RCMANIA.cz

Včera jsem byl létat s modelem (Banana - http://www.baudismodel.com/banana.php ), který musím běžně udržovat (v létě i na podzim) na slušné rychlosti, aby vůbec letěl a velmi mě překvapilo, že včera i na malých rychlostech model nepadal do vývrtky a choval se jak beránek.

Teplota byla 0,5 stupně Celsia a vlhkost 71%. Tlak byl okolo 1013 hPa.

Nelétal jsem při teplotě okolo nuly poprvé, ale tentokrát mě vlastnosti letadla opravdu překvapily. Jediné, čím si to umím vysvětlit je vysoká relativní vlhkost (na to, že bylo chladněji). Křídlo, ale orosené nebylo, takže "profil" se od letních měsíců nelišil.

Viskozita při nižší teplotě klesá a při stějné rychlosti a stejném křídle pak dochází k obtékání při vyšším Reynolsově čísle. Rozdíl v Reynoldově čísle mezi 30ti stupni Celsia (létem) a 0,5 stupněm Celsia (včerejškem) je při stejné rychlosti letu je cca 20 procent, ale nikdy předtím jsem při teplotě okolo nuly podobné "beránkovské" nezažil.

Závoslost viskozity na teplotě se dá vygooglovat, ale závislost viskozity (a tím pádem i Reynoldosva čísla) na vlhkosti se mi nalézt nikde nepodařilo ani ve formě vzorce ani ve formě tabulky.

Našel jsem pouze superodborné články, které se zabývají kapalinami, ale dopočítat z toho vliv na viskozitu se mi nepodařilo....

Tušíte, kde hledat závislost viskozity na vlhkosti ? Opravdu mne zajímá teorie (vzorec nebo tabulka).

No a nemohlo to byť iba rukami?

Všechno souvisí se vším, ale tohle bych dával na vrub o cca 10 % vyšší hustotě prostředí

Pokud nedošlo k orosení a tedy vzniku nerovností na povrchu křídla, pak není zajímavá vlhkost relativní, ale absolutní a ta byla při nízké teplotě taky dost nízká. Ovšem to éro létá na Re okolo 60 000, čili té opravdu kritické. A pak nárůst o 10% může znamenat významný vliv (těch 20% se mi zdá nějak moc). Ale spíš to bylo tím, že nebyla termika ani jiná turbulence, která by způsobovala neřízené přetažení.

OrDa píše:těch 20% se mi zdá nějak moc

Vychází to z výpočtu i z tabulek.

Kinematická viskozita (m2/s):
0 stupnu C => 13 x 10-6 m2/s
30 stupnu C => 16 x 10-6 m2/s

Re=rychlost x hloubka kridla / kinematicka viskozita

Porovnani dvou Re je tedy vlastne pomer 13/16=0.81 nebo 16/13=1.23 takže rozdíl 20 procent mezi Reynoldsovými čísly není nesmysl.

S těmi procenty máš pravdu, přes den jsem za proxynou a nikam se nepodívám a odhadl jsem to špatně.

Nějak to tady fixluje. Napsal jsem odpověď a zmizela. Možná, že to neumím.
Napíši to stručně znovu.
Je podivné, že výrazné změny letových vlastností k lepšímu nebyly zaznamenány při dřívějších letech kolem nuly.
Já jsem je zaznamenával vždy, když jsem poletoval při teplotách kolem nuly nebo hodnotách ještě nižších. Stejně tak jako při teplotách kolem 35 stupňů. Ve srovnání například s teplotami kolem 15 stupňů.
Vlhkost vzduchu kolem 72% je u nás celkem obvyklá.
Pokud však klesne teplota ovzduší až na rosný bod, pak je možné například, pokud je tomu věnována pozornost, zaznamenat zřetelný přechod mezi laminárním a turbulentním prouděním na horních stranách ploch. Je to instruktivní.
Ale nezaměňovat létání kolem rosného bodu s létáním v dešti. To jsou úplně jiné podmínky!!!
J.Lněnička