RCMANIA.cz

Nedávno tady řešil Woita jak potáhnout kus mědi měděnkou. Já potřebuji to samé akorát s titanem. Jak potáhnout titanový váleček oxidem titaničitým? Na wikině se píše že titan reaguje za zvýšené teploty s různými plyny, také s kyslíkem. Že by? Jinak já myslel, že ten titan je drahý kvůli tomu že je vzácný, a on je to asi sedmý nejhojnější prvek v zemské kůře. Drahá je zatím výroba, je poměrně náročná. Byly by z toho bezvadný námořní lodě, má to absolutní odolnost proti mořské vodě. Dosavadní lodě musej občas z vody na kontrolu trupu.

Asi to nebude zase taková švanda Wiki:
Stroj se měl původně jmenovat RS-71, ale po přeřeknutí amerického prezidenta při jeho představení veřejnosti se ujalo jeho, později oficiální, označení. Spojené státy v době konstrukce stále nezvládaly technologii průmyslové výroby titanu potřebného k výrobě draku letounu. Proto byl titanový materiál nakupován zpravodajskou službou CIA, prostřednictvím nastrčených firem, od jediného výrobce – Sovětského svazu. Soupeř ve studené válce se tak paradoxně stal jedním z hlavních dodavatelů materiálu pro výrobu letadla zapojeného do soupeření proti němu samotnému.[7]

Ahoj,
no závisí na tom co od toho chceš. Něco maličko oxidu tam je na vzduchu už samo o sobě. Pokud bych chtěl divný nedefinovaný bílý povlak, tak bych šel cestou oxidující kyseliny za horka a pak případně přežíhat na vzduchu. Pokud bys chtěl hezký povlak tloušťky desítek až stovek nanometrů tak elektrochemicky (anodizování Ti)- podobně jako eloxování hliníku. Pokud bys chtěl tlustý relativně homogenní povlak, tak nanesením alkoxidu, následnou hydrolýzou a přežíháním na teplotu podle v požadované fáze.
Asi jsem toho na tebe vychrlil dost hodně. Pomohlo by ale kdybys napsal napsat jaké, nebo k čemu to má být.
Jirka

Ahá, takže je nutné předem znát tloušťku vrstvy. Dovedlo mě to na Knife fórum, kde popisují tu anodickou oxidaci. Oni tu tloušťku udávají v desetimiliontinách milimetru ! Tak to jsem prozatím skončil, ten údaj nevím.
Jo, sověti vyráběli ten titan na SR-71. V inertní atmosféře argonu, proti právě té oxidaci za zvýšené teploty. Neomezeně stálé jsou prý sloučeniny čtyřmocného titanu. Tomu bohužel aktuálně nerozumím. To jsou ty s příponou -ičitý? Z čeho se tedy vyrábějí ty vysokoteplotní součástky do proudových motorů jako třeba klapky na vektorování tahu?

edit: jo už to vidím. Každý titan je trochu zoxidovaný tenoučkou vrstvou.
Proto jsou ty plechy na motorech zlaté a né šedivé.

Ahoj,
Ani tak bych neřekl, ze potřebuješ znát přesně tlouštku vrstvy oxidu, jako spíš na co to potřebuješ a podle toho se zvolí technologie. Kovový titan je sám o sobě dost reaktivní a tak se na vzduchu okamžitě pokryje vrstvičkou oxidu. Proto jakékoliv (taveninové) zpracování titanu musí probíhat pod inertní atmosférou. Povrchová vrstvička oxidu je poměrně kompaktní a proto to dál za stálých podmínek nekoroduje. Pokud z nějakých důvodů potřebuješ vrstvičkou oxidu zesílit ( např. odolnost za vyšší teploty, chemická odolnost, tvrdost, vzhled, barva, biokompatibilita,...), tak je potřeba tomu nějak pomoct.

S obecným tvrzením, ze čtyřmocné sloučeniny titanu jsou neomezeně stále bych byl opatrnější, ale pokud máš na mysli oxidy titanu, tak by se to s výhradou k fázovým transformacím ( teplotní přechod rutil - anatas,...) dalo tvrdit.

"Desetimiliontina milimetru" je 1A ( Angström) = 0.1nm (nanometr). To je zhruba vzdálenost mezi atomy. Tloušťky povrchových vrstviček se budou pohybovat zhruba o řád výš, tj. jednotky nanometrů. V praktickém využití to ale budou, s ohledem na mechanické vlastnosti, spíš desítky až stovky nanometrů.

Z čeho se dělají trysky raketových motorů bohužel nevím, ale osobně bych u titanu předpokládal, že může být problém relativně malá tepelná vodivost.
Jirka