Souhlasím s předřečníky.
Já radím zvolit tohle pořadí:
1. koupě a trénink na letovém simulátoru (ovládací konzoly s USB kabelem prodávají rovnou s přiloženým CD s freewarovým simulátorem FMS, ale časem je lepší investovat do Phoenixe nebo jiného).
Minimálně 2 týdny denně tak hodinku, naučit se start, ploché zatáčky, let od sebe/k sobě a hlavně přistání. Když zkazíš 1 z 10, tak to je už dobrý stupeň.
2. koupě "bublinoletu", tedy nenáročného modelu z EPP s elektropohonem. Rozpětí min. 1400mm. Typy jako EasyStar, Beta a pod. Naučit se tím létat a hlavně přistávat. Taky jednoduché akrobatické prvky co svede (např. přemet, pokus má kridélka tak výkrut). Dobré najít někoho, kdo by mohl učit létat na kabelu v režimu učitel-žák.
3. Koupě obratnějšího "bublinoletu" jako např FOX1800 a pod. S ním se naučit i více akrobatických prvků. Před jejich cvičením v reálu vše si nejprve zkoušet na simulátoru.
4. Neustálé udržování a zvyšování formy létáním (aspoň jednou týdně, když nepřeje počasí tak aspoň na simulátoru). Snažit se přistupovat k virtuálním modelům na simulatoru tak, jako kdyby byly opravdové - snažít se je zbytečně nerozbíjet.
5. koupit si spalovací motor aspoň 2,5cm3 (ale raději 3,5 až 5cm3 nebo i větší), nejspíš zhavíka. Namontovat na zabíhací stojan a naučit se ho startovat, seřizovat a taky ho dobře zaběhnout (případně koupit i starší už zaběhnutý, ale dobrý, ale i tak pokusy na "desce" nevynechat) . Pořídit si samozřejmě vše nezbytné co je k startování a provozu spalováka potřeba)
6. Postavit nějaký jednoduchý motorák, co se dá hodit z ruky (např. PONY, SPURT, Simplex a pod). Naučit se s ním létat.
Jako mezistupeň není na škodu zkusit upoutaný model. Přitom se dá hodně naučit zvlášť ohledně motoru a jeho obsluhy, ale i pilotáže. I když mnozí na U-čka hledí s despektem, není to tak snadné jak si někdo myslí. Řídí se to sice jen výškovkou kolem jedné osy, ale v dost malém letovém prostoru, takže se musí naučit reagovat rychle a přiměřeně. Ty získané návyky neškodí ani pro RC-pilotáž.
7. pak postupně větší a větší modely a motory k nim.
Případně je možné v bodu 5 přejít rovnou na benziňáky okolo 20cm3 a jít rovnou na modely větší. Lépe se to řídí, ale náklady jsou mnohem větší, čili i případná havárie znamená větší ztrátu a taky nebezpečí pro obsluhu a diváky i pilota samotného. Tuhle cestu bych doporučil opravdu jen pod patronátem nějakého zkušeného kolegu.