Ustálená zatáčka

[igorb]

bozeeee ... pred chvilou som to pisal, zalezi ci je ten let ustalenou rychlostou voci vzduchu alebo voci zemi

[JurajD]

Kolegovia

Medzi modelármi naozaj koluje veľa zvláštnych teórií. Tá o zatáčke je iba jedna z nich. Často dokonca tieto pseudo teórie aplikujú do praxe aj skúsení modelári.
Ako je to teda zo zatáčkou vo vetre?
Pre lepšiu pochopenie si predstavme že sedíme v skutočnom vetroni.
Vietor fúka stabilnou rýchlosťou, laminárne bez vertikálnych pohybov (termika, turbulencia, strih, prízemný efekt atd.). Takéto ideálne podmienky sú v prírode asi len v Jet streame.

Vetroň uvedieme do ustálenej zatáčky a krúžime. Rýchlomer ukazuje konštantnú rýchlosť, variá ustálené klesanie, guľôčka priečneho sklonomeru je medzi ryskami, nitka v strede kabíny aerodynamický šum je konštantný.
Jediný rozdiel je v uhlovej rýchlosti pohybu nosu lietadla po horizonte pretože horizont vytvára pevná zem.
Tento klam je nebezpečný najme v malých výškach, keď pilot na základe rýchlejšieho pohybu horizontu vo fáze keď je vetroň kolmo na vietor si mysli že mu vzrástla rýchlosť pritiahne páku s následnou stratou vzdušnej rýchlosti (rýchlosť lietadla voči vzdušnej hmote), ktorá môže viest až k pádu lietadla zo všetkými následkami. Pilot potom obyčajne tvrdí že mu „sfúklo prúdnice“

Samozrejme toto všetko zo zeme vypadá úplne inak.

Lietadlo(alebo model-je to úplné jedno) sa pohybuje pomaly proti vetru potom sa začne stáčať po vetre a naberá rýchlosť, ktorú zníži opäť vtedy keď sa otočí proti vetru.
Kto má v modeli GPS vidí na zázname potom slučky v smere vetra.

J3D

[LittleFalco]

To Igorb: A jak pohledem ze zeme poznas, ze jde o konstantni rychlost proti zemi, nebo proti vzduchu?

To JurajD: kdyz jsem v roce 90 prvne sedel v ultralightu (trubkovy hadraplan poplatny tehdejsi mode), velmi me prekvapilo, co vsechno se ve vzduchu deje. Na Blaniku a Orliku jsem to do te doby diky vetsimu plosnemu zatitzeni vubec nezaznamenal, let byl vice klidnejsi. Hodne take zalezi na hmotnosti era - 600kg vykony vetron nalozeny vodou ma jinou setrvacnost(ve vsech osach), nez 2kilovy termicky vetron pro stejne uziti v modelarine.
Nepovazuji se za modelarskeho prebornika, tak budu radeji citovat vetu (ex)mistra sveta F3J, ktery mi prcal za techniku slovy: kdyz za vetru krouzis v termice musis stridave tahat a tlacit, jinak z toho nikdy nevyzdimes maximum. A u zatacek v F3B uloze vzdalenost plati to same. Jinak neudrzis konstantni rychlost a pri dotoceni po vetru upadne cumak a ero se rozjede pri ztrate vysky. A naopak.

[igorb]

To Igorb: A jak pohledem ze zeme poznas, ze jde o konstantni rychlost proti zemi, nebo proti vzduchu?

skusim ... napriklad tak, ze to proti vetru stupa a povetre klesa?

[JurajD]

Sorry ale fyzika proste nepustí....

J3D

[LittleFalco]

Ja chapu, ze jste oba zajiste moudri a zkuseni. Ale jeden o stejne veci tvrdite A a druhy B. Tak asi bude nekde chyba, ne?

Tak a ted do me Jiz delsi dobu mam pocit, ze tady neni cilem dobrat se poznani, ale obhajit svuj nazor...

[JurajD]

Ja len výchádzam z vedeckých poznatkov.Doporučujem pre lepšie pochoenie problému nakrasliť si sily posobiace na lietadlo počas krúženia. Viac na http://www.airspace.cz/akademie_letectvi/ Tam to poisuje GURU českej modelarskej aerodynamiky p.Jaroslav Lnenička

J3D

[L382]

Tak se dívám, jak se rozeběhla diskuze - podle mně kvůli pěkné ptákovině.
Zkusím vysvětlit na modelovém příkladu:
Pozorovatel je v balonu, např. ve 100 m, vítr fouká konst. rychlostí např. 5m/sec, směr S-J,
k dispozici je motorový RC model. Předpokládejme tedy rychlost balonu vůči vzduchu 0 m/sec,
vůči zemi 5 m/sec směrem S-J.
Nyní bude pozorovatel provádět v rovině okolo koše balonu zatáčky, osa otáčení bude procházet
pilotem.
Lze předpokládat, že během jednoho celého obletu (pilot je dokonalý, bude provádět ustálenou zatáčku) nedojde k žádnému poklesu či stoupání modelu. A přitom pozorovatel ze země má možná dojem, že model při letu na sever stoupá a naopak ve směru na jih klesá. K tomu přistupuje ještě jeden faktor, když při vstřícném letu bude slyšet vyšší otáčky, při odletu otáčky nižšší (známý Dopplerův efekt).
Závěr: stejná modelová situace platí i pro větroně, tam by se pochopitelně snižovala výška letu.
Moje zkušenost: pokud se dobře ustředím ve stoupavém proudu (ať s modelem nebo ve skutečném větroni), nemusím prakticky zasahovat do řízení, jenom korigovat eventuální poryvy od turbulence.

Poznámka: "čertíci" na poli signalizují, že se již "bublina" utrhla a na její místo proudí vzduch z okolí.
K roztočení - vzniku víru vzduchu - dojde působením Coriolisovy síly. V bublině žádné
proudění neprobíhá, ani jí nemůže procházet žádný vítr. V bublině probíhá klasický
adiabatický děj, z vnějšího pohledu vypadá jako balon s elastickým povrchem, se vzrůstající výškou svůj objem zvyšuje, rychlost stoupání se také zvyšuje. Zánik stoupavého proudu snad netřeba rozebírat.

Tak, to by asi stačilo.

Edit: než jsem dopsal svůj příspěvek, myslím, že dostatečně srozumitelně to popsal JurajD.

[JJ02]

..
Jediný rozdiel je v uhlovej rýchlosti pohybu nosu lietadla po horizonte pretože horizont vytvára pevná zem.

Zajímavá teorie, myslíš že při kroužení je viditelný snos 10m větru na horizontu vzdáleném 10km.

[pepin]

V bublině žádné
proudění neprobíhá, ani jí nemůže procházet žádný vítr. V bublině probíhá klasický
adiabatický děj, z vnějšího pohledu vypadá jako balon s elastickým povrchem, se vzrůstající výškou svůj objem zvyšuje, rychlost stoupání se také zvyšuje.

http://pepin65.rajce.idnes.cz/Seiser_al ... py_121.jpg

[JurajD]

Zajímavá teorie, myslíš že při kroužení je viditelný snos 10m větru na horizontu vzdáleném 10km.[/quote]

Hovoril som o uhlovej rýchlosti. Horizont sa optický javi ako keby obiehal okolo.

[pepin]

Mno, asi bych se tolik nesmál. Znám pár pilotů, kteří na část zatáčky po větru dávají vztlaky. A jak se dostávají do fáze, kdy se model obrací zpět proti větru tak vztlaky sundají zpět)

To si umím představit pouze u opravdu lehkého větroně--minimálně při tom letu proti větru při naklapkování nesmyslně zpomalí, až zastaví--zapomen na zatáčku,letíme rovně-- napadlo by tě po větru vysunout u klasického modelu--běžná váha po větru klapky a snažit se vytratit rychlost přibržděním ?

[pepin]

Tady je trochu slyšet zvuk větru, při přeletech z bubliny do další bubliny, nebo při točení stoupáku, ero bez klapek, takže žádné přibrždování po, nebo proti.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=bDMGtIPwtlI[/youtube]

[ROB]

To si umím představit pouze u opravdu lehkého větroně--minimálně při tom letu proti větru při naklapkování nesmyslně zpomalí, až zastaví--zapomen na zatáčku,letíme rovně-- napadlo by tě po větru vysunout u klasického modelu--běžná váha po větru klapky a snažit se vytratit rychlost přibržděním ?

No vždyť jsem psal, že když začne točit zpátky proti větru (je bokem na vítr a začíná se stáčet proti) tak klapky jdou zpět do netrálu. Ty klapky tam dávaj v okamžiku kdy se začne model stáčet po větru. A těch klapek tam zase není tolik, aby to nějak výrazně brzdilo, bylo to na F3Jéčku a ty klapky mu chodily dolu tak 3 mm. Myslím, že smysl tohoto počínání byl dvojí. Nechtěl se moc rozjet po větru - kvůli snosu a vzhledem k tomu, že po větru zpočátku model letí vůči proudu vzduchu menší rychlostí, tak má křídlo menší vztlak a to mírné naklapkování zřejmě ten úbytek vztlaku kompenzovalo. Nebylo to rekreační poletování, ale soutěžní let(y). A byla to docela sranda sledovat - asi bych si zauzloval prsty. A protože to měl na přepínači který byl při přecvaku docela slyšet tak to mělo i docela zajímavý zvukový projev - tedy to co bylo slyšet od rádia.
Jo - a dělal jsem mu tam tenkrát časomíru, takře to bylo v přímém přenosu.

[pepin]

Ty klapky tam dávaj v okamžiku kdy se začne model stáčet po větru. A těch klapek tam zase není tolik, aby to nějak výrazně brzdilo, bylo to na F3Jéčku a ty klapky mu chodily dolu tak 3 mm..

Vždyt jsem psal, že si to umím představit pouze na lehkém letadle, tomu přesně odpovídá i jéčko, pokud by to bylo těžší ero, nebo naložené jéčko, tak se to po větru na klapkách sesype do vrtáku.