Domácí CNC

[RadimHnilica]

exportuju to do dxf z autoCadu 2014 resp z Mechanical 2014,duplicity tam nejsou.Nakreslit znovu,abych se přiznal nevím jak,jak bych to nakreslil jinak.Stepfour LT umí naexportovat jen jedno DXF takže si vždy v cadu musím nakreslit celé rozložení desky (pracovní plochy) nadělat tam můstky (přerušení čar) a pak to naexportovat do Stepfouru no a pak ty kontury zkontrolovat

[Rosta2]

exportuju to do dxf z autoCadu 2014 resp z Mechanical 2014,duplicity tam nejsou.Nakreslit znovu,abych se přiznal nevím jak,jak bych to nakreslil jinak.Stepfour LT umí naexportovat jen jedno DXF takže si vždy v cadu musím nakreslit celé rozložení desky (pracovní plochy) nadělat tam můstky (přerušení čar) a pak to naexportovat do Stepfouru no a pak ty kontury zkontrolovat

Tedy moc nechápu, jak ten StepFour funguje, ale napadá mě ještě jestli třeba v místě kde to "zlobí" nejsou 2 čáry ( 2 různé hladiny) nakreslené na sobě, nebo možná některé starší frézovací SW potřebovaly to DXF ve starších formátech třeba R10 apod. V SheetCam se způsob frézování určuje podle čáry ( hladiny ) viz. foto.

[Lark]

To že určíš stranu z které má jet fréza je v pořádku, ale pokud bude křivka na malém kousku přeložená jako "Z", nebo "S", fréza jakoby přeskočí na druhou stranu. Běžně jsme takové křivky od konstruktérů dostávali, protože to byly křivky vzniklé řezem spousty ploch, a když byly někde přeložené plochy (špatně oříznuté), vznikla spojená křivka s přeložením. Fréza se potom v tom přeložení vlastně vrací zpátky, takže jede jakoby z druhé strany. Zítra to když tak namaluju.

Edit: Většinou to ale je vidět už CAM na vypočítané dráze, takže se to dá včas opravit. Někdy to je tak malé, že to vidět není, a tak záleží jak si s tím, který systém dokáže poradit a taky kolik bloků načítá dopředu. Někdy to systém mašiny vykopne jako error. Nejvíc to prasilo při větších korekcích nástroje. Pokud je dráha počítaná na průměr nástroje (dráha je o poloměr nástroje offsetová), tak to je vidět už na dráze. Pokud je dráha počítaná na osu nástroje (dráha odpovídá křivce) a průměr nástroje se zadává až v řídicím systému stroje, tak si s tím většinou systém poradí.

[jyrry]

Podle mě nemají všechn segmenty křivky stejný směr. Je to vlastně chyba při konstrukci.

Dělají to jen a jen rovné čáry - úsečky, jinak SF nejspíš určuje co je vně a co uvnitř podle těžiště čáry.
Pokud tedy tvarově složitější obvod "rozsekám" můstky, nebude snad mít každý kousek jiný směr když to původně byla jedna entita (předpokládám).
Po tom rozsekání mi vzniknou jednotlivé segmenty toho původního obvodu a ty segmenty mohou být jak "vyduté", tak "vypuklé" a samozřejmě vzniknou i úsečky. Pokud toto vše "naberu" myší a dám příkaz "vnější", výsledek nemusí být zrovna jednoznačný. U zahnutých segmentů to SF určí dle těžiště a záleží na tvarování toho segmentu - ten tedy ač je to část vnějšího obvodu nějaké třeba přepážky může dostat korekci "ven" ale podle svého tvaru i "dovnitř" - tedy ono je to "ven" z hlediska tvaru (polohy těžiště) oné čáry ale pro mně to je "dovnitř" přepážky a musím toto vědět a zkontrolovat; překreslovat nic nemusím, jen úsečce prostě přiřadím takovou korekci aby to bylo správně.
Jak to určuje u úsečky netuším, zkusím zda se to nechová podle toho směru - inspirativní myšlenka, nikdy jsem se směrem křivky nezabýval protože směr frézování jsem určoval také ve StepFouru. Chová se mi to jako Radimovi - zvlášť musím dát pozor na úsečky, kde to SF s oblibou nenápadně převrátí...
Mohu kreslit barevně, StepFour pak každé barvě přiřadí hladinu (0-255) a mohu pracovat hromadně s těmito hladinami, každé hladině mohu přiřadit nejen třeba jiný nástroj ale také jinou hloubku ponoření a tím vytvořit jakési "simulované" 3D - proto se to také někdy označuje jako 2,5D ... Mám zaužívané barvy - černou pro vnější obvody, modrou pro vnitřní otvory, červenou pro entity bez korekce, zelenou pro vrtání (vrtá v těžišti křivky, pokud ji přisoudím vrtání, ne korekci). Mohu také celou vrstvu vypnout a v tu chvíli ji nefrézuje, občas se toho dá výhodně využít - např. žebra s odlehčením nebo bez něj mají jeden program a já si jen zapínám/vypínám hladinu s tím odlehčením. Nebo mohou být odlehčení různého tvaru a vrstvami si řídím který typ odlehčení se zrovna vyfrézuje... Nebo mám takto ošetřené plošňáky (na C/L timery) lišící se tvarem obvodu - s oušky na šroubky a bez nich...
Hladině přiřadím také počet záběrů nebo tloušťku záběru, využívám třeba u silnějších tvrdých překližek.
Jo, taky drobnost kterou občas využiji - přiřadím korekci třeba "dovnitř" a mohu ještě nastavit offset - kolik se má k poloměru nástroje ještě přičíst/odečíst - mohu tak daný prvek "slícovat" s protikusem bez potřeby překreslování, třeba...

[jyrry]

Pro ilustraci:

Obvod přepážky i vylehčení jsem opatřil můstky.
Vnějšímu tvar přepážky dám korekci "vně" a co se asi tak stane těm červeným částem? Budou samozřejmě frézované "vně" vzhledem k jejich tvaru ale "dovnitř" vzhledem k celé přepážce.
Tvaru odlehčení jsem přiřadil korekci "dovnitř" a nemám jistotu že zelené úsečky budou obě frézované správně.
Musím si zapnout zobrazení drah osy nástroje a vše zkontrolovat, kudy nástroj jede a případně to vhodně opravit.

Další pakec v SF je číslování objektů - pořadí frézování. Pokud mi něco frézováním vypadne, musí vyfrézovat nejdřív uvnitř a pak vně, to je jasné. Toto musím postihnout právě očíslováním entit. Při tom číslování se pěkně najdou znásobené úsečky (obvykle z AutoCADu) - při číslování se již očíslovaný objekt zobrazí tučně, když očísluji poslední objekt, zobrazení se vrátí k tenkým čárám. Když ovšem očísluji viditelně poslední entitu a je to stále tučně, je mi jasné že ACAD někde něco schoval - znásobené úsečky, neviditelné body a jiné svinstvo. To už je na opravu u zdroje, s tím SF už málokdy něco zmůže (jde to, ale jen v některých případech).
Mohu použít hromadný příkaz "frézovat nejdříve uvnitř, potom vně" - to ale selhává u "omůstkovaných" dílů a hlavně nepořeší mi to "rozumné" přejíždění mezi entitami - rozhoduje pořadí jak byly kreslené a frézka pak většinu času stráví přejezdy křížem krážem...

To vše platí pro verzi StepFour V4 LT, mimochodem tvrdě DOSovskou...

[Lark]

On se každý CAM chová trochu jinak. Pokud se v tom SF určuje strana frézování podle těžiště, tak právě u přímky se asi neumí rozhodnout na kterou stranu, protože těžiště leží na té přímce. Jiné CAMy pracují se směrem křivky (od počátku ke konci, nebo obráceně) Já třeba dělal v Tebisu a ten u zrcadlených půdorsů nabízel obrácený směr, nehledě na to, že z konstrukce ty křivky neměly stejný směr. Pokud to bylo víc půdorysů a chtěl jsem je frézovat v jednom jobu, musel jsem jim sjednotit směr. Dalo se to ale snadno řešit brejknutím křivky a novým slinkováním ve správném pořadí (směru). Většinou se to vyplatilo, protože řezné půdorsy byly hodně složité (malé vnitřní rádiusy) a frézovalo se postupně i 10 až 12 nástroji, takže když si to člověk připravil, stačilo už jen kopírovat joby a měnit frézy a přídavky. V tebisu se daly křivky vybírat jednotlivě, nebo zatažením a nevadilo na které jsou hladině a pořadí jsem si určoval dodatečně. Ve Worku to fungovalo podobně jak popisuješ. Ten zase ofrézoval všechny křivky které byly nasvícené.
K té tvé přepážce. Zkus udělat ty můstky v rohových rádiusech.

[jyrry]

...
K té tvé přepážce. Zkus udělat ty můstky v rohových rádiusech.

Já můstky dělám málokdy a když už tak s tím počítám, to spíš mi někdo pošle připravená data a můstky už tam má. Nebo když je něco dlouhého z balzy (bočnice třeba) a potřebuji to trochu podepřít, tak tam vznikne ta záležitost s úsečkou.
Mám celkem "výhodu" v malém stolu, nevejde se mi tam větší sestava s velkým počtem dílů, tak to celkem snadno zkontroluji a ohlídám

[jyrry]

... moc nechápu, jak ten StepFour funguje....

Řekl bych že docela dobře
Exporty z AutoCADu, ProEngineera apod. bývají ošidné, už jsme to tu řešili; při přípravě dat jsem v Corelu našel znásobené úsečky, "neviditelné" body apod. Pak mně napadlo to dxf naimportovat izometricky a ejhle, některé záhady se ukázaly - v tom exportu teoreticky 2D byly v každém bodu vztyčené úsečky (ve směru Z který tam jaksi neměl být ) do určité výšky a ty se při načtení "shora" jevily jako body ovšem když jsem za ně popotáhnul, táhly se za nimi úsečky - průměty těch "stojících" čar...
takhle to pak třeba vypadá download/file.php?id=27324&mode=view
To poslal kolega exportované jako 2D z Inventoru... Frézovací akce asi rok před tím při tom proběhla OK.

[RadimHnilica]

Díky Jyrry za popis. takže je to v podstatě normální. Ano dá se to dohledat po zobrazení dráhy nástroje ale je to takový ten opruz kde se dá snadno něco přehlednout hlavně v sestavách kde jsou stovky entit. Proto jsem se ptal. V postatě to s hladinami a vším děláme dost podobě. já už frézuju jen s můstky protože mi to způsobuje nejméně problémů při frézování. a co se týká zvojených čas které jsou přes sebe na to má ACAD efektivní nástroj který odstraní překrývajícící se entity pak už to do DXF leze čisté

[uherlu]

Zdravím pánové

Před časem jsem řešil stejný problém když jsem používal StepFour pod DOS, který neměl možnost vytvoření můstku. Řešil jsem to při přípravě v AUCADU pomocí ekvidistanty, takže jsem vnější obvod přepážky zvětšil o polovinu průměru frézy, kterou jsem chtěl frézovat, to co mělo být frézované jako vnitřní kontura tak jsem o tuto polovinu průměru frézy zmenšil. Pak jsem přepážku exporoval do StepFour. Po otevření v StepFour jsem nastavil frezovat bez kontůr a začal frézovat. Vše pak bylo OK. V současné době používám program XpertMill pod Win7, který už možnost vytvoření můstku v tomto programu.

Luděk

[Lark]

Tady je slíbený obrázek, co se někdy děje při přeložené křivce. Většinou si s tím systémy poradí a do toho ouška frézu nepustí, někdy to ale dokáže udělat prasárnu, podobnou tomu co je na obrázku. A nemyslete si, že se to nestává i v profesionálních CAMech, nebo při konverzích z jiných CADů. Jak už jsem psal, takozé smyčky a přeložení můžou vzniknout, když křivka vzniká jako řez skupinou ploch, protože tvar většinou nebývá z jediné plochy, ale z více, které někdy přesně nenavazují na sousední (mezera, přeložení, křížení, zprasená plocha). Pak se v závislosti na nastavené toleranci linkování, vytvoří několik nespojených křivek, nebo jedna křivka, která má defektní místa doplněná propojkou (třeba jen pár setin). Navíc při konverzích můžou být nastavené jiné tolerance ve zdrojovém a jiné v cílovém systému. Třeba u Catia s tím byly dříve problémy i při předávání dat mezi vývojem, konstrukcí a programátorama. Vyřešilo to až sjednocené nastavení parametrů a tolerancí pro celý koncern.
Velká výhoda profi CAD/CAMů je, že v sobě mají i analízy a editační funkce, takže se to dá snáz objevit a opravit aniž by se to muselo předělávat v jiném SW. I když někdy je snazší udělat na křivce, nebo její části "stádo" bodů a z nich udělat novou křivku např. se setinovou tolerancí. Výborná je funkce pro analízu křivosti, která na vypouklé straně křivky vytvoří normály s délkou odpovídající zakřivení, takže v tom přeložení vznikne klubko normál na obě strany a hned je vidět, že je tam něco špatně. Třeba křivka pro obvodový řez na postranici auta měl někdy i víc než 6000 segmentů a nejmenší rádiusy R2.
To už je úděl programátora, než něco pustím do materiálu, napřed pořádně zkontrolovat dráhy a nespoléhat jen na SW.

[jyrry]

.. za zdí je vysavač (nějaká mokrosuchá ETA) a cyklonový oddělovač větších částic z kýble (velkého) od fasádní barvy...

[Lark]

Závidím ti tvoje prostory. Já mám jen krcálek, kde ani nesestavím větší model, tak můžu jen závidět.

[jyrry]

No, kdybys znal souvislosti, bylo by po závidění...

[Rosta2]

Tak toto je moje odsávání, ten výkon, je tam zapotřebí, aby vznikl dostatečně velký podtlak, který dokáže přidržet pevně frézovanou desku překližky k frézovacímu stolu. A to odsávání pilin, tak to je takový vedlejší produkt, ale také velmi důležitý. V prvopočátku frézování, mě úplně stačilo, vyfrézovat jedno žebro z překližky a v dílně bylo naprášené skoro jako ve mlýnici. Takže potřeba odsávání prachu vznikajícího při frézování, byla tehdy snad na prvním místě