RCMANIA.cz

Tak přemýšlím nad profilem křídla , který pro můj budoucí větroň (rozpětí 2,6 m ) použít . Má to ale cenu dělat přesný profil např. E 387 na křídle , které má balsový potah pouze náběžné hrany křídla, tedy pouze do jedné třetiny hloubky a potom 2/3 je potaženo Modelspanem . Vypnutý Modelspan na vrchní straně křídla v prostoru mezi žebry bude jakoby trochu " propadlý " a na spodní straně zase " vypouklý . " Nebylo by vhodné použít spíše nějaký profil s rovnou spodní stranou ??

Myslím, že naprostá většina modelů s tím profilem E- 387 byla postavena způsobem, o kterém máš pochybnosti. Máš určitě pravdu a křídla vyrobená třeba z kompozitů v kompozitové formě jsou přesnější a výkonnější. Ale pro normální lítání to určitě stačí, je tam spousta dalších nepřesností než jenom propadlý potah z papíru. Trochu tomu pomůže protáhnout horní potah z balzy až dozadu za nejvyšší bod profilu, lepit na žebra v zadní části širší pásky balzy atd. V době, kdy se stavěly výkonné soutěžní větroně (F3B, F3F) klasicky z balzy (tak před 30 lety), měla křídla balzový potah po celém povrchu, potah se dobrušoval podle šablon, mnohokrát brousil a lakoval, ale pro normálního modeláře by to přineslo jen malé zvýšení výkonů, ale zato několikanásobnou pracnost.

Ahoj, domnívám se, že při klasické stavbě nemá smysl řešit nějakou přesnost tvaru profilu. Pokud budeš pečlivý, stejně se těžko dostaneš k přesnosti lepší něž nějaké 0,2 - 0,3 mm. Profil 387 je osvědčený, žádné zázraky od něj ale nečekej.
S ohledem na stavbu je opravdu výhodné použít profil s rovnou spodní hranou. Já mám ověřený S7055. Díky rovné spodní hraně se křídlo dá postavit lépe a jednodušeji, má to i poněkud "silnější" část profilu před odtokovkou, takže i tato část pak staví lépe naž u profilů, kde to je moc tenké. myslím, že S7055 tě určitě uspokojí.

Vůbec bych se klasické stavby nebál. Obávám se, že pro modelo-větroňová Reynoldsova čísla neexistují věrohodná měření a tedy není vážný důvod, proč striktně dodržovat vypočtený tvar, obzvlášť dolní strany.
Mimochodem, asi jediný opravdu dobrý Epplerův profil - 385 má horní stranu neuvěřitelně podobnou prastarému Clark-Y.

S tím nelze úplně souhlasit.
1. Věrohodná měření, jež zaujaly i prof.Epplera a trochu jsme tím jeho tým zaskočili, protože zpoza železné opony nečekal takovou iniciativu, jsme uskutečnili již v roce 1974. A výsledky můžete najít i v zahraniční literatuře té doby. A z toho mimo jiné vyplynulo:

2. Když bude pokud možno, a tak by to mělo být vždy, co nejpřesněji zhotovena přední část nosné plochy a potažena do cca 30% hloubky tuhým potahem(balza 1mm je málo) a rozteč žeber v romto případě nebude větší než asi 35-40mm, pak lze očekávat dobré výsledky.

Správně, to jest tvarově co nejpřesněji, musí být zhotovena především přední část křídla - cca 5% hloubky. Pokud tomu tak není, pak je celkem jedno jaký profil(y) bude(ou) použit(y). Za předpokladu, že maximální tloušťka nepřesáhne 8,5% a maximální prohnutí nebude větší než cca 3%.
To jsou hrubé geometrické parametry profilů kluzáků takobvýchto velikostí pro poletování v běžných atmosférických podmínkách, t.j. do rychlosti větru cca 8 m/s. A s přidáním dodatečné zátěže až do 12 m/s.

Netuhý, obvykle papírový nebo textilní potah křídla se sice na horní straně prověsí, ale podtlak nad ní to trochu vykompenzuje.

J.Lněnička

Lněnička píše:S tím nelze úplně souhlasit...

Omlouvám se, napsal jsem to nepřesně. Neexistují spolehlivá měření potvrzující že Epplerovy výpočty fungovaly i pro Re kolem nějakých 60 000. Pokud nefungují, je otázka, zda se jich držet za každou cenu.

Okolnosti související s měřeními v tunelech vždy komplikují dosažení těch správných výsledků. Měli jsme s tím také potíže. Ale i ostatní laboratoře jinde.
My jsme se navíc prokousávali podkritickými a kritickými podmínkami proudění. Ale podařilo se nám je pochopit, když jsme porovnali výsledky z tunelu s výkony a letovými vlastnostmi kluzáku F1A s týmž profilem.
Mimochodem ví se, že třeba nadměrný hluk z proudění, který vznikne snadno v uzavřených tunelech, nemluvě o turbulenci proudu, dokáže pokřivit výsledky nemálo?
J.Lněnička

OrDa píše:Vůbec bych se klasické stavby nebál. Obávám se, že pro modelo-větroňová Reynoldsova čísla neexistují věrohodná měření a tedy není vážný důvod, proč striktně dodržovat vypočtený tvar, obzvlášť dolní strany.
Mimochodem, asi jediný opravdu dobrý Epplerův profil - 385 má horní stranu neuvěřitelně podobnou prastarému Clark-Y.

No samozřejmě je to věc názoru, ale E385 je dobrý tak akorát do klidu, ajk to začne trošku foukat, tak to prostě neletí. E387 mi přijde mnohem lepší