Profil a serizeni pro dvouplocha (SE.5)

[RCModely]

Jsem přesvědčen, že ses rozhodl správně (pokud máš horní křídlo předsunuté před dolní, tedy kladné stupnění) a rovná nezkroucená křídla přibližně stejné plochy.

A k té rovnováze názorů v diskusi - pořádně si to přečti!

Já a mnoho dalších (pan Alfery tu však nediskutoval, ale byly tu citovány/zobrazeny jeho články, které nepochybně vyšli v renomovaném časopise Modelář) - to je jedna strana.
RC-modely je strana druhá (trochu osamoceně odvolávajíc se na údajné nedoložené tvrzení/radu prof. Nožičku, který to ale nemohl potvrdit, protože prof. Nožička starší už nežije a mladší tu nediskutoval).

Zajímavé na tom je, že ten druhý z uveřejněných článků, popisující ještě trochu populárnější formou to samé co i starší Alferyho článek z Modeláře (nakonec dole v použité literatuře se na něj i odvolávající), vyšel v časopise RC Revue, ale v časopise RC Modely, který asi vlastní dotyčný diskutující, podobný článek nevyšel. Škoda, mohl dát prostor prof. Nožičkovi mladšímu a tím doložit svá tvrzení.

[DAF]

Po letech oživím toto vlákno, ano, zase se budu ptát na seřízení a půjde opět o SE5a. Mám plánek od Fary (kdysi vyšel v Modeláři). Plán jsem o něco zvětšil (cca 10 %). Na plánu je seřízení křídel dolní má nulu, horní jeden stupeň do plusu. Fara už před tím nakreslil dvouplošníček, který byl seřízen podobně a údajně se mu moc létat nechtělo, bylo prý nutné seřízení otočit a pak to prý už letalo dobře. Podobnou zkušenost mám s Messengerem. Stearmann od Guilllowa létá "ze stavebnice", takže nebylo třeba nic upravovat. Víc funkčních dvouplošníků nemám a zkušeností také ne. Tohle vlákno jsem pročetl, každý má jiný názor, tedy jsou dva (zjednodušeně řečeno) - jeden, že dole nula, nahoře plus něco, a druhý přesně obráceně. Mám stažené (outerzone) nějaké dvouplochy, tak je prostuduju.
Vím, že několik SE pětek je na RC albu, takže stavitelů málo není. Zajímalo by mě, jaké seřízení stavitele použili. Hlavně pokud někdo stavěl model podle Fary (rozpětí cca 1300 mm a motor 3,5 - 6,5 ccm), aby se podělil o zkušenosti.

[MPml]

Po letech oživím toto vlákno, ano, zase se budu ptát na seřízení a půjde opět o SE5a. Mám plánek od Fary (kdysi vyšel v Modeláři). Plán jsem o něco zvětšil (cca 10 %). Na plánu je seřízení křídel dolní má nulu, horní jeden stupeň do plusu. Fara už před tím nakreslil dvouplošníček, který byl seřízen podobně a údajně se mu moc létat nechtělo, bylo prý nutné seřízení otočit a pak to prý už letalo dobře. Podobnou zkušenost mám s Messengerem. Stearmann od Guilllowa létá "ze stavebnice", takže nebylo třeba nic upravovat. Víc funkčních dvouplošníků nemám a zkušeností také ne. Tohle vlákno jsem pročetl, každý má jiný názor, tedy jsou dva (zjednodušeně řečeno) - jeden, že dole nula, nahoře plus něco, a druhý přesně obráceně. Mám stažené (outerzone) nějaké dvouplochy, tak je prostuduju.
Vím, že několik SE pětek je na RC albu, takže stavitelů málo není. Zajímalo by mě, jaké seřízení stavitele použili. Hlavně pokud někdo stavěl model podle Fary (rozpětí cca 1300 mm a motor 3,5 - 6,5 ccm), aby se podělil o zkušenosti.

Možná by nebylo od věci se podívat jaké nastavení třeba kdysi použili jakýsi Henry Folland a John Kenworthy. Jinak s tím ""každý má jiný názor" bych zas tak moc nesouhlasil - spíš bych řekl, že tu a tam má někdo jiný názor, což se z hlediska teorie pravděpodobnosti, může stát. Podle mě je nejlepší řešení si tu koncepci s větším úhlem nahoře osobně zkusit - jako metoda pro pocvičení rychlosti reakční doby to bývá neprosto skvělé.
Jinak kdyby to někdo náhodou nechtěl složitě hledat, tak "velká" (skutečná) má 5.5° a to na obou stejně.

[TomasC]

Někde jsem v minulosti četl, že po prvotních pokusech byl úhel náběhu snížen a SE5a měla menší úhel náběhu a rozdílný na obou křídlech.

[MPml]

Někde jsem v minulosti četl, že po prvotních pokusech byl úhel náběhu snížen a SE5a měla menší úhel náběhu a rozdílný na obou křídlech.

Jo, mluví (teda tu a tam píše se o tom), ale v oficiální dokumentaci (teda co vím) to není. Logiku by to nejspíš mělo - viz jak se ty S.E chovaly - ale připadá mi to divný, protože to ani není potřeba - S.E5A má plynule za letu nastavitelnou výškovku od -3 do +5° (v Janesu je + 4.5°) přičemž se pro start používalo 0° (takže mezi křídly a VOP bylo těch +5°, naopak pro let se výškovka dala do pozice +5 - takže vše bylo vlastně v nule, trup ale teda dolu - tj. v -5°, (je celkem zajímavé si i přečíst o celé historií těchto typu v té fabrice - co tam jak a s jakým výsledkem vznikalo). Samozřejmě s menším úhlem nahoře. Jo a ještě jedna informace - existuje kniha Military Aeroplanes, autor Grover C. Loening vyšla poprvé tuším 1918 a v té je spousta informací o letadlech a pohledu na aerodynamiku v té době. Skvělá kniha.
https://engineersatwar.imeche.org/image ... -notes.jpg

[MPml]

ještě to jak je to udělaný - položka 52, 67
https://aircraftinvestigation.info/airp ... image3.png
https://thevintageaviator.co.nz/sites/d ... nd-011.jpg

[DAF]

Pánové děkuji za reakce, jen bych si dovolil upozornit, že půjde o model, navíc polomaketu, takže tam štelovací VOP dělat nebudu. Nevím, zda by proto bylo dobré vycházet z velkého letadla. Něco jsem si už sehnal, něco i dostal a ještě pohledám. Šlo mi I o to, zda někdo podle Farova plánu stavěl, jak to seřídil a jak to létalo a zda nebylo utné udělatzměn (a jaké).

[Asek]

Řeším totéž, jen u TigerMotha. A protože není podle žádného plánu, dělám obě křídla štelovatelná asi od 0 do +2 st. Pokud se mi to podaří správně nastavit dřív, než to rozbiju, zalepím to pak napevno.

[jyrry]

Kdysi jsem stavěl malého dvouplocha. Sháněl jsem dostupné informace v Modeláři a čím víc jsem jich sehnal, tím méně jsem věděl jak to udělat.
Slavní modeláři a stavitelé té doby se názorově natolik lišili, že jsem si nakonec skoro hodil kostkama

[DAF]

Už jsem něco nastudoval, vychází mi, že dolní křídlo, při kladném stupnění, by mělo mít větší úhel a horní menší. Důvod - obě křídla se vzájemně při proudění ovlivňují a dolní vykazuje nižší vztlak než horní. Bude-li mít větší úhel seřízení, měly by se hodnoty vztlaku přiblížit. Je to celkem logické. Autor toho článku uváděl 1,5 st. dole a 0,5 nahoře. Na modelu, který stavěl, pak měl akonec 1,0 st. dole a nulu nahoře. Prý to létalo výborně. Ještě pohledám a pak se rozhodnu. Z trupu jsem zatím vyrobil přepážky, které ještě budu upravovat, a šablony na žebra, takže moc daleko zatím nejsem.

[MPml]

Řeším totéž, jen u TigerMotha. A protože není podle žádného plánu, dělám obě křídla štelovatelná asi od 0 do +2 st. Pokud se mi to podaří správně nastavit dřív, než to rozbiju, zalepím to pak napevno.

u skutečného je to - viz dokumentace. Str.4
https://www.harvards.com/wp-content/upl ... -Notes.pdf
Překvapivě horní křídlo opět nemá víc než dolní.

[DAF]

u skutečného je to - viz dokumentace. Str.4
https://www.harvards.com/wp-content/upl ... -Notes.pdf
Překvapivě horní křídlo opět nemá víc než dolní.

Je možné bez dalšího přebírat seřízení velkého letadla a aplikovat to na model? Na modelech často vídám změny, hlavně profily křídla - původní profil by z mnoha důvodů nemusel být tím nejvhodnějším. Se seřízením to bývá podobně, bavíme se o polomaketách, ne modelářských konstrukcích (bez předlohy). Fara na plánu použil profil podobný Clarku Y (nevím přesně jaký), přičemž na originále byl (pokud si dobře pamatuju) spíš tzv. ptačí profil.

[MPml]

Je možné bez dalšího přebírat seřízení velkého letadla a aplikovat to na model? Na modelech často vídám změny, hlavně profily křídla - původní profil by z mnoha důvodů nemusel být tím nejvhodnějším. Se seřízením to bývá podobně, bavíme se o polomaketách, ne modelářských konstrukcích (bez předlohy). Fara na plánu použil profil podobný Clarku Y (nevím přesně jaký), přičemž na originále byl (pokud si dobře pamatuju) spíš tzv. ptačí profil.

Obecně lze přebírat cokoli, když přebírač (osoba vykonávající přebrání) tuší co dělá a dané problematice rozumí.
Takže v aerodynamice to platí taky, pokud zrovna (protože to není jiný případ) to není jinak.
U dvouplocha s kladným stupněním a obvykle velkou "mezerou" mezi křídly a běžnou profiláží bývá zvykem nepoužívat větší úhel nahoře než dole, maximálně shodný. Důvodů je celá řada, včetně třeba toho, proč u DR.I (Fokkeru) docházelo k destrukci křídla (mj. ne jen kvůli tomu, jak to bylo nastavený).
Doporučuji si i všimnout, že třeba zrovna ta Tondovo S.E.5 má +3° nahoře i dole - a na výškovce nulu, tj, je to někde cca v středu toho rozsahu skutečné S.E.5A.
To samý platí i pro jiná slavná létadélka - třeba ten Gloster Gladiátor J.D.McHarda (obě křídla stejně), nebo ten malý dvojplošník na radio na 0.16 Coxe od Kena Willarda. A stovky (minimálně) ostatních, stejně dobře létajících modelů.
Důležitá poznámka - Staggerwing, má pozitivní stupnění, pouze když letí pozadu (tj. jako kachna).

[MPml]

Je možné bez dalšího přebírat seřízení velkého letadla a aplikovat to na model? Na modelech často vídám změny, hlavně profily křídla - původní profil by z mnoha důvodů nemusel být tím nejvhodnějším. Se seřízením to bývá podobně, bavíme se o polomaketách, ne modelářských konstrukcích (bez předlohy). Fara na plánu použil profil podobný Clarku Y (nevím přesně jaký), přičemž na originále byl (pokud si dobře pamatuju) spíš tzv. ptačí profil.

Originál má RAF15 ( http://airfoiltools.com/airfoil/details ... l=raf15-il ), Fara tam má něco, Clark Y to na první pohled není (minimálně je to ztenčené a tvar náběžky mi připadá taky jiný - ale nezkoumal jsem to podrobně - a ani nebudu.
Originál plán vyšel akorát v časopisu (tj.A4) M, duben 1983, str.14. Monografie je v LK 16 a 17, 1978

[DAF]

U polomaket (u těch nejvíce) se velmi často mění profil z původního na nějaký modelářsky výhodnější. Jaký profil použil Fara také netuším, na plánu, ani v návodu to uvedeno není. Mimochodem ani na jiných plánech (nemaket) a návodech k nim to uvedeno nebývá.
O profil mi ani tak nejde, spíš bych chtěl zkušenosti někoho, kdo model má.