Záporné vzepětí křídla TU 104

[jag42]

Brouzdám na internetu a zastavil jsem se u TU 104 alias TU 16. Zaujalo mě (dříve jsem si nevšiml), že měl záporné vzepětí křídel.
Ví někdo proč, když už jen kvůli výšce podvozků, by bylo lepší kladné vzepětí?

[zdzd]

Brouzdám na internetu a zastavil jsem se u TU 104 alias TU 16. Zaujalo mě (dříve jsem si nevšiml), že měl záporné vzepětí křídel.
Ví někdo proč, když už jen kvůli výšce podvozků, by bylo lepší kladné vzepětí?

Je to z aerodynamických důvodů.

Vzepětí stabilizuje.

Šíp rovněž stabilizuje.

Přestabilizové éro letí blbě.

Tudíž obvykle se stabilizační účinek šípu kompenzuje záporným vzepětím.

[LittleFalco]

Dovolím si doplnit ZDZD - ale tak stručně to neumím, píšu romány

Šípové křídlo to má kvůli vyšší maximální rychlosti - kladný šíp posouvá začátek transonické oblasti do vyšších rychlostí (jevy charakteristické pro transonickou oblast začnou na vyšším Machově číslu). A protože kladný šíp stabilizuje kompenzovali to záporným vzepětím - i proto to prý byla pěkná svině.
V té době (50tá léta) to bylo celkem obvyklé řešení, v 60tých už aerodynamici znali jiné řešení. Letadla z té doby dodnes už mají dobré letové vlastnosti

[blesk]

Dovolím si doplnit ZDZD - ale tak stručně to neumím, píšu romány

Šípové křídlo to má kvůli vyšší maximální rychlosti - kladný šíp posouvá začátek transonické oblasti do vyšších rychlostí (jevy charakteristické pro transonickou oblast začnou na vyšším Machově číslu). A protože kladný šíp stabilizuje kompenzovali to záporným vzepětím - i proto to prý byla pěkná svině.
V té době (50tá léta) to bylo celkem obvyklé řešení, v 60tých už aerodynamici znali jiné řešení. Letadla z té doby dodnes už mají dobré letové vlastnosti

A jaké jiné řešení? ať se poučíme.

[LittleFalco]

Nejdříve Aerodynamické plůtky, pak zub na náběžné hraně. V 70 tých letech za letu měnitelná geometrie šípu.
Až nástup modelování aeroelastických jevů (dostatečný výkon počítače v reálném čase) a použití elektronických prvků ke stabilizaci letu na vysokých rychlostech dal tomu to problému řešení bez výše zmíněných berliček. Kdo se chce poučit ať otevře učebnici aerodynamiky vysokých rychlostí. Tam je to popsáno lépe a od lidí kteří tomu opravdu rozumí.

Zpátky k tématu – křídlo s vysokým šípem odsune počátek transonické rychlosti ale má má špatnou řiditelnost a hlavně extrémě vysokou pádovou rychlost. U bombardéru je to asi jedno (Tu-104 byl původně navržen jako bombardér) ale dopravní letadlo které i s použitím brzdícího padáku ugumovalo z pneumatik na jedno přistání v průměru 6kg gumy asi nebylo ekonomický hit.

[JK]

Len pre upresnenie. Tu-104 bol konštruovaný od začiatku ako dopravné lietadlo, dolnoplošník, nie bombardér. Pri jeho konštrukcii len využili niektoré komponenty (krídlo, chvostové plochy, motory, podvozok...) z používaného a údajne vydareného bombardéra Tu-16. A zostali aj brzdiace padáky...

[zdzd]

Len pre upresnenie. Tu-104 bol konštruovaný od začiatku ako dopravné lietadlo, dolnoplošník, nie bombardér. Pri jeho konštrukcii len využili niektoré komponenty (krídlo, chvostové plochy, motory, podvozok...) z používaného a údajne vydareného bombardéra Tu-16. A zostali aj brzdiace padáky...

Já bych to trochu shrnul.

V Rusku nikdy nic nebyla výroba čistě pro civilní účely. Vždy to bylo buď přímo pro armádu, nebo aspoň s ohledem na armádní potřebu. Včetně Sputniku i Gagarina. O jaderných elektrárnách ani nemluvě.