Nácvik autorotace s klasickou heli je k nezaplacení. Pro všechny kteří lítají s vařečkou by měla být autorotace zvládnutá. Nebo aspoň vyzkoušená, protože jim dává šanci zachránit jinak většinou zbytečně ztracený model. Navíc se dozví mnohem víc o aerodynamice a fyzice a získají větší cit pro model.
S maketou to nikdo dobrovolně zkoušet nebude, určitě ne pod řádově nadsazenou "bezpečnou" výškou. Níž nebo v typické krizovce to udělá leda blázen
. Jak píše OPR, zvládnutí autorotace se hodit bude vždy i s maketou. Nejde o to nespadnout ale spadnout tak kdy je to ještě líp nebo vůbec opravitelné, rozhodují detaily. Může to být oprava za pár stovek pár tisíc nebo popelnice se vším co k tomu patří,,,,
Základ je mít maketu v co nejlepším technickém stavu, žádné kompromisy, udělátka a úsporná řešení. To je perspektivní cesta na zem. Častěji než u vařečky vše kontrolovat přestože je k některým věcem horší přístup. A dobře model poslouchat, řada mechanických věcí se hlásí dopředu. Převody, ložiska. U některých kategorií ( velikostí ) a hlavně výrobce trpí díly víc a rychleji, je potřeba to víc hlídat nebo i preventivně vyměnit. Elektronika, kabeláž a konektory jsou samostatná disciplína kde se dá taky leccos podcenit, stačí volný konektor který se vibracemi uvolní a asi není horší situace než něco podobného zjistit, pokud se to ostatně v troskách vůbec najde. Já byl kdysi milimetr od vysunutí serva výškovky z jednotky, začalo to zlobit během roztáčení rotoru. Stát se to za chvíli bylo hotovo.
Pořád se ale maketa za všechna úskalí odmění neopakovatelným zážitkem když jde pěkně vzduchem, o to víc když jí někdo dokáže postavit takřka od nuly.
... ale jasně zima je na nic. Je to jednoduchý, pokud to co jsem napsal je srozumitelné a rozumíš tomu pak v tom nic není.
.
