Jak zvolit otáčky motoru na volt

[Doktor]

1) Bude lepší, když se s tímhle faktem smíříš.
Je to stejné, jako kdyby jsi chtěl zmenšit ty třicetimetrové plachtařské orchideje typu Eta apod. a požadoval jsi stejné výkony. (Celé je to hlavně o Re)

O Re to rozhodně neni!
Taková křídla se staví z důvodu co nejnižšího indukovaného odporu. Tedy čim štíhlejší křídlo, tim méně indukovaného odporu, tim méně ztrát na samotném křídle a tim více křídlo výkonné. Jenom doplnim že nejmenší indukovaný odpor bude mít křídlo nekonečného rozpětí. To v reálu pude postavit asi dost blbě. Těch 30m rozpětí je zatím poplatné technologickým a konstrukčním možnostem.

Kdyby eff vrtule byla nějak přímo úměrná jejímu průměru, tak by od jistého průměru musela mít vrtule eff 100%. Perpetuum mobile ale zatim ještě nikdo dohromady nedal.

[timi]

Začínají na mě být ty úvahy trošku složité a musím si přiznat, že si nejsem jist zdali si pohon navrhnu dobře. Takže se pokusím konkrétně zeptat.
Chtěl bych:
oběžku bez převodovky průměru okolo 28mm
sklopnou vrtuli a aeronaut listy
tříčánek LiPol
zvolit to tak aby to létalo co nejrychleji (a aby s tím šlo letět pod motorem i dolů)
model do váhy 1kg (slim termik)

Nerad bych se dostal ke kritickým otáčkám vrtule
nechci nejlevnější čínu

Přišel mi vcelku rozumny axi 2217/12 s vrtulí 9x7
Jaký na to máte názor?

Tomáš

[JMalik]

1) Bude lepší, když se s tímhle faktem smíříš.
Je to stejné, jako kdyby jsi chtěl zmenšit ty třicetimetrové plachtařské orchideje typu Eta apod. a požadoval jsi stejné výkony. (Celé je to hlavně o Re)

O Re to rozhodně neni!
Taková křídla se staví z důvodu co nejnižšího indukovaného odporu. Tedy čim štíhlejší křídlo, tim méně indukovaného odporu, tim méně ztrát na samotném křídle a tim více křídlo výkonné. Jenom doplnim že nejmenší indukovaný odpor bude mít křídlo nekonečného rozpětí. To v reálu pude postavit asi dost blbě. Těch 30m rozpětí je zatím poplatné technologickým a konstrukčním možnostem.

Kdyby eff vrtule byla nějak přímo úměrná jejímu průměru, tak by od jistého průměru musela mít vrtule eff 100%. Perpetuum mobile ale zatim ještě nikdo dohromady nedal.

Doktore,
něco si o tom radši přečti, než sem napíšeš další blud.
Kdyby měly platit ty Tvoje teorie, tak stačí postavit tu Etu pětimetrovou, udělat to přesně v těch poměrech štíhlostí a bude to klouzat stejně co?
To samé ty vrtule. Dej menší vrtuli na větrnou elektrárnu a víc to roztoč, doženeš tu účinnost

[JMalik]

...Přišel mi vcelku rozumny axi 2217/12 s vrtulí 9x7
Jaký na to máte názor?

Tomáš

Pokud to nebude kompozitová žiletka, tak dřív rozlámeš toho větroně, než se projeví brzdný účinek vrtule na maximálních otáčkách.

[coro]

2) Na tohle jsi přišel jak?
(Účinnot té vrtule bude nulová, až dosáhne takové letové rychlosti, že nebude vyvozovat žádný další tah. Tohle si ujasni )

Tah = síla, pri nulovej dráhe je práca vykonaná tou silou W=F krát nula = nula.

Kód: Vybrat vše

Jednotkou práce je 1 joule (1 J), je to práca, ktorú vykoná sila 1 N pôsobiaca po dráhe 1 m v smere dráhy (W) = 1 J a jej rozmer je 1 J = 1 Nm = 1 kg m2s-2.

Chýbalo mi tam slovíčko "užitočná" práca, pretože to že prúd vzduchu pod vrtuľníkom pekne vymetá prach, asi nikoho nezaujíma.

[timi]

...Přišel mi vcelku rozumny axi 2217/12 s vrtulí 9x7
Jaký na to máte názor?

Tomáš

Pokud to nebude kompozitová žiletka, tak dřív rozlámeš toho větroně, než se projeví brzdný účinek vrtule na maximálních otáčkách.

Bude to tohle: http://www.youtube.com/watch?v=eNDl_GA63yE

Ale asi to zbytečně řeším, viz. to co psal Abu.

[JMalik]

..............práca..................

Tady je teď řeč o účinnostech vrtulí. Ne o práci jakou ta vrtule vykoná.
Když tam dáš místo vrtule klacek, tak to vykoná stejnou práci (ta teď nikoho nezajímá).
Ale ten klacek bude mít propastně jinou účinnost jako vrtule.
Když dáš půlmetrovou špičkovou vrtuli, tak dosáhneš pro daný bod její charakteristiky nějakou účinnost. Když ta vrtule bude metrová, je možné dosáhnout při stejném provedení vyšší účinnosti.
Obráceně ne. Vyšší účinnost větší vrtule nedoženeš na malé vrtuli otáčkama ani ničím jiným.
(Doktor si myslí něco jiného )

[JMalik]

Bude to tohle:

Neřešil bych to, jenom bych zkusil nějaké dobré vrtule kolem téhle hodnoty, pokud máš možnost.

[timi]

A myslíš, že jsem si vybral motor s vhodným kV?

Vše budu teprve kupovat. Mám doma AE vrtule od 10x6 do 13x11, ale i ta 10x6 mi přijde již vcelku veliká.

[Doktor]

>JMalik
Pleteš dohromady hrušky s jabkama!

Stejně jak bude nízké Re u toho pětimetru vůči skutečnýmu větroni, tak stejně nízké Re bude u modelářské 20" vrtule na 2,5kW motoru vůči vrtuli stíhače WWII na motoru s 1200kW. Tohle očůrat nejde. Tak to prostě je.
Jinak velký větrný elektrárny se nestaví za účelem vyššího Re na listu, ale za účelem dostat rotor co nejveš kvůli stabilnějšímu a rychlejšímu proudění vzduchu. A když už je stožár dost vysokej, tak je nesmysl na něj pověsit malou vrtuli. Čim větší vrtule, tim větší plochou "odporuje" větru a je tudíž výkonnější. To je stejný i obráceně. Čim větší vrtuli budu chtít roztočit motorem, tim potřebuju více výkonu.

Ta narážka na to Re byla míněna tak, že 30m větroň nelítá líp než 15m větroň díky vyššímu Re! Schválně si spočítej Re u nějaké 15metrovky a pak u toho 30m brusu (pokud máš k dispozici nějaká technická data). Sám sem zvědavej na co přídeš.

[coro]

...Přišel mi vcelku rozumny axi 2217/12 s vrtulí 9x7
Jaký na to máte názor?
Tomáš

Pokud to nebude kompozitová žiletka, tak dřív rozlámeš toho větroně, než se projeví brzdný účinek vrtule na maximálních otáčkách.

Pri 7" stúpanií a 16000rpm max je to presne daných 0.1778m krát 16000 deleno 60 = 47,413 m/s čo je 170km/h
Nie je to nereálna rýchlosť ak to pustí strmhlav dolu.
Kompozitové to asi byť nemusí aj keď pri takýchto číslach je to asi výhodou.

Motor sa neroztočí rýchlejšie, aj vrtuľa točiaca sa úplne zbytočne bude potrebovať nejakú energiu, ani motor sa nepretáča úplne ľahko - toľko energie navyše v bežných modeloch nebude. Pre jasný výsledok je ale výpočet zložitý lebo záleží na hmotnosti modelu a odpore..

Na druhej strane žbrdlinková tučná (ale s benzínovým motorom) Katana lieta 145km/h v rovine a vôbec to nevyzerá byť veľa - pocit rýchlosti výrazne závisí od rozmerov modelu.
Inak guličkový bublinkový Funjet http://www.topgun.sk/downloads/Peter/Funjet/FunJetX.wav má v rovine 181km/h, nemusí byť ani žiletkou ani kompozitom - ale to je na motor.

Otázka bola položená na brzdenie, ja ju beriem trochu inak - kedy už vrtuľa len zbytočne mieša vzduch. Mnohé modely by leteli rýchlejšie, keby mali vrtuľu s vyšším stúpaním.
A dokonca by mnohé modely žrali menej bateriek aj pri pomalých kruhoch na štvrť plynu v rovine, kde im stačí pár wattov - ale s malým stúpaním vrtule ju musia zbytočne točiť aby sa udržali tou rýchlosťou nad minimálkou.


K tej fyzike: Účinnosť je účinnosť, tá je daná výsledkom ktorým je vykonaná práca a príkonom ktorý sa spotreboval.
Ak ide o ťah tak sa to volá ťah, a ten sa dá vypočítať z tej práce/výkonu - po vydelení dráhou/rýchlosťou. Každopádne kde nie je rýchlosť tam je práca aj výkon (užitočná práca a užitočný výkon) nulové.
Blíži sa tomu okrem vrtuľníka aj hydraulický lis - tam je síce trochu rýchlosti ale blíži sa nule, ťah dosiahneš dosť vysoký..
Ale preto že vo vzduchu Ti potrebný ťah/vztlak poskytne určitý objem vzduchu až po urýchlení na nejakú rýchlosť, a čím menej vzduchu tým musí byť vyššia, dá sa počítať alebo aspoň odhadnúť aj to že menšia vrtuľa = menej vzduchu = vyššia "zbytočná" rýchlosť = viac jalového výkonu ktorý len vytvára prievan za modelom/pod vrtuľníkom.

[Doktor]

Když dáš půlmetrovou špičkovou vrtuli, tak dosáhneš pro daný bod její charakteristiky nějakou účinnost. Když ta vrtule bude metrová, je možné dosáhnout při stejném provedení vyšší účinnosti.
Obráceně ne. Vyšší účinnost větší vrtule nedoženeš na malé vrtuli otáčkama ani ničím jiným.
(Doktor si myslí něco jiného )

Já bych si i nic jiného nemyslel. Dokážeš ten rozdíl v eff mezi vrtulí 0,5m a 1m vyjádřit v %?

[Prorock]

To o čom sa pri rečiach o "účinnosti" malej či veľkej vrtule hovorí, nie je účinnosť (pomer príkonu k vykonanej práci za čas), pretože tá nutne stúpa s preletenou dráhou čiže s rýchlosťou a teda aj stúpaním vrtule, ale len nejaké vyjadrenie schopnosti dosiahnuť ťah - často pri relatívne malej rýchlosti - napr pri ztúpaní zvislo 10 či 20 m/s..

Klasický príklad je vrtuľník - účinnosť jeho veľkej vrtule je za visu nulová, lebo sa nekoná práca...

Je opravdu vhodné mluvit o účinnosti vrtule pouze v souvislosti s dráhou celého letounu ? V tom případě by účinnost precizního rotoru visícího vrtulníku byla stejná, jako by se mu na hřídel připevnila nějaká plochá špachtle, přikon by byl podobný-veliký. Tak nějak cítím, že čím lepší vrtule, tím méně energie potřebné k udržení stroje i ve visu. Nedala by se účinnost brát třeba jako tah krát rozdíl rychlosti vzduchu uvnitř proudu vzduchu za rotorem a vně (těžce měřitelné)/ příkon na hřídeli? Odpovídalo by to i situaci letícího letounu, kdy se energie nebere na samotný pohyb vzduchem (kluz) ale na zrychlení, překonávání stoupání či odporu.

[JMalik]

>JMalik
.............30m větroň nelítá líp než 15m větroň díky vyššímu Re! Schválně si spočítej Re u nějaké 15metrovky a pak u toho 30m brusu (pokud máš k dispozici nějaká technická data). Sám sem zvědavej na co přídeš.

Technických dat a polár větroňů je k dispozici tolik, že to neprojdeš za celý život.
Je to hlavně o Re. U té patnáctimetrovky vůbec nemá smysl jít na ty štíhlosti jako u Ety. Hloubka profilu už bude tak malá, že největším problémem bude právě to Re.
(Létám tu patnáctimetrovku - vlastní. Tak si myslím, že ty parametry znám dobře )

[JMalik]

...........Dokážeš ten rozdíl v eff mezi vrtulí 0,5m a 1m vyjádřit v %?

Pro jakou rychlost?