Sikorski Ilja Muromec verze Veh

[TomasC]

No toť otázka, dal jsem součet rozpětí spodního a dolního křídla (3.3m + 2.2m=5.5m). Někde jsem četl že dvouploch má větší účinnost/vztlak než je aritmetický součet obou ploch, protože se zrychluje proudění mezi křídly a taky se přičítá vztlak obtékání obou křídel jako celku.. Tož jak to má být správně zadané?

Tohle je dle mě špatně. "Účinnost" dvouplošníku je zcela jistě horší než jednoplošníku. Tlaková strana horního křídla "žere" podtlak na spodním křídle.

[mt_beran]

Chce to program pro dvouplochy, třeba http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_ ... a/teziste/

..díky. ještě tak kdyby byl na MacOS. Ale holt se sebezapřením přebootuju na Mrkvosoft.

[mt_beran]

[quote="TomasC"][/quote]

..jo, ale jen v konfiguraci s předsazeným horním křídlem, aspoň tak si to vykládám.. Při záporném stupnění kde je obvykle větší úhlel na horním křídle vzniká "tryskový efekt":

http://schotz.blog.idnes.cz/c/387774/Parametry-modelu.html

[JardaRůžička]

Dovoluji si s tvrzeními uvedenými ve zmíněném podkladu - zvlášť právě v povídání o víceplošných modelech - nesouhlasit. Ne že bych byl nějak zaujatý, ale popírají se tam obecně uznávané fyzikální zákony.

[mt_beran]

Dovoluji si s tvrzeními uvedenými ve zmíněném podkladu - zvlášť právě v povídání o víceplošných modelech - nesouhlasit. Ne že bych byl nějak zaujatý, ale popírají se tam obecně uznávané fyzikální zákony.

No, taky mi to přišlo trochu divný. Ale nechce se mi študovat moc teorii, mám dost jiných starostí. Vcelku mi ta účinnost o něco větší nebo naopak menší nevadí, pokud nebude cvičit s polohou těžiště nějak zásadně.. Zkusím ten program co umí dvouplochy. Z hlediska náběhových úhlů, to je trochu jiná píseň, tam to vypadá v teorii a schématu originálu úplně naopak, to musím ještě probádat..

[mt_beran]

Tak výsledek programu Těžiště 1.0 - dvouplošník - je prakticky shodný s tím co dala ta webová kalkulačka (rozdíl 1 cm), když jsem do ní nacpal těch 5,5 metru součtu obou křídel.. Musel jsem dát teda stupnění 0, protože program odmítá pozřít záporné číslo.. Pokud by bylo opravdu stupnění nula, bylo by těžiště o další 2 cm více vpředu. Ergo sum to znamená, že ušetřím cca 1kg dovažování, což je super.

[veka1]

Tak výsledek programu Těžiště 1.0 - dvouplošník - je prakticky shodný s tím co dala ta webová kalkulačka (rozdíl 1 cm), když jsem do ní nacpal těch 5,5 metru součtu obou křídel.. Musel jsem dát teda stupnění 0, protože program odmítá pozřít záporné číslo.. Pokud by bylo opravdu stupnění nula, bylo by těžiště o další 2 cm více vpředu. Ergo sum to znamená, že ušetřím cca 1kg dovažování, což je super.

... tak jsem koukal na uhly serizeni, pouzite profily a vyslednou polohu teziste u skoro stejne poletuchy ( mozna se ty cisilka budou hodit) .
A zda se ,ze to stavitel trefil....jeho prvni soutezni start byl vlastne zalet.Ze strachu, ze by nemel co ukazovat na statice to pre mistrovstvim radeji nezkousel a na zavodech to vzal hned naostro.

http://forum.rcdesign.ru/f82/thread237304.html

veka1

[mt_beran]

... tak jsem koukal na uhly serizeni, pouzite profily a vyslednou polohu teziste u skoro stejne poletuchy ( mozna se ty cisilka budou hodit) .
A zda se ,ze to stavitel trefil....jeho prvni soutezni start byl vlastne zalet.Ze strachu, ze by nemel co ukazovat na statice to pre mistrovstvim radeji nezkousel a na zavodech to vzal hned naostro.

http://forum.rcdesign.ru/f82/thread237304.html

veka1

SUPER !!!. Vygooglil jsem před časem jeho detailní fotky z téhle nebo jiné akce, ale ne toto vlákno s údaji a videama. Jinou maketu IM jsem na netu nenašel. Má to 1:10, já se nechal ukecat na 1:9. Konstrukčně to máme navržené skoro stejně, profily podobné, váha vychází taky, akorát já budu mít otvírací "tuponosý" čumák s 4-články v čumáku a srazil jsem v návrhu trochu ty šílené úhly křídla a VOP..

To jeho éro je moc hezké, akorát nerozumím, proč - když to muselo celé dát tolik práce - doprasil skoro celou tu elektriku tak nesmyslným způsobem (šílené 100A silové konektory pod motory, servo křidélek i s kablíkem vedeným vně pod křídlem..). Ne že bych byl nějaký profi maketář, ale..

[mt_beran]

Tak po odmlce konečně mohu ohlásit, že stavba startuje, ale bude to tempo šnek (asi jaro 2018), práce v práci je teď nějak moc, na letišti prohánět Fokkera jsem byl naposled před měsícem..

-Základní vektory jsem si navrhnul sám.
-Díky produkci vladimir32 mám nádhernou váhu na žebrech (custom 1,6-1,8 mm wawa je fakt bomba!)
-Díky produkci ok-glider (layout, fréza, spousta práce) mám krásné výřezy..

Schválně, které žebro je křídla a které výškovky?..

[jyrry]

Vyřizuji přání p. Ivana Horníčka - poslal mi odkaz na video abych ho v tomto vláknu zveřejnil:

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=I-3_cXuiNQM[/youtube]

[mt_beran]

Vyřizuji přání p. Ivana Horníčka - poslal mi odkaz na video abych ho v tomto vláknu zveřejnil:

Díky, to je hezký, ale na mně moc velký (a těžký). Nicméně na to ukotvení podvozku si budu muset taky dát bacha. Ok-glider mi na to řeže spejšl žebra z lamina. No, origoš taky skládal podvozek pod sebe. Ale je fajn, že to zjevně má šanci lítat..

[Buckeye-Blitz]

Tak mně napadá, jak byla vůbec řešena kola hlavního podvozku u skutečného letadla? Na videu (i u plastikové stavebnice) to vypadá, že nešlo o klasická kola s ráfkem a pláštěm z gumy, ale o obruč "zašitou" v nějakém futrálu.

[mt_beran]

Normální zdvojená kola 4+4. Stejně jako u CA.3. Ten futrál navíc byl asi kožený, účel byl zabránit boření úzkých kol těžkého letadla do nekvalitního povrchu letišť.. Uchycení trámků (takové "Z") podvozku bylo na přední a zadní nosník obyčejným kováním. Kvůli pevnosti to bylo celé prodrátované, celkem 14 drátů k jedné podvozkové noze..