JMalik píše:To by ten rozdíl byl ještě podstatně větší.
Já uvažuji o optimálním pracovním bodě těch vrtulí. To znamená, že ta půlmetrová vrtule se musí točit výrazně rychleji, aby byla na své nejlepší účinnosti v poměru příkonů.
Doktore, víš zatím o tom hodně málo a tady produkuješ nápady, které jsou dávno vyřešené.
Pokud budeš porovnávat vrtuli 0,5m s vrtulí 1m při daném výkonu na vrtuli a dané rychlosti proudění vzduchu, tak ta menší vrtule bude mít zákonitě daleko vyšší poměr D/S. Bude tedy méně účinná. Je to tedy srovnání dvou zcela rozdílných vrtulí kdy jedna bude mít horší eff už ve své podstatě.
Pokud by platil nějakej vztah mezi průměrem vrtule a její eff, tak jak matematicky vyjádřit eff těchto vrtulí?
GWS 2,5" - eff %?
Letecká Hamilton 160" - (64x větší jak GWS 2,5") eff %?
4960" rotor větrné elektrárny - (31x větší jak Hamilton 160" a 1984x větší jak GWS 2,5") eff ?
Pokud by platil nějaký lineární vztah mezi eff a D, tak dejme tomu, že vrtule GWS má eff 1% (0 mít nemůže neboť i s touhle vrtulí model létá). Inženýři větrnejch elektráren asi přišli na to, že pokud bude mít rotor průměr 4960", tak dosáhnou eff 99% (perpetuum mobile zatim nefunguje).
Z toho by se teda nechalo usoudit, že s každým navýšením D o 1" by se eff mohla zvednout o 0,019768%.
Tedy:
vrtule 8" by mohla mít eff 1,1%
vrtule 12" by mohla mít eff 1,19%
vrtule 24" už by mohla mí eff 1,42%!
hamiltonka 160" by dosáhla eff 4,11%!
větrník s rotorem 2000" by dosáhl eff 40,5%
větrník s rotorem 3000" by dosáhl eff 60,25%
větrník s rotorem 4000" by dosáhl eff 80%
Pokud by eff vrtule ve vztahu k D fungovala takto, tak nemá cenu vůbec řešit eff vrtulí používaných v modelářské praxi. Rozdíl v eff mezi vrtulí 2,5" a 32" by byl asi 0,6%. Tedy z hlediska samotné eff naprosto zanedbatelný rozdíl.
Jenže vrtule takhle nefungujou. GWS 2,5" nebude mít eff 1% stejně jako 126m větrník nebude mít eff 99%. Pokud by tam platil pořád nějakej lineární vztah mezi eff a D, tak ty rozdíly vzhledem k D v oblastech kde se pohybujou modeláři budou naprosto trapný.
Určitě se budou se vzrůstajícím D lepšit aerodynamické podmínky pro tvorbu tahu (vztlaku) na vrtuli. Tady i to Re do jisté míry něco ovlivní. Takže i ta eff samotné vrtule může nějak růst nahoru. Ale pokud se budem pohybovat v dané oblasti použití vrtule (modelářská činnost), tak ty rozdíly v eff díky rozdílu Re nebudou nijak významné. Nemůžu porovnávat Re křídel nebo vrtulí u skutečných strojů s jejich modelama. Modeláři se prostě pohybujou vzduchem naprosto jinde než se vzduchem pohybujou ty skutečné stroje (Re).
Takže se nemá asi vůbec cenu zabývat eff modelářské vrtule ve vztahu k jejímu průměru. Eff vrtule ovlivní především poměr D/S. Jestli bude rozdíl v eff mezi vrtulí 8/8 a 16/16 třeba 0,5% nám může bejt zcela jedno. Důležitější je tvar, profil ... (a já nevim co ještě) listu. Pomalá vrtule bude mít vždycky špatnou eff ať bude rozměru 6/3 nebo 24/12.