RCMANIA.cz

wroum píše:ja si nemuzu pomoct, ale prijde mi to za ty prachy uplne neuveritelny. i podle fotek to vypada dobre. moc mi nejde na rozum, jak tohle dokaze nekdo za ty penize vubec vyrobit, natoz jeste prodat se ziskem...

Velký podíl na ceně má lidská práce a ta je v Číně fakt dost levná. Kdysi jsem byl v Číně na dvouměsíčním školení / stáži ve fabrice vyrábějící značkové počítače - tenkrát ještě Compaq. A kvalita práce i výrobků byla velmi vysoká, ale ty podmínky za kterých tam lidi dělali a bydleli, to byl děs. Prostě Číňanů je hafo, tak tam podle toho s nima zacházejí. Ve fabrice nebyl na dělnický pozici vidět člověk nad 30 let, prostě ty lidi vyždímou v tom nejvýkonnějším věku, kopnou do zadku a naberou jiný stádo (že to takhle musím napsat).

Ladul píše:Myslite ze to zvladne krom letajicich izolatoru i 40tkoveho trenera ? jak moc to je "cinske"?Bracha po ni tak trochu pokukoval

To teď právě asi nikdo neví... Koukal jsem zběžně do menu, no je tam toho požehnaně... Jestli skutečně zkopčili soft z JR9303 tak by taky mělo...
Chci vyzkoušet, jestli (ne)fungují ty výše uvedené mixy a funkce, jako motýlek, nefunkční expo při použití DR apod. Myslím že tady právě se může ukázat horká jehla. Značkoví výrobci tohle právě mívají (většinou) odchytané... Uvidíme. Natočím přes víkend nějaké pípací video s položkami v menu... Mám tam rozprogramovaného Pazgřivce, ale tam toho moc nenaprogramuju. Max. aby křidélka fungovaly jak jako vztl. klapky (flaperony), tak jako brzdy (nahoru) a jak si poradí soft s tím když zapnu oba mixy najednou a ještě do toho budu kvedlat křidélky Možná se objeví "press ctrl-alt-del"

Údajně na tom rádiu nefungují EXP společně s DR viz. http://www.rcgroups.com/forums/showthre ... st12181683

RiMr píše:... Mimochodem, periferně jsem zahlédnul nějakou diskuzi ohledně 2,4 GHz, ohledně polohy antény... Má být tedy anténa "nahoru" nebo "do boku"?

Hlavní zásady pro kvalitní přenos v pásmu 2,4 GHz:

1. maximum vyzařování prutové antény jde ve směru kolmém na její podélnou osu.
Vysílací anténa může být natočená vodorovně „do boku“ nebo být svisle, ale nikdy nemá mířit špičkou na model.

2. je optimální, když jsou osy vysílací a přijímací antény spolu rovnoběžné. Protože se model pohybuje v prostoru, tak tuto zásadu nejde plně dodržet.

Každopádně pokud se model pohybuje většinu času s anténou vodorovně, tak je vhodné nastavit anténu vysílače vodorovně „do boku“. Pokud je anténa modelu většinou svisle, tak nastavit vysílací anténu svisle.

Velkou výhodu mají přijímače „se satelitem“, kdy se volí poloha antény satelitu kolmo na anténu hlavního přijímače. Při pohybu modelu je pak příjem spolehlivější. Navíc se oddálením „satelitu“ od hlavního přijímače dosáhne tzv. prostorové diverzity. Tím se redukuje vliv nerovnoměrného rozložení elmag. pole, které vzniká vlivem odrazů signálu od překážek. To je podstatné zejména ve městě.

3. v blízkosti antény by neměly být žádné vodivé předměty. Platí pro vysílací i přijímací anténu. To zase u modelů nedodržíme, každopádně by měly být od antén co nejdál.

Co se týká konkrétně Turnigy 9x s modulem 2,4 GHz, tak umístění antény pod vysílačem není zrovna optimální. Seshora je anténa částečně stíněná vysílačem. Navíc hlavně při poloze „do boku“ bude vysílání zhoršovat kovové madlo.
Fungovat to samozřejmě bude, dosah bude o něco menší, ale v praxi by to neměl být problém. I tak by dosah měl být dostatečný. V tomhle konkrétním případě bych anténu asi nastavil vodorovně „do boku“. Při poloze svisle dolů bych se bál, že ji při odkládání vysílače zlomím.
U vysílačů s anténou vpředu bych její polohu volil dle bodu 2. Hlavně s ní nemířit na model.

Super díky za info.
Ještě mám dotaz k natočení antének přijímače. Tyhle Assany mají dva fousky. Nebylo by tedy vzhledem k výše uvedenému fousky v modelu natočit jeden do boku a jeden nahoru, viz náčrt:
http://picasaweb.google.com/lh/photo/Wy ... directlink
?

Ciao, sleduju tuhle vysilajdu taky, držím palce.
Tohle znáš?
http://www.kupcata.net/2008/09/s-assanem-na-vn-asy.html
Třeba ti to pomůže s tou anténou...

Mám Duplex, když jsem lítal dost vysoko tak na mě občas modul pípl, že mu přijímač neodpovídá. To jsem měl anténu přímo na modulu pod vysílačem. Namontoval jsem anténu Spektrum (původně provozovanou s Assanem) a od té doby ani pípnutí.

Pokud jde o umístění RX antén - Jeti píše co nejdál od sebe a kolmo na sebe.
Assan píše co nejdál od sebe. Assan ale nemá diverzitu, aktivní je jen jeden fous, druhý je jen nějaká protiváha nebo dokonce jen na ozdobu.

tks píše:Assan ale nemá diverzitu, aktivní je jen jeden fous, druhý je jen nějaká protiváha nebo dokonce jen na ozdobu.

Tož to je dobré...
A co když ten fous zahnu do pravého úhlu? Je to k něčemu, nebo si mám radši hledět bab?

Ta aktivní část anténky (asi 30mm) musí zůstat narovnané.

mIc píše:Ciao, sleduju tuhle vysilajdu taky, držím palce.
Tohle znáš?
http://www.kupcata.net/2008/09/s-assanem-na-vn-asy.html
Třeba ti to pomůže s tou anténou...

Jo to znám, šikula
Já ale právě chci zachovat i možnost provozu "na krystalech", protože plánujeme s kamarádem dvojmužné natáčení z T-Rexe, kde přenos obrazu na zem je na 2.4 Ghz a přímo se nedoporučuje provozovat to s 2,4 vysílačkou... Poněvadž on lítá s FASSTem, kde dle diskuzí nebyly problémy zaznamenány (současný provoz FASST a přenosu obrazu na 2,4), já na řízení desky s kamerou použiju normální letecký 35 nebo 40MHz modul. Hm, lítám už tak dlouho na "gigu", že už ani nevím která je na éra a která na lodičky

tks píše:Ta aktivní část anténky (asi 30mm) musí zůstat narovnané.

Dík! A tedy vodorovně s podélnou osou letadla, nebo kolmo? Prostě vodorovně s náběžkou křídla, nebo směrovky? Nebo na tom zas tak nefičí?
U Spektrumu jsem to tak neprožíval, ale DSM2 je přece jen asi někde jinde...

Momentálně to na Duplexu mám takto (tedy tam, kde je na to místo):
Jedna anténka je hned za přijímačem nasměrovaná nahoru a druhá anténka trčí dozadu do trupu (nebo je přilepena zvenku na trup směr dozadu). Zas bych to tak neštěpil, letadlo se stejně furt vrtí a proto jde jen o vzájemnou kolmost antén, ať pokryjí co nejvíc úhlů.

i kdyz jsem to precetl v galerii tak se jeste stejne optam.. pravdu jde menit mod? zajima me hlavne mod 3 coz je kridelka a vyskovka vlevo smerovka a motor v pravo...

Jde, včera jsem si tam dával Mode4. Jde to jednoduše v menu, jsou tam čtyři módy. A mám podezření že to jde u každého modelu (paměti) separe... Ale jestli tomu tak je, tak je použití diskutabilní, že...

RiMr píše:...Dík! A tedy vodorovně s podélnou osou letadla, nebo kolmo? Prostě vodorovně s náběžkou křídla, nebo směrovky? Nebo na tom zas tak nefičí?
U Spektrumu jsem to tak neprožíval, ale DSM2 je přece jen asi někde jinde...

Stejně nebudeš mít nikdy ideální příjem při každé poloze modelu. Jednoduchý recept není.

Každopádně při umísťování přijímací antény se snažím vytipovat nejkritičtější situace:

1. Na jakou vzdálenost s modelem létám?
Jestli létám blízko sebe, tak to není tak kritické.
Jestli vysoko nad hlavou, tak se snažím zajistit nejlepší příjem zespodu modelu. Jaké kovové díly pak budou v cestě mezi přijímací a vysílací anténou? Jestli dráty, tak je dobré, aby přijímací anténa byla na ně kolmá. Navíc svislá anténa by nebyla vhodná - vysílací a přijímací anténa nesmí být v jedné ose! To je ta nejhorší varianta. Zvolím tedy vodorovnou přijímací anténu a snažím se ji co nejlíp umístit.

2. rozmístění ostatních vodivých dílů v modelu. Veškeré vodiče, baterie (mají kovový obal nebo fólii), serva, regulátory atd.
Anténa orientovaná rovnoběžně s podélnou osou modelu (kolmo na křídla) bude přijímat hlavně ve směru na boky modelu. Jaké vodivé díly budou v cestě? Nebude příjem něčím velkým stíněný?
Anténa orientovaná rovnoběžně s křídly bude přijímat hlavně zepředu a zezadu. Znovu beru v úvahu, co bude v cestě.

3. létám ve členitém prostředí (město) s velkým rušením nebo s hodně dalšími modely ve vzduchu? Mám drahý model, o který se moc bojím?
Pak volím raději přijímače s prostorovou diverzitou („se satelity“,…) a přijímací antény umístím kolmo na sebe. Tím získám lepší příjmové vlastnosti z různých směrů a redukuji vliv odrazů.
Dále je vhodné, aby přijímače měly kmitočtovou diverzitu (rozprostřené spektrum, DSM2, …). Přenos pak probíhá na více diskrétních kmitočtech současně nebo je energie rozložena do širokého kmitočtového pásma. Tím získám vyšší odolnost proti rušení.

Dále bych mohl brát ohled na zdroje rušení v modelu (regulátor, motor, serva, ...), ale z těchhle zdrojů se rušení dostane do přijímače spíše po kabelech než anténou.