Stejně jim tim napĕtim 2,4V ubližuješ a nic moc tim ne ziskaváš.
Škodí jim to ne když jsou studené, ale právĕ když jsou už teplé.
Klidnĕ můžeš žhavit i ze dvou nikláků v sérii, ale místo srážecího odporu je lepší použit výkonnou křemíkovou diodu, která srazí napĕti skoro nezavisle od velkosti proudu o 0,65 až 0,70V.
Rozhodně to Tvoje žhavení neni žádná katastrofa v porovnání se žhavenim proudovym Power Panelem z 12V akumulátoru.
Pokusím se to vysvĕtlit na číslech, tedy jaký vliv bude mít srážeci předřadný odpor a ta dioda.
Předpokládejme nejprve žhavení z jednoho NiCd článku 1,2V napřímo bez předřadného odporu a ani toho dlouhého kabelu.
Uvažujme odpor studeného vlákna 0,3 Ohm a žhavého 0,6 Ohm.
Studeným vláknem poteže zpočátku proud 4A.
Ale po rozžhavení jen 2A.
Pak uvažujme žhavení ze dvou článků o souhrnnem napĕtí 2,4V a předřadnem srážecim odporem 0,3 Ohm. Studeným vláknem pak poteče proud 2,4V / (0,3 + 0.3 Ohm) = 4A,
Ale rozžhavenym 2,4 V / (0,3 + 0,6 Ohm) = 2,6666A.
Zatím co při zhavení z jednoho článku bude na svíčce stále napĕtí 1,2V, tak při použití srážecího odporu bude napĕtí vyšší = 2,6666A x 0,6V = 1,6V. A to je ten průser!
Jelikož tepelný vykon je P = U x I, tak v prvém případĕ to bude 1,2 x 2 = 2,4W, zatím co při napajeni ze 2 článků se srážecim odporem to bude 1,6 x 2,6666 = 4,2666 W. Tedy skoro 2-násobek elektrického tepelného výkonu, ktery se sečte s tepelným výkonem od hoříci smĕsi.
Počátečni tepelný vykon na studeném vláknĕ bude v obou případech stejný 1,2V x 4A = 4,8W
Z toho je vidět, že zatim co v prvním případĕ po rozžhaveni klesne elektricky tepelny vykon na polovinu, tak v druhém jen cca o 11%.
A ještĕ situace napájeni ze 2 článků, ale se sráženim napĕtí o 0,7V sériovĕ zapojenou křemikovou diodou.
Studenym vláknem poteče proud (2,4V - 0,7V) / 0,3 Ohm = 5,6666 A.
Ale rozžhaveným proud (2,4V - 0,7V) / 0,6 Ohm = 2,8333 A.
Proudy jsou sice vyšší, kvůli vyššimu napĕtí a tepelny vykon na rozžhaveném vlaknĕ bude (2,4V - 0,7V) x 2,8333A = 4,8161W, tedy bude taky o něco větší než při použití srážeciho odporu.
Počáteční elektrický tepelný vykon na studeném vláknĕ bude pak 1,7V x 5,6666A = 11,33W, který ale po rozžhaveni klesne vic než na polovinu asi na 42%. V tomto režimu bude ale vĕtši vykon při studeném zalitém vláknĕ mnohem rychleji tu svíčku vysušovat než ve verzi se srážecim odporem.
Je mi jasne, že ty hodnoty odporu mohou být jiné, taky to, že statický vypočet nepostihuje dokonale dynamické chováni obvodu s teplotnĕ zavislého nelineárniho odporu, taky jsem zanedbal vliv vnitřního odporu článků, sériového odporu diody, kabelu a přechodového odporu klipu, ale na samotném principu by jiné hodnoty nic nezmĕnily.
No a z toho je vidĕt, že jednočlánkové žhavítko je ke svíčce nejšetrnĕjší, další dva způsoby jsou za tepla na tom podobnĕ (protože ve skutečnosti ty hodnoty s diodou klesnou kvůli odporu kabelu a j.), ale s diodou to za studena mnohem rychleji vysušuje svíčku a motory tak lépe startují.
