Podrobněji:
Stavím elektrovětroň Kaze s plovoucí výškovkou zhruba následujícího tvaru (čtvereček je 5x5 mm, zobrazena je i osa otáčení):
Náhon je pull-pull rybářským "vlascem" (opletené vlákno Dyneema, pevnost v tahu 5 kg), na výškovce je kladka přes kterou je 1 a půl otáčky vlákna, a v té půlotáčce je vlákno přilepeno ke kladce, servo je umístěno poblíž těžiště letadla (asi 50 cm od výškovky, takže celkově tak metr vlákna). Trup letadla je karbonová trubka, takže jistou pružnost má.
I vyvezl jsem v dnešních cca 5 m/s ještě nehotové letadlo na louku, že udělám pokus o zálet, spíš na ověření technologií než cokoli jiného. Samozřejmě jsem vybral louku, kde kilometry proti větru nic nebylo, takže proudění bylo sice rychlé, ale víceméně laminární. Byl jsem připravený že po dvaceti metrech rovného letu přistanu, a budu pokračovat se stavbou/vývojem. To se vlastně splnilo, nicméně hned po odhození letadla jsem si všiml, že výškovka se třepe nahoru a dolů. Dělalo to pfffrrrrrr, jako když člově vystrčí z okna jedoucího auta fáborek nebo stuhu. Přesto letadlo letělo spořádaně vpřed, mírně stoupalo, a asi by i na servo výškovky reagovalo. Ze strachu že se flutterem něco utrhne a bude škoda větší, jsem to poslal k zemi možná o trochu razantněji než jsem původně zamýšlel, nicméně do té doby to letělo docela spořádaně. Pokud bych ten flutter neviděl, řekl bych že to byl bezproblémový let v délce několik desítek metrů.
Takže teď je otázka, co je příčinou flutteru, a jak se ho zbavit.
- je osa otáčení ještě málo vpředu?
- je třeba vyvážit výškovku závažím v přední části?
- hraje významnou roli pružnost systému? To by byl průšvih, pružnost trupu ve formě karbonové trubky asi nijak nezměním; můžu tak leda použít jiné vlákno pro náhon nebo v krajním případě dát serva až k ocasu, což by zase zhoršilo další vlastnosti letadla.
- něco jiného?
Jak poznat, co bylo hlavní příčinou flutteru?
