Létání na výlety s přenosem obrazu je tu. Vysílače, přijímače, kamery či video-brýle. Pokus te se co nejvíce dodržovat zákony ČR. Samozřejmě, že i natáčení z modelů, výběr kamer a foťáků. Prostě věci související.
kraro píše:Dej pak prosím info o porovnání jednotlivých kanálů.
Tak jsem behal jako magor a nejlepsi se zdaly byt kanaly 3 a 4. Zatim zustavam radeji na 3ce. Pri male vzdalenosti do 150m byla prutovka ohledne prijmu lepsi, protoze ta pentalobe brala patrne dost poruch z okoli. Cim se vzalenost zvetsovala tak prutovka nestacila a penta i s tema obcasnyma poruchama byla lepsi. Jeste jsem si vsiml, ze poruchy jsou vetsi kdyz s prijimacem pohybuju, nez kdyz je v klidu.
Jo subjektivne to tak je, kanal 4 je nejlepsi ale nepouzil jsem ho kvuli mozne kolizi s meteoradary. Nemam ale jak to exaktne zmerit. Kanal 8 se mi zdal uplne tristni. Dnes jsem jeste delal test, kdy vysilac byl ve vysce 5 patra, antena otocena hlavou dolu a ja jsem pobihal dole po okoli. Pri prime viditelnosti je spolehlivy signal do 600m na tu pentalobe, potavenou hlavou nahoru, na kanalu 3. A tim koncim s behanim, tohle mereni je fakt vysilujici
Měl bych rychlý, amatérský, teoretický dotaz. Při výrobě Cloverleaf /Screw planar je délka rovných částí ohlého U 1/4 vlnové délky, a ohýbaná část má délku 1/2 vlnové délky. Jedná se o osové vzdálenosti drátu. Chci se zeptat zda se délky rovných častí počítají od osy svislé části drátu(pokud vycházím z návodu na youtube na který tu odkazoval ST) , která se pájí na vnější část koaxu. Nebo se délka této části vztahuje k vnějšímu vodiči koaxu a nebo k ose koaxu(k středovému vodiči)? Geometrie kterou má IBcrazy na rcgroup ve videu vychází ze středu.... ovšem tam je minimálně dielektrikum a středový vodič, tzn buď by měl být tento rovný úsek o tuto hodnotu zkrácen, nebo je odsazen nevadí to, jelikož je důležitá délka rovné časti samotné, nikoli jeji vzdálenost od osy koaxu.
Vím že zbytečně teoretizuju, ale chystám si šablonky pro ohýbání, tak ať mám zaklad co nejpřesnější a od ideální geometrie se odchýlím jen vlastníma chybama.
Na teoretický dotaz teoretická odpověď. Pro rezonanci je důležitá celková délka smyčky 1 lambda. Zde se uplatní koeficient zkrácení podle síly drátu. U smyčkových zářičů ale existuje i koeficient prodloužení způsobený rohovým efektem. A teď prakticky: bez měření to stejně netrefíš, snaž se tedy aspoň okopírovat to co už někdo měřil. Ještě vysvětlení "rohového efektu". Vezmeme dva stejně dlouhé dráty délky jedna lambda. Jeden stočíme do kruhu, z druhého uděláme trojúhelník s ostrými rohy. Ten druhý bude rezonovat výš a musíme ho o pár procent prodloužit.
too geex, neboj se toho, moje první anténky jsem si spájel podle návodu a i bez měření mi to fungovalo dost dobře. Základ úspěchu je mít koax s teflon. dielektrikem aby se při pájení to dielektrikum nedeformovalo. Můj postup: odměřím na coaxu 13mm a zbavím izolace. Ocínuji opletení a označím si 9mm délku opletu a v tom místě to objedu nožem a plochými kleštěmi odlomím zbytek. Dále si obnažím živý, tak aby mi zbylo cca 2mm dielektrika a 2mm drátu. Potom už pájím zářiče, které mají také těch 9mm úsek pro připájení ke koaxu. Délky naohýbaného zářiče jsem tady už dával. Je to jen o čistotě pájeni a o zručnosti . Důležité je i správně připájet živý k pinu konektoru. Na pinu konektoru nesmí být žádné zbytky cínu !!!! Dělám to tak, že dutinku si vložím do otvoru v prkýnku a nanesu do dírky nepatrné množství cínu. Ocínuji i živý na koaxu . Pájím pistolovou páječkou tak že si očko otřu do hadříku, aby na něm nebyly žádné zbytky cínu. Potom dutinku prohřeji bokem očka a zasunu živý koaxu. Případné přetoky cínu opatrně jehlovým pilníčkem odstraním. Piliny očistím zubním kartáčkem a ještě celek zkontroluji pod lupou. Pokud je vše OK tak zasunu pin do konektoru a zakrimpuji. Toť vše.
Jo tu technologii výroby ještě nemám docela zmáknutou, je to první pokus ale uvidíme co dál. Já se aspoň tímhle bavím, když se nedá lítat. Teda aspoň u nás na horách.
Zatím vidím výhodu v tom, že se to docela blbě sestavuje. Já si prostě vyrábím do foroty anténky, které budu až bude lítatelno testovat. Jak bude počasí, tak nebude nálada do antének. Co se týká zisku, tak to nebude žádná hi-gain anténa. Prostě něco jiného než mají ostatní.
ST píše:Zatím vidím výhodu v tom, že se to docela blbě sestavuje. Já si prostě vyrábím do foroty anténky, které budu až bude lítatelno testovat. Jak bude počasí, tak nebude nálada do antének. Co se týká zisku, tak to nebude žádná hi-gain anténa. Prostě něco jiného než mají ostatní.
Zdravim ST, ak budem chciet tiez si postavit taku antenku a budem mat len 0.8 mm drot, ake rozmery mam zobrat? Ty si staval patlistovu, to je na RX. Adam Polak pise ze na TX ide trojlistova, uz mam v tom hokej.
Pre 0,6 mm drot napisal TrueRC http://www.truerc.net/images/tutorials/Vireventtutor.pdf tieto rozmery v palcoch Dimension of Virevent for different frequencies in inches: 2440mhz 5800mhz** A 2,442 A 1,055 B 1,829 B 0,911 C 1,629 C 0,711 D 0,580 D 0,237 E 1,164 E 0,4
Pre 0,5 mm drot: Dimensions of Turbine for different frequencies in inches: 2440mhz 5800mhz** A 2,315 A 1,003 B 1,856 B 0,918 C 1,656 C 0,718 D 0,527 D 0,229 E 0,746 E 0,323
Na spektráku jsem jí zatím neměl, zatím jsem řešil výrobu a způsob připojení ke koaxu. Ale řeknu to asi takhle. Klasický třílístek a čtyřlístek jsou výrobně naprosto jednoduchoučké a funkční. ( clower-leaf a skew-planar ). Do tohodle jsem se pustil jen z hecu. Zatím. PS jinak já použil 0,7mm drát pro CO2 svařování s tím, že jsem si ho postříbřil.
Já si prostě vyrábím do foroty anténky, které budu až bude lítatelno testovat. Jak bude počasí, tak nebude nálada do antének. Co se týká zisku, tak to nebude žádná hi-gain anténa. Prostě něco jiného než mají ostatní. 
Jinak to máš moc pěkně zpracovaný, jako vždy.