myslím jasné že když ho nevyužívají ani soutěžní modely F3P, tak tomu tak není Tyto modely jsou však protkané sítí různých uhlíkových výztuh. Tyto výztuhy jsou u desky z EPP, Depronu, či Depronu potaženého Mylarovou fólií nezbytné. Deska má totiž několik milimetrů a tudíž nemá potřebnou efektivní výšku, pomocí které bychom mohli přenést ohybový moment do pásnic.

Mohl bych samozřejmě křídlo vyřezat odporovou pilou z tlusté desky EPP a vlepit do něj uhlíkové pásnice. To zajisté funguje a je to i nejjednodušší. Myslím si však, že bych tím nedosáhl tak nízké hmotnosti (možná se pletu). Rozhodl jsem se tedy použít pro konstrukci křídla tenké desky EPP (1,5 mm) jako potah, z několika tlustších desek (třeba 3 mm) vyřezat pár žeber a nakonec doplnit stojny z EPP + pásnice a další výztuhy z uhlíku. Jsem upřímně zvědavý jak bude křídlo tuhé a kolik uhlíku do něj budu muset nacpat. Minimálně si však myslím, že to bude sranda a výsledek bude dost cool !

Otázkou pak ještě zůstává, zda použít deskový či prostorový trup. Pro prototyp to bude na 99% deska. Chci si nejprve ověřit křídlo v praxi.

Co se týče k specifikacím modelu: Stíhačka z WWII s lehce upravenými proporcemi. Rozpětí 800 - 900 mm. Hmotnost bych chtěl udržet pod 200 g (Ideálně 150g)

[paveld]

Ok, s tou hmotností bych opravdu šetřil. Zkusil jsi uvažovat o kombinaci depron, epp, uhlík ?
Depron se velice dobře zpracovává a má lepší povrch než epp.
Pokud by měl model uvedených rozměrů jako profil pouze zakřivenou desku, případně napodobeninu profilu ve tvaru zakřivené desky,
mohlo by to ještě při těch 150g létat dostatečně pomalu (viz modely J.Potenského - Junior, Bomber..).

[Grugh]

Dvouplošníček pěkný, ale jsou na něm hned dvě chyby, kterým se chci vyhnout profil sice nějaký má, ale je absolutně nevyhovující pro nízká Reynoldsova čísla (příliš tenký). No a Reynoldsovo číslo je přímo závislé na velikosti. A s klesajícím Reynoldsem se zhoršují vlastnosti profilů.. Tím pádem čím menší model, tím horší letové vlastnosti. Neúprosné zákony aerodynamiky

Čili poučení pro mě: Nepůjdu pod rozpětí 800 mm (i když i tak je to opravdu malinké a letí to spíš na sílu motoru). Profil Nebude vypadat jak na skutečném bitevníku z WWII, ale spíš třeba jak na Piperu.

Já jsem měl za to, že pro nízké Reynoldsovo číslo jsou tenké profily naopak výhodnější. A u vysokého Re mají zase tlusté profily větší koeficient vztlaku. Nebo ne?

[rohy2106]

O depronu jsem přemýšlel od začátku. Je ale na můj vkus až příliš křehký. EPP rozhodně víc snese a navíc s ním mnohem radši pracuji S povrchem ale máte pravdu.

[rohy2106]

Já bych s těmi tenkými zakřivenými deskami nerad šířil milné informace. Co jsem však pochytil za 1 semestr aerodynamiky je to, že se obecně s rostoucím Re vlastnosti obtékaného profilu zlepšuji. Čili rozte max. součinitel vztlaku, klesá součinitel odporu.

Volba profilu je ale vždycky dost záludná otázka otázka. Rozhodně doporučuji vyzkoušet program XFLR (popřípadě XFOIL pokud máš radši příkazové řádky ). Když si v něm vyzkoušíš pár profilů "nafoukat", tak uvidíš hezky názorně jak tvar profilu ovlivňuje jeho vlastnosti.

To už ale zabředáváme do témat, ke kterym toto vlákno nebylo určeno. Pokud byste se o tom chtěli bavit víc tak by to chtělo založit vlákno jiné

U mě ale zakřivená deska nepřipada v úvahu z jiného dúvodu. Nemám technologii, pomoci které bych ji dokázal zapéct do požadovaného tvaru. Musel bych tedy desku podlepit nějakými žebry a nosníky, což je neestetické a chci se tomu vyhnout.

[jyrry]

Abychom se (už podruhé či potřetí) vrátili k WWII polomaketám do haly, dám nějaké ty příklady (čtvrtmaket do haly):
F7F z roku 2004; 840mm a cca 195-200g, profil rovná deska; rozhodně to pomalu nelétalo ale v hale se to uřídit dalo
Spit 22 rok 2004, 700mm a 170g, profil "jakoClark-Y"; taky to moc pomalé nebylo, v hale také OK
F7F, rok 2007, 560mm a 124g, docela pyloňák
další menší (a některé i rychlejší ) neuvádím, jsou na mých stránkách

To jen tak pro představu o hmotnosti při daných rozměrech aby to nebyl tak úplně šutr; tedy při těch 800mm udržet do takových 150g a to bude při prostorovém trupu a dostatečné polomaketovosti docela starost, si tak myslím.

[rohy2106]

Díky! Hezké příklady a aspoň půjde porovnávat Těch 150g jsem si představoval jako ideál. Jsem rád, že můj odhad není úplně mimo. Teď jen se na těch 150g dostat.

[Steve]

Dvouplošníček pěkný, ale jsou na něm hned dvě chyby, kterým se chci vyhnout profil sice nějaký má, ale je absolutně nevyhovující pro nízká Reynoldsova čísla (příliš tenký). No a Reynoldsovo číslo je přímo závislé na velikosti. A s klesajícím Reynoldsem se zhoršují vlastnosti profilů.. Tím pádem čím menší model, tím horší letové vlastnosti. Neúprosné zákony aerodynamiky

Čili poučení pro mě: Nepůjdu pod rozpětí 800 mm (i když i tak je to opravdu malinké a letí to spíš na sílu motoru). Profil Nebude vypadat jak na skutečném bitevníku z WWII, ale spíš třeba jak na Piperu.

800 mm je malinké?
I menší létají hezky, nejen silou motoru
Ale chce to speciální přístup - vhodný profil, povrch, materiál.... a hlavně co nejnižší hmotnost

[rohy2106]

800 mm je dle mého taková ideální velikost. Ostatně to vypovídají i rozměry soutěžních halových modelů

[Steve]

Rozhodl jsem se tedy použít pro konstrukci křídla tenké desky EPP (1,5 mm) jako potah, z několika tlustších desek (třeba 3 mm) vyřezat pár žeber a nakonec doplnit stojny z EPP + pásnice a další výztuhy z uhlíku.

Přiznám se, že bych jako stojinu EPP nepoužil ani náhodou. I ve větší tloušťce to bude gumídek.
Určitě bych vážně uvažoval o stojině z Depronu. Údajná křehkost nevadí, jediné co hrozí je deformace, pokud bys křídlo hoooodně zmáčkl.
Nebo při průhybu, což u stojiny nehrozí - nahoře i dole bude zalepena do potahu. Bude z ní v podstatě rozpěra a namáhání ponesou nosníky.
Potahy pak budou podepřeny žebry. Mám tady podobně stavěné křídlo a je hodně nadějné.
Při uvažované hmotnosti pod 200g a rozpětí 800mm+ to nebude pro tlustší profil zas tak velké namáhání, ani plošné zatížení - tedy pokud to nebudeš honit moc na rychlostech a utažených obratech.
Vůbec bych se nebál tlustšího profilu s vhodnější konstrukční výškou.
Kdysi se prodávaly stavebnice Diablo v kooperaci FSK a JR models, stejně jako (tuším) Firefly od Styrolanu. A ty měly tlustý profil, daný lisovaným horním a spodním potahem. Už nevím, jaký a jestli měly nosník.
Nebyly sice primárně určeny do haly, ale ve větší by nebyl určitě problém. Jeden doma mám...
Sám jsem se do velké haly vešel s metrovým UZI XXL o hmotnosti 800g, ale "nebylo to ono" (čti - měl jsem orosené obě půlky ....

[Steve]

800 mm je dle mého taková ideální velikost. Ostatně to vypovídají i rozměry soutěžních halových modelů

Jo, jenže ty "skaláry v akváriu", jak tady psal Jyrry, se jednak pohybují pomaleji než fronta na poště a pak - jsou to speciály, vyztužené, odlehčené....hmotnost 50-90g....
Jako stíhačka WWII tedy nevypadají a ani tak nelétají +-)

[rohy2106]

Děkuji za tip. Stojna z depronu zní fajn. O odolnost mi jde hlavně u potahu

Těmi speciály jsem zrovna nemyslel Supertrino nebo cokoliv jemu podobného. Třeba starý dobrý ClicK od RC factory má hmotnost okolo 150g. Myslel jsem tedy spíše ho. Měl jsem také například Yaka 55m garden od Craft EPP (rozpětí okolo 600 mm) a od stejné firmy i Yaka 55m (800 mm). S větším z nich jsem se v hale cítil mnohem lépe. Byl živý když jsem chtěl, ale dokázal létat i hezky ukázněně. O tom menším to bohužel říct nešlo

To jsou však všechno akrobatické modely. Měl jsem ale i Depronového dvouplošníka Albatrose z WWI. Krásná stavebnice, doladěný do detailu. Rozpětí okolo 600 mm a do haly ani náhodou