Modelářství má stejně jako každý složitější obor lidské činnost i teoretickou rovinu. Nemyslí se tím kecání "co vše postavím", ale spíše pokusy využít matematiku, učebnice místo intuice při vlastním návrhu modelu.
Dokázal byste někdo určit, co je tohle za profil? Je to na elektromotoráku, použitý je profil z letadla OV10 Bronco, který létal tak perfektně, že ho autor použil i na druhý model - motorák, 2m rozpětí, váha 4,5 kg a údajně létá krásně pomalu a velice stabilně. Při té hmotnosti je to s podivem.
Koukal jsem na nějaké obrázky, tak podobný se mi zdá Clark Y? Děkuji za tipy!
Jyrry, to je přesně ono. Přesně takový obrázek jsem potřeboval. Moc díky!
Ten původní model OV10 Bronco měl 2,1m a 8 kg, a lítal takto: [youtube]http://www.youtube.com/watch?v=NPr2Ve1Kv5c[/youtube] no a Pan Modelář Jirka Soural udělal krásný model (jeho vlastní návrh i stavba) Hall Springfield Bull, a jelikož o tom Bullovi šly zvěsti, že je zákeřný, divoký a nezvladatelný, tak proto použil profil z toho vyzkoušeného Bronca, aniž věděl co je to přesně za profil. Tak mě to jen zajímalo...
Bull lítá takto: Zde ještě bez povrchové úpravy (2m, 6,5kg) [youtube]https://www.youtube.com/watch?v=IvWZ28XiwLw[/youtube] A zde s lakem (2m, 7,4kg) [youtube]http://www.youtube.com/watch?v=MudRFOlSiCY[/youtube] Přijde mi to jako docela hodný letadýlko, a podle Jirky je to tím profilem.
Ten silný profil je původně z plánku Bronca co se toulá internetem, na papíře to tak nevypadá, ale nechal jsem si zvětšit a udělat šablony pro výřezy z polyše a koukal jsem jak puk, že je to tak silné. Krásně to s tím profilem létá, ale moc to nedělá čest svému jménu Bronco, ovšem na pohodové éro proč ne.
To je přece naprosto obvyklá manipulace s profilem - zvolit konkrétní tloušťku v %, ten Clark -Y se dá modifikovat v dost značném rozsahu tloušťky. Sám už jsem ho použil asi od 8 do 15%.
JardaRůžička píše:To je přece naprosto obvyklá manipulace s profilem - zvolit konkrétní tloušťku v %, ten Clark -Y se dá modifikovat v dost značném rozsahu tloušťky. Sám už jsem ho použil asi od 8 do 15%.
No jo, ja ale mam zato ze se to zrovna takhle nedela... co si vzpominam, tak se jde pres vepsane kruznice...
Možná jsem čuňas, já to tak dělám. Mám ale dojem (ta skleróza), že jsem někde měl tabulky konkrétně toho Clarku v různých procentuálních tloušťkách a že to bylo jen sprostě vynásobeno potřebným koeficientem. Ostatně s vepsanými kružnicemi by to nemělo kolidovat.
Ještě k tématu - pokud si matně vzpomínám, přes ty vepsané kružnice se určuje střední křivka, tedy prohnutí profilu. (Pokud tomu tak není, ortodoxním aerodynamickým vzdělancům se předem omlouvám).
Geometricky se bavíme o povrchu profilu a prohnutí střední tětivy profilu. Chceme-li zachovat prohnutí střední tětivy (a tedy i charakteristiky daného profilu) a jen zesílit/zeslabit profil, tak musíme přes vepsané kružnice. Pokud vezmeme klasický ClarkY (11,4% tloušťka - rovná spodní strana) a zvětšíme ho pouze ve směru y např. na 18%, dostaneme jiný profil (prohnutější = s vyšší nosností) s rovnou spodní stranou. Takže je v pořádku, že se "tlustý ClarkY" jeví jako pohodový, protože jsme také zvětšili prohnutí střední křivky profilu, což obecně vede k vyšší nosnosti, resp. k nižší letové rychlosti. Daň za to je snížení maximální rychlosti. Prostě to prkno naštorc se tím vzduchem tak rychle neprotlačí a větší prohnutí tětivy také zvyšuje odpor.
. Na pláncích se vidí lecos. Ale všechny podobné profily většinou slušně létají.
