Nezáviďte kluci, ono je to vždy něco za něco.
Když tak hodně létám, tak sotva zvládám i tu nutnou údržbu těch používaných modelů, větší opravy spíš ne a o stavbě nových ani nehovořím.
Takže v podstatě létám jen s jedním modelem. A to mám mnoho dalších, z toho 2 koupené a nevybalené v krabici. Stavba mě baví (tedy opravdová, ne jen instalace RC soupravy a motoru do koupených draků, nebo takových polostavebnic - to mě naopak příliš nebaví). V létě ale na to nemám čas a v zimě je zas v tom sklepě v dílně trochu chladno.
A taky kdybych přitlačil ještě kousek víc na pilu, tak se se mnou manželka rozvede. Takže tancuji na ostří břitvy a snažím se aby se přirozený ženský nezájem o tuto činnost netransformoval v opovržení a zlost. Už od té doby, co jsem se vrátil k modelařině stále častěji poslouchám výtky a narážky, že na chalupě už nic neudělám, že sousedi mají novou fasádu a my furt tu starou, že se rozpadá dlažba, že by to chtělo vymalovat a pod. Dříve nebo později se tomu tlaku budu muset podvolit. Žena se prostě nedovede ztotožnit s názorem, že ten náš dům, i kdybych nedělal nic, tak za dalších 30 let nespadne a pak nám to může být jedno.
Já jsem 25 let podobnému tlaku neustále ustupoval, ale teď když jsem změnil priority, tak jsem pokládán za největšího egoistu pod sluncem.
Já momentálně když je chuť, tak zalezu spíš do dílny, ale poslední dobou po tom marodění většinu prodřepím u PC. Už je ze mě asi závislák 
Navyše keď idem sám, tak si lietam koľko chcem, alebo koľko uznám za vhodné, že si môžem dovoliť. Keď je to s manželkou, tak už po hodine ju mrle žerú, evidentne sa nudí a chce ísť domov. A je jedno, či je to moje lietanie, alebo účasť na nejakej modelárskej akcii (napr Gôtovany a pod). Ale už z toho robím smetisko. 
Už jí asi došlo, že se mnou stejně nic nesvede, tak to tak bere.
