RCMANIA.cz

Chlapi mam vas rad. Jdu pajet ,,akupack,, do ,,noveho vysilace ,, a prijimace
V patek mi prisel novy prijimac a on se ihned zparoval s 25/let starou krabici z obrazku. Divne.
Tak jim obema ,krabici i krabicce dopreji dostatek energie.

● @HONZIK 22 "()RX novy prijimac a on se ihned zparoval s 25/let starou krabic (TX mc24)i" Pokud old TX a new RX používají stejný (nejlépe obecný, nebo aspoň firemní) komunikační protokol, tak by párování a následné ovládání mělo fungovat. (Když se postupuje dle návodu, nebo osvědčené praxe)

● @HONZIK 22 ned 28.07.2024 10:40 Jak z něčeho udělat trubičkový cín s tavidlem ve středu. Všech Aa1(.) až Ad6 popsaných
postupů je zcela úžasných. Já bych to lépe nesestavil. Obávám se, že jejich proveditelnost je nereálná. Když si představím teplotní roztažnost, přilnavost a choulostivost pro mm průměry (od 0.6mm vnější počínaje), tak nevím nevím.
● Po delším dumání jsem vymyslel Ad7. Odleje se něco tenkého. Když chtěl 0.60 tak 0.20 + 0.10 + 0.20 (+reserva 0.1) mm. Takže potřebuji vytepat fólii silnou 0.20 mm. Ta rezerva zaručuje, že pokud se mi okraje překryjí v místě švu bude tloušťka trubičky 3x0.2+0.1=0.70mm místo 0.6mm v místech mimo šev vzniklý překrýváním.
● Možná by ta fólie šla za studena válcovat něčím obdobným jako byla ruční klikou poháněná dvouválcová ždímačka na prádlo. Válce by musely být kovové se seřiditelnou štěrbinou mezi nimi.
● Vzniklá folie se nařeže (nebo nastřihá) na potřebně široké, a přiměřeně dlouhé proužky.
● Následovalo by první tvarování U korýtka protažení kruhovým otvorem.
● Pomocí injekční stříkačky s jehlou, by se do korýtka nanesla přiměřeně velká "housenka" z flux - pasty.
● Protažení by se opakovala postupně menšími otvory, až by se okraje překryly (nebo dotkly.). Protahování kleštěmi ručně. Délka trubiček 10 až 15 cm.

● Tímto sepsím návrh končí. Zkoušet realizaci nikdy nebudu.

jyrry píše:Že by nás čekalo obnovení časopisu "Udělej/urob si sám" ?

Přesně. A trochu mě zklamalo, že zatím guchar neotevřel problematiku domácího shánění plumbumu z galenitu a jiných polymetalických rud.
https://encyklopedie.ji.cz/home-mmj/?ac ... ty&load=66" onclick="window.open(this.href);return false;
https://www.velebil.net/clanky/hutnictvi-stribra/" onclick="window.open(this.href);return false;

guchar píše:● @HONZIK 22 "()RX novy prijimac a on se ihned zparoval s 25/let starou krabic (TX mc24)i" Pokud old TX a new RX používají stejný (nejlépe obecný, nebo aspoň firemní) komunikační protokol, tak by párování a následné ovládání mělo fungovat. (Když se postupuje dle návodu, nebo osvědčené praxe)

● @HONZIK 22 ned 28.07.2024 10:40 Jak z něčeho udělat trubičkový cín s tavidlem ve středu. Všech Aa1(.) až Ad6 popsaných
postupů je zcela úžasných. Já bych to lépe nesestavil. Obávám se, že jejich proveditelnost je nereálná. Když si představím teplotní roztažnost, přilnavost a choulostivost pro mm průměry (od 0.6mm vnější počínaje), tak nevím nevím.
● Po delším dumání jsem vymyslel Ad7. Odleje se něco tenkého. Když chtěl 0.60 tak 0.20 + 0.10 + 0.20 (+reserva 0.1) mm. Takže potřebuji vytepat fólii silnou 0.20 mm. Ta rezerva zaručuje, že pokud se mi okraje překryjí v místě švu bude tloušťka trubičky 3x0.2+0.1=0.70mm místo 0.6mm v místech mimo šev vzniklý překrýváním.
● Možná by ta fólie šla za studena válcovat něčím obdobným jako byla ruční klikou poháněná dvouválcová ždímačka na prádlo. Válce by musely být kovové se seřiditelnou štěrbinou mezi nimi.
● Vzniklá folie se nařeže (nebo nastřihá) na potřebně široké, a přiměřeně dlouhé proužky.
● Následovalo by první tvarování U korýtka protažení kruhovým otvorem.
● Pomocí injekční stříkačky s jehlou, by se do korýtka nanesla přiměřeně velká "housenka" z flux - pasty.
● Protažení by se opakovala postupně menšími otvory, až by se okraje překryly (nebo dotkly.). Protahování kleštěmi ručně. Délka trubiček 10 až 15 cm.

● Tímto sepsím návrh končí. Zkoušet realizaci nikdy nebudu.

A co třeba tu pájku podélně provrtat a pak tam to tavidlo nalít pomocí trychtýře?

MPml píše: A co třeba tu pájku podélně provrtat a pak tam to tavidlo nalít pomocí trychtýře?

To s tím trychtýřem je nesmysl Milane. Daleko praktičtější by byl systém spojených nádob. Na dvouplotýnkovém vařiči by se dala ohřívat kalafuna a následně trubičkou z cínu ji natáhnout dovnitř. Stejně jako když puberťák tahá tátovi benzín z nádrže do pionýra 21.
Problém trochu vidím v tom vrtání. Sehnat třeba 100m dlouhý vrták bude oříšek, ale možná něco z AliExpress se najde. Konec konců vrtáme do země pro ropu daleko hlouběji.

Tak ja vam to reknu jak se to dela.Mate stesti,ze jdu kolem.
Snekem ponorenym v roztavene lazni se tlaci cin proti jehlam do trysek do chladicich komurek. Jo ta jehla je fixovana do stredu jeste v tekute fazi cinu.
Timtez provrtanym snekem se vstrikuje do schladle trubicky cinu o par milimetru dale i nahrata kalafuna .

Je to princip vyhrivaneho mlynku na maso s
dutym snekem kde vuci kazde dirce je kratka jehla prumeru dutiny

Kdyby to chtel nekdo delat doma a ma mlynek na maso. .
Pozn. Kdyby nekdo nevedel jak vypada snek:

warhawk: Daly by se přece udělat i např. 20cm dlouhé rovné kousky cínu s tavidlem a ty držet vždycky v ruce a přidávat do pájeného spoje, ale většina je asi zvyklá mít cín namotaný na nějaké cívce a mít ruce volné. Tedy v jedné páječku a druhou volnou

MPml píše: A co třeba tu pájku podélně provrtat a pak tam to tavidlo nalít pomocí trychtýře?

warhawk píše: Sehnat třeba 100m dlouhý vrták bude oříšek...

Šel bych cestou p. Mannesmanna, nebo zkusit princip podélně svařovaných trubek.

jyrry píše:Vzhledem k věku nemám problém se zásobou "až do smrti"

Já tu mám ještě CRYSTAL 505 a pak nějaký Fluitin z dob vysoké školy. Tehdy mi ho doporučil Petr Sysala. No do důchodu mi to asi taky vydrží. Pájím v práci bezpečně bezolovem.
Ale co já o tom můžu vědět. Zapájím jen pár tisíc spojů ročně....

● @warhawk Něco jako tohle složení? Sn-60%, Pb-38%, Cu-2%, tavidlo: F-SW26 2,2% Používáš ji s pistolovým trafo pájedlem? (0.75mm: kilo 2 000 Kč, jeden metr 9.50 Kč /-/ 1.0mm jeden metr 20,- Kč)
● Je tam opravdu významně viditelné prodloužení života pájecí smyčky? Jaký typ smyčky máš: Holý Cu drát, Cu drát niklovaný (Nuba 5ks, 19Kč), Nuba NiFe, některý jiný typ s prodlouženou životností, jeden z druhů k Weller pájedlům, nějakou další - jakou?

● BTW Za 119,- Kč ke koupi dle vyobrazení 21ks různého tvaru a provedení Allegro (Mimo jiné i vypalování do povrhu dřeva)
HROTY VYPALOVAČKA YIHUA WEP 939-II 939-III 939D-II
● Já si podobné dělal z Cu dráty(různé průřezy a k němu nejlepší délky byly určované pokusy (dost rychle řezat - tavit, ale nepřepalovat) pro různé W, zejména pájedla Nuva). Důležitá byla i dostatečná tuhost výsledné smyčky.
● Krátké smyčky (pro ženu) na vyřezávání tvarů ze silonových tkanin (DIY ozdoby na šaty) vycházely nejlépe z Fe zinkované špice (špajchny) pro výplety kol.

warhawk píše:Já tu mám ještě CRYSTAL 505 ...

Jo, ten mám v zásobě, pracuje se mi s ním nejlíp. Taky mám MTL 406, ale to je spíš na okapy

Celeron píše: Zase jeden ekolog, co si myslí, jak je pájení bezolovem super. Kdyby to bylo tak spolehlivý, proč jsou na použití olovnatejch pájek oborový vyjímky? Proč třeba letectví, zdravotnictví?
Taky jsem zapájel tisíce spojů ročně. S olovnatejma reklamace 0, s bezolovem několik neúnosných procent.

Tenhle tón bych si Celerone vyprosil. Nejsem žádný fanoušek rádoby ekologů ani současné podoby EU. Ten zákaz prodeje SnPb pájky také považuji za nesmyslný, hlavně pro maloobchodní prodej, kde zátěž na přírodu je minimální. Stejně tak jako mnoho dalších nařízení panstva.

Jsem však alergický na blbosti a je jedno jestli je tvrdí Brusel, nebo Celeron. Napsal jsi to tak, jako kdyby bez EU byla SnPb pájka v každém krámě. Tlak na odstranění SnPb cínové pájky je celosvětový. Teď jsem se dokonce kouknul, že i Čína postupuje stejně. Kdyby ČR nebyla v EU, tak by to nebyla direktiva EU, ale třeba direktiva Tomia Okamury.

Máme v práci laby, kde je možné ještě pájet SnPb pájkou. Navíc ve všech labech se pravidelně dělají otěry které se posílají na testy. Kontaminace olovem tam opravdu je. Nemusíš ho zrovna žvýkat aby si jej dostal do těla. A protože tam trávím docela hodně času, jsem rád, že můžu styk s olovem omezit.

A k tématu: Přechod na bezolovnaté pájení má na svědomí tisíce mrtvých notebooků před rokem 2010, kdy docházelo k praskání spojů, hlavně u BGA pouzder. Rovněž první zkušenosti s domácím pájením s bezolovem byly strašné. Asi bys na toto téma dohledal moje příspěvky na mojehobby. Týkalo se to hlavně slitiny SAC305 (Sn96.5Ag3Cu.5)
Jenže doba pokročila. Zlepšila se jak slitina, tak i tavidla, u kterých je aktivace přizpůsobena na vyšší teplotu. Je však pravdou, že SnPb pájka odpustí daleko mizernejší techniku i vybavení.

Rovněž mi nepřijde, že by současná elektronika, kterou máš v modelu, byla stále pájena olovnatou pájkou. O tom dost pochybuji.

Svět by byl lepším místem, kdyby si člověk uvědomil, že technika se stále mění a jde kupředu, přestože to není vždy ku prospěchu věci. Ale některé zkušenosti, které byly poplatné době vzniku, už dnes prostě neplatí.

Modelářím už dost dlouho nato, abych si pamatoval diskuze o tom, že je nemožné vyrobit levné 3p regulátory,.. O tom jak ma 2.4GHz špatnou průchodnost přes překážky a je nevhodný na modely (první Spektrum), O tom jak jsme kupovali 4.5-místné DMM abychom srovnávali LiIonky na tisícinu voltu apod.

Jak pravil klasik: "Modelář je šlověk s neustálými problémy"

A teď pro pobavení, ať jen netluču blbosti - v příloze je obrázek. Kdo uhodne co je pájené olovem a bezolovem, dostane dárek.

PS: OPA2991 - ten nejuniverzálenjší operak co můžete mít doma. Dokonce funguje open-loop (komparátor).

guchar píše:@warhawk: "co je pájené olovem a bezolovem" Za mne víc "shining" tedy olovnatý je ten vlevo. Ale je možné, že je v tom nějaký chyták. Podmínky pájení/focení/jiné nastaveny tak, aby víc zářila pájka tam kde není olovo. Muselo by se to toho minimálně zkusit rýpnout. Ta bez Pb by měla být tvrdší.

Příjemně si mě překvapil tím, že si očekával chyták. Ten tam opravdu je a dá se odhalit na druhé řadě pinů. Liché piny jsou pájeny Multicore s SnPb zatímco sudé piny jsou pájené nějakým Weller co je Pb-free. A ano, opravdu jsem se snažil omezit kontaminaci a hrot důkladně očistil. (ale vyměnit by jej bylo lepší). Na ten Weller jsem přidal 15 stupňů z 315 na 330.

● @warhawk - chyták. Musím přiznat, že hlavní chyták jsem si nakonec vyrobil já sám. Ve své hlavě. Soustředil jsem se na rozdíl vlevo vpravo. A tak nějak jsem počítal, že na každé straně jsou všechny vývody pájeny stejně. Takže jsem se apriori zaměřil na dolní řady vývodů na obou stranách. A až po tvém upozornění (můj ne moc dobrý zrak a pozorovací schopnosti) vidí dobře patrný rozdíl řada vlevo nahoře matné 5 a 7, proti výrazně lesklejší 6 a 8.
● Ještě jsem dumal nad příčinou - původem Lesk versus Ne lesk. Asi nějaký rozdíl v uspřádání krystalické stavby (vznikající v tavenině a přetrvávající, i po jejím ztuhnutí). Velikost a samovolné náhodné nebo orientované uspořádání (zejména ve vrchní viditelné vrstvě). Je jasné, že u Sn Pb pájek (mimo potlačení oxidace) hlavní podíl na lesku má použití tavidla - fluxu.

Mimochodem, minulý týden jsem koupil 100g pájky tady... (bez živnosťáku)

Ta Kovohuťácká 60/40 s F-SW26 asi není tak úplně s F-SW26, ale s MTL468 (nálepka na cívce). Porovnal jsem ji jednoduchou rychlou zkouškou s Kristall 505 a pocitově mi to přijde obdobné až stejné.