ChatGPT

[dudaj]

Netuším, kam to přesně zařadit, moderátoři to kdyžtak přeřadí.


Nicméně jsem přesvědčen že i do modelařiny to patří a umělá inteligence udělá velký posun v našich možnostech.

Ještě jsem s tím nekomunikoval, ale chystám se.

Syn si pro zajímavost nechal napsat kód na usnadnění práce v 3d modelování (živí se tím). Na poprvé s chybou, kterou na podruhé opravila.

Umím si představit spoustu možností a ty porostou časem čím více lidí znalých problematik se zapojí.
Nyní asi bude slušná chybovost, ale určitě by bylo zajímavé zde popisovat zkušenosti ostatních co kdo na tom vyzkoušel, jako inspiraci pro ostatní.

[dudaj]

Zadal jsem dotaz na maximální přetížení RC modelů stíhaček.
Odpověď:
Přetížení RC modelů stíhaček poháněných modelářskou turbínou závisí na konkrétním modelu a na tom, jaký styl letu je pilotem prováděn. Nicméně obecně lze říci, že tyto modely jsou schopny dosáhnout přetížení až kolem 10 G, což znamená, že mohou vynést 10krát svou vlastní hmotnost. To je přibližně srovnatelné s přetížením skutečných stíhaček během akrobatických manévrů.

Je třeba mít na paměti, že taková vysoká přetížení jsou obvykle dosahována pouze krátkodobě a při rychlostech letu, které jsou vyšší než běžné rychlosti RC modelů. Tyto modely jsou také navrženy tak, aby byly co nejlehčí a mohly dosáhnout co nejvyšších rychlostí, což může mít za následek snížení stability a řiditelnosti při nízkých rychlostech nebo v klidovém letu. Proto je důležité mít při létání RC modelů stíhaček poháněných modelářskou turbínou dostatečné zkušenosti a provádět akrobatické manévry pouze v bezpečném prostoru a s ohledem na ostatní lidi a majetek.



otázka:
Jaká odstředivá síla působí na těleso o hmotnosti 4g vzdáleného od osy otáčení 3cm a při rychlosti otáčení 10 000 otáček za minutu?

odpověď:
Odstředivá síla, kterou působí na těleso při rotaci, lze vypočítat pomocí následujícího vzorce:

F = m * r * ω^2

kde F je odstředivá síla, m je hmotnost tělesa, r je vzdálenost tělesa od osy rotace a ω je úhlová rychlost rotace.

Dosazením daných hodnot do vzorce získáme:

F = 4 g * 0,03 m * (10 000 ot/min * 2π/60)^2
F = 4 * 10^-3 kg * 0,03 m * (1047 rad/s)^2
F ≈ 4,11 N

Odstředivá síla působící na těleso o hmotnosti 4g a vzdálenosti od osy rotace 3cm při rychlosti otáčení 10 000 otáček za minutu je přibližně 4,11 N.

[dudaj]

další dotaz pro inspiraci

Jaké největší síly působí na nosník, který je zatížen uprostřed silou 200 N. Délka 1m, výška 1 cm, podpory pouze na koncích. Vyhoví uhlíková kulatina o průměru 10 mm? Nepraskne? Jaký bude průhyb?

odpověď:

Pro výpočet maximálních napětí a průhybu nosníku pod zatížením použijeme vzorce pro statickou analýzu prutů.

Maximální svislé tahové napětí v průřezu nosníku se spočítá jako:

σ_max = M_max * y / I

kde M_max je maximální moment setrvačnosti, y je vzdálenost od neutrální osy k nejvzdálenějšímu bodu průřezu, a I je moment setrvačnosti průřezu.

Moment setrvačnosti kruhového průřezu o průměru d se spočítá jako:

I = (π/4) * d^4

Pro zadané rozměry kruhového průřezu o průměru 10 mm (tj. poloměr 5 mm) máme:

I = (π/4) * (10 mm)^4 = 4,91 * 10^-9 m^4

Neutrální osa nosníku je uprostřed výšky, tj. y = 0,5 cm = 0,005 m.

Maximální moment setrvačnosti nastane v místě zatížení a má hodnotu M_max = F * L / 4, kde F je síla působící uprostřed nosníku a L je délka nosníku. Dosazením hodnot zadaných v úloze získáme:

M_max = 200 N * 1 m / 4 = 50 Nm

Maximální svislé tahové napětí v průřezu nosníku pak bude:

σ_max = 50 Nm * 0,005 m / 4,91 * 10^-9 m^4 ≈ 510 MPa

Karbonové vlákno bývá obvykle schopné vydržet tahové napětí až okolo 2000 MPa, takže uhlíková kulatina o průměru 10 mm by měla být schopna unést tuto zátěž bez prasknutí.

Pro výpočet průhybu nosníku pod zatížením použijeme vzorec:

δ = F * L^3 / (48 * E * I)

kde E je modul pružnosti materiálu, I je moment setrvačnosti průřezu a F a L jsou síla a délka nosníku, jak je definováno v úloze.

Pro uhlíkové vlákno bývá typická hodnota modulu pružnosti okolo 230 GPa (230 * 10^9 Pa). Dosazením hodnot zadaných v úloze získáme:

δ = 200 N * (1 m)^3 / (48 * 230 * 10^9 Pa * 4,91 * 10^-9 m^4) ≈ 0,018 mm

Průhyb nosníku pod zatížením by tedy měl být přibližně

[guchar]

@dudaj Ta chybovost AI (UI = umělé inteligence) je odvislá od dokonalosti vybrané aplikace. V rámci vybrané aplikace, pak na tom: Jak moc je rutinní (nebo vyhledatelný na webu) od ní požadovaný výkon - obor. U rutinních činností se odhaduje, že ve vyspělých komunitách to, co považujeme za výsledek činnosti lidí (Human Beings), je už z cca 40% vytvořeno AI, a člověkem jen zkontrolováno, případně upraveno a doplněno. To, co jim dvakrát nejde (v rámci konkurence s lidmi, člověkem hodnocené) je poezie, próza, hudba a jiné činnosti s vysokým podílem nealgoritmizovatelné tvůrčí činnosti. Pokud jde sestavit nějaká hodnoticí funkce, tak jsou činěny pokusy nechat AI činit náhodné pokusy, ty vyhodnocovat, a zkoušet volby strategie postupů v úspěšných případech. Pořád jsou ale obory kde, na prognózy nejde jít přes kvantifikaci - měřitelnost. Ale jsou lidé, co v daném oboru mají čich na to, co pofrčí. Bez ohledu na to co frčelo doposud. Jinak "Samoučící se metody zdokonalování umělé inteligence" (Self-teaching method of learning (improving/improvement) artificial intelligence) probíhají simulací na sadách zadaných testovacích modelů. - GPT je nejmodernější model AI pro zpracování jazyka vyvinutý společností OpenAI. Je schopen generovat lidský text a má širokou škálu aplikací, včetně jazykového překladu, jazykového modelování a generování textu pro aplikace, jako jsou chatboti. -
Edit02 Můj styl příspěvků býval často komentován slovy: Kde se tady vzal ten BOT? (BOT je zkratka od robot = počítačový program. Před pár roky příliš neoplývaly komunikačními schopnostmi.)

[blesk]

@dudaj Ta chybovost AI (UI = umělé inteligence) je odvislá od dokonalosti vybrané aplikace. V rámci vybrané aplikace, pak na tom: Jak moc je rutinní (nebo vyhledatelný na webu) od ní požadovaný výkon - obor. U rutinních činností se odhaduje, že ve vyspělých komunitách to, co považujeme za výsledek činnosti lidí (Human Beings), je už z cca 40% vytvořeno AI, a člověkem jen zkontrolováno, případně upraveno a doplněno. To, co jim dvakrát nejde (v rámci konkurence s lidmi, člověkem hodnocené) je poezie, próza, hudba a jiné činnosti s vysokým podílem nealgoritmizovatelné tvůrčí činnosti. Pokud jde sestavit nějaká hodnoticí funkce, tak jsou činěny pokusy nechat AI činit náhodné pokusy, ty vyhodnocovat, a zkoušet volby strategie postupů v úspěšných případech. Pořád jsou ale obory kde, na prognózy nejde jít přes kvantifikaci - měřitelnost. Ale jsou lidé, co v daném oboru mají čich na to, co pofrčí. Bez ohledu na to co frčelo doposud. Jinak "Samoučící se metody zdokonalování umělé inteligence" (Self-teaching method of learning (improving/improvement) artificial intelligence) probíhají simulací na sadách zadaných testovacích modelů. - GPT je nejmodernější model AI pro zpracování jazyka vyvinutý společností OpenAI. Je schopen generovat lidský text a má širokou škálu aplikací, včetně jazykového překladu, jazykového modelování a generování textu pro aplikace, jako jsou chatboti. -
Edit02 Můj styl příspěvků býval často komentován slovy: Kde se tady vzal ten BOT? (BOT je zkratka od robot = počítačový program. Před pár roky příliš neoplývaly komunikačními schopnostmi.)

A víš že jste s AI docela podobní? Taky to neumí zatím říct úplně jednoduše a všechno si vygůglí

[guchar]

A víš že jste s AI docela podobní? Taky to neumí zatím říct úplně jednoduše a všechno si vygůglí

Ono té AI nic jiného než zkoumání prohrabáváním webu nezbývá. Na reálný svět by si potřebovala vyvinout další čidla, než jsou ta, co má ve vínku od člověka.

[dudaj]

A víš že jste s AI docela podobní? Taky to neumí zatím říct úplně jednoduše a všechno si vygůglí

Umělá inteligence se bude podobat některými vlastnostmi lidem.
A čím víc lidí ji bude oslovovat tím více.
Nicméně se bude velmi rychle učit a nelze na ni pohlížet zjednodušeně.

Moje dcera dělala Japonštinu a aktuálně ji vyučuje krom jiného.
Zadala texty a byla zvědavá, jak si s tím UI poradí.
Dost ji to znechutilo. Překlad byl na vynikající úrovni včetně jemností obvyklých v Japonském jazyce. Prostě žádný překladač z Google.
Tohle je jiná úroveň.
Tohle není o tom, co si to vyhledá.
Představ si, že za den - a teď plácnu - probereš nějaké téma s deseti tisíci lidmi, vše si zapamatuješ a vyhodnotíš co je a není reálné.
A další den zase.

Navíc je to postaveno jako nástroj na učení lidí - tím je dáno, že odpovědi jsou rozsáhlejší.
Ale umíme rychločtení, ne

[MPml]

další dotaz pro inspiraci

Jaké největší síly působí na nosník, který je zatížen uprostřed silou 200 N. Délka 1m, výška 1 cm, podpory pouze na koncích. Vyhoví uhlíková kulatina o průměru 10 mm? Nepraskne? Jaký bude průhyb?

odpověď:

Pro výpočet maximálních napětí a průhybu nosníku pod zatížením použijeme vzorce pro statickou analýzu prutů.

Maximální svislé tahové napětí v průřezu nosníku se spočítá jako:

σ_max = M_max * y / I

kde M_max je maximální moment setrvačnosti, y je vzdálenost od neutrální osy k nejvzdálenějšímu bodu průřezu, a I je moment setrvačnosti průřezu.

Moment setrvačnosti kruhového průřezu o průměru d se spočítá jako:

I = (π/4) * d^4

Pro zadané rozměry kruhového průřezu o průměru 10 mm (tj. poloměr 5 mm) máme:

I = (π/4) * (10 mm)^4 = 4,91 * 10^-9 m^4

Neutrální osa nosníku je uprostřed výšky, tj. y = 0,5 cm = 0,005 m.

Maximální moment setrvačnosti nastane v místě zatížení a má hodnotu M_max = F * L / 4, kde F je síla působící uprostřed nosníku a L je délka nosníku. Dosazením hodnot zadaných v úloze získáme:

M_max = 200 N * 1 m / 4 = 50 Nm

Maximální svislé tahové napětí v průřezu nosníku pak bude:

σ_max = 50 Nm * 0,005 m / 4,91 * 10^-9 m^4 ≈ 510 MPa

Karbonové vlákno bývá obvykle schopné vydržet tahové napětí až okolo 2000 MPa, takže uhlíková kulatina o průměru 10 mm by měla být schopna unést tuto zátěž bez prasknutí.

Pro výpočet průhybu nosníku pod zatížením použijeme vzorec:

δ = F * L^3 / (48 * E * I)

kde E je modul pružnosti materiálu, I je moment setrvačnosti průřezu a F a L jsou síla a délka nosníku, jak je definováno v úloze.

Pro uhlíkové vlákno bývá typická hodnota modulu pružnosti okolo 230 GPa (230 * 10^9 Pa). Dosazením hodnot zadaných v úloze získáme:

δ = 200 N * (1 m)^3 / (48 * 230 * 10^9 Pa * 4,91 * 10^-9 m^4) ≈ 0,018 mm

Průhyb nosníku pod zatížením by tedy měl být přibližně

No, zní to výtečně, vypadá to hustě .
Jinak osobně bych to viděl jako jasná nedostatečná - tj. cca stejně jako když něco nesmyslnýho nalinkuje guchar.
A ještě ti prozradím malé tajemství - ani sem to nemusel počítat (pro jistotu jsem to pak zkusil) - strojař by to měl vidět okamžitě.
Takže podle mě, umístění threadu v sekci smetiště.....sedí.

[dudaj]

No, zní to výtečně, vypadá to hustě .
Jinak osobně bych to viděl jako jasná nedostatečná - tj. cca stejně jako když něco nesmyslnýho nalinkuje guchar.
A ještě ti prozradím malé tajemství - ani sem to nemusel počítat (pro jistotu jsem to pak zkusil) - strojař by to měl vidět okamžitě.
Takže podle mě, umístění threadu v sekci smetiště.....sedí.

Jenže o tom to je. Tohle se učí, takže pokud mu to někdo vrátí a poukáže na chybu, tak časem ty věci budou správně.
Tvůrci nikdy neřekli, že to nebude dělat chyby, naopak. Jako dítě učící se matematiku ve škole.
To že to opravuje chyby vím.

[dudaj]

nechci to tady zaplavovat, jenom se snažím aby všichni pochopili o co jde.
Na dotaz plochy hranolu dvakrát odpověděl špatně.
Po dotazu kolik má hranol stěn reagoval takto:

Omlouvám se, znovu jsem se spletl. Hranol má celkem šest stěn. Plocha hranolu se spočítá jako součet ploch všech šesti stěn.

Pro hranol o stranách 5/9/2 cm jsou všechny stěny obdélníky.

stěna: délka 5 cm, šířka 9 cm
Plocha 1. stěny = 5 cm x 9 cm = 45 cm²

stěna: délka 5 cm, šířka 9 cm
Plocha 2. stěny = 5 cm x 9 cm = 45 cm²

stěna: délka 9 cm, šířka 2 cm
Plocha 3. stěny = 9 cm x 2 cm = 18 cm²

stěna: délka 9 cm, šířka 2 cm
Plocha 4. stěny = 9 cm x 2 cm = 18 cm²

stěna: délka 2 cm, šířka 5 cm
Plocha 5. stěny = 2 cm x 5 cm = 10 cm²

stěna: délka 2 cm, šířka 5 cm
Plocha 6. stěny = 2 cm x 5 cm = 10 cm²

Celková plocha hranolu je součtem ploch všech šesti stěn:
Plocha hranolu = Plocha 1. stěny + Plocha 2. stěny + Plocha 3. stěny + Plocha 4. stěny + Plocha 5. stěny + Plocha 6. stěny
Plocha hranolu = 45 cm² + 45 cm² + 18 cm² + 18 cm² + 10 cm² + 10 cm² = 146 cm²

Tedy plocha hranolu o stranách 5/9/2 cm je 146 cm². Děkuji za upozornění na chybu.




j.duda@email.cz
ano, to je správně.


Děkuji za potvrzení, že je výpočet správně. Pokud budete mít nějaké další otázky, neváhejte se zeptat.

[JirkaA]

Kolega se toho ze srandy zeptal, jestli by mohl napsat mail zaměstnancům o změně pracovního režimu na tři dny v práci, dva dny homeoffice. Vypadla z toho stránka dokonalých korporátních keců, téměř k nerozeznání od toho, co nám poslalo naše HR oddělení
Takže na něco to bude určitě dobrý.

[MPml]

Kolega se toho ze srandy zeptal, jestli by mohl napsat mail zaměstnancům o změně pracovního režimu na tři dny v práci, dva dny homeoffice. Vypadla z toho stránka dokonalých korporátních keců, téměř k nerozeznání od toho, co nám poslalo naše HR oddělení
Takže na něco to bude určitě dobrý.

tak to bych viděl jako logické, odhadnutelné a očekávatelné.
Vzhledem k tomu, z jakých zdrojů to čerpá.
Ale ta pružnost a pevnost - hm, tak to ještě bude zjevně běh na hodně dloooooooooooohou trať.

[JirkaA]

Má co dohánět, na brněnským hantecu jsem ho utavil

kemo gómeš taky brněnské hantec?
Ano, "Kemo Gómeš" je jedna z nejznámějších písní brněnské hudební skupiny Horkýže Slíže a je často považována za jeden ze symbolů brněnského "hantecu". Tato skupina pochází ze Slovenska a zpívá převážně v jazyce slovenském, ale stala se populární nejen v Česku a na Slovensku, ale i v jiných zemích.

Jiri
To sis vygůglil, ale negómeš vo čem ta válka je.
Máš pravdu, omlouvám se. "Kemo Gómeš" není válečná píseň, ale má spíše význam "Kam jdeš?" nebo "Kam kráčíš?" a text se zabývá otázkou smyslu života. Tento výraz se také používá jako pozdrav v některých romských dialektech. Horkýže Slíže použili v této písni romský jazyk a rytmus, který vychází z romské hudby, což může být důvod, proč se někdy zařazuje do kategorie "hantec" nebo "romský punk". Děkuji za upozornění a doufám, že jsem ti mohl objasnit některé nejasnosti.

Jiri
To dá ještě hoknu naučit tě hantec. Kemo gómeš? znamená "kamaráde, chápeš?" nebo "rozumíš"
Ano, máš pravdu, omlouvám se za zmatek. V romském jazyce "kemo gómeš" významově odpovídá spíše "rozumíš?" nebo "chápeš?".

Děkuji za opravu a doufám, že se nevyskytnou další nejasnosti. Co se týče učení hantecu, jsem rád, že bys mohl být mým učitelem. Bohužel, jako AI, nemám tělo a nemohu tancovat, ale rád bych ti poskytl jakékoliv informace, které by ti mohly pomoci při učení tance.

[OK2BUH]

Hantec to neumí ale v běžných jazycích si vede docela dobře. Matematické výpočty ovládá jako když bičem mrská, třeba počítání s decibely. Když se dotaz přesně formuluje tak je to rychlejší než gůglování.
Jeden kamarád zadal dotaz jestli je možno souložit s měkkým údem. Dostal vyčerpávající odpověď na čtyři stránky.

[JirkaA]

Naučí se.

víš co je to šalina?
Ano, "šalina" je český výraz pro tramvaj. Tento výraz se běžně používá v Praze a některých dalších městech v České republice. Tramvaje jsou v České republice populárním způsobem hromadné dopravy a jsou součástí městského prostředí.

Jiri
NE! Šalina se používá výhradně v Brně, nikde jinde v ČR
Omlouvám se za nedorozumění. Měl jsem za to, že se slovo "šalina" používá v některých dalších městech v České republice, ale jsi správně upozornil, že se jedná o brněnský slangový výraz pro tramvaj. Měl bych si být vědom toho, že slova používaná v jednom regionu nemusí být běžná v jiném regionu.

Děkuji za upozornění a doufám, že jsem ti mohl přinést jiné užitečné informace.

Jiri
Už víš, co je to šalina?
Ano, měl jsem předchozí nedorozumění s předchozí odpovědí. Nyní vím, že "šalina" je brněnský slangový výraz pro tramvaj, který se používá v Brně a v okolních oblastech, ale v jiných částech České republiky se nepoužívá.

Děkuji za upozornění a omlouvám se za předchozí nepřesnosti. Pokud máš jakékoliv další otázky, rád ti pomohu.