Ano, správné nastavení vrtulníku je každého majitele věc. Kdo jiný by měl za to odpovídat? Pokud chci akrobatit musím na to mít. Když nemám a rozflákám to, nikdo jiný za to nemůže. (Kdyby se dle toho chovali řidiči na silnicích ubylo by ročně tak 1300 mrtvolek.)
Ani při souvratu, ani při přemetu se s kolektivem nic divokého nedělá! Do minusu se vůbec nemá co dostat. Tuto chybu děláme čistě podvědomě ve vrcholu přemetu, čímž jenom éro ztratí zbytečně dopřednou rychlost potřebnou k plynulému vykroužení obratu.
Když už tak bych radil posunout začátek křivky plynu z nuly na 30% a horní půlku nechat jak je zvyklý běžně létat. Přidávat plyn a negativní tah rotoru i pohybem páčky dolů člověka jenž si na to ještě nezvykl jenom zmate. Což je právě pozice tazatele, jak plyne z dotazu.
Souvrat je celkem brnkačka, jako předstupeň je dobré nacvičit bojovou zatáčku, či jak se tomu říká. Mnoho začátečníků, co ještě neumí s kvedlačkou ani čistě zatočit skoro-souvraty běžně dělají ani o tom neví.
Přemet je taky víc o nervech pilota než o složitosti letu. Z vyšší rychlosti v horizontu plynule přitáhnout a jak model začne opisovat chtěný radius tak držet pozice páček před vrchol, kde se jen mírně! ubere kolektiv, aby netahal zbytečně směrem ke středu kruhu (vyrovnání odstředivé síly), což v této fázi plně zajišťuje matička gravitace. Vrtulník opisuje v ideálním případě kružnici s nosem namířeným stále mírně ven z kruhu. Tedy, když uberu kolektiv až do minusu vlastně jej zabrzdím, což zrovna teď, v přemetu rozhodně nepotřebuji. To by se hodilo kdybych chtěl v půlpřemetu zastavit na zádech a chvilku vytrvat.
V pozici nosem dolů začít přidávat kolektiv - to už je shodné s vybíráním souvratu.
Vybírání z obou figur má fintu v tom, že pilot nesmí, v dojmu čumáku mířícího k zemi, prudce přitáhnout, neboť tím "utrhne" rotor který je v takovém případě obtížně říditelný a ztrácí vztlak což zapůsobí zpětně zoufalým dojmem na pilota. Je třeba vytahovat stroj z obratu hlavně plynulým zvyšováním "tahu kolektivu" za současného opatrného a mírného přitažení "výškovky". Když se chyba stane tak hned cykliku do neutrálu a kolektiv na cca 85-90% (což se snadno řekne, taky jsem nejednou sbíral...) a doufat že mám dost výkonu a výšky aby obnovení tahu vyšlo včas. Ve výběhu z přemetu se ani přitahovat "výškovka" nemusí, protože už je a naopak se pro přechod do dalšího vodorovného letu potlačí. Dá se říct, že docela pěkný přemet se dá zaletět po úvodním zavedení bez dalšího pohybu cyklickým řízením, pouze manipulací s kolektivem, až do výběhu. Nejlépe je k nácviku vybrat bezvětrný den a pro praváka a pravotočivý rotor začínat první pokusy zleva do prava.
Pokud člověk nemá simulátor, pomůže při "suchém" nácviku kolega. S vypnutým modelem bude manipulovat zpomaleně v rukách dle slovních pokynů pilota, který co říká to páčkuje. Dá se tak nacvičit uložení sledu pohybů v mozku, včetně schválně udělaných chyb, docela zadarmo. Nebo za pivo pro "nosiče"
. Ty obraty jsou pak různě křivé, hrbaté a nehezké, mnohdy ani není poznat co za obrat to vlastně byl. Opravdu je lepší postupovat pomaleji, pak se nebudeš muset odnaučovat špatné návyky.
. Určitě ale není dobře mít na kolektivu 0 -100. Sám jsem udělal svůj první přemet asi před měsícem a kdybych měl nastavenou 0 tak jsem to určitě rozmlátil, protože jsem s kolektivem chvílemi pracoval dost agresivně. To že něco jde přeci neznamená, že by si to tak měl začátečník nastavit a tím pro sebe situaci značně zkomplikovat, když existuje daleko lepší nastavení, tedy křivka V.