TERMIKA - fígle

[pepin]

To jo, ale jasně tam píšou, že to je zpusobeno nasouváním jedné vrstvy na ruhou--pak je jedno, kde se ty vrstvy na sebe nasouvají,jestli v Austrálii, nebo v Čechách , tam mají pouze ten pruvodní viditelný jev--mračna, navíc jde o pravidelné výměny na jedné lokalitě, u nás to bude určitě náhodné--prostě kde se setkají, tam to nosí--osobně bych řekl, že to budou právě ty občasné termické orgie, kdy má modelář pocit, že to nosilo dnes od--do--uplně všude--večer bude už nejspíš pršet a horkém létě sotva stihneš složit model a zmizet před prutrží mračen a vichřicí--obvyklý pruvodní jev na Rané když přelomem července-srpna začíná modelářská dovolená.

Tak co, jak to chodí---jako kráva, ale už se to žene, tak jdem držet stany, za chvilku to tu je

tudle větu jsem tam slyšel opravdu už hodněkrát

[pepin]

http://www.youtube.com/watch?v=t2YJm_yXWm8

[Decca]

...heh...no kdo ví co se v tom vzduchu tu a tam děje:-))) ...ovšem obávam se že na to jestli je to u nás nebo v austrálii to muže mít dost zásadní vliv. Už jen to, že se tam jedná o nějaké oceánské vlivy na počasí je velmi podstatnej rozdíl, ale nehci spekulovat. Jsme trochu jiné podnebné pásy a to je dost rozdíl, ale kdo ví jak to je, moudrejch na to neni nikdy dost:-) ...to co ovšem popisuješ mě připadá jako příkladnej termickej nandávač před příchodem bouřky, kdy se obvykle dějou věci nevídané a letadla to krade všade na nebi...nejdřív jeden neví jak to sundat, pak kam se schovat a za chvíli se už sedí na zahrádce, pivko a nebe čisté jak okno do božího pokoje:-)))

[pepin]

.. ...to co ovšem popisuješ mě připadá jako příkladnej termickej nandávač před příchodem bouřky, ))

a co když jsme se jen všemu, co zvedá model nahoru naučili říkat termika ? dřív jsme s klukama párkrát zažili----TERMIKU----v podvečer uprostřed udolí nad Vltavou na Dívčích hradech---nosilo to dál od hrany---správně a logicky by k tomu mělo nejspíš dojít né vlivem termiky--jak, když už nesvítilo sluníčko? ale stékáním vzduchové hmoty z obou protilehlých svahu---pak by to opravdu mohlo zvedat vzduch uprostřed udolí---žádný zázrak, ale do určité výšky to nosilo---samozřejmě omezenou dobu, ale všude stejně vysoko.

padáčkáři na Rané zase rádi chodí na večerní PASÁTEK--někdy je, někdy ne--třeba to nebude pasátek, ale třeba jen změna tlaku v nějaké vrstvě, která zapříčiní právě to vytékání vzduchu po svahu nahoru kdy tomu předchází bezvětrná pauza.

to, co popisuješ jako pořádnej nandavač termiky před příchodem bouřky je moc všeobecné--nejde bouřka, jde fronta--pokud studená, tak jak špachtle podebírá--odtrhává teplou masu---kompletně všechno, co je teplejší, než ten příliv studeného vzduchu--je to termika, ale to vydatné termické je klín, který se podsouvá, pokud hodně funí, je šance, že to mraky odnese dál a sprchne uplně někde jinde--pak ty termické vydatné orgie přijdou právě po přechodu té studené fronty, když zkrz bezoblačnou oblohu muže svítit druhý den slunce na nepromoklou pudu.prostě pokud mluvím o termice, tak je to období tak obvykle maximálně 3 dnu za sebou, kdy to jde najít něco v obvyklých intervalech na ruzných místech--i s modelem točit ruzné komíny--tím celoplošným výdechem to většinou vždy končí a pak přijde změna počasí---jak by se to mohlo termicky utrhnout i tam, kam vubec zkrz oblačnost nedopadají žádné sluneční paprsky?to by naprosto popíralo veškeré souvislosti s tím, kde a na jakých základech odhadnout výskyt termických stoupavých proudu---jednou musíš hledat--podruhé je to všude--to je blbost, není to čistá termika---utržená klasická termická bublina ---proč to tedy pak po odtržení takové celoplošné bubliny definitivně lehne a už nic nepřijde ?

samozřejmě pro 1,5m model je celoplošná bublina skoro každá

jestli se nepletu, tak když přijde teplá fronta, tak se nic dramatického neděje--nasune se nahoru pozvolna teplý vzduch a termika se utlumí---třeba i duvod proč když to na dívčáky fouká z východu, tak to chodí super a když fouká na jižní svah, tak je to nemasné neslané--teplý vzduch z jihu , na Rané je to také lepší když to jde spíš od V než od J.---SZ je tam samozřejmě jasnej

[ZIPP]

Pěkně se to tu rozjelo...pokračujte...

[pepin]

Chtělo by to tu mít nějakýho meteorologa

[ZIPP]

Chtělo by to tu mít nějakýho meteorologa

Spíše profimeteorologa...nebo profimeteorologošku....brkneme Aleně Zárybnické ať nám to vysvětlí... ...já měl meteorologii jenom pár hodin na škole, jinak vycházím z toho co si sám nastuduji v odborné litaratuře....jinak úplné základy jsou v knize Učebnice pilota, Učebnice sportovního letce,Termika a Atlas oblaků od Petra Dvořáka a dobré články o termice, svahovém létání a základech meteorologie vycházeli v časopise Modelář v 80 létech.

[pepin]

ty knížky od Dvořky mám, občas se i staví na Rané,ale ty ruzné níže-výše mi stejně nejsou jen z těch knížek uplně jasné,--je to stejný, jak návod k vysílači, když ho nemám v ruce potřeboval bych to právě s někým věci znalým prodiskutovat u netu--nad mapama a hlavně trošku ořezat pouze pro modelářské učely--žádné přelety v brzkém budoucnu neplánuji

Nejdřív zkusím ukecat Jezevce až zase přijde nadávat na terasu že děláme bordel a pokud to s ním neklapne, tak bych asi zajel někdy na letiště za Edou Svobodou, dřív modelařil, tak by se mohl slitovat nad jedním natvrdlým nebožákem

Ono ty máš tu výhodu , že jak létáš, tak dostaneš hned tu přímou odpověd jak se tím vzduchem pohybuješ sem a tam--přezemě něco přeleze ,ale vím houbeles kde to končí a kde začíná, kudy to obletět a pak si to dát do souvislosti s nějakým předpovědním grafem, navíc na to čučím jen zezdola nahoru

[Decca]

...no nevim jak to říct, ale všechno co zvedá model nahoru je oblast stoupajícího teplého vzduchu, neboli termická konvekce. Pak svahové proudění a nebo zřídka nějaká jiná věc, třeba "vlna" vzniklá za nějakou překážkou.
Jinak co se týká večerů, tak tam hraje roli určitá setrvačnost, nebo jak bych to řekl, těch teplotních a vlhkostních dějů v tom kraji. Nevim jak to popsat, ale platí pořád jedno a to samé co zapřičiní vznik stoupajících proudů. Nachodil jsem mnoho kilometrů po kopcích a údolíma abych pozoroval takové prazvláštní dění ve vzduchu a měl štěstí to kolikrát nalétnout. Ta krajina je schopná produkovat spoustu stoupáků, stoupáčků, bublin a bublinek nebo silné bezoblačné termiky až se jeden ptá kde se to bere. Často se mi stalo že jsem přes den mnoho nanalétal a právě k večeru si zalítal s dravci, který za celej den nebylo vidno. ...všiml jsem si, že se ten kraj s přicházejícím večerem vybarví, jak tomu říkám, neboli přibudou stíny, některé části padají s plujícím sluncem k obzoru do stínu. ...k uvolnění pak asi poslouží terén, překážka v terénu, nebo jen chladnější vzduch nasunující se do oblasti prohřátého terénu.
Nandávač před příchodem bouřky neni dle mého názoru vůbec obecnej a je to podle mě dobře známej jev, kterej jistě všichni plachtaři znají. Vystupující bubliny teplého vzduchu, které při výstupu dosáhnou hladiny kondenzace, nad níž se formují kupovitá oblaka se pak mohou rozvíjet do velkých oblačných útvarů, jakými jsou například bouřkové mraky, pak to udeří a je třeba uhánět pod střechu....nebo taky ne a schytá to někdo jinej:-))) Takové parné dny bejvaj kulminující oblastí vysokého tlaku a většinou signalizují v letních obdobích příchod nízkého tlaku, ochlazení a pršení...a nebo taky ne, např. protivné vlny veder kdy už se všichni upínají k nebi hledíc na bouřkové hradby a vono to někam uteče a nakonec se paříme dál. Myslim si ale, že se nikdy nejedná o jednu velkou celoplošnou bublinu přez celé nebe, jen je ten výskyt tak intenzivní že se to tak muže zdát....a lehne to páč se pak něco přižene a je hnusně:-)) ...aspoň co jsem vypozoroval při toulkách letníma pařákama za odchytem stoupáků.
To že slunce přímo nesvítí neznačí, že není teplo které některé povrchy kumulují více jiné méně a že tak nevzniká v kraji rozdíl teplot potřebný k tvorbě výstupného proudu...i ve dny kdy tolik nesvítí, ale je teplo, jsem si dobře zalítal. ...borové šošole kopečků, kukuřice atd.
Naše modely kolikrát nosí něco co nám přináší spoustu radosti, zatimco plachtaři sedí pod slunečníkem a čekaj na nandávač:-)))

[pepin]

...no nevim jak to říct, ale všechno co zvedá model nahoru je oblast stoupajícího teplého vzduchu, neboli termická konvekce.)

Tak to je jasný, ale jde o to proč a z jakého duvodu, ---proč jednou sedíš v létě v noci v tričku a jindy nabalený v bundě--jaký vliv to má před tou teplou, nebo studenou nocí, kdy se ta celoplošná bublina urhne, co na tomto základě mužeš pak předpokládat pro noc a následný den?

Ta bublina se v podvečer utrhne pouze pokud přichází studená noc, pokud bude naopak dusno a vedro, tak se utrhnout nemuže ani náhodou a pokud bude tropická noc, nebude to druhý den nosit taky ani náhodou i když bude azuro a všichni se budou válet u vody--to je to, oč tu běží, tyto záležitosti jsou uplně jasný, co mi není jasný, jestli to je tlakovou níží--výší--výškovou základnou mraku--jak vysoko, kde to vyčíst--kolik stupnu a v jaké výšce je nutný teplotní rozdíl pro provoz modelu---těch pruvodních jevu je spoustu--od ruzných tvaru mračen počínaje přez rozpadající--nebo nerozpadající se kondenzační čáry za dopravákama přez mlhu a rosu--ale proč to tak je--co to zpusobilo---čumět přez den na oblohu, jestli létají dravci nebo vlaštovky je opravdu první zoufalý pokus, jak vubec zjistit jestli muže být termika, tak se ale termické modely provozovat nedají, jeden myslivec a máš po termitění navíc co je ti platný vidět z okna v práci kroužit dravce--ty musíš minimálně den předem vědět, že zítra určitě čumět z okna v práci nebudeš

létat větroně jen o víkendu nejde a zustat v týdnu doma zbytečně je taky na prd.Chce to tu teorii

Ale je fakt, že každým dalším přelouskáním částí těch knížek se vždy zaser o kousíček posunu trošku dál, když jsem to četl poprvé, tak jsem v tom měl jen obrovský chaoz a absolutně jsem nebyl schopný se nějakého základu chytit--teda mimo těch dravcu

[Decca]

Na to potřebuješ dost podrobně studovat a vědět proč tomu tak je, to je samostatnej obor a regulerní meteorologie. Taková předpověď je souhrn právě mnoha znalostí a právě pečlivého pozorování. Právě čumět přes den na dravce, vlaštovky a ostatní přírodu je podle mě jedno z těch zásadních pozorování pro pochopení vzniku a výskytu termické konvekce v kraji. ...tu teorii k tomu pak přilepíš a když vyrazíš s nějakou předpovědí a zapíská ti nad hlavou káně, víš že jsi se nepletl...neznam lepší pocit.
...já se kouknu na flymet, čhmú, vítr, synoptickou mapku a skoro vždycky to klapne. ...pak koukam kolem sebe v přírodě a seš v pohodě...

[pepin]

Právě čumět přes den na dravce, vlaštovky a ostatní přírodu je podle mě jedno z těch zásadních pozorování pro pochopení vzniku a výskytu termické konvekce v kraji....

To je blbost, to by mohli amíci čumět celej rok na moře, jestli náhodou nejde tornádo a pak začít utíkat je potřeba vědět, jestli na toho dravce náhodou nečekáš zbytečně, je rychlá doba, není čas se poflakovat jen tak zbuhdarma

[pepin]

Já si ještě moc dobře pamatuji, jak jsem zbožně vzhlížel k ruzným radám---počkej, až se pohne třeba listí, nebo tráva, nebo až ucítíš závan teplého vzduchu--jenže tyto rady mají smysl pouze v těch dnech, kdy se vubec mužeš něčeho takového dočkat--takže teorie předevšim, pozorování přírody až potom--to je muj názor, nebo si myslíš, že když jde někdo studovat meteorologii, tak si první den ve škole zabalí batohy a vyrazí do terénu ?blbost, nasoupí učitel a otevřou knížky.

Jak mám někde na rané vypozorovat, že někde na druhém konci světa se vytvořilo něco, co rozhodlo o tom, že jsem na tu ranou jel zbytečně--na tý RAný pak vidím pouze ten dusledek, nikoli příčinu, což je pro nějaké plánování sakra málo.

[Decca]

...jenže voni celej rok čuměj na moře, měřej měřej a měřej. Měřej a čuměj na nebe dokola dokola a právě proto dokážou popsat jev kterej jim vodfoukne střechu nad hlavou v momentě kdy se to chystá. Pozorování je základ meteorologie...jinak by nebyli družice a jejich snímky atd. ...jestli myslíš že ptáky a přírodu do toho netřeba zahrnout, když je takovej jev jako počasí čistě přírodní jev, tak se moc nepleť. ...já zbožné pozorování trávy listí ptáků a vubec okolí nepodceňuju a považuju to za základ...

...a těžko si představim budoucího meteorologa, kterej se hodlá zavřít do učebny aniž by upřel zrak na oblohu do které v budoucnu bude předpovídat.

...tak si ber snímky družic, synoptické mapy, předpovědní modely ze simulátorů. Aladin, medard, něco si o tom přečti. Nemusíš pak koukat na konec světa stačí se koukat nad atlantik. Tady to počasí stejně ovlivňujou především tlaková centra nad atlantikem.

[pepin]

čuměj, ale na monitor--stejnej jako mám já, jenže na rozdíl ode mě rozuměj tomu, na co čuměj

u některejch věcí u mě vlak nejede--druhá z nich jsou užasní analfabetičtí muzikanti--co hraješ--od čeho, v jaké stupnici--nevím, ale je to dobrý ne já to mám v krvi Joo, jsou takoví, ale je jich sakra málo a těžko si je někdo pak najme, aby jim ukazoval po večerech kam a jak má na ten nástroj mačkat, normální je před muzikanta dát noty.

já moc na proutkaře nevěřím--teda věřím tomu, že to jsou velice dobří geodetici samouci--ono je vcelku jasné, že na vrcholu kopce kopat studnu bude asi nejspíš blbost a tak, jako všechno, určitě v reliefu krajiny jsou také nějaké indicie--třeba ruzné rostliny, které lecos napoví.