...dakedy dávno, v minulom storočí, sme pájkovali špice z bicyklových kolies pomocou klampiarskeho cínu ( približne trojuholníkový prierez na profile), špice sme jemne opracovali pilníkom alebo "zdrsnili" pomocou sekáča a kladivka, následne oviazali pútacím lankom na upútance, zostavu sme pomocou štetca namočeného v kyseline soľnej umyli a klampiarskou pájkovačkou (cca 500W, možno i viac) čistenou na salmiakovom kvádri sme to pájkovali, držalo to fest - dôležitý bol výkon pájkovačky - aby dokonale prehrial aj špice z kolies...prečo sa k tomu dnes nevrátiť???
Pokud se z těch drátů neserve ten zinek, ale jen se přeleští gumovkou, nebo jemným smirkem, jen aby se odstranila oxidační vrstva, dá se takový spoj spolehlivě propájet i slušnou trafopájkou s pomocí kalafůny, (mluvím o drátech s 2mm průměrem). Silnější už dělám 100W kulmou.
S těmi lankami souhlas, také bych je jenom krimpoval. Zkusím oškrábat ten pozink a pak kalafunu. Bude to spojené přes mosaznou trubičku, tak uvidím.[/quote]
Pokud použiješ trubičku, je ji třeba pocínovat i uvnitř. Stejně tak konce drátů do kola. Jinak cín nezateče po celé délce. Přikláněl bych se k omotání drátkem, protože kvalita spájení se dá zjistit pouhým okem. Na pájení můžeš použít třeba Eumetol.
Na účka se používaly struny očko se dělalo tak, že se struna omotala tenkým smaltonaným drátkem a pak se přehnula, zase omotala stále jedním kusem drátku bez přerušení. Po vytvoření očka se omotal kořen a drátek se zatáhl pod namotaný drátek. Žádné letování, žádné lámání struny. To samé platí pro lanko, žádné letování, žádné praskání. U lanka se dá použít tenká trubička( třeba z jehly do stříkačky) a zamáčknout.