žhavík v zimně a camprlíky
Nevím proč bych svíčky nemohl dávat na stejný proud. Mám je na stole a podle toho jak svítí nastavuji proud a vzhledem k tomu, že jsou do série tak ho ani neměřím, protože mám zaručeno, že je stejný v obou svíčkách. Pokud bych je dal na stejné napětí tak je možné, že mi ta studená bude svítit víc jak teplá, vezme si větší proud a je to hned.
arda1 píše:No pokud je měl na stejným napětí a proudu,tak právě asi ta s tím méně žhavím vláknem je teplejší-silnější vlákno méně rychle chladne, ale taky potřebuje větší proud na nažhavení .
Měl jsem je jen na stejném proudu, ale asi je to obráceně. Ta s tím méně žhavím vláknem má silnější vlákno, potřebuje víc energie na nažhavení, má menší objem komůrky kolem vlákna, hůř se tam žhavící energie dostává. Na tom obrázku jsou známé svíčky a typ je tam někde napsaný. Pravá je teplá, levá studená.
Nemůžeš to posuzovat jen podle tloušťky vlákna a jeho teploty při určitém proudu. Tak to prostě nefunguje. Nezapomeň, že za provozu vláknem proud neteče.
Celé je to o tom, jak velikost komůrky svíčky změní kompresní poměr, jak tvar vlákna udržuje nebo ztrácí teplotu, jaký je materiál a tloušťka vlákna a jak udrží teplotu...
Teplá svíčka znamená, že svíčka jako celek zapaluje směs dříve = udržuje si vyšší teplotu a vyšší kompresní poměr. Vhodné pro metanolová paliva.
Studená svíčka naopak zapaluje později = vlákno je chladnější a kompresní poměr je nižší. Nutné pro nitrovaná paliva.
Celé je to o tom, jak velikost komůrky svíčky změní kompresní poměr, jak tvar vlákna udržuje nebo ztrácí teplotu, jaký je materiál a tloušťka vlákna a jak udrží teplotu...
Teplá svíčka znamená, že svíčka jako celek zapaluje směs dříve = udržuje si vyšší teplotu a vyšší kompresní poměr. Vhodné pro metanolová paliva.
Studená svíčka naopak zapaluje později = vlákno je chladnější a kompresní poměr je nižší. Nutné pro nitrovaná paliva.
zdzd píše:Nemůžeš to posuzovat jen podle tloušťky vlákna a jeho teploty při určitém proudu. Tak to prostě nefunguje. Nezapomeň, že za provozu vláknem proud neteče.
Celé je to o tom, jak velikost komůrky svíčky změní kompresní poměr, jak tvar vlákna udržuje nebo ztrácí teplotu, jaký je materiál a tloušťka vlákna a jak udrží teplotu...
Teplá svíčka znamená, že svíčka jako celek zapaluje směs dříve = udržuje si vyšší teplotu a vyšší kompresní poměr. Vhodné pro metanolová paliva.
Studená svíčka naopak zapaluje později = vlákno je chladnější a kompresní poměr je nižší. Nutné pro nitrovaná paliva.
Naprosto souhlasím s tím co jsi napsal, snad jen kromě toho "jak velikost komůrky svíčky změní kompresní poměr", protože to bude asi zanedbatelné a ještě k tomu jsou svíčky s dlouhým a krátkým závitem. Pokud jsem však porovnával teplou a studenou svíčku zapojenou na stejný proud tak vždy ta teplá zářila více. Rozdíl mezi teplou a studenou svíčkou je mi jasný. Já jen potřeboval zjistit u pár svíček, které jsem měl na co by se daly použít. První co mne napadlo bylo vyzkoušet je jaký potřebují proud na nažhavení vůči známé svíčce. Vyzkoušel jsem tedy jak žhaví teplá a studená svíčka na stejný proud a to na několika známých kusech. Vždy mi ta teplá svítila víc jak studená. Případně mi napiš u kterých svíček toto neplatí.