Vysílač JETI DC-16 (DS-16)

[M1]

...no Tome a neni tam u vas nekdo kdo ma uz DS-16ku ? Bylo by opravdu zajimavy to pak porovnat. Jinak ten nizsi stav zpetne odezvy sily signalu na antenach se zvysil prave po nedavnem upgradu FW v RX...

[tomashr]

...no Tome a neni tam u vas nekdo kdo ma uz DS-16ku ? Bylo by opravdu zajimavy to pak porovnat. Jinak ten nizsi stav zpetne odezvy sily signalu na antenach se zvysil prave po nedavnem upgradu FW v RX...

Nemá, Jeti DC-16 užívají jen lidi fixovaní na pult. Mezi větroňáři je "palcovkářů" obecně méně - myslím těch, kteří drží v ruce, nepočítám ty, kdo mají třeba Futabu 12FG, ale v pultu. Takže je otázkou, zda se DS16 v dohledné době na soutěžích objeví.

Mimochodem můj zcela soukromý názor je, že ergonomie DS16 jako palcovky je poněkud úlet, který bych nebral snad ani zadarmo. Pultová DC-16 je přitom naprosto fajn a povedená, ale ta palcovka je fakt divná. Tohle píšu jako dlouholetý uživatel palcovky, na kterou jsem ale přešel z pultu (MPX Profi MC), takže mohu docela porovnávat v obou oblastech.

[Drondys]

Bohužel ale DC-16 se podle zkušeností kolegů v těchto případech jeví někdy problematicky. Přesně jak je psáno na tom odkazu - velká většina modelářů tento problém v životě nezjistí a budou úplně v pohodě, nicméně popřít se nedá. Ale fakt je otázkou, zda to spíš než nějaká chyba Jeti není trochu principiální problém pultovky, jen posílený "designovou anténou"

To se ovšem těžko zjistí jen polemikou. Pokud problém nevyřeší reklamace konkrétních kusů pak je rozumnější řešení provést reálné testy za účasti techniků z Jeti po domluvě s nimi a otestovat dvě soupravy DC-16 jednu s původní interní anténou a druhou s úpravou ve smyslu vyvedení antény ven na klasický vnější pendrek.

[radi5]

Josefbb: On ho právě nastavený neměl, což byla samozřejmě chyba. Já to dělám podobně jako Ty. I když nepoužívám telemetrii, tak mám na FS nastavené mmj. stažení plynu. Potom bych i bez telemetrie poznal, že se něco děje (zatím se mi to nikdy nestalo). Vzhledem k výše uvedené chybce to mohlo být cokoli (třeba vypadlý štekr), ale to jsem již psal...

[PetrD]

... Pokud problém nevyřeší reklamace konkrétních kusů pak je rozumnější řešení provést reálné testy za účasti techniků z Jeti ...

Ovšem co chceš reklamovat? Jeti nikde neslibuje dosah přes 1km...

[cervik]

K dosahu DC-16 z mé zkušenosti:

Pořídil jsem jej letos v březnu po delším rozvažování a s mírnou nejistotou týkající se spolehlivosti řízení na velkou vzdálenost. Již tehdy o tom kolovaly zvěsti.

Ihned po zakoupení a aktualizaci FW v DC-16 i v RX na tehdejší verzi jsem provedl svůj test dosahu:
Abych věrněji simuloval podmínky při řízení modelu a co nejméně narušil první Fresnelovu zónu (myšlený elipsiod mezi vysílačem a přijímačem ve kterém se přenáší cca 60% energie), našel jsem ve svém okolí dvě vyvýšená návrší mezi nimiž se terén svažuje až o 50 m. Vysílač na němž běžel test serv a bylo zapnuto trvalé hlášení telemetrie síly signálu přijímaného RX, byl umístěn zhruba 1,5 m nad zemí na jednom svahu, já s přijímačem EX-R9 a s jedním připojeným servem odjel na druhý svah. Přenos hlášení z vysílače k mému uchu probíhal mobilem který přidržoval pomocník u repro vysílače.
Na protějším svahu jsem na třech místech zkoumal vliv vzdálenosti, polohy antén a zarušení přijímače vysílačem s modulem MZK-Twin TU umístěným vždy cca 2 m od antén přijímače. Jiný "rušící" vysílač jsem bohužel neměl k dispozici, ideální by zřejmě byl Futaba FASST. Kontrolou na spektrálním analyzátoru jsem však zjistil že i Twin vysílá v celém pásmu 2,4 GHz poměrně "zhusta", rozhodně častěji než Duplex EX. Přijímač s anténami byl na pomocném dřevěném rámu držen cca 2,2 m nad zemí.
Pro každé místo jsem ještě pro zajímavost spočítal tzv. útlum volným prostorem (ÚVP), což je útlum prostředí (vakua) mezi anténou vysílače a přijímače. Je Závislý na vzdálenosti a délce vlny rádiového přenosu. Předpokládá volné Fresnelovy zóny.

Výsledky:
Měřící bod 1 – 2,24 km od vysílače – ÚVP = 107 dB, před přijímačem směrem k vysílači mírný svah
- telemetrie – signál na anténách: 1 – 3 dle polohy antén přijímače, spíše však 1
- nejlepší signál vždy pokud byla anténa přijímače rovnoběžně s anténou vysílače (překvapivě...)
- pohyb serva zcela plynulý, bez vlivu polohy antén
zarušení TWINem zcela bez vlivu
[album]3186[/album]

Měřící bod 2 – 3,84 km od vysílače – ÚVP = 112 dB, před přijímačem směrem k vysílači mírný svah
- telemetrie – signál na anténách: 0 – 1 dle polohy antén přijímače spíše však 0
- pohyb serva plynulý, téměř bez vlivu polohy antén, během změn jejich polohy zřídka pozastavení otáčení serva, odhadem na 0,2 s
zarušení TWINem zcela bez vlivu
[album]3187[/album]

Měřící bod 3 – 4,45 km od vysílače – ÚVP = 113 dB, před přijímačem směrem k vysílači rovné pole o délce cca 500 m směrem k vysílači, vysílač však viditelný
- telemetrie – signál na anténách: žádný (ztráta signálu) – 0 dle polohy antén přijímače
- pohyb serva přerušovaný, výpadky však relativně krátké, model by byl s jistými obtížemi stále řiditelný
- zarušení TWINem subjektivně způsobilo mírné prodloužení výpadků avšak zcela neznatelné
- zhoršení kvality přijímaného signálu oproti bodu 2 jednoznačně způsobilo rovné pole před přijímačem které silně zastínilo i první Fresnelovu zónu
[album]3188[/album]

Dále nebylo možno pokračovat pro ztrátu přímé viditelnosti


Na základě tohoto testu jsem si vysílač ponechal a používám ho k plné spokojenosti


Ještě několik poznámek:
- síla signálu "0" ještě neznamená výpadek spojení
- vysílačem udávaná síla signálu na přijímači se vzdáleností poměrně rychle klesá, hodnoty 1 nebo 0 se však drží až k hranici dosahu při zachování spolehlivého přenosu. To souvisí s ÚVP který také roste nejprve velice rychle, na velkých vzdálenostech už jen málo (logaritmický průběh)
- občas se zapomíná, že pro spolehlivý přenos, zejména na modelech vyztužených uhlíkem, je potřeba instalovat antény tak, aby ven koukaly nejen aktivní konce antén (bývají zasmrštěné), ale i část přívodního koaxiálu a to nejméně ve stejné délce a ose jakou má ten aktivní konec. Jedině tak může tato zjednodušená anténa fungovat alespoň trochu jako půlvlnný dipól

[Kuba78]

4,5 kilometru? Nu to je jiz slusna vzdalenost, myslim ze toto by uspokojilo i nektere zdejsi vyskove rekordmany.. Ale predpokladam ze se urcite najde aspon jeden nebo dva pro ktere je to malo, protoze oni letaji nad 12 km vysoko, jelikoz tam uz je mene letadel a nehrozi kolize s nimi..
Ted vazne - prijimac byl umisten volne v te vysce? Nebo byly anteny nejak zatinovany, podobne jako kdyz se model toci ve vzduchu a zastini smer k vysilacce tu kridlem, tu trupem, tu jednu antenu, tu obe?

[jozefbb]

Super clanocek.
Tusim standarne na vysielaci je sila signalu nastavena na 3, to treba zmenit na 1 , inak to bude zbytocne strasit. Ak ma niekto aj satelity castou chybou je, ze vsetky anteny ma nastavene rovnako.

[Kuba78]

...no DC-16ku provozuju přesně rok a k mé plné spokojenosti, pravidelně aktualizuju FW v TX i RX !!! (což bohužel u spousty lidí není až tak samozřejmé jak by se zdálo ) mám s ní nalítáno cca 60 letů (kolem 40 hod ve vzduchu) je pravdou, že max. vzdálenost od sebe podle MGPS čidla jsem měl kolem 620m a výšku kolem 430m, ale pořád mi tady v té diskuzi nějak dost výrazně chybí vyjádření právě toho konkrétního dotčeného majitele DC(DS)-16ky "výškového a dálkového rekordmana", kterýmu ulítlo popř. rozmáznul éro na dosah (ztrátu signálu) a kterej by to tady náležitě popsal, zatim tady většinou popisujou tyhle problémy lidi, který tenhle vysílač vůbec nemají a ve stylu že někde, někdy slyšeli nebo se píše blablabla...

Je takovy kratky dotaz - pokud mas mgps cidlo, tak to ukazuje na displeji v realnem case jak si daleko od sebe? Nebo to vyctes az z logu? A nulovy bod urcis nebo se nejak udela sam?

[M1]

...ano, v realnem case, bud na displeji nebo lepe to mam to ve smycce hlasoveho odrikavani, stejne jako vysku z varia nebo rychlost z Mgps atd...Nulovy bod ziskas "vynulovanim" pocatku a z toho mista to pak pocita....

[M1]

to cervik: pekna studie

[kovaco]

Od:Kuba 78

"Ted vazne - prijimac byl umisten volne v te vysce? Nebo byly anteny nejak zatinovany, podobne jako kdyz se model toci ve vzduchu a zastini smer k vysilacce tu kridlem, tu trupem, tu jednu antenu, tu obe?"

Ano, ten člének od 4,5 km je krásný, ale fakt by to chtělo vyzkoušet s modelem, třebars Marku s tvým Vikingem. Fakt bych chtěl vědět, jak to bude fungovat.

[michalv]

K dosahu DC-16 z mé zkušenosti:

Super měření To tady chybělo, prostě fakta. Škoda, že si tam neměl současně Futabu , třeba by šla na menší vzdálenost a to by bylo pak teprve neštěstí

[michalv]

4,5 kilometru? Nu to je jiz slusna vzdalenost, myslim ze toto by uspokojilo i nektere zdejsi vyskove rekordmany.. Ale predpokladam ze se urcite najde aspon jeden nebo dva pro ktere je to malo, protoze oni letaji nad 12 km vysoko, jelikoz tam uz je mene letadel a nehrozi kolize s nimi.

Souhlasím

[tomashr]

Super měření To tady chybělo, prostě fakta. Škoda, že si tam neměl současně Futabu , třeba by šla na menší vzdálenost a to by bylo pak teprve neštěstí

Já bych tedy řekl, že "fakta" jsou to, co to dělá v modelu, ne simulace v laboratorních podmínkách (byť v poli)... A tam to vychází trochu jinak. Tohle "měření" mi připomíná to, co nedávno probublalo z RCG kolem FPV - tam jim nejvyšší dosah vyšel u Aurory a u prakticky všech systémů jim vyšel dosah výrazně větší, než by odpovídalo poznatkům z praxe. Mimochodem když rýpeš s FASST, tak se to týkalo i Futaby - i u ní byla "zjištění" dost optimistická

Když jsme u toho, tak první metodická chyba je už to umístění vysílače 1,5m vysoko - kolikpak je asi mezi uživateli pultovek basketbalistů vysokých přes 220cm, kteří by pultovku měli v podobné výšce???? A navíc se při většině létání stojí na rovině, což do charakteristiky vyzařování TX v pultu značně zasáhne, třeba právě v souvislosti se správně zmíněnou Fresnelovou zónou.