RCMANIA.cz

Ahojte, mám v hlavě takovou myšlenku z oblasti laminování. Dejme tomu, že laminuji křídlo většího větroně, kde si předem připravuji na folii prosycené a podle šablony oříznuté díly z uhlíkových tkanin. Jsem na to sám a nechci se z toho časově posesouvat. Řekněme, že laminuji LH 385 od Havla, mohu použít nejpomalejší tužidlo H 287 s dobou zpracovatelnosti 4 hodiny. Jak výrazně tuto dobu mohu prodloužit, když umístím tyto výřezy do lednice? V podstatě bych si takto připravil jakési prepregy, ty umístil do lednice a později, nebo třeba až druhý den bych křídlo v klidu a bez zdržování s přípravou těchto dílů odlaminoval. Je to reálné a nebo je to blbost?

Úplná blbost to asi není, ale asi bych to vyzkoušel třeba s prosyceným sklem nějakej kousek.

Já sám abych nemíchal neustále po hodině 1g pryskyřice, tak jsem dával do ledničky kelímek s 90min tužidlem a po 5 hodinách ještě použil. Ale vytvrzoval jsem při 100°C.
Ten epoxid potřebuje nějakou startovací teplotu a pak lze zachladit.

Ale v případě těch křídel si myslím, že to bude komplikovanější, než postupovat klasicky.
Hledal bych cesty v časové úspoře laminování - použití válečku a podobně.

Děkuji za odpověď. Připravovat tkaniny dopředu prosycením a oříznutím mimo formu chci z technologických důvodů, nikoliv kvůli úspoře času. První vrstva skla přímo do formy, další vrstvy z připravených přířezů.

K tomu oddělení procesu přípravy přířezů od samotné laminace jsem tak trochu nucen velikostí své dílny. Navíc snažit se to udělat všechno v jednom kroku zavání tím, že z toho budu mít záda jak mandolínu. Tak mě napadlo připravit si to dopředu, umístit do lednice, dát si v klidu pauzu/oběd/kávu, namasírovat záda a vrhnout se na laminaci z připraveného. Z toho co píšeš, tak by to takto mohlo fungovat, minimálně v rámci jednoho dne - ráno příprava, odpoledne laminace. Nezbývá, než vyzkoušet na nějakém vzorku.

Jen na upřesnění, s kompozity začínám, informace čerpám z různých diskusních serverů, praktických zkušeností poskrovnu. Jsem úplně na začátku této vzrušující cesty, ale nějak mě to celé neskutečně chytlo. Od 3D návrhu přes výrobu forem až po samotnou laminaci. A jak už to tak bývá, začátečníci mívají tendenci přemýšlet nad věcmi, které řešit ještě zdaleka nemusí a ne jinak je to i s tímto mým dotazem, prostě z ničeho nic nápad, byť poněkud předčasný.

Já bych touto cestou nešel. Tužidlo 287 je nutné temperovat pro vytvrzení. Nejsem technolog, ale tímto postupem se ti to nemusí vytvrdit.

Z návodu jsem to pochopil tak, že to vytvrdne i bez temperování, ale pak to nesplní požadavky na použití v letectví. Mohu samozřejmě zvolit jiný laminovací systém, toto byl pouze příklad.

Myšlenku prosycení a předřezání tkaniny na fólii mám odsud (tím "větším větroněm" jsem samozřejmě nemyslel takovýto model). Fólie pak slouží jako přenoska, po naválečkování do formy se sloupne. Líbí se mi ta čistá práce a popisovaná hlavní výhoda je, že se ořezává pouze první vrstva skla, následné vrstvy jsou předřezané a umísťují se na náběžné hraně těsně pod úroveň dělicí roviny, což má mít pozitivní vliv na kvalitu dělicí roviny na náběžce a větší životnost forem. A tak mě napadlo připravit si to celé předem, zpomalit v té lednici a dále s tím pohodlně jednomužně pracovat jako s předřezaným prepregem - o tom je můj dotaz.

https://www.rc-network.de/threads/asg-32-gro%C3%9Fseglerprojekt-f%C3%BCr-den-gps-triangle-wettbewerb.506561/

https://www.youtube.com/watch?v=hiHAWu5Vyd0

Jak jsem psal, uvědomuji si, že tento dotaz neodpovídá úrovni mých praktických zkušeností, ty musím nejprve nabýt (a pořádně si u toho nabít..). Jedná se tedy o dotaz laika, bez nějaké ambice z mé strany o věci bez patřičných zkušeností dále polemizovat a snažit se to vyřešit. V podstatě mě zajímal rychlý názor Vás zkušených na první dobrou...jestli si řeknete "zajímavý nápad" a nebo "jéžiš to je ale blbost" a za ten děkuji.

Zajímá mě to taky
Od kolegů jsem se na letišti dozvěděl, že někteří to tak dělají, takže si taky myslím, že to nesmysl nebude.
Naposledy info o "předchystaných záplatách" A to nejen krátkodobě.
Netuším, jak se to projeví na výsledné kvalitě/pevnosti.
Stejně tak "naředění" lihem či nitrem při příliš rychlém tuhnutí - vím, že to občas někdo použil. Já nitrem vymývám štětce a jdou dále použít.
Předpokládám, že po namíchání směsi a nanesení na díly je chemie "nastartovaná", ochlazením se "jen" zastaví.
Při dalším použití v tepelně vhodném prostředí by se měla chemie opět "rozběhnout". Otázkou je, zda to tak opravdu funguje bez podstatných změn vlastností. Snad se ozvou ti, co to opravdu často dělají (nechci je přímo jmenovat ).
Doufám tedy i já, že se dozvím to "co se správně má" a co se v reálu praktikuje.
Já tedy používám Letoxit.

Já jsem si namíchaný zbytek pryskyřice dával do lednice, nebo i do mrazáku jen na nějaké následné--někde dolíznutí,ale namíchat , jeden den prosytit a odlaminovat jedno křídlo, zbytek dát do lednice a druhý den tím odlaminovat druhé křídlo do toho bych asi nešel, třeba v poho, ale co když ne--nějaký proces tam probíhá hned od namíchání, v chladu se vytvrzení oddálí, ale určitě se mění mechanické vlastnosti, na zalepení třeba přepážky v trupu--když už teda zbylo asi pořád lepší, než použít pětiminuták, ale stejné mechanické vlastnosti si myslím budou tím podchlazením uplně někde jinde.

Zkus zavolat do 5M v Boršicích a chtěj technologa ing.Edéra (jestli už není v důchodu ),vyrábějí epoxydovou folii

na podobném principu,která je nanesena v určité vrstvě na "mastný papír" ,uchovává se v mrazáku a vytvrzení se startuje jako u prepregu - teplotou.Skladovatelnost v mrazáku je vřádech měsíců.

S tou epox folii si můžeš vyrobit vlastní prepreg s gramáží skla nebo uhlíku,jak potřebuješ,naválečkuješ to na sebe, potom do formy,ohřeješ a je to.

Ten pán je asi největší machr přes tyhle věci u nás,vyvijeli to dost dlouho,lepěj s tím různý materiály,voštiny,kov,herex a pod.

Jo a on to Radek s tím vytvrzením vlastně asi taky myslel tak, že to tím pobytem v chladu degraduje a kvůli tomu to nemusí vytvrdnout.

Já si to tedy myslím také, že se třeba ty dvě složky mohou od sebe v chladu začít nějak odlučovat. Problémem může být i vlhkost, to by se asi dalo vyřešit zavakuováním srolovaného smotku do sáčku a před otevřením to nechat trochu vydechnout.

Nicméně je možné, že nahnat si třeba tři hodiny k dobru v 10 °C může být úplně v pohodě. To nám ale bohužel asi nikdo neřekne a jak se říká, myslet znamená hovno vědět
a přesně v tomto stavu se nacházím, nicméně jsem smířen s tím, že v tomto stavu už zůstanu a nezbyde, než s tím řezacím kolečkem a laminovacími válečky kmitat poněkud rychleji.

Tak zkus při tom kmitání udělat dva stejné vzorky, jeden nechat a druhý zamrazit.
A třeba druhý den nechat volně ohřát na pokojovou teplotu, jestli chemie "naběhne" a za jak dlouho.
Pokud ano, tak můžeš (laicky) porovnat vlastnosti, případně později zkusit ještě ohřát - u kousku stačí horkovzduškou, možná i jen fénem.
Prostě jen zkouška.

MS COMPOSIT: Děkuji!