Tlačná vrtule (APC 6x4E - orientace)

[Leon]

. . . ano Atto . . Stavitelné vrtule jsou zbytečnost, prodražují aeroplány a účinnost vrtule vezmi čort . . .
Vzhůru do nového dne a vy všichni co to tu čtete a něco víte, Slunce v duši . . .
V tomto vláknu končím i kdyby na urážku mého ega mělo dojít . . .
Snad mi admin promine . . již jsem byl drobně varován a tak riskuji . .
Snad vyčíslením úhlu náběhu Tomášovi vrtule jsem si trochu vylepšil morální profil . .
Leon
PS - Milý Atto přečti si prosím alespoň něco k dané problematice . . . ... nějak mi to připomíná situaci, kdy bystří z jakéhosi ÚV doporučovali
výzkumníkům v ČSR, aby místo výzkumu a výroby polovodičů, pracovali na celovodičích . . .
Končím, je to marný, je to marný . .
Admine sorry . . nemohl jsem nereagovat . .

[MPml]

Áno, je to tak ako píšeš.
Aby som predišiel svojmu zabanovaniu, tak tu rýchlo uvediem obrázok, ktorý znázorňuje ako by (podľa mňa) vyzeralo to prúdenie, keby sa vrtuľa točila, ale nebola v doprednom pohybe.
Nakreslil som len okrajové prúdnice (červené čiary), tie čierne čiary medzi nimi neplatia.
Skrátka to vyzerá ako doširoka rozovretý vejár:

Obtekanie stojacej vrtule.jpg

Keď sa vrtuľa dopredne pohybuje, tak prúdnice sú inak prehnuté (zdôraznil som jednu z nich modrou čiarou):

Obtekanie stojacej vrtule 2.jpg

Že tento obrázok znázorňuje situáciu prúdenia cez točiacu sa vrtuľu v doprednom pohybe (v tomto prípade smerom hore), dokazuje aj text pod obrázkom: Slipstream formed by a vertical climbing rotor.

....................................

Keby sa tá vrtuľa pohybovala rýchlosťou, ktorá zodpovedá Vpitch (pán Lněnička zvykol napísať: rychlost v režimu mlýnku), tak by nemala žiadny ťah, pred ňou by nebol žiadny podtlak, za ňou žiadny pretlak a prúdnice by nemali dôvod sa zbiehať alebo rozbiehať ako na predchádzajúcich obrázkoch. Ale v takom režime mi je vrtuľa nanič!

Takže v normálnom režime, keď má ťah, tak normálna podštvorcová vrtuľa svoj ťah má najväčší keď model stojí a so vzrastajúcou rýchlosťou ťah klesá podľa nejakej (kvazi-oblúkovej) krivky až v "stave mlýnku" bude nulový.

A ak má vrtuľa ťah, tak to znamená, že pred ňou je podtlak a za ňou pretlak. Tieto dve sily ju ženú vpred.

A ak je pred vrtuľou podtlak, tak to znamená, že prúdnice pred ňou sa budú zbiehať tým viac, čím väčší je podtlak a ten je tým väčší, čím pomalší je dopredný pohyb vrtule (modelu).

Pri rýchlosti Vpitch sa zbiehať nebudú.

obrázky jsou pěkný, takový barevný.
Ovšem pokud překládáš slova "vertical" jako horizontální a "rotor" jako vrtule : (viz ty originál popisky v těch obrázcích), tak asi bude někde (hádej kde) opravdu velká chyba.
Samozřejmě, pokud neřešite třeba Convair XFY Pogo ( https://www.youtube.com/watch?v=IJtzMDauWWw )

[StrycAlois]

Tady bych si dovolil - švestičky z MiOrovy zahrádky:

http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id= ... rane-fakty

Blbý. No co s tím? Zdá se, že Atto mněl pravdu.

[ecoone]

Ojoj aka Debata
ako to že som si ju až teraz všimol
To bude tym že som si notebook zalial polievkou
A teraz chodim na net iba cez mobil

prave tuto vrtuľu mám na Bete1400
Pismenka na vrtulke maju byt otocene v smeru letu
To tu už určite niekto napisal spravne
Ale radšej si idem precitat co ste tu vsetko popisali

[Atto]

Strýcu.
Dúfam že sa nenahneváš, ak si požičiam a použijem tvoje múdre slová:

... Zdá se, že Atto mněl pravdu.

[dudaj]

Tady bych si dovolil - švestičky z MiOrovy zahrádky:

http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id= ... rane-fakty

Blbý. No co s tím? Zdá se, že Atto mněl pravdu.

Jako že co je psáno to je dáno, nebo v jakým smyslu ?

Protože už jenom to měření anemometrem těsně za vrtulí drženým v ruce je výbornej vtip.
To měření úhlu foťákem taky dobrý.

Taky dobrá věta :
„Pro příklad - vrtule 250 má obvod 785. Když ji roztočíš na 15 000 otáček, je to 250 za vteřinu. Konce pak mají 196 m/s. To už jsou dvě třetiny rychlosti zvuku. Větší průměr nebo točky už nemají význam, roste odpor.

Co je to za blbost ? větší průměr znamená větší sílu vrtule. Větší otáčky pak jednoznačně mnohem vyšší výkon !

[Atto]

Protože už jenom to měření anemometrem těsně za vrtulí drženým v ruce je výbornej vtip.
To měření úhlu foťákem taky dobrý.

Oni to zmerali aspoň nejako. A zadarmo to ponúkli všetkým, ktorí o to majú záujem.

Ty si nezmeral NIČ!

Ak áno, ukáž. Presvedči nás, že je to inak.

Všetci sa tu snažite dokázať, že rýchlosť vzduchu za točiacou sa vrtuľou, ktorá ale nie je v doprednom pohybe, je buď nulová (a sklz je 100%), alebo oveľa-oveľa nižšia (napr. tretinová, ako je spomínané v tom článku) a sklz je vďaka tomu taký veľký, že vplyvom veľkého uhlu nábehu vzduchu voči vrtuľovému listu, dochádza k odtrhnutému prúdeniu a teda nižšiemu ťahu pohonu, ako pri nenulovej doprednej rýchlosti.

V tom prípade by ale táto závislosť ťahu pohonnej jednotky s podštvorcovou vrtuľou, ktorá logicky vyzerá takto:

mala vyzerať nejak takto (dokreslil som len do jednej - fialovej krivky):

[mior]

Protože už jenom to měření anemometrem těsně za vrtulí drženým v ruce je výbornej vtip.

Dovolím si poznamenať, že sme skúšali držať anemometer aj z boku, aby prsty boli mimo prúd vzduchu za vrtuľou. Žiadne pozorovateľné zmeny sme nezaregistrovali.
Skúšali sme použiť aj pitotovu trubicu, ale výsledky z tlakomera bolo treba prepočítavať a neboli pre účely článku také názorné.
A samozrejme, výsledky boli s tými z anemometra, ako sa na Slovensku hovorí: Ako by ich jedna mater mala.

[dudaj]

Oni to zmerali aspoň nejako. A zadarmo to ponúkli všetkým, ktorí o to majú záujem.

Ty si nezmeral NIČ!

Ak áno, ukáž. Presvedči nás, že je to inak.

Vyrábím dmychadla a potřebná měření si pro sebe udělám.
Když tady něco sdělím ze svých zkušeností, dohaduješ se se mnou.
Nemám potřebu ti něco dokazovat. Seriozní testy stojí hodně peněz a neseriozní vytvářet nebudu.

[Atto]

Áno, viem že vyrábaš dúchadlá.

Veď ešte sa ťa k tomu niečo (neskôr) spýtam.

.............................................................

Ale inak som očakával takú vyhýbavú ničnehovoriacu odpoveď, ktorú môže dať hocikto.

[Helísek]

Bomba čtení toto . Čím jednodušší otázka, tím složitější odpověď. Když si to tady přečte nějaký potencionální zájemce o modelařinu, tak musí konstatovat, že do tak složité vědy určitě nepůjde. Přitom stačilo třeba jen poradit: "Zkus obě možnosti, a uvidíš."

[dudaj]

Dovolím si poznamenať, že sme skúšali držať anemometer aj z boku, aby prsty boli mimo prúd vzduchu za vrtuľou. Žiadne pozorovateľné zmeny sme nezaregistrovali.
Skúšali sme použiť aj pitotovu trubicu, ale výsledky z tlakomera bolo treba prepočítavať a neboli pre účely článku také názorné.
A samozrejme, výsledky boli s tými z anemometra, ako sa na Slovensku hovorí: Ako by ich jedna mater mala.

Za vrtulí jste vytvořili přetlak , měl být dál. Ale význam tohoto měření stejně nevidím. A osazení na Cessně a porovnávání s letem ?
kdyby jste dělaly testy na nějakém štíhlém modelu, měřili rychlosti a vrtule na nějaké průletové bázi, měřili za naprosto stejných podmínek vhkosti vzduchu, teploty a bezvětří a dodržené přesné výšce .
Ale to je jedno.
To co píšete v úvodu - nevím jaké máte zkušenosti vy, ale mí kamarádi tyto věci řeší prakticky a nic nedémonizují.
Prostě měří proudy a sledují výkony modelu ve vzduchu. Dle toho osazují vrtule i dmychadla.
Pro rychlejší model volí větší stoupání a pro pomalé modely (Cessna třeba) větší průměr a menší stoupání. Dělat z Cessny nějakýho rychlíka je asi nesmysl.
Na internetu je spousta informací a je na každém co si vybere a čemu bude věřit a čemu ne.
Sám jsem ve své praxi často dospěl k odlišným závěrům, než jsem měl dříve a nebo jsem dohledal na webech podobných vašemu.

[VTjr]

Taky dobrá věta :
„Pro příklad - vrtule 250 má obvod 785. Když ji roztočíš na 15 000 otáček, je to 250 za vteřinu. Konce pak mají 196 m/s. To už jsou dvě třetiny rychlosti zvuku. Větší průměr nebo točky už nemají význam, roste odpor.

Co je to za blbost ? větší průměr znamená větší sílu vrtule. Větší otáčky pak jednoznačně mnohem vyšší výkon !

Ono to není blbost.
Skutečně pri přibližování k rychlosti zvuku sa začínají už výrazněji projevovat jevy jako stlačitelnost vzduchu, které jsou v teorii aerodynamiky malých rychlostí zanedbávané a vzduch se považuje za nestlačitelnou tekutinu. Právě tím se liší aerodynamika nadzvukových a okolo-zvukových rychlostí od té klasické vysoce podzvukové.
Takže ono k tomu enormnímu nárůstu odporu konců listů skutečně dochází a je to potvrzeno dávno i empiricky. Tím pádem vrtule ztrácí účinnost. Možná i dá větší výkon, ale za cenu výrazně většího příkonu. Ale nemá to význam ani z pevnostního hlediska ty vrtule zbytečně přetáčet.

[VTjr]

Bomba čtení toto . Čím jednodušší otázka, tím složitější odpověď. Když si to tady přečte nějaký potencionální zájemce o modelařinu, tak musí konstatovat, že do tak složité vědy určitě nepůjde. Přitom stačilo třeba jen poradit: "Zkus obě možnosti, a uvidíš."

O radu tazateli/zakladateli vlákna tu už dávno vůbec nejde. On sám zkonstatoval už na první stránce, že je z toho mírně tumpachovej, čemu se vůbec nedivím.
No, není to poprvé. Vrtule v tématu vlákna pokaždé mnohé vytočí.
Nakonec vytáčet - to je přece její normální vlastnost, že?

[dudaj]

Ono to není blbost.
Skutečně pri přibližování k rychlosti zvuku sa začínají už výrazněji projevovat jevy jako stlačitelnost vzduchu

Jenže píšou, že jsou na dvou třetinách rychlosti zvuku. Ve skutečnosti 57% , takže ještě méně.

A ta rychlost je až na vnějším okraji té vrtule. Tam se už stoupání většinou znatelně mírní.

Teď koukám, že to vlastně neprohlásil autor článku, ale dal to jako příklad vyjádření někoho jiného jako chybný mýtus.
Pak se autorovi omlouvám .