Pilatus PC-6 od Lasermodely

[Lark]

Jmenovče, máš pravdu a díky za opravu. Prolez jsem ještě další fotky a je to tak, ale tipuju tak do 1°.

[pidrman]

Ono je to asi různý, sám výrobce na svém výkresu uvádí vzepětí "nula" a je jasné, že vzepětí má. potlačení motoru je 5° a stranově také v nule. Vím že třeba turbo čmelák má také motor stranově v nule a proto má napevno vychýlenou směrovku. Tady ale ani směrovka není vychýlená.

Tak si vyberte )))), já mam na modelu 3,5° dolů a 2° vpravo. A klidně by to vzalo i těch 5° dolů. Úhel náběhu křídla je 2,5° ( jen přibližná odhad ) a výśkovaka 0°

[Lark]

Ono je to taky hodně závislé na profilu křídla. Asi bych vyzkoušel i to přizvednutí křidélek nahoru, jak už tu někdo psal. Funguje to i na obdélníkovém křídle a mělo by to zlepšit chování na minimálce.
Ten výkres skutečného letadla je asi dost přibližný, a třeba když se podíváš na profil křídla na trupu a na na tom řezu s klapkou, tak je to úplněnněco jiného. Je i možné že je ten profil jiný u kořene než u konců.

[JardaRůžička]

To zvednutí křidélek částečně supluje negativ (když už je křídlo vyrobeno jako rovné) a proti padání po křídle to pomáhá významně. (Předpokladem jsou křidélka jen na části, nikoli po celé délce odtokovky).

[Steve]

Jestli to byl ten od pana Rašky, tak ten má zvětšený křídlo a vůbec je dost zjednodušený.

Myslím, že měl na mysli jiného Portera.
Byly tam obě verze, Porter i Turboporter.
A podle mě to byl upoutanec na 1-1,5 ccm motor.
Někdy z roku 1965 +-autobus...
A tipoval bych, že to byl spíš od Zdeňka Bedřicha, ale možná si to (i s tím upoutancem) pletu s Dragon Rapide...
Ty plánky byly dobře rozkreslené.
Dokonce myslím, že mám origo plán (tedy ve skutečné velikosti modelu, ten speciál Modelář).
Tak když bude nutné, můžu zkusit pohledat.
Zdeněk Raška publikoval elektru a to až dávno potom, z této strany tisíciletí (před pár lety?).

No a odtržení proudnic - u obdélníkového křídla nejdřív u kořene? Proč?
To si nemyslím, zejména když je tam křídlo dobře ofukováno....
Rozhodně negativy nebo aerodynamické překroucení není na škodu a je to i u skutečných letadel, kde by to člověk spíše nečekal (Cessna 172F například...).
Tím se nedá nic zkazit - tedy pokud nebudou 5°a víc, že?

[Steve]

Ještě mě napadlo - originál Porter (ne turbo) měl, tuším pevné sloty, ale ruku do ohně bych za to teď nedal....
Ale to měl i Čmelda, například...

[Lark]

Ten starý (ne turbo) taky neměl sloty. Jinak ten první plánek vyšel v modeláři 9/1968 (měl jsem ho postavený), a potom vyšel rozšířený o turboverzi jako 058S, ale rok už nevím. Oba jsou od Jaroslava Fary rozpětí 1450 na motor 2,5ccm.
Jinak pěkný starší plánek toho starého s rozpětím 1900 je tady.

[JardaRůžička]

No a odtržení proudnic - u obdélníkového křídla nejdřív u kořene? Proč?To si nemyslím, zejména když je tam křídlo dobře ofukováno....

To je přece žádaný stav, když se proudnice odtrhnou nejdříve u kořene, oblast s křidélky zůstává funkční, éro nemá důvod padat po křídle, ale naopak se lehce sklápí přímo a narychluje. Zvednutí křidélek dělá totéž co negativ - profil v oblasti křidélek má menší úhel náběhu a proudění se tam odtrhává později. Zažil jsem, že tahle drobnost udělala ze zrádné mrchy docela příjemné éro.

[Steve]

To je přece žádaný stav, když se proudnice odtrhnou nejdříve u kořene, oblast s křidélky zůstává funkční, éro nemá důvod padat po křídle, ale naopak se lehce sklápí přímo a narychluje. Zvednutí křidélek dělá totéž co negativ - profil v oblasti křidélek má menší úhel náběhu a proudění se tam odtrhává později. Zažil jsem, že tahle drobnost udělala ze zrádné mrchy docela příjemné éro.

Jardo, tady došlo k nedorozumění....

Já samozřejmě vím, jak funguje geometrické i aerodynamické seřízení.
Je to pro mě základní věc, kterou využívám prakticky vždy (snad jen kdysi na ZOOMu ne, je to akrobat).
Reagoval jsem na:

Můj Pilatus (trochu menší) se taky takhle chová. Rovněž jde při pádový rychlosti po křídle dolů. Jednou jsem ho na malý ploše takhle rozbil :-/. Ale přitom by teoreticky tohle dělat neměl - u obdélníkovýho křídla by se měly proudnice trhat u kořene. Proto jsem to taky stavěl bez zkroucení. Holt ve skutečnosti je to asi jinak, je tam tlustý trup a další věci, co se v teorii zanedbaly.
pidrman: Pokud bys dával křidýlka nahoru, dej prosím vědět, jestil to trochu pomohlo.

Právě mě překvapuje to odtržení u obdélníkového křídla nejdříve u kořene. Proto jsem se ptal "proč?" Ne proč negativ
Možná to tak, je ale moc se mi to nezdá.
Třeba si to špatně pamatuju - jen si vzpomínám na eliptické křídlo - tam se odtrhávají proudnice plynule, po celém rozpětí.

[semo]

No, proč u kořene. Koukni na tohle: http://www.slavetind.cz/stavba/koncepce/Koncepce1_4.aspx.

EDIT:
Souvisí to s vířením na konci křídla. Jestli si to pamatuju dobře, zjednodušeně takto: Na konci křídla vzniká vířením změněný ("indukovaný") úhel náběhu, který snižuje očekávaný úhel náběhu. Takže v místech, kde je tento indukovaný úhel větší, bude úhel náběhu při přetažení menší. A bude se to tam méně trhat. U obdélníkového křídla to vychází tuším tak, že se směrem od kořene ke noci zvětšuje indukovaný úhel náběhu (ve tvaru elipsy(?)) a tudíž se to má trhat u kořene (na konci prostě neni dosaženo přetažení). U těch lichoběžníkových má průběh indukovaného úhlu náběhu takový patvar.

Zkuste si:
http://www.aerodynamics4students.com/llsolver.php
...hmm, nějak mi ten applet nic nedělá. Dřív to ale fungovalo :)

[JardaRůžička]

Také mám Pilatuse (http://www.rcmart.cz/pilatus-pc6-turbop ... ovy-p75590 ). Toho času je nakřáplý, ale z jiného důvodu, chytil jsem při startu ze silnice křídlem za vysokou trávu v krajnici. Snahu padat po křídle nemá ani trochu (možná k tomu přispívá způsob zakončení křídel).

[Steve]

to semo:

Já vím, ale právě proto se divím, že to šlo po křídle...
Hornoploch...
Nejspíš nebylo vše košér....

V RCM bylo nějaké pojednání - tady je část:

SKMBT_C22018051714270.pdf

(605.8 KiB) Staženo 169 x

[semo]

Jo tak. No možná se nějaká chybička vloudila. Každopádně se chystám trochu ho poštelovat. Expa (i když je nemám rád), křidýlka nahoru a pak uvidím.

[Steve]

Expa to z principu nezpůsobí, ale při nesymetrickém profilu mají při stejných úhlech výchylky různou účinnost, což způsobí spíše sudovitý výkrut.
Já je používám hodně a velmi rád, pokud můžu, tak je nastavuji všude a někdy skutečně ve velkých hodnotách.
U rychlých modelů bys jen těžko zvládnul let.

Křidélka nahoru pomůžou.
Možná máš někde pozitiv (kam to padá? Vždy na stejnou stranu?).
Může být i nestejný profil, stačí ostřejší náběžka...
Své může dělat i rozdílná hmotnost křídel, tedy podélné nevyvážení. To moc lidí neřeší.

[pidrman]

Kluci, potřebuji radu.

V éru mam motor Turnigy 3548 1100 ot/V + 4S 3300 a je to fakt moc, zbytečné moc výkonu ( jako piloňák ) letová hmotnost v této konfiguraci je 2050g. a odběr na zemi 37A.
když létám, tak mam max 40% výkonu. navíc jsem zjistil, že mi dva magnety v motoru vyjíždějí a pak škrtají o část motoru, Je to slyšet i za letu.

Bez motoru a baterií je to 1460 g

Co by jste tam dali za pohonnou jednotku ? Něco normálního

Díky za reakce.