RCMANIA.cz

Ahoj,

Omlouvám se za trošku "bulvární" předmět. Před pár dny jsme si doma neplánovaně ověřili funkčnost požárního čidla v mém pokoji; po vyhlášení poplachu následovalo i získání první zkušenosti s obsluhou práškového hasícího přístroje.

Vybouchla a rozhořela se mi nabíjená LiPol. Po bližším zkoumání jsem zjistil, že jsem možná za nehodu odpovědný já a tudíž možná nemůžu zcela obvinit ani nabíječku (Equilibrium 3.5), ani akumulátor (Turnigy, 3Ah, 40C, asi dva týdny starý, za sebou nejvýše třicet cyklů).

Měl jsem v těsné blízkosti dva úplně stejné výše uvedené akumulátory. Podle stavu "trosek" jsem měl dojem, že se mi pravděpodobně podařilo zaměnit balanční kabely: tzn. silový kabel nabíječky byl připojen k akumulátoru A, její balanční konektor pak byl zapojen do akumulátoru B.

Vysvětluje takovéto zapojení následnou explosi a zahoření? Díky přebití?
Znamenalo by to, že se nabíječka v režimu balančního nabíjení řídí pouze napětími zjištěnými pro jednotlivé články na servisním konektoru? A že je v takovémto případě napětí zobrazované na displayi nabíječky (a zřejmě též rozhodující pro její "chování") výsledkem součtu napětí jednotlivých článků, spíše než napětím zjištěným na silovém konektoru?
Je to chyba, nebo vlastnost? Nebo je možná příčina někde úplně jinde?

Od zahájení nabíjení k odjištění pojistky hasícího přístroje uběhla zhruba jedna hodina. Nabíjecí proud byl asi 6A. Zpětně jsem si též uvědomil, že jsem k nabíjení nechtěně vybral ten (mnohem) méně vybitý akumulátor - jeho nabíjení bych za regulérních podmínek odhadoval nejvýše na 15 - 20 minut.

Snažil jsem se na toto téma k Ekvilibriu najít nějaké informační zdroje, ale marně. Ocením jakýkoliv komentář k věci. Předem díky.

To je nejen pravděpodobné ale i jisté. Přitom je to blbost autora software nabíječky, není nic jednoduššího něž porovnat napětí na silových vývodech a na balančním konektoru. Třeba moje Cellpro zahlásí chybu a nenabíjí, renomovaný Schulze se ale chová stejně jako ta tvoje. Dost značné riziko selhání lidského faktoru...

Pokud by ta baterka připojená balančním konektorem byla nabitá, tak by nabíječ přešel do fáze konstantního napětí a možná by se nic nestalo.
Takhle to vyhodnotil ve fázi konstantního proudu a napětí na baterce stále zvyšoval až do toho výsledku co jsi viděl. Další ochranný prvek je nabíjení na limitní čas a k tomu už nestačilo dojít.

Díky za rychlé odpovědi a potvrzení mé teorie.

I přes určitou nepříjemnost související s úklidem, větráním a výměny kusu podlahy (a do budoucna přijetí "hloupého" chování nabíječky), je prima, že je důvod nehody jasný. Nebylo by dobré doma vytvářet nějaké pochybnosti a nedůvěru v používaný "materiál". Už takhle je to docela slušná laboratoř: akumulátory, lepidla, pájecí chemie...

Je škoda, že je to zjevně maličkost, kterou by konstruktér nabíječky mohl snadno implementovat - zvláště pokud takovéto měření funguje při nebalančním nabíjení.

Myslím, že by v dané situaci v těchto konkrétních okolnostech ani omezení na čas nepomohlo - musilo by být velmi krátké. Spíše jsem uvažoval o teplotním čidlu pro budoucí pocit větší kontroly.

Jen mimo téma: Pojem "zahoření" se používá pro testovací nebo zajížděcí provoz.

Vídím, že přestože jsou moderní přístroje vcelku blbuzdorné, některým uživatelům vzdorovat nedokážou. Neber to osobně, stane se . Aspoň, že to skončilo bez úrazu.

mobeslo:
Ono si moc nevybereš.
Jsou nabíječe s nějakým "chytřejším" programem vyhodnocování nabíjení, ale občas i to má své mouchy. Potom jsou nabíječe trochu méně chytré ( právě ten zmiňovaný Schulze Next), ale pracují přesněji, lépe dodržují limity napětí a proudu, mají lepší balancery....... Většinou nejsou úplně blbuvdorné.
Na to teplotní čidlo bych v případě nabíjení lipol nespoléhal. Na technologii Nixx je to dobré, tady moc ne.
(Základní problém je, že k poruše může dojít na článku uvnitř packu a tam to teplotní čidlo nezaznamená. Hlídat jen krajní články nemá smysl.)

mobeslo píše:Ahoj,

Omlouvám se za trošku "bulvární" předmět. Před pár dny jsme si doma neplánovaně ověřili funkčnost požárního čidla v mém pokoji; po vyhlášení poplachu následovalo i získání první zkušenosti s obsluhou práškového hasícího přístroje.

Kto drzi doma praskovy hasiaci pristroj?

Mam taky hasici pristroj doma...

Hm, není od věci ten hasicí přístroj doma mít, když už tam máme ty časované bombičky... :-/

jozefbb píše:kto drzi doma praskovy hasiaci pristroj?

Třeba já taky. A to právě z důvodu lipolek. Pro sichr.

Neni spatny mit doma hasicak,ale praskovej bych zrovna nechtel. Komu by se pak chtelo uklizet komplet byt?:-)Ja vim,ze nekdo namitne,ze je to lepsi nez komplet vyhoret, ale pro vetsinu "domacich ohynku" bych pouzil snehovy hasicak. Po uhaseni vyvetras a mas cisto. Driv se ohen uhasil za kazdou cenu-ikdyz hasivo zpusobilo vetsi skodu,nez ohen. Dnes se musi ohen sice taky uhasit,ale zaroven se musi co nejvice zabranit naslednym skodam... Za me teda snehovej.... Sice neni vhodnej na sypky materialy,ale kdo ma v byte treba hromadu hoblin,ze?

Victronix: Díky za podotek, beru na vědomí.

JosefSvejk: Není problém. Chtěl jsem tak trošku sdílet tuhle zkušenost, i když mi bylo jasné (a sám jsem to jasně uznal), že v tom svůj podíl viny mám. Pouze jsem se potřeboval ujistit o skutečné příčině. Mě osobně mrzelo, že zatímco v řadě jiných situacích jsem přeopatrný, v případě nabíjení "modelářškých" akumulátorů jsem nikdy nijak nic moc neřeši - právě proto,že mě všechno přišlo TAK blbuvzdorné (nemožnost přepólování konektorů, celkem inteligentní nabíječka...). V této souvislosti se mi líbil výrok astronauta Parmitaniho, který po své zkušenosti s unikající vodou ve svém skafandru (více viz například Technet) řekl: "Díky našim odborníkům a technice kolem nás se věci zdají jednoduché, i když nejsou, a my na to někdy zapomínáme. Raději bychom neměli."

Jozefbb: No, to je právě ta jedna z těch mých přeopatrností, které zmiňuji. Fakt jsem byl rád, že jsem jej kdysi pořídil. Velmi důležitou roli také sehrálo kouřové čidlo; bez něj bychom problém nepochybně zjistili mnohem později.

Kasssy: Souhlas s nepříjemným úklidem prášku. Naštěstí se nám podařilo vše udržet jen v rámci jedné místnosti, ale stejně to byla apokalypsa - ani ne díky rozsahu hoření (poškozená byla jen podlaha a pár předmětů kolem), ale díky onomu prášku. Úklid zabral celý den a ještě nepochybně bude pár hodin zapotřebí. Díky za tip na sněhový přístroj - vezmu určitě v potaz při obnovování hasičáků.

Pri nabíjaní treba dostať do krvi zvyk aby baterky neboli blízko seba, tak k tomu nemôže dôjsť.

Mal som jedno obdobie keď som testoval rôzne nabíjače, s jedinou úlohou zabrániť prekročeniu napätia v rôznych situáciách, v podstate vymyslených ako možný kritický prípad - jeden článok menší, mäkší, alebo plne nabitý v sade s viacerými vybitými zdravými čo držali nízke napätie.
Alebo počas nabíjania vytiahnuť servisný konektor. Alebo len jeden káblik z neho..
V tej dobe mnohé nevyhoveli a valili prúd akoby nič..
Boli také čo na svoj displej napísali bez hamby riadok "Lipo Ch 2s 25,3V 2,0A".. To bola Robbe.
Ale toto ma nenapadlo skúšať. Je dosť možné že by to usmažili viaceré typy nabíjadiel, aj keď všetky určite nie.
Mnohé nepustia ani na silový výstup viac ako je nastavené napätie podľa počtu článkov, a v podstate to je rozumnpé ak nemajú domyslené a overené niečo inteligentnejšie..

Pri vývoji IChargerov bola trochu polemika už o tom že na silové káble dovolí o tuším že to je len o 0,1V vyššie napätie ako súčet servisných, ako kompenzáciu straty na odpore silových vodičov.
Ale nie o viac.
Prúser by v takom prípade mohol nastať len pri výrazne rozhodenej sade čo sa v podstate nabíja ako bez servisného konektora..