FrSky Taranis - první pokračování

[mezek262]

Test dosahu byl proveden v režimu range check ,nebo normálním?

[RCStudio]

Rad bych podotknul ze je to sice pekne ale vlastne neudava realne nic o dosahu protoze model ktery je jen 60cm nad zemi je v podstate dobre "uzemeny" .
On i test ve vysce 2-3m neni uplne zcela presny nicmene Rimruv vykon 1,7km dokazuje ze model ve vyssi vysce bude mit i 2-3x vetsi dosah.

[mirek100]

Tusim ze to vypracoval Mirek

Ten test jsem dělal já po výměně antén s PCB za antény od Janekx. Mám nastavené hlášení, když RSSI klesne pod 50 a snažil jsem se vypozorovat situace, když bylo RSSI pod 50, ale nic, co by se dalo zobecnit, jsem nezjistil. Včera jsem se vrátil z dovolené v Jizerkách, kde jsem létal na docela malé louce s vysokými stromy kolem. Někdy dřív jsem narazil na pojem Fresnelova zóna a velikost a tvar laloku signálu od antény vysílače a právě blízké vysoké stromy by mohly nebo měly tento lalok narušit a kvalitu signálu snížit. Přestože jsem celý týden létal na takto ohraničené louce, tak hlášení pod 50 dB se neozývala, když jsem létal třeba ve 100 metrech nad stromy. Hodnota RSSI mi přijde dost nahodilá. Jednou je 50 dB ve výšce 300 metrů, někdy ve 100 metrech. Občas se zapomenu otočit s vysílačem za modelem a točím jen hlavou... Když se hlášení ozve, obyčejně se stačí pootočit tak, abych byl předkem těla k modelu, ne bokem.
Už jsem kvalitu signálu celkem přestal řešit. Podle mě je dostatečná na hranici viditelnosti s mým větroněm o rozpětí 3,2 metru. Výškový rekord mám asi 470 metrů a všechno bez problémů funguje. Tím ale netvrdím, že s novým modelem neudělám test dosahu. Určitě udělám, ale nejspíš už to nebudu tak prožívat.

[lubo1]

Ten test jsem dělal já po výměně antén s PCB za antény od Janekx. .......

Ak kby bol problém, že som tu dal tvoje meranie - tak to zmaznem.....
Mne to dalo odpoveď na to, aký je rozdiel medzi vodorovne a zvislo umiestnenou anténou.....

[mirek100]

Mám jeden dotaz: jde nastavit vario ve vysílači tak, aby pískalo jen při stoupání a při klesání bylo potichu? Vyzkoušel jsem už kdeco, ale píská pořád.

Po dalších pokusech se zdá, že to opravdu nejde. I při nulovém klesání vysílač není potichu, což teda moc nechápu. Pokud dobře chápu nastavení těch čtyřech čísel v telemetrii, tak prostřední dvě by měly definovat rozsah, co už je stoupání a klesání. Mezi těmito hodnotami bych očekával ticho. Mám -3;-0,3;+0,3;+3 a stejně při nule, tedy uprostřed nastaveného rozsahu, vysílač píská.

[mirek100]

Ak kby bol problém, že som tu dal tvoje meranie - tak to zmaznem.....
Mne to dalo odpoveď na to, aký je rozdiel medzi vodorovne a zvislo umiestnenou anténou.....

To rozhodně problém není. Je dobře, že je moje měření někomu užitečné.

[lubo1]

RSSI nieje závislá od vzdialenosti....
Na prvom obrázku je vzdialenosť 100m a RSSI 40
Na druhom vzdialenosť vyše 300m a RSSI 56

[Drondys]

To je offset na A a ne na vypocet mAh cim by se kompenzovaly vypocty

Podle zdrojáků OpenTX se spotřeba v mAh počítá z proudu až po započtení zmíněného offsetu (pozn. offset se přičítá k z čidla načtené hodnotě proudu). Myslel jsem to tedy tak, že změnou toho offsetu se ovlivní nejen zobrazení proudu, ale i spotřeby v mAh. Jiná možnost jak to ovlivnit tam zatím není, ale jak už jsem zmínil nejspíš by to tak jako tak nebylo moc platné, protože ta perioda příjmu dat jednak nebude moc přesná a navíc se ten paket posílá jednou za jednu i více sekund.

Ostatne kdyz ke zmene dochazi cca jednou za sekundu mozna casteji bude pri delsim mereni docela presny

I kdyby to bylo každou sekundu tak se obávám, že to je dost málo a za některých situací to bude způsobovat velké nepřesnosti.

Lepší by bylo pokud by měření proudu i s výpočtem aktuální spotřeby v mAh probíhalo na straně elektroniky čidla tak stokrát až tisíckrát za sekundu. Posílat už vypočtenou hodnotu spotřeby jednou za sekundu do TX by bylo dostatečné, ale provádět s takovou periodou výpočet je podle mého názoru málo.

U některých modelů jako třeba při akrobacii s heli může být po dobu letu mnoho výrazných změn proudu za kratší dobu než sekunda. Nejlepší bude pokud někdo kdo ten senzor máte uděláte několik testů a porovnáte to orientačně s tím kolik pak budete dobíjet. Doporučuji vyzkoušet i styl létání jako u elekrovětroňů tj. krátké záběry skoro na plný plyn a pak delší pauza bez plynu a také styl jako u heli tj. časté změny proudu běžně se i výrazně měnící za kratší dobu než sekunda.

[mihlit]

Ono se ti ale moc neliší, jestli vezmeš tísíc spotřeb za sekundu, ty zprůměruješ a pošleš jedno číslo NEBO vezmeš tisíc proudů za sekundu, ty zprůměruješ, pošleš jedno číslo a výpočet (vynásobení časem) provedeš až ve vysílačce. Ono ve své podstatě když bys posílal každou sekundu údaj X Ampér a každou sekundu X Ampérsekund, tak bys posílal stejné číslo dvakrát. Tak jako tak si v baterce rezervu nechat musíš, protože nemůžeš počítat s tím, že za aktuální teploty a charakteristiky proudového odběru budeš schopen z 2200 mAh baterky vycucat těch 2200 mAh. Takže málá chyba hodnoty nemá žádnou váhu. Já pravidelně nekontroluji, jestli jsem dobil, kolik jsem spotřeboval. Když jsem to ale tak párkrát udělal, chyba nebyla nijak velká. Navíc nejde říct, jestli to není chyba nabíjení. Přeci jen tam nějaké teplo v baterce vzniká.

Ač se to možná nezdá, tak přes telemetrii nelze protáhnout moc velké množství dat za sekundu. Ono se všechna ta čidla sčítají poměrně rychle. Taky (údajně) kvůli tomu třeba GPS čidlo neposílá Hdg = heading = směr letu ve stupních.

[Drondys]

RSSI nieje závislá od vzdialenosti... Na prvom obrázku je vzdialenosť 100m a RSSI 40. Na druhom vzdialenosť vyše 300m a RSSI 56

RSSI (Received Signal Strength Indication) závisí od kvality příjmu a na tom se podílí nejen vzdálenost, ale i různé chyby při komunikaci apod. Hodnota RSSI navíc nemá lineární průběh, ale spíš logaritmický. Změny vzdálenosti se tam tedy jistě projeví nikoli však lineárně v poměru vůči změnám RSSI.

[Drondys]

Ono se ti ale moc neliší, jestli vezmeš tísíc spotřeb za sekundu, ty zprůměruješ a pošleš jedno číslo NEBO vezmeš tisíc proudů za sekundu, ty zprůměruješ, pošleš jedno číslo a výpočet (vynásobení časem) provedeš až ve vysílačce.

Kde bereš jistotu, že je na straně toho čidla nějaké průměrování ? Taky tam může klidně být jen odečet okamžité hodnoty proudu a navíc jednou za vteřinu nebo i za pár vteřin se to pak posílá do TX kde se z toho teprve počítá spotřeba. Naproti tomu si představ, že můžeš mít v rámci jednoho letu třeba zrovna u té akro heli třeba stovky i tisíce okamžiků krátkých proudových změn kratších než sekunda a shodou okolností u většiny z nich dostaneš jen okamžitou hodnotu vztaženou zrovna k době nižšího odběru proudu. Pak se ti chyby mohou i výrazně nasčítat.

[RCStudio]

Jenomze nevis jestli to neprumeruje to cidlo ale to zjistim

[Drondys]

Jenomze nevis jestli to neprumeruje to cidlo ale to zjistim

I kdyby tam nějaké průměrování bylo může to být nedokonalé např. ve vztahu k častým a výraznějším změnám jako u akro heli. Nespoléhal bych se tedy na předpoklady ať už jsou jakékoli a nejlepší by bylo udělat ty testy s reálnými modely jak už jsem zmínil a orientačně pak porovnat vykázanou spotřebou v Taranisu s dobitým množstvím mAh v režimu dobíjení pokud možno bez balanceru, aby to nebylo zkreslené.

[vlasto]

Vcera som spozoroval ze knipel plynu sa samovolne posuva z minima cca o dva zubky vpred, tak som otvoril vysielac a zistil ze aretacna packa sa tahom pruziny mierne prehla a odtlaca knipel z koncovej polohy, pomohlo uvolnenie pruziny. Blokovacia skrutka aretacie je na doraz. Stalo sa to uz niekomu?

[RCStudio]

Videl jsem to na foru u frsky, nastesti naprava je docela snadna