Hrabosh píše:Zkouším přepočítat ten pohon. Vrtuli mám shodou okolností opravdu AeroNaut CAMCarbon, takže přesně tu, pro kterou je tabulka.
Zkouším to pro tenhle motor:
http://www.hobbyking.com/hobbyking/stor ... ouse_.html
...
Když se podívám na graf, jsem zhruba někde u 12x8. Vrtule 12x5 mi zůstala, takže když ji použiju, tak ten motor bude sice nevytíženej, ale ničemu se nic nestane, ne?
No ja sice na tom grafu vidím u 12x5,5 o dost menší výkon při těch otáčkách, ale budiž. Určitě to bude lepší než kdyby byl motor tou vrtulí přetížený. Výhodou předimenzovaného motoru je rezerva pro vrtuli s větším stoupáním nebo průměrem, naopak nevýhodou - zbytečně vysoká hmotnost a horší účinnost při tom nižším výkonu. Každopádně elektromotor, když je méně zatížen, si prostě cucne menší proud, ale bohužel méně efektivně.
Co se týče konstrukce a stavby výškovky.
Pokud ji hodláš potahovat fólií, tak musí být opravdu tuhá. Ale neřešil bych to náhradou balsových nosníků smrkovými stejného průřezu. Z hlediska tuhosti je totiž lepší dát silnější balsové nosníky než tenčí smrkové. Smrkový bych dal nanejvýš jen ten zadní rovný, co do néj půjdou panty. Ale úplně nejlepší řešení je tuhle celobalzovou příhradovou konstrukci s původnímy nosníky prostě oboustranně potáhnout 1 až 1,5mm balzou - tím se docílí opravdu perfektní tuhost a pevnost, a přitom to o moc těžší nebude.
Ale já bych k té konstrukci přistoupil zcela jinak.
Jde totiž o to, že původně měl ten model výškovku celobalzovou (s profilem Jadelski). Navíc to byl větroň, který sice i když asi měl v čumáku nějaké závaží, ale i tak ho asi nemohlo být příliš hodně. Původně asi taky měl motorizaci na pylonu nad centroplánem křídla - to ale nemělo výrazný vliv na podélnou polohu těžiště. No a teď si představ, že do čumáku narveš pohonnou jednotku o značné hmotnosti (motor =158g, vrtule s kuželem a trámcem = cca 60g, regulátor = cca 30g) a o pohonných baterkách ani nemluvě (počítám nejmíň 250g a i když bys je jakkoli tlačil dozadu, pořád budou taky dost zatěžovat čumák). Čili, to vše bude nepochybně na dost dlouhém rameně před těžištěm, které by mělo být někde v první 1/3 hloubky křídla.
A teď mám vážnou obavu, že při takhle zvolené motorizaci to bude dost těžké na čumák a bude proto potřebné značně dovažovat ocas.
Ale než rvát do ocasu olovo a mít přitom zbytečně chatrnou "papírovou" VOP, je určitě mnohem lepší udělat celou VOP i s kormidlem z plné balzy (nebo aspoň částečně - příhradová konstrukce potažená balzou) a olovo tam nedávat (nebo jen minimálně).
Jinak my sme kdysi dávno u podobných modelů větronů běžně dělali VOP z plné balzy 4 - 5mm (dokonce i 7mm když byla plovoucí a brousila se do souměrného profilu). Ovšem na to se musí použít balza spíš lehčí, nebo to zlepit z dvou druhů balzy - tvrdá náběžka + odtokovka a lehká balza mezi tím.
Ale k tomu, aby jsi se správně rozhodl, je třeba si polohu těžiště nasimulovat na tom Tvém skutečném modelu.
Předpokládám, že motor ještě nemáš, tak ho nahraď kusem kovu stejné hmotnosti, dej tam i něco místo regulátoru, baterek, a taky serva, přijímač a zjistíš kolik musíš dát na ocas aby bylo těžiště jak má být.
Čili takhle zjistíš hmotnost VOP. A podle toho pak zvol i její definitivní materiál a konstrukční řešení. 
Ale já jsem přece nenapsal, že ten úhel seřízení za každou cenu měnit musí. 
My přece vůbec nevíme, jaký úhel seřízení tam má a možná je úplně správný a opravdu není vůbec nutné ho měnit. Krom toho souhlasím s Tebou, že rekordní větroň z toho stejně asi nikdy nebude. 
Nestane se vůbec nic strašného. 
Stejně tenhle přístup mi je mnohem sympatičtější, než neustálé kupování ARF bublinoletů s minimem vlastního přičinění. 
Ale taky přiměřeně pevný, u začátečníků dvojnásob. I to řešení s plnou výškovkou může být optimální, nebo taky nemusí. Bylo to myšleno jen pro tento konkrétní model, pokud bude vycházet těžký na hlavu (co si myslím, že bude). 
