Má dobrodružná cesta na kole po východním Slovensku

[pepin]

Díl dvanáctý, noc

Slunce už je za obzorem, rychle hladat spaní, zkouším rodinný domek, spacák mám, jen chci být za plotem.
Nejde to, prej by pes štěkal, tak díky a dovi.

Ten zážitek ve mě nějak leží, nemám vubec dobrý pocit, zkouším motorest---plno, takže zase se někam zašít, ale kam, je tu rovina a žádný schovky.

Odpočívadlo a něco jako pomník, to jde, tady to zapíchnu.
Smula, už tam spí nějaký pes a evidentně se nechce dělit, šlapu teda dál a raději si hlídám kotníky, než se na mě ten čokl vyprdne.Tlačim zase kousek do kopce, už je pěkná tma a v pravo vjezd do lomu, jdu do toho, všude kamení, jediný místo na spaní je kus betonu, tak trochu mám pocit, jako bych spal na náhrobku, je to hrozný, bojím se i kouřit, ze stěn se pořád sype kamení a něco tu šíleně řve, z dálky tomu něco odpovídá a pořád se to přibližuje.
Ted už jen jediný, čekat na padající hvězdu a přát si, abych se ráno vzbudil živej a zdravej.
Hvězdy padaj,tak snad dobrý, ale nějak se mi pořád nedaří usnout, ale páč ted píšu, tak jsem tu noc nakonec přežil.

Píšu to v kavárni na zahradě v Čaně, zase somrujou cigáro, už na ně seru, nic nemám, at jdou do prdele, šmejdi.

Končím ,tady na to prdim, jedu do Madarska.

[pepin]

Příští týden to dopíšu, ted jsem nějak nestíhal a po pravdě, nějak mě to prvopočáteční nadšení trošku opustilo

na druhou stranu, pokud by byl někdo pro, co udělat cyklo víkend RC maniaku, ideálně jižní čechy--Vltava, Lužnice a jet nějaké vodácké kempy--vlakem tam v pátek, vlakem v neděli domu.

[blesk]

Příští týden to dopíšu, ted jsem nějak nestíhal a po pravdě, nějak mě to prvopočáteční nadšení trošku opustilo

na druhou stranu, pokud by byl někdo pro, co udělat cyklo víkend RC maniaku, ideálně jižní čechy--Vltava, Lužnice a jet nějaké vodácké kempy--vlakem tam v pátek, vlakem v neděli domu.

jsem pro

[honzajs]

Dobrý, prosím dopsat!

[pepin]

Díl třináctý

Tak jsem blbě odbočil a místo na přechod Buzica jsem dojel na přechod Milhošt a je tu nějakej problém, něco na mě imrvére mumlá, ale nakonec asi pochopil, že Madarsky se spolu rozhodně nedomluvíme, tak mě nakonec pouští, ale stejně něco mele.

pár šlápnutí do pedálu a je mi už jasný v čem byl problém, zákaz jízdy traktorem, povozem a na kole, krásná dálnice, to se to pošlape, odbočit se dá už po 20 ti kilácích, to dám v pohodě, jinudy to stejně nejde.

Všude visej vlajky, asi nějakej svátek, nebo co.
Ve vesnici muzika, hned se tam cpu, něco jako kdyby moje bejvalá studentská kapela hrála Věru Bílou, všude cigoši, ale v dobrý náladě, jeden mi nabízí i pivo a zadarmo, bohužel druhýmu se to zase jako uplně dobrej nápad abych se mezi ně přifařil nezdá, tak mám smolíka, škoda, zažít cikánskou veselici v Madarsku by bylo fajn, no hold se jede dál.
Mrskám to z kopečka a najednou rána jako z děla, cikánovi co šel kolem se až podlomili kolena.
Tendle zvuk už dobře znám, další drát v kole to má za sebou, ještě že mám náhradní napěchovaný v řídítkách, takže tlačit a někde za bukem měnit a tradičně trochu přecentrovat.

Drát je vyměněnej, tak dám paštiku s rohlíkem, disco sušenky vynechám, ale čajík a cigáro a jede se dál.

Moc mě to tu teda nebere,s Polskem se to nedá srovnávat, cikánu víc než na Slováči, pojedu zpátky přez tu Buznicu.

Chyba lávky, žádnej přechod, jenom pohraničníci a dvě barevný závory, jedna Madarská, druhá Slovenská.

Je to marný---nejde, musíš na Hidvegardo.
Na to, že jsem jel asi pět kilometru a hned vedle silnice byla Slovenská cesta, já na ní stál, ale páč starý poctivec musím mít přece v pasu řádné razítko, jsem zkrátka blbec, nic se už ted nedá dělat, šlapu teda dál.

Samej humus, cikáni, cikáni, cikáni, šlapu co to jde, na fotky už nemám náladu a stejně to nejde, všichni seděj před těma ruinama na čem se dá a čuměj na cestu--teda silnici a takhle je to skrz celou vesnici vždy a všude, si ted připadám, jak na Závodu Míru, ještě by měli mít praporky a mávat.

Děti za mnou běžej vždy dokud se neunaví a o kus dál nastupujou další a další, maj to jako štafetu.

Chci už spátky, děsně mě to tu sere, je to boj, zastavit, tak nejspíš končím.

Konečně Hidnegárdo--nějdě to, je nám luto, no to mě je teda taky luto, ale proč to nejde ?

Tady ted už mužou přejít pouze místní Madaři a Slováci, ty musíš na Milhost.

Na to vám seru, jedou mi nervy, mám na tacháku 124 km, šlapu sedum hodin a mám se těma sračkama táhnout zpátky?

Kdepak, nic, spim tady u vás, já nejsem stroj a mám toho už za dnešek dost.
Kludně sa tu vyspi na lavičke, nakonec uznávají, že v mapě s uzávěrkou tisku z roku 1996 je ten přechod vedený jako mezinárodní.

Cestou zase rupnul ten nosič, tak ho tady v klidu alespon zase nějak provizorně opravim a konec koncu, alespon budu spát někde, kde mám šanci v klidu a bezestrachu usnout.

http://pepin65.rajce.idnes.cz/Slovensko ... 1#film.jpg

[BUBI]

Pepine, Ty si očividne ten typ, kt orý zažije dobrodružstvo kdekoľvek. Ale dobre sa to číta.

PS: Tý cigoši by Ťa neboli zabili, iba okradli.

[pepin]

Pepine, Ty si očividne ten typ, kt orý zažije dobrodružstvo kdekoľvek.

no já mám na to nějakou smulu nebo co, kluci od nás si mě vybrali za vudčí zodpovědnou osobu pro víkendovou akci po svazích Berounska a určitě budou dlouho vzpomínat na mé navigační schopnosti

cituji z článku jednoho učastníka---

Cestou na určený kopec nás vedl Pepin a to byla zásadní chyba! Místo pohodlné asfaltové cestky kolem vesnice, náš navigátor zvolil polňačku. Do dnešního rána se mému autu omlouvám za to, co muselo vytrpět ve výmolech a v traktorovém úvozu plném kamenů. Pepin měl štěstí, že nestál přede mnou ve vzdálenosti mírně natažené paže…

[pepin]

Díl čtrnáctý, den asi třináctý

Kafčo k snídani a hurá na další hraniční přechod, snad už poslední.

Cesta opravdu pěknou krajinou,něco jako Karlické udolí tady u nás kousek od Karlštejna, jenom větší a s cikánama.

Zase fotím--Vjosváfo, je to už u hranic a tady je to opravdu pěkný a hezký co jsem z toho kousku v Madarsku viděl.

Joo, v Hidvegardo čtu na tabuli o unikátnosti přírodní rezervace a největší bídě na uzemí Madarska, tak to, co jsem viděl teda opravdu sedělo.

No tak zase konečně na Slovensku, beru to směr Rimavská Sobota, konečně pivko, ale až 7 kiláku za hranicí, blíž nic nebylo, no už se na něj těším.

No je teda pěkně hnusný, navíc tam na sebe u výčepu něco řvou, co, tomu nerozumím, ale jeden mi naznačuje, abych raději zmizel, raději padám pryč a už když nasedám na kolo, tak slyším lítat nejspíš židle.

Hlavní silnice, kam pošlapu vidím tak 5 kilometru dopředu a jedno auto za druhym, no alespon na tý rovný silnici drží radio signál, bez něj by to snad ani nešlo, není tu nic jinýho, než ta černá žížala předemnou a za mnou, dojedu na konec týdle mapy a mažu už domu, je to tu už zase o ničem.

Jestli mi Bláža doma řekne, že tady dole byl a že je to tu jako všude kde byl pěkný, tak ho už vážně pošlu do prdele, je to tu hnusný a nejhnusnější pivo na světě je Gemer-- do piči.

Jedu do Lučence a píšu to v městečku, nebo spíš vesnici Oždán, mám na tacháku 103,5km a do Lučence na vlak to mám ještě asi tak dvacku, dávám třetí malý a mažu dál, šílenej provoz, tak snad dojedu a pak hurá na Prahu.

Lučenec, konec mapy, konec mojí cesty, třičtvrtě na jedenáct, sedím u piva, vlak mi jede ve třičtvrtě na dvě do Bratislavy a v jedenáct přípoj na Prahu, doma bych měl být tak v šest odpoledne.

http://pepin65.rajce.idnes.cz/Slovensko ... film_7.jpg

[pepin]

epilog, nebo tak něco

Měl bych to celé nějak uzavřít a ukončit.
Těžký co psát, všecko se to mísí. Začalo to pěkně, pak se to nějak střídalo, ale hezky to zas končí, je to tu pěkný, nebo alespon to nasvícený. Jel bych dál, ale nevěřím , že to bude o něčem jiném, než honění kilometru, stovku jsem položil, ale nekoukal při tom v levo, ani v pravo, ani už ke konci nebylo na co.

Jsem rád, že jsem se k tomu dokopal a jel. Měl jsem na to tři týdny, cejtil se na jeden a vydržel dva.

U Capa--- (hospudka u nás) to budu asi vidět jinak, ale tady cejtím, že se konečně něco stalo, něco, co je jiný, nový a že to není z toho stereotypu jenom nějaká krátká odbočka, jako že tady byla dobrá zmrzlina, to jsem rád, že jsem si oddychl od práce a zase šup na to.
Bylo to prostě jinak, pusa Aleně, Liptovský Mikuláš a rána--seš tady, tak to neposer, to, co z toho dostaneš je jen tvoje věc.

Doprava, doleva, rovně, všechno povoleno, nikomu se nemusíš zodpovídat, proč dolu a proč ted nahoru, nebo proč ted polívka a nebo kafe.

Potkal jsem spoustu lidí, všichni se ptali, proč sám, těžko odpovědět, jedinej, kdo by do toho asi šel je moje rodina, Alena, Marek a Markéta, ale jeden míní a druhý mění, teda hodně věcí mění Rabyně--(chata na Slapech a pohodlíčko)

Donekonečna přemílám všechny své známé, z někým to prostě musí jít, né, že ho budu přemlouvat a lanařit, to prostě musí příjít tak, že prostě--noo nekecej, ty jedeš tam? no tak to já taky, tak pojedeme spolu, no super.

Za těch 15 dnu mě ale nikdo nenapadnul, až tady v letnej terase Kelt, hraje v rádiu bluez a já to asi konečně vím kdo by jel, Tomáš Kasa, ten tu ale už bohužel být nemuže, takže Tome, já to jel tak trošku i za tebe, je to škoda a smuti sa mi za tebou, tak čao a jednou dovi


KONEC

skoro brečim, je fakt jedinej, musím to říct Máce.

PS: Tomáš byl muj kámoš, bohužel se zabil, když lezl po paneláku, vcelku pech zkončit tak blbě, když vcelku uspěšně absolvoval ruzné ruské rulety pouze s prostřelenou nohou, přeskakování z auta do auta na dálnici a jiné ptákoviny, no rozhodně s ním byla vždy zábava, někdy hodně na hranici, ale aspon se něco dělo


a to je fakt konec.

[pepin]

Tak fotky jsem nahoru doplnil, na rajčeti jsou komplet a asi k těm fotkám na rajče přiložím i ten psaný text.

http://pepin65.rajce.idnes.cz/Slovensko ... film_7.jpg

jinak když jsem v Bratislavě čekal na vlak do Prahy a cpal se tam u stánku hamburgráčem, přišel ke mě nějaký cyklista,tak čtyřicátník, co se vracel taky z nějakého výletu, ovšem né v řádu týdnu, ale měsícu, vyprávěl, jak si užil při přejezdu jedné pouště, když mu ke konci cesty asi po třech dnech došla pitná voda a jak mi závidí toho hamburgra, na kterýho si musí nechat zajít nějakou dobu chut, než se mu srovná zase metabolismus, páč by se po něm ted okamžitě podělal a žaludek by se mu po tom několika měsíčním očistci nejspíš zbláznil

V každym případě, pokud někomu z vás něco podobného leží v hlavě, neváhejte, vrátit se dá vždycky, jediný co je na tom blbý, že pak už mě ty pouze víkendové výlety někde za bukem nepřišli tak bezva, jako dřív, ale jet někam dál a na delší dobu--třeba měsíc a víc už je vcelku problém, pokoušel jsem se ukecat Alenu na plavbu po řece a kanálech do Fancie na skořepině Východo německé plachetnice s přídavným motorem honda--tuším 3 koně, na menévrování by to stačilo a ani na tu plachetnici a ani na ten výkon motoru nebylo potřeba mít papíry, na cestě bylo pouze jedno placené zdymadlo, jinak noo probléma, na Smíchově bych to hodil u čertovky na vodu a koukejte otevírat vrata jen bylo potřeba vždy prokomunikovat z jednoho zdymadla na druhé, pokud bylo už hodně odpoledne, aby to někdo otevřel, nebo vědět, že dnes už to neotevře, tak přespat někde mezi na příhodném místě.

Bohužel oznámit v práci, že ted nebude chodit tři až šest měsícu pro ní byl problém, tak to hold nešlo, nadchlo to ještě dva mé kámoše, jenže jak je známo, u piva se nadchne lehce každý, škoda, velká škoda, určitě by to bylo taky dobrý, plán byl jednoduchej, cíl je jasnej, ale pojedeme dokud nás to bude bavit, až nás to přestane bavit, tak to potopíme a letíme domu, jinak běžně se to dělá tak, že dolu se jede po vlastní ose, dole se to zapřáhne za šíf a jede se zpátky domu, to jsem tenkrát probíral s bratrancem, který jezdí jako kapitán česplo, ale tehdá jezdil pouze do Hamburku a musel bych to plánovat s jeho turnusem, no prostě dojet kam se dá a tam to potopit mi přišlo nejluxusnější nejjednodušší řešení, bohužel z toho sešlo, ale dodnes mě to hodně sere, jeden z těch co jsem tenkrát poblbnul byl od filmu, chvilku s tím koketoval, dokonce dojednal sponzorství od Zodiacu, že by jako dodali lod a vybavení a točil se dokument pro ČT jenže prostě rodina a minimálně 3 měsíce v prdeli, no bohužel to nevyšlo, přitom by to byl tak krásný Andy Warholovský dokument, páč dole z těch kanálu není vubec nic vidět, vlevo břeh, v pravo břeh

PS: no a dneska jsem spokojený pantoflář, není lepšího využití volného času, než po celodenní dřině sednout ke kompu a cvaknout RC mánii

[luma]

Pepine, chtěl jsem Ti poděkovat za Tvé krásné deníčky.
Podobnou cestu jsem absolvoval s manželkou, ale v roce 1977
Koukám, že se za tu dobu moc nezměnilo.
Ještě jednou díky. L.

[TERAZKY]

Pepin, napísal si to parádne. Dík ešte raz.

PS, dúfam, že sa Ti podobná cesta i keď len na pár dní ešte podarí...

"Blesk" má záujem a určite sa ešte niekto z rc mánie pridá.

[pepin]

kluci díky moc za pozitivní reakce, fakt se přiznám, že jak jsem přepisoval další a další stránky z toho deníčku, tak mi najednou přišlo, že už jen na něco furt nadávám a že jsem se na to měl vyprdnout a nic sem vubec raději nepsat, ale zase když už jsem začal, tak mi přišlo blbý to najednou utnout v puli, navíc i když tam furt na něco nadávám, tak muj vnitřní pocit i dnes je takový, že nic víc tak nějak uceleně jinýho a z reality běžného života fakt odtrženého jsem nikdy jindy už nezažil a ačkoli tam furt na něco nadávám, bylo to určitě to nejvíc zajímavé a fajn, co jsem já ve svém životě zažil, ale repete už nedám,na to už jsem příliš pohodlnej pantoflář, ale kdyby mě někdo uvrtal alespon do víkendové akce, asi bych neodolal, ale punktovat nějakou akci, na to už morál a sílu nemám.

PS: píšu z karaváče na Raný, před pár hodinama jsem si sem přivezl z modelbazaru nový ero, ted ho dopípal do vysílačky, zítra má být JV, no to bych musel být debil, kdybych se někde plahočil na kole

[TERAZKY]

Nekúpil si náhodou toho Nimbusa od Reicharda

[pepin]

Nekúpil si náhodou toho Nimbusa od Reicharda

joo, ted to chci jít proletět, tak jsem zvědavej.