Nabíjení PICOO Z
-
Pucmeloud
- Příspěvky: 611
- Registrován: úte 25.12.2007 0:00
- Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm
- Kontaktovat uživatele:
No to teda ne...baterka dostává pěkně na prdel. Dalo by se udělat několik úprav toho zapojení, ale nechce se mi kreslit schéma z toho tišťáku. Jednak by to chtělo asi úplně zrušit tu odbočku a udělat tam stabilizátor: z těch 9V přes odpor a zenerku 4,1 V napájet tu nabíjecí část a omezit nabíjecí proud na těch 50 mA a nabíjet tu hodinu...
Tímto se taky musím omluvit za své předchozí bláboly, protože můj starý multimetr ukazoval už nesmysly...a já jsem mu tak věřil
No už je v koši.
Jak vyřešit dobrou nabíječku? Cest je několik: od použití klasického laboratorního zdroje s nastavitelných proudem a napětím přes amatérskou stavbu až po možnost koupit kvalitní nabíječku. Ta ovšem bude dražší než ty naše vrtulníčky...
Tímto se taky musím omluvit za své předchozí bláboly, protože můj starý multimetr ukazoval už nesmysly...a já jsem mu tak věřil
No už je v koši.
Jak vyřešit dobrou nabíječku? Cest je několik: od použití klasického laboratorního zdroje s nastavitelných proudem a napětím přes amatérskou stavbu až po možnost koupit kvalitní nabíječku. Ta ovšem bude dražší než ty naše vrtulníčky...
Toto je postačujúce:
Jednoduchý nabíječ LiIon, LiPol a Pb článků - starší verze plošného spoje
Popis zapojeni MZ
Toto originální zapojení vzniklo na základě zkušeností s předchozími obvody a snahou odstranit jejich chyby při maximální jednoduchosti. Splňuje všechny parametry uvedené v bodech a) až g). Základním prvkem zapojení je IO1 - referenční zdroj napětí TL431. Jeho stabilita je podstatně lepší než předchozích obvodů, což je u nabíječe Li-ion je velmi důležitá vlastnost. Jako stabilizátor proudu pracují tranzistory T1 a T2. Nabíjecí proud protéká přes odpor R1. Pokud úbytek napětí na tomto odporu přesáhne asi 0,6 V, začne se pomocí T1 omezovat proud tranzistorem T2. Hodnota odporu R1 tedy určuje nabíjecí proud. Díky použití tranzistorů PNP je úbytek na nabíječi podstatně menší než u ostatních zapojení. Další výhodou je, že minus pól výstupu je společný se vstupním. Výstupní napětí je řízeno již zmíněným obvodem TL431. Jeho velikost určuje dělič napětí na výstupu ( R5,R7,P1), který upravuje napětí na velikost referenčního napětí obvodu 2,5V. Součástky R4, C1 zamezují rozkmitání obvodu. Velmi důležitou je indikace nabíjecího proudu je pomocí D2. LED dioda indikuje proud báze T2, který je úměrný výstupnímu proudu. Jas diody postupně klesá a tím indikuje stav nabíjení hlavně v konečné části. Dioda D1 zamezuje vybíjení nabíjené baterie při nepřítomnosti napájecího napětí. Zapojení nepotřebuje žádnou ochranu na vstupu proti přepólování, je proti němu odolné! Dále má zajímavou vlastnost,a to pokud při nepřipojeném akumulátoru svítí jasně LED, je vstupní napětí nabíječe nižší než je třeba.
Doplněno: Protože v některých případech byly problémy se stabilitou nabíječe, bylo zapojení doplněno o blokovací kondezátory na vstupu a výstupu nabíječe a změněna hodnota C1 ( zeleně ve schema ). Původní zapojení bylo citlivé na kvalitu zdroje ze kterého bylo napájeno. Pokud zdroj měl velké zvlnění, nebo byl filtrační kondenzátor daleko od desky nabíječe, způsobovalo to někdy nestabilitu zapojení. I v případě, že zapojení kmitalo, nebylo to nebezpečné pro nabíjené akumulátory.
Uvedená úprava tento problém odstraňuje. Při úpravě starého zapojení nestačí jen doplnění C2 a C3, je bezpodmínečně nutné současně také změnit hodnotu C1. Po úpravě překontrolujeme nastavení výst. napětí, většinou zůstává stejné.
Praktické provedení
Všechny součástky jsou umístěny na desce plošného spoje. Jsou použity zcela běžné typy. Snímací odpor R1 je složen z několika odporů paralelně. Diodu D1 je vhodné zapájet s delšími vývody asi 5 - 7 mm nad desku. Doplněné kondenzátory C 2, 3 připájíme přímo na vstupní a výstupní svorky. Tranzistor T2 musí mít chladič. Nabíječ se nesmí provozovat bez chladiče ! Oteplení tranzistoru je závislé na nabíjecím proudu a rozdílu napětí mezi vstupem a výstupem nabíječe. Jako minimální velikost chladiče lze považovat hliníkový plech tl.2 mm o rozměrech min. 50 x 100 mm.Velmi vhodné chladiče a většinou zdarma lze získat z PC počítačů ( mění se většinou kvůli hlučnému ventilátoru ). Pro běžné použití stačí chladič z procesoru bez ventilátoru. Teplota chladiče by neměla být větší jak 50 stupňů C. Pokud T2 příliš hřeje, musíme použít buď větší chladič, nebo přidat ventilátor. Jednou z možností je také snížení nabíjecího proudu ( prodlouží se ale doba nabíjení ). Pokud nemáme izolovanou krabičku, musíme chladič izolovaně upevnit tak, aby se nemohl dotknout ničeho vodivého v okolí, nebo výkonový tranzistor T2 od chladiče izolovat.
Jeden vzorek byl např. vestavěn do "krabičky" z kousku hliníkového profilu 20x40mm , který slouží zároveň jako chladič ( T2 je odizolován podložkou ).
předloha pro plošný spoj 300dpi
Rozpiska ( všechny součástky lze zakoupit v GM electronic ), Odpory metalizované 0.6W, 1%
R1 - 2R4 ( osazen 1kus = proud 0,25A, 2 kusy = 0,5 A, 3 kusy = 0,75 A )
R2 - 1K
R3 – 100R
R4 – 560R
R5 – 56K pro 2 články, 100K pro 3 články a 12V Pb, 15K pro jeden článek , 39K pro 6V Pb
R6 – 820R ( pro vstupní napětí nad 15V zvýšit hodnotu na 1K2 až 1K5 )
R7 – 22K
P1 - PT6VK005, trimr 5K
C1 – 47n 33 pF ( keram .) ... změněno
C2,C3 - 10uF ( až 100 uF )/25V ... doplněno
D1 – 1N4001 ( 1N4007)
LED1 – L3MM 2MA/R ( pro nízký proud ) pro proudy do 0,75A , pro větší proudy LED obyčejná 20mA
T1 – BC556
T2 – BD244C
IO1 – TL431
Plošný spoj - již se nedodává, nahrazen novou verzí
Chladič - viz. text.
Oživení
Zapojení je tak jednoduché, že při pečlivé práci musí pracovat napoprvé. Pro nastavení doporučuji napájet ze stabilizovaného zdroje s napětím asi o 5 V větším než požadované. Jedinou činností je nastavení přesné hodnoty výstupního napětí. Ta je u běžných Li-ion 4,20 V na článek, některé starší typy 4,10 V a u gelových Pb baterií asi 13,9V ( nebo 6,95V ). Napětí nastavujeme bez zátěže a tranzistor T2 nesmí být horký ! Zkontrolovat můžeme též max. proud do zkratu ( krátkodobě ). Přesná hodnota nabíjecího proudu není kritická. Měla by být maximálně cca. 0,7 C akumulátoru, pro nové typy Li-Pol až 1C. Samozřejmě můžeme nabíjet i menším proudem s tím, že nabíjecí doba bude příslušně delší. Výhodou je menší oteplení nabíječe.
Pokud chceme měřit proud v průběhu nabíjení, nelze zapojit ampérmetr přímo do série s nabíjeným akumulátorem, jak je to běžné. Vnitřní odpor ampérmetru způsobí značné zkreslení naměřených hodnot. Pokud potřebujeme měřit proud přesně, musíme ampérmetr zapojit do bodu, kde je spojen kolektor T2 a anoda D1. Pro kontrolní účely stačí jednodušší postup bez rozpojováníobvodu na pl. spoji. Ampérmetr zapojíme mezi zdroj a vstup nabíječe. Změříme si proud odebíraný nabíječem naprázdno a tento proud odečteme potom od naměřené hodnoty s připojeným nabíjeným aku.
V průběhu prvního nabíjení kontrolujeme napětí akumulátoru a jeho teplotu.
Jednoduchý nabíječ LiIon, LiPol a Pb článků - starší verze plošného spoje
Popis zapojeni MZ
Toto originální zapojení vzniklo na základě zkušeností s předchozími obvody a snahou odstranit jejich chyby při maximální jednoduchosti. Splňuje všechny parametry uvedené v bodech a) až g). Základním prvkem zapojení je IO1 - referenční zdroj napětí TL431. Jeho stabilita je podstatně lepší než předchozích obvodů, což je u nabíječe Li-ion je velmi důležitá vlastnost. Jako stabilizátor proudu pracují tranzistory T1 a T2. Nabíjecí proud protéká přes odpor R1. Pokud úbytek napětí na tomto odporu přesáhne asi 0,6 V, začne se pomocí T1 omezovat proud tranzistorem T2. Hodnota odporu R1 tedy určuje nabíjecí proud. Díky použití tranzistorů PNP je úbytek na nabíječi podstatně menší než u ostatních zapojení. Další výhodou je, že minus pól výstupu je společný se vstupním. Výstupní napětí je řízeno již zmíněným obvodem TL431. Jeho velikost určuje dělič napětí na výstupu ( R5,R7,P1), který upravuje napětí na velikost referenčního napětí obvodu 2,5V. Součástky R4, C1 zamezují rozkmitání obvodu. Velmi důležitou je indikace nabíjecího proudu je pomocí D2. LED dioda indikuje proud báze T2, který je úměrný výstupnímu proudu. Jas diody postupně klesá a tím indikuje stav nabíjení hlavně v konečné části. Dioda D1 zamezuje vybíjení nabíjené baterie při nepřítomnosti napájecího napětí. Zapojení nepotřebuje žádnou ochranu na vstupu proti přepólování, je proti němu odolné! Dále má zajímavou vlastnost,a to pokud při nepřipojeném akumulátoru svítí jasně LED, je vstupní napětí nabíječe nižší než je třeba.
Doplněno: Protože v některých případech byly problémy se stabilitou nabíječe, bylo zapojení doplněno o blokovací kondezátory na vstupu a výstupu nabíječe a změněna hodnota C1 ( zeleně ve schema ). Původní zapojení bylo citlivé na kvalitu zdroje ze kterého bylo napájeno. Pokud zdroj měl velké zvlnění, nebo byl filtrační kondenzátor daleko od desky nabíječe, způsobovalo to někdy nestabilitu zapojení. I v případě, že zapojení kmitalo, nebylo to nebezpečné pro nabíjené akumulátory.
Uvedená úprava tento problém odstraňuje. Při úpravě starého zapojení nestačí jen doplnění C2 a C3, je bezpodmínečně nutné současně také změnit hodnotu C1. Po úpravě překontrolujeme nastavení výst. napětí, většinou zůstává stejné.
Praktické provedení
Všechny součástky jsou umístěny na desce plošného spoje. Jsou použity zcela běžné typy. Snímací odpor R1 je složen z několika odporů paralelně. Diodu D1 je vhodné zapájet s delšími vývody asi 5 - 7 mm nad desku. Doplněné kondenzátory C 2, 3 připájíme přímo na vstupní a výstupní svorky. Tranzistor T2 musí mít chladič. Nabíječ se nesmí provozovat bez chladiče ! Oteplení tranzistoru je závislé na nabíjecím proudu a rozdílu napětí mezi vstupem a výstupem nabíječe. Jako minimální velikost chladiče lze považovat hliníkový plech tl.2 mm o rozměrech min. 50 x 100 mm.Velmi vhodné chladiče a většinou zdarma lze získat z PC počítačů ( mění se většinou kvůli hlučnému ventilátoru ). Pro běžné použití stačí chladič z procesoru bez ventilátoru. Teplota chladiče by neměla být větší jak 50 stupňů C. Pokud T2 příliš hřeje, musíme použít buď větší chladič, nebo přidat ventilátor. Jednou z možností je také snížení nabíjecího proudu ( prodlouží se ale doba nabíjení ). Pokud nemáme izolovanou krabičku, musíme chladič izolovaně upevnit tak, aby se nemohl dotknout ničeho vodivého v okolí, nebo výkonový tranzistor T2 od chladiče izolovat.
Jeden vzorek byl např. vestavěn do "krabičky" z kousku hliníkového profilu 20x40mm , který slouží zároveň jako chladič ( T2 je odizolován podložkou ).
předloha pro plošný spoj 300dpi
Rozpiska ( všechny součástky lze zakoupit v GM electronic ), Odpory metalizované 0.6W, 1%
R1 - 2R4 ( osazen 1kus = proud 0,25A, 2 kusy = 0,5 A, 3 kusy = 0,75 A )
R2 - 1K
R3 – 100R
R4 – 560R
R5 – 56K pro 2 články, 100K pro 3 články a 12V Pb, 15K pro jeden článek , 39K pro 6V Pb
R6 – 820R ( pro vstupní napětí nad 15V zvýšit hodnotu na 1K2 až 1K5 )
R7 – 22K
P1 - PT6VK005, trimr 5K
C1 – 47n 33 pF ( keram .) ... změněno
C2,C3 - 10uF ( až 100 uF )/25V ... doplněno
D1 – 1N4001 ( 1N4007)
LED1 – L3MM 2MA/R ( pro nízký proud ) pro proudy do 0,75A , pro větší proudy LED obyčejná 20mA
T1 – BC556
T2 – BD244C
IO1 – TL431
Plošný spoj - již se nedodává, nahrazen novou verzí
Chladič - viz. text.
Oživení
Zapojení je tak jednoduché, že při pečlivé práci musí pracovat napoprvé. Pro nastavení doporučuji napájet ze stabilizovaného zdroje s napětím asi o 5 V větším než požadované. Jedinou činností je nastavení přesné hodnoty výstupního napětí. Ta je u běžných Li-ion 4,20 V na článek, některé starší typy 4,10 V a u gelových Pb baterií asi 13,9V ( nebo 6,95V ). Napětí nastavujeme bez zátěže a tranzistor T2 nesmí být horký ! Zkontrolovat můžeme též max. proud do zkratu ( krátkodobě ). Přesná hodnota nabíjecího proudu není kritická. Měla by být maximálně cca. 0,7 C akumulátoru, pro nové typy Li-Pol až 1C. Samozřejmě můžeme nabíjet i menším proudem s tím, že nabíjecí doba bude příslušně delší. Výhodou je menší oteplení nabíječe.
Pokud chceme měřit proud v průběhu nabíjení, nelze zapojit ampérmetr přímo do série s nabíjeným akumulátorem, jak je to běžné. Vnitřní odpor ampérmetru způsobí značné zkreslení naměřených hodnot. Pokud potřebujeme měřit proud přesně, musíme ampérmetr zapojit do bodu, kde je spojen kolektor T2 a anoda D1. Pro kontrolní účely stačí jednodušší postup bez rozpojováníobvodu na pl. spoji. Ampérmetr zapojíme mezi zdroj a vstup nabíječe. Změříme si proud odebíraný nabíječem naprázdno a tento proud odečteme potom od naměřené hodnoty s připojeným nabíjeným aku.
V průběhu prvního nabíjení kontrolujeme napětí akumulátoru a jeho teplotu.
Eclipse 7QPCM Shark1000 VA models PicooZ X-Twin
To bolo bez odkazu prepáčte.
http://www.zajic.cz/nablion/nablion.htm
http://www.zajic.cz/nablion/nablion.htm
Eclipse 7QPCM Shark1000 VA models PicooZ X-Twin
Našiel som iba X-TWINA treba hľadať. http://www.rcgroups.com/forums/attachme ... tid=711624
Eclipse 7QPCM Shark1000 VA models PicooZ X-Twin
