Existuje/má někdo jednoduché čidlo pádové rychlosti?

[OrDa]

To bych prosil vysvětlit. V situacích kdy by se bez ABS brzdilo smykovým třením a s ABS se brzdí částečně statickým přece ke zkrácení brzdné dráhy dojde, ne?

Pneumatika na suchém asfaltu dosahuje největšího součinitele tření při relativním prokluzu 12 až 17%. Při nižších rychlostech a krátkodobém brždění (třeba z 50 km/h na nulu) má i zastavená pneumatika větší celkový brzdný účinek, než stejná s běžným ABS.
Při vyšších rychlostech a zastavené pneumatice je ABS lepší, protože stojící pneumatika se přehřeje.

[tomashr]

To bych prosil vysvětlit. V situacích kdy by se bez ABS brzdilo smykovým třením a s ABS se brzdí částečně statickým přece ke zkrácení brzdné dráhy dojde, ne?

Je to offtopic, ale v podstatě je to zase hezký příklad toho, co jsem psal výše o tom, jak je často snaha věci zjednodušit ve výsledku zavádějící a lidé si pak "něco myslí", ale realita je trochu jiná...
Zrovna u ABS je totiž primární přínos v zamezení smyku, aby se auto neroztočilo do hodin, což má samozřejmě následky závažné.
Naopak zkrácení brzdné dráhy je jak kdy a v dost případech (nejspíš dokonce většině) bude brždění BEZ ABS naopak kratší i při zablokování.

[novfra]

V situacích kdy by se bez ABS brzdilo smykovým třením a s ABS se brzdí částečně statickým

Problém je právě to kdyby. Kdyby se při brzdění bez ABS nebrzdilo smykovým třením, tak brzdná dráha oproti autu s ABS bude kratší. A protože to málokdo umí, je povinné od určitého roku výroby v autě ABS.
Lidi, kteří jezdí soutěže, nebo závody ABS v autě nemají, protože umí brzdit lépe, než elektronika.
Priorita ABS není za každou cenu zastavit na co nejkratší dráze. Ano to nejde. Ve spolupráci s ESP ti klidně při jízdě z kopce přidá plyn. Na sněhu k tomu stačí nahrnutý klín před kolem. Kolo už se neroztočí a klouže. Motor si "vrkne", aby se kolo zase začalo točit a auto bylo ovladatelné.

[Atto]

Zanedbáváš vliv teploty na Reynoldsovo číslo. To má na chování při přetažení dost zásadní vliv. V modelářské oblasti ..

Môžeš dať nejaký graf, nejakú tabuľku, nejaký príklad s hodnotami. Ja som dal.

Lebo pomocou slov ako "výrazný" , "markantní" či "zásadní" si to fakt neviem kvantifikovať. Tie slová pre každého znamenajú niečo iné. (Ak ti šéf zvýši plat napr. o 7%, tak ty si povieš: smiešne. On bude tvrdiť, že ti ho zvýšil výrazne, markantne, zásadne) .
Ak ty firme spôsobíš škodu a budú ti strhávať 10% z platu, tak ty to budeš považovať za výrazný, markantný, zásadný zásah do svojej životnej úrovne, zatiaľčo sudca bude tvrdiť, že to je zanedbateľná suma.

[macil]

...u ABS je totiž primární přínos v zamezení smyku, aby se auto neroztočilo do hodin, což má samozřejmě následky závažné.
Naopak zkrácení brzdné dráhy je jak kdy a v dost případech (nejspíš dokonce většině) bude brždění BEZ ABS naopak kratší i při zablokování.

To si zrejme pletieš s iným systémom, ESC, ktorý o.i. s ABS spolupracuje. Primárnou úlohou ABS je zachovať ovládateľnosť auta aj počas prudkého brzdenia.
http://www.autoforum.cz/zivot-ridice/ja ... -to-prave/

[tomashr]

Zaprvé hezký článek, k tomu vlivu na brzdnou dráhu koukám ještě skeptičtější než já. Jinak ale netuším, v čem se pletu - smyk/hodiny je prostě "jen" další krok ztráty ovladatelnosti a ABS mu při brždění nesporně čelí.
Ty další systémy (ESR a x dalších zkratek) to jen posouvají dále z oblasti brždění do obecnější formy - hrabání při rozjezdu, ustřelení pod plynem atd...

[macil]

Okej, nebudeme to ďalej rozmazávať, sem to nepatrí.

[TomasC]

Môžeš dať nejaký graf, nejakú tabuľku, nejaký príklad s hodnotami.

Na obrázku vidíš, jak se kinematická viskozita vzduchu mění s teplotou a tím se mění Re.
Zelené hodnoty jsem si cca doplnil. Vycházel jsem z tohoto.

Takže RE se při nárůstu teploty vzduchu o 1500stupňů zmenší 132krát tedy na 0,8%. Taky mě to hraní baví...

Ale i při změně jen o 15 stupňů to rozdíl v RE 10%. A to má na odpor opravdu velký vliv.
Velký = 10%-15% pokles odporu. Viz druhý obrázek.

[OrDa]

...
Ale i při změně jen o 15 stupňů to rozdíl v RE 10%. A to má na odpor opravdu velký vliv.
Velký = 10%-15% pokles odporu. Viz druhý obrázek...

Především upozorňuji, že druhý obrázek obsahuje nesmysly a ne reálnou poláru uvedeného profilu. Časem k tomu něco dodám.

[TomasC]

To budu rád. Počítáno na Xfoil 6.94 a zobrazeno pomocí Profili 2.30.

[OrDa]

To budu rád. Počítáno na Xfoil 6.94 a zobrazeno pomocí Profili 2.30.

Doporučuji pohledat měření, ne výpočty.

[TomasC]

Doporučuji pohledat měření, ne výpočty.

V pohodě, počkám až něco napíšeš. E205 nelétám a tak mi vypočtená polára dostačuje.
Na doložení měření při Re 110000 a RE 135000 se těším.

[Atto]

Takže RE se při nárůstu teploty vzduchu o 1500stupňů zmenší 132krát tedy na 0,8%. Taky mě to hraní baví...

Tomáši, vďaka.

Ja sa priznávam, že ma takýto spôsob "hrania" naozaj baví.
Ak tým niekomu brnkám na nervy, tak sa ospravedlňujem.
Ale dá sa touto nenásilnou "hravou" formou veľa naučiť.

Mätie ma však niečo iné.
Ten graf, čo som tu dal, som "vytiahol" z tej záverečnej práce:
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... e_id=56624
Strana 15, dole, vľavo.

Renomovaná škola, čo sa problematike lietadiel venuje dlhé roky, tam dá graf, ktorý vyslovene tvrdí:
Obrázek č. 7 - Závislost násobku pádové rychlosti na teplotě.

Nič o tom, že to berie do úvahy len zmenu hustoty vzduchu v závislosti od teploty?
Nič o tom, že tam do toho vstupuje ešte zmena Reynoldsovho čísla v závislosti od teploty?
A čo všetko do toho ešte vstupuje?

Čo ak je to už výsledný graf, ktorý je výslednicou všetkých vplyvov, pričom niektoré situáciu zhoršujú, iné zlepšujú?

Lebo ten graf sa volá Závislost násobku pádové rychlosti na teplotě.

Ten graf študent Jan Glinz nemeral. On ho od niekadiaľ prevzal ako hotovú a overenú vec, proti ktorej nikto, ani vedúci práce, či konzultant, neprotestuje.

[OrDa]

..
Ten graf študent Jan Glinz nemeral. On ho od niekadiaľ prevzal ako hotovú a overenú vec, proti ktorej nikto, ani vedúci práce, či konzultant, neprotestuje.

Ten student psal o letadlech, ne o modelech. Ke studiu doporučuji problematiku kritického Reynoldsova čísla (dolního). Při Re pod 200 000 se vlastnosti profilu začínají měnit a pod 100 000 je většina profilů k nepoužití. A mezi -10°C a + 35°C se Re změní o 27%.

[Atto]

Ten student psal o letadlech, ne o modelech. Ke studiu doporučuji problematiku kritického Reynoldsova čísla (dolního). Při Re pod 200 000 se vlastnosti profilu začínají měnit a pod 100 000 je většina profilů k nepoužití. A mezi -10°C a + 35°C se Re změní o 27%.

Úprimne ďakujem.
Takto nejak si predstavujem prínosnú odpoveď.

Znovu zdôrazním: takýmito "hrátkami" a vecnou diskusiou sa (aj na rc mánii) dá veľa naučiť.

OrDa, veľká vďaka.